16 Co 141/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka v právní věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený zmocněnkyní Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 10. dubna 2024, č. j. 25 C 66/2022-132,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III. mění takto:Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 11 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Karviné dne 28. 4. 2022 se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 1. 12. 2021. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne 29. 11. 2021 byl vystaven lékařský posudek, z něhož vyplývá, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost pro onemocnění odlišné od nemoci z povolání. Žalobce navrhl přezkoumání lékařského posudku ze dne 29. 11. 2021 a Krajský úřad , Anonymizováno, kraje lékařský posudek, na jehož základě žalobci byla dána výpověď, zrušil. Dne 11. 4. 2022 byl vydán nový lékařský posudek, podle kterého žalobce ztratil dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce důlního zámečníka pro ohrožení nemoci z povolání zjištěné k datu 13. 10. 2021; výpověď ze dne 1. 12. 2021 je proto neplatná.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, neboť dosud nebylo prokázáno, že žalobce trpí nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání; výpověď podle ustanovení § 52 písm. e) zák. práce byla žalobci dána po právu.

3. Okresní soud v Karviné, jako soud prvního stupně, rozsudkem identifikovaným v záhlaví určil, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci přípisem žalovaného ze dne 1. 12. 2021 je neplatná (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.) i státu (výrok III.). V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobci byla dána výpověď podle § 52 písm. e) zákoníku práce, která se opírala o lékařský posudek ze dne 29. 11. 2021 (o pozbytí zdravotní způsobilosti žalobce k výkonu dosavadní práce pro onemocnění odlišné od nemoci z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání). Tento lékařský posudek byl rozhodnutím Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje zrušen a dne 11. 4. 2022 byl vydán nový lékařský posudek, v němž se uvádělo, že žalobce je nezpůsobilý výkonu práce pro ohrožení chorobou z povolání, rovněž tento posudek byl rozhodnutím Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje zrušen dne 23. 5. 2022. Pravomocně bylo rozhodnuto lékařským posudkem o uznání ohrožení nemocí z povolání ze dne 31. 3. 2022, který byl potvrzen rozhodnutím Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje ze dne 22. 3. 2023, že žalobce ke dni 13. 10. 2021, to je před doručením výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce, trpěl ohrožením nemocí z povolání – artrózou AC kloubu druhého stupně. Se závěrem tohoto lékařského posudku o uznání ohrožení nemocí z povolání se ztotožnil rovněž znalec z oboru zdravotnictví – pracovní úrazy a nemoci z povolání , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Znalec potvrdil, že u žalobce byla ke dni 13. 10. 2021 splněna klinická kritéria pro přiznání výše uvedeného ohrožení nemoci z povolání a hygienické podmínky pro přiznání ohrožení nemoci z povolání byly ověřeny dne 28. 3. 2022 Krajskou hygienickou stanicí se sídlem v , adresa, . Za shora uvedených okolností okresní soud nevyhověl důkaznímu návrhu žalovaného na zpracování dalšího znaleckého posudku, aby bylo zjištěno, zda žalobce trpí ohrožením chorobou z povolání – onemocněním AC kloubů, a aby byl ustanoven též znalec z oboru hygiena práce za účelem prošetření, zda žalobce pracoval za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání – onemocnění CMC kloubů. Pokud jde o ohrožení nemocí z povolání onemocněním AC kloubu, soud nemá pochybnosti o správnosti závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , že žalobce ohrožením touto nemocí trpí. Stejný závěr je vyjádřen v lékařském posudku ze dne 31. 3. 2022, přičemž v řízení nevyšlo najevo nic, co by závěry znalce shodné se závěry lékařského posudku zpochybňovalo. Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce postačuje, pokud zaměstnanec nemůže dále konat dosavadní práci pro ohrožení nemocí z povolání, nebylo dále potřebné zkoumat, zda žalobce kromě ohrožení nemocí z povolání artrózou AC kloubu trpí ještě nějakou jinou nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání. Žalobce tak ke dni doručení výpovědi z pracovního poměru, která mu byla dána podle § 52 písm. e) zákoníku práce dne 1. 12. 2021, nebyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu způsobilý dále konat dosavadní práci pro onemocnění nemocí z povolání.

4. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. V odvolání uvedl, že okresní soud stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, a že rozhodnutí okresního soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, se vůbec základní spornou otázkou, zda artróza AC kloubu žalobce představuje obecné onemocnění nebo nemoc z povolání anebo ohrožení nemocí z povolání, v jím zpracovaném znaleckém posudku nezabýval. Výslech znalce pak prováděl okresní soud jednání dne 4. 4. 2024 s využitím videokonferenčního zařízení, kdy celý výslech byl poznamenán nekvalitním přenosem zvuku. Odpovědi znalce byly vzájemně nekonzistentní a rozporné, což lze vysvětlit jednak zhoršenou kvalitou přenosu zvuku, ale zejména tím, že předsedkyně senátu znalce vyslýchala zejména k otázkám ohledně ohrožení nemocí z povolání - artrózou AC kloubu. Znalec se touto problematikou podle svého výslovného vyjádření v uvedeném ve znaleckém posudku vůbec nezabýval. Odmítnutím provést důkazní návrh – ustanovit znalce z oboru zdravotnictví – pracovní lékařství, který by měl stanovit, zda žalobce v době předání výpovědi trpěl ohrožením nemocí z povolání AC kloubu, se okresní soud zásadně odchýlil od ustálené rozhodovací práce Nejvyššího soudu (viz zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2021, sp. zn. 21 Cdo 1096/2021). Odmítnutím ustanovit znalce k základní sporném otázce mezi stranami, okresní soud odňal žalovanému možnost prokázat, že žalobce v rozhodné době netrpěl ohrožením nemocí z povolání AC kloubu. S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

5. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Okresní soud provedl rozsáhlé a komplexní dokazování, ze kterého vyplynuly jasné skutkové závěry, kdy rozhodnutí okresního soudu je navíc také řádně a podrobně odůvodněno. Provedeným znaleckým posudkem žalobce jednoznačně prokázal, že zde neexistoval důvod, pro který by mu mohla být dána výpověď z pracovního poměru z důvodu uvedené v ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce. Současně se výslovně vzdal náhrady nákladů odvolacího řízení.

6. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně (okresního soudu) bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení jemu předcházející se zřetelem k ustanovení § 206 odst. 2 a § 212 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné toliko ohledně nákladového výroku.

7. Odvolací soud v rámci odvolacího přezkumu neshledal, že by řízení před okresním soudem bylo postiženo vadou, která by měla (mohla mít) za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

8. Okresní soud dospěl na základě provedených a správně (v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř.) vyhodnocených důkazů ke správným skutkovým zjištěním a jeho skutková zjištění mají oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud skutkové zjištění okresního soudu, popsaná v bodech 6. – 10. odůvodnění napadeného rozsudku, jako správná a úplná přejímá.

9. Po právní stránce je projednávanou věc třeba posuzovat podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 12. 2021 (dále jen zákoník práce), a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 4. 1. 2023 (dále jen o. z.).

10. Odvolací soud předně konstatuje, že se jedná o druhé rozhodnutí okresního soudu, když předcházející rozsudek okresního soudu ze dne 23. 8. 2022, č.j. 25 C 66/2022-26, kterým okresní soud žalobě vyhověl a určil neplatnost výpovědi ze dne 1. 12. 2021, byl zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení usnesením Krajského soudu v Ostravě jako soudu odvolacího ze dne 25. 1. 2023, č.j. 16 Co 222/2022-50. Odvolací soud považoval závěry okresního soudu, že žalobce pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce v důsledku ohrožení nemoci z povolání, za minimálně předčasné, když okresní soud své závěry vystavěl toliko na lékařském posudku ze dne 31. 3. 2022, přičemž tento lékařský posudek byl zrušen.

11. Okresní soud v následném řízení pak správně v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2016 sp. zn. 21 Cdo 1804/2015 – Ode dne 1. 4. 2012, kdy nabyl účinnosti zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nestanoví (a neprokazují) autoritativně (závazným a zásadně konečným způsobem), že by posuzovaný zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, neboť poskytují zaměstnanci, zaměstnavateli i soudům (správním úřadům a jiným orgánům) pouze nezávazné "dobrozdání" o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci, z něhož soud při svém rozhodování nemůže vycházet ve smyslu § 135 odst. 2 o. s. ř. Při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zák. práce, může soud v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí vycházet (jen) z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb (z rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává) pouze tehdy, má-li všechny stanovené náležitosti a jestliže za řízení nevznikly žádné pochybnosti o jejich správnosti; v případě, že lékařský posudek (rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude neurčitý či nesrozumitelný anebo že z postojů zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném soudním řízení otázku, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, vyřešit (postavit najisto) dokazováním, provedeným zejména prostřednictvím znaleckých posudků.; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2021 sp. zn. 21 Cdo 1096/2021 – Lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nelze ani za právní úpravy účinné od 1. 11. 2017 považovat za rozhodnutí, z něhož by mohl soud bez dalšího vycházet v občanském soudním řízení ve smyslu ustanovení § 135 odst. 2 o. s. ř.) vzhledem k námitkám žalobce ustanovil znalce z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, ortopedie, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , aby bylo postaveno na jisto, zda se v případě onemocnění žalobce – artrózy AC kloubu, pro které se stal dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce, jedná o obecné onemocnění nebo o nemoc z povolání anebo ohrožení nemocí z povolání.

12. Je třeba zdůraznit, že rozhodnutí v této věci zejména závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, jak má na mysli § 127 odst. 1 o. s. ř., a, že hodnocení soudu (ani odvolacímu) nepodléhají odborné znalecké závěry ve smyslu jejich správnosti, neboť k tomu nemají soudci odborné znalosti nebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit. Soud (i odvolací) hodnotí pouze přesvědčivost znaleckého posudku, co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002 sp. zn. 25 Cdo 583/2001). Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , včetně výslechu, ve věci vypracovaný, byl zpracován renomovaným znalcem, o jehož odbornosti nemá odvolací soud důvod pochybovat, tento se vypořádal se všemi námitkami, ve svém znaleckém posudku včetně výslechu se vyjádřil k omezením žalobce, zdůvodnil své závěry, že u žalobce byla ke dni 13. 10. 2021 splněna klinická kritéria pro přiznání výše uvedeného ohrožení nemoci z povolání, když hygienické podmínky pro přiznání ohrožení nemoci z povolání byly ověřeny dne 28. 3. 2022 Krajskou hygienickou stanicí se sídlem v , adresa, .

13. Žalovaný se závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , nesouhlasil, avšak nepředložil nic, čím by jej zpochybnil. Obecně je třeba uvést, že odborné závěry znaleckého posudku lze zpochybnit toliko oponentním znaleckým posudkem nebo oponentním znaleckým vyjádřením (situace, kdy oponentní znalec má k dispozici toliko znalecký posudek, avšak nemá k dispozici potřebnou (např. zdravotnickou) dokumentaci, přesto v rozvaze – závěrech znaleckého posudku shledá (odůvodní) takové nedostatky, že z odborného hlediska nemůže znalecký posudek obstát) anebo nesoulad s ostatními důkazy (listinami či svědky). Oponentní znalecký posudek nebo oponentní znalecké vyjádření předloženo žalovaným nebylo. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , včetně výslechu, je pak v souladu s ostatními listinnými důkazy (lékařskými zprávami), když Krajská hygienická stanice , Anonymizováno, kraje provedla hygienické šetření k ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání a dne 28. 3. 2022 vydala závazné vyjádření, že hygienické podmínky pro přiznání nemocí z povolání či ohrožení nemocí z povolání - artrózy AC skloubení druhého stupně vlevo s pohybovým onemocněním - byly splněny, a rozhodnutím Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje ze dne 22. 3. 2023 byl potvrzen lékařský posudek o uznání ohrožení nemocí z povolání, který byl vystaven dne 31. 3. 2022 , tituly před jménem, , jméno FO, , primářkou oddělení pracovního lékařství oprávněného k uznávání nemocí z povolání , právnická osoba, ., protože vyjádření Krajské hygienické stanice , Anonymizováno, kraje prokázalo splnění podmínky vzniku ohrožení nemocí z povolání u pravého ramene, a proto byla u žalobce artróza AC skloubení druhého stupně s pohybovým omezením uznána jako ohrožení nemocí z povolání s datem 13. 10. 2001. Odvolací soud proto shodně s okresním soudem neshledal důvod doplňovat dokazování o nový (revizní) znalecký posudek.

14. Ostatně žalovaný v průběhu odvolacího řízení uvedl, že nezpochybňuje hygienické závěry, že žalobce pracoval za podmínek, za kterých vzniká onemocnění AC kloubů, kdy dále nezpochybňuje, že žalobce z klinického hlediska trpí onemocněním AC kloubů II. stupně s pohybovým omezením. Závěr, že u žalobce toto onemocnění je ohrožením nemocí z povolání, pak vyplývá ze shora uvedeného znaleckého posudku ve spojení s ostatními listinnými důkazy (lékařskými zprávami).

15. Platí přitom, že pokud zaměstnanec nemůže konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání anebo ohrožení nemocí z povolání a nedošlo-li mezi účastníky k dohodě o řešení situace tím vzniklé, není v souladu se smyslem a účelem zákoníku práce, jehož vyjádřením jsou základní zásady pracovněprávních vztahů spočívající (mimo jiné) ve zvláštní zákonné ochraně postavení zaměstnance a v uspokojivých a bezpečných podmínkách pro výkon práce (§ 1a odst. 1 písm. a), písm. b) zákoníku práce), pokud by zaměstnavatel s takovým zaměstnancem rozvázal pracovní poměr z jiných důvodů, než podle § 52 písm. d) zákoníku práce. Právní jednání, které je v rozporu s těmito zásadami (byť by bylo ze strany zaměstnavatele nezaviněné), je proto podle § 580 o. z. ve spojení s § 4 zákoníku práce neplatné, přičemž žalobce tuto neplatnost uplatnil včas žalobou u soudu v souladu s § 72 zákoníku práce a jeho žaloba je za těchto okolností důvodná.

16. Vzhledem ke všemu výše uvedenému byl výrok I. rozsudku okresního soudu (soudu prvního stupně) shledán ve výroku ve věci samé jako věcně správný a jako takový byl v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. potvrzen, včetně výroku II. rozsudku okresního soudu o náhradě nákladů řízení účastníků, kdy odvolací soud okazuje na bod 18. odůvodnění napadeného rozsudku.

17. K částečné změně přistoupil odvolací soud u výroku III. rozsudku okresního soudu o náhradě nákladů řízení státu. Odvolací soud sdílí závěr okresního soudu, že stát má podle výsledku řízení proti procesně neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, ale nesouhlasí s vyčíslením provedeným okresním soudem. Usnesením odvolacího soudu ze dne 24. 7. 2024, č. j. 16 Co 140/2024-154, bylo změněno usnesení okresního soudu ze dne 10. 4. 2024, č. j. 25 C 66/2022-135, a znalci , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , bylo přiznáno znalečné toliko ve výši 2 500 Kč. Náklady státu za řízení před okresním soudem sestávají ze znalečného hrazeného z rozpočtu okresního soudu, a to znalečného za vypracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 28. 11. 2023 ve výši 8 600 Kč, které nebylo pokryto zálohou žalobce, a za výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, u jednání dne 4. 4. 2024 ve výši 2 500 Kč. Po přepočtu tak odvolací soud určil výši nákladu státu za řízení před okresním soudem na 11 100 Kč a v tomto směru třetí výrok napadeného rozsudku okresního soudu změnil. Náhradu nákladů řízení státu byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

18. O náhradě nákladů účastníků za odvolací řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v odvolacím řízení zcela procesně úspěšný, jelikož se však náhrady nákladů odvolacího řízení výslovně vzdal, rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.