16 CO 15/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců JUDr. Ivy Hrdinové a JUDr. Martina Láníčka ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 15. 9. 2021, č. j. 38 C 166/2020-130,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 12 123 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa].

1. Žalovaný rozvázal pracovní poměr s žalobkyní okamžitým zrušením pracovního poměru přípisem ze dne [datum] s odůvodněním, že se od [datum] do [datum] nedostavila na své pracoviště, nepřítomnost žalobkyně v práci žalovaný kvalifikoval jako neomluvenou absenci.

2. Žalobkyně podala žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, okresní soud napadeným rozsudkem žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 28 804,80 Kč.

3. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně pracovala u žalovaného od [datum] jako dělnice ve včelařském provozu. Žalovaný rozvázal pracovní poměr s žalobkyní okamžitým zrušením ze dne [datum] rovněž pro neomluvené absence. Žalobkyně podala žalobu na určení neplatnosti tohoto okamžitého zrušení pracovního poměru, žalobě bylo rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 23. 8. 2019 č. j. 38 C 12/2019-70 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2020 č. j. 16 Co 204/2019- 100 vyhověno. Po skončení tohoto soudního sporu mezi účastníky vyzval žalovaný žalobkyni dne [datum] k nástupu do práce. Žalobkyně měla podle příkazu žalovaného provést celkový úklid budovy [adresa] ve [obec], a to ve všech patrech, včetně podsklepení, za účelem přípravy budovy pro včelařský provoz, poté měla dělat i jiné práce. Žalobkyně práci odmítla konat s tím, že to neodpovídá její pracovní smlouvě. Poté se žalobkyně měla dostavit k lékařské prohlídce u [titul] [příjmení], který jí však sdělil, že není smluvním lékařem žalovaného. Podle pracovní smlouvy bylo místem výkonu práce žalobkyně [obec a číslo], fakticky žalobkyně pracovala ve vedlejší budově, která má nyní [adresa], kde pracovala na plnící lince medu, zajišťovala další práce v souvislosti s prodejem a balení medu a fakturaci. Podle názoru okresního soudu měl žalovaný po skončení předchozího sporu mezi účastníky žalobkyni vrátit na její původní místo výkonu práce podle pracovní smlouvy. Pokud žalovaný chtěl po žalobkyni, aby konala jinou práci, v jiném místě než bylo uvedeno v pracovní smlouvě, měl postupovat podle zákoníku práce a pracovní smlouvu změnit dohodou. Nic z toho žalovaný neučinil a žalobkyni práci podle pracovní smlouvy nepřiděloval. Žalovaný přemístil své podnikání do budovy [adresa] ve [obec], kde stáčel, plnil a prodával med. Žalobkyně mohla plnit med ručně, mohla ho balit a prodávat. Tuto práci žalovaný žalobkyni nepřiděloval, ani se s ní nesnažil dohodnout na jiném druhu a místě výkonu práce. Pokud žalovaný nepřiděloval žalobkyni práci podle pracovní smlouvy a přiděloval jí práci jiného druhu, s jejímž výkonem žalobkyně nesouhlasila, a pokud žalobkyně odmítla tuto práci vykonávat a do zaměstnání nedocházela, nemůže to být důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru.

4. Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.) odvolání. Žalovaný připomněl, že pracovní poměr mezi účastníky„ nebyl standardní“, pracovní činnost žalobkyně byla vykonávána v rámci rodinné firmy; žalobkyně byla u žalovaného zaměstnána jen proto, že nemohla být zaměstnána u svého manžela, který je otcem žalovaného. Závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně mohla prodávat a balit med v budově [adresa] ve [obec], je nesprávný. Žalovaný byl oprávněn užívat budovu [číslo] v níž se stále nacházelo původně sjednané místo výkonu práce žalobkyně podle pracovní smlouvy, žalobkyně však systematicky hledala různé překážky k tomu, aby nemusela nastoupit k výkonu práce pro žalovaného. Pracovní náplň žalobkyně v rámci dělnické pozice zahrnovala celou řadu dílčích úkonů, včetně úklidových prací, které byl žalovaný jako zaměstnavatel po žalobkyni oprávněn požadovat, tomu také odpovídal pracovní příkaz ze dne [datum]. Žalovaný přidělil žalobkyni práci podle uzavřené pracovní smlouvy, a pokud žalobkyně práce odmítla vykonávat, jedná se o neomluvené absence. Požadavky žalobkyně na zajištění příslušeného školení jsou zjevně účelové, protože v předcházejícím období školení prováděla sama žalobkyně, totéž se týkalo zajištění lékařské prohlídky, žalobkyně odmítla převzít výzvu k provedení lékařské prohlídky, ani se následně nezajímala o to, aby jí byla lékařská prohlídka provedena. Žalobkyně pracuje pro svého manžela, který je v přímém konkurenčním postavení vůči žalovanému, k tomu žalovaný navrhl důkazy, které okresní soud neprovedl.

5. Žalovaný navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

6. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného.

7. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení jemu předcházející, zopakoval dokazování výslechy účastníků a svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

8. Odvolací soud z hlediska skutkového stavu zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pracovní poměr na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. V pracovní smlouvě bylo dohodnuto, že žalobkyně nastoupí do práce dne [datum], místem výkonu práce je„ [obec a číslo]“, druhem práce je„ dělnice do včelařského provozu“, nedílnou součástí smlouvy je podrobná náplň práce (příloha). V této příloze je uvedeno, že hlavní pracovní náplní žalobkyně je balení medu, obsluha automatické plničky medu, příprava medu na prodej a fakturace. Po skončení sporu mezi účastníky o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] vyzval žalovaný žalobkyni k nástupu do práce SMS zprávou koncem [měsíc] [rok]. Žalobkyně se dostavila na adresu [adresa]. V tomto příkazu bylo uvedeno, že žalobkyně má konat následující práce: a) provést celkový úklid budovy [adresa], a to ve všech patrech, včetně podsklepení za účelem přípravy budovy pro včelařský provoz, včetně umytí oken budovy b) čištění rámečků pro úly c) vybírání sudů od medu d) kompletace včelích rámků e) kompletace medníků.

9. Ústně žalovaný žalobkyni přikázal, aby uklidila budovu [číslo] v níž byl patnáct let včelařský provoz. V [měsíc] [rok] byla budova vyklizená, nacházel se v ní starý včelařský materiál, apod., budova byla zaprášená. Protokol o kontrole vypracovaný Krajskou hygienickou stanicí [územní celek] se sídlem v [obec] dne [datum] uvádí, že objekt je připraven k rekonstrukci, je vystěhován, není zde umístěna technologie. V budově je k dispozici kancelář, šatní skříň, funkční větrané WC s předsíní a tekoucí vodou. Žalobkyně dne [datum] práci při úklidu budovy [adresa] odmítla vykonávat a účastníci se rozešli s tím, že následující pondělí bude provedeno školení BOZP, které žalobkyně požadovala. Školení žalobkyně dne [datum] provedla paní [příjmení], a to ze základních zásad bezpečnosti práce uvedených v zákoníku práce. Téhož dne žalobkyně sdělila žalovanému, že ještě musí mít lékařskou prohlídku. Žalovaný jí předal žádanku na lékařskou prohlídku, kterou měla absolvovat u [titul] [příjmení]. Žalobkyně se k [titul] [příjmení] dne [datum] dostavila, jmenovaný lékař prohlídku však neprovedl a na předloženou žádanku napsal„ nejsme smluvním lékařem“. V následujících dnech již žalobkyně u žalovaného nepracovala.

10. Žalobkyně se obrátila na svého advokáta [titul] [příjmení], který žalovanému přípisem ze dne [datum] kromě jiného sdělil, že u žalobkyně nebyla provedena lékařská prohlídka, neboť [titul] [příjmení] odmítl prohlídku provést s odůvodněním, že není ve smluvním vztahu s žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke sdělení, u kterého poskytovatele pracovně- lékařských služeb, se kterým má žalovaný uzavřenou smlouvu pro poskytování pracovně lékařských služeb, mají být žalobkyni tyto služby poskytnuty. Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby jí předložil za tímto účelem řádnou žádost o posouzení zdravotní způsobilosti k práci. Žalovaný vyhotovil žádost o provedení prohlídky pracovně- lékařské péče dne [datum] a žádost přiložil k dopisu ze dne [datum] adresovaném žalobkyni. V tomto dopise žalovaný uvedl, že smlouvu o poskytování pracovně lékařských služeb s [titul] [příjmení]„ podepsánu má, s datem uzavření smlouvy [datum]“. Žalovaný žalobkyni opětovně vyzval, aby se k tomuto lékaři dostavila za účelem provedení mimořádné pracovně lékařské prohlídky. Žalovaný k okolnostem uzavírání této smlouvy uvedl, že„ si na datum uzavření smlouvy nevzpomíná, patrně to bylo v den, který odpovídá datu uvedenému na smlouvě, tj. [datum]“. Přípis ze dne [datum] žalovaný doručoval žalobkyni osobně ve společnosti svědka [jméno] [příjmení] do místa jejího bydliště, na písemnosti je poznámka, že„ paní [příjmení] jsme zahlédli přes okno, ale neotevřela nám.“ Dne [datum] bylo žalobkyni doručeno okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], které žalobkyni vytýká neomluvené absence v době od [datum] do [datum].

11. Podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

12. Dodržovat povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci patří k základním povinnostem zaměstnance, vyplývajícím z pracovního poměru (srov. § 38 odst. 1 písm. b) zák. práce). Má-li být porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci právně postižitelné jako důvod k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, musí být porušení pracovních povinností ze strany zaměstnance zaviněno (alespoň z nedbalosti) a musí dosahovat určitý stupeň intenzity. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným méně závažným porušováním povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, závažným porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci a porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci nejvyšší intenzity (zvlášť hrubým způsobem) je důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru nebo k výpovědi z pracovního poměru (§ 55 odst. 1 písm. b), § 52 písm. g) část věty před středníkem zák. práce).

13. Pracovní povinnosti jsou zaměstnanci stanoveny právními předpisy, pracovním řádem, pracovní smlouvou nebo pokynem přímo nadřízeného vedoucího zaměstnance. Jednotícím kritériem pro všechny druhy těchto povinností je, že vyplývají z pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli; jednání zaměstnance, jímž nebyly porušeny povinnosti z pracovněprávního vztahu, nemůže být posouzeno jako porušení pracovních povinností.

14. Zaměstnanec je povinen od vzniku pracovního poměru konat podle pokynů zaměstnavatele osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru (§ 38 odst. 1 písm. b) zák. práce). Zaměstnavatel je naopak povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem (§ 38 odst. 1 písm. a) zák. práce). V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout druh práce, na který je zaměstnanec přijímán, místo výkonu práce a den nástupu do práce (srov. § 34 odst. 1 zákoníku práce). Kromě těchto podstatných náležitostí lze v pracovní smlouvě dohodnout další podmínky, na kterých mají účastníci zájem.

15. Zákoník práce blíže nepředepisuje, jak by měl být druh práce sjednaný v pracovní smlouvě vymezen. V právní teorii a soudní praxi nejsou žádné pochybnosti o tom, že při určení druhu práce se v pracovní smlouvě projevuje smluvní volnost účastníků; druh práce může být sjednán (ve vztahu k možnému okruhu pracovních činností) v užší nebo širší podobě. V pracovní smlouvě sjednaný druh práce zpravidla vyžaduje bližší popis pracovních úkolů, který se nazývá pracovní náplní. Pracovní náplň je jednostranným příkazem zaměstnavatele, kterým se zaměstnanci blíže vymezují úkoly v rámci sjednané práce v pracovní smlouvě; pracovní náplň může zaměstnavatel kdykoliv měnit. Není tedy možné zaměňovat sjednaný druh práce, který může být změněn jen dohodou účastníků pracovního poměru, a pracovní náplň, kterou může zaměstnavatel v rámci sjednaného druhu práce zaměstnanci určovat.

16. V posuzovaném případě byl druh práce žalobkyně podle pracovní smlouvy ze dne [datum] označen jako„ dělnice do včelařského provozu“. Nedílnou součástí pracovní smlouvy je podrobná náplň práce žalobkyně, v níž je uvedeno, že její hlavní náplní je balení medu, obsluha automatické plničky medu, příprava medu na prodej, fakturace. Popsaná pracovní náplň je označena jako hlavní (nikoliv výhradní či úplná), proto žalobkyně nemůže dovozovat, že jako dělnice do včelařského provozu měla a mohla vykonávat pouze práce výslovně uvedené v příloze k bodu 1. pracovní smlouvy. Pracovní příkaz žalovaného ze dne [datum] žalobkyni jednostranně (nově) určil pracovní náplň v rámci sjednaného druhu práce tím, že žalobkyni bylo uloženo provést celkový úklid budovy [adresa] za účelem přípravy budovy pro včelařský provoz, dále čištění rámečků pro úly, vybírání sudů od medu, kompletace včelích rámků a kompletace medníků. Toto nové určení pracovní náplně je v rámci sjednaného druhu práce a nepředstavuje změnu pracovní smlouvy v ujednání druhu práce, na který byla žalobkyně přijata pracovní smlouvou ze dne [datum]. Názor okresního soudu, že žalovaný žalobkyni nepřiděloval práci podle pracovní smlouvy, tedy není správný. Není dále namístě nabádat žalovaného, že měl žalobkyni zaměstnávat v budově [adresa] ve [obec], kde mohla žalobkyně ručně plnit med a balit jej a prodávat. Žalobkyně měla v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce výslovně sjednáno„ [adresa]“, proto není podstatné, v jakém jiném místě žalovaný případně provozuje svou podnikatelskou činnost, a zda mohl na tomto místě žalobkyni přidělovat práci.

17. Výkon práce zaměstnance podle pracovní smlouvy vyžaduje také zjištění, zda je zaměstnanec objektivně schopen výkonu své práce z hlediska zdravotního, protože zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem nebo zdravotní způsobilosti (srov. § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce)). Za tím účelem se provádějí lékařské prohlídky (srov. § 6-14 vyhl. č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovně- lékařských službách a některých druzích posudkové péče, dále jen„ vyhláška“)). V případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek, se provádí mimořádná prohlídka (srov. § 12 odst. 1 vyhlášky). Mimořádná prohlídka se provádí na základě podnětu zaměstnance také v případech, pokud byl výkon práce přerušen z jiných důvodů na dobu 6 měsíců; mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede nejdéle do pěti pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce (srov. § 12 odst. 1, 2 písm. f) bod 3., odst. 3 písm. a) vyhlášky). Pracovně lékařské prohlídky pro zaměstnavatele provádí poskytovatel pracovně- lékařských služeb na základě smlouvy uzavřené se zaměstnavatelem (srov. § 53 zák. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a § 3 vyhlášky).

18. Žalobkyně se po přerušení práce, jež bylo delší než 6 měsíců, domáhala provedení mimořádné lékařské prohlídky, neboť vyjadřovala pochybnost, zda je schopna výkonu práce ve včelařském provozu. Žalobkyně se na pokyn zaměstnavatele dostavila k [titul] [příjmení] dne [datum], ovšem tento lékař mimořádnou lékařskou prohlídku neprovedl s odůvodněním, že není smluvním lékařem žalovaného. Žalobkyně přípisem ze dne [datum] na tuto skutečnost žalovaného upozornila a požadovala, aby označil jméno lékaře, který pro žalovaného pracovně lékařské prohlídky provádí. Žalovaný na výzvu žalobkyně reagoval až dopisem ze dne [datum] (k němuž byla přiložena také žádost o lékařskou prohlídku žalobkyně, datovaná dnem [datum]). Žalovaný se pokusil dopis žalobkyni doručit osobně v místě jejího bydliště, žalobkyně údajně odmítla žalovanému otevřít (ač byla podle tvrzení žalovaného a svědka„ zahlédnuta přes okno“). Oproti doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nenastává při osobním doručení písemnosti fikce doručení v případě, že zaměstnanec neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti (např. doručující osobně neotevře dveře). Žalovaný se nepokusil dopis ze dne [datum] žalobkyni doručit ani způsobem stanoveným v ust. § 336 zák. práce, tj. prostřednictvím provozovatele poštovních služeb; dopis žalovaného ze dne [datum] žalobkyni tedy nebyl doručen, resp. se ani jiným způsobem nedostal do její dispoziční sféry.

19. Žalovaný soudu předložil smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb uzavřenou mezi žalovaným a [titul] [jméno] [příjmení] datovanou [datum], nebyl však schopen nevysvětlit, za jakých okolností byla smlouva uzavřena. Zůstalo tedy neobjasněno, proč [titul] [příjmení] odmítl dne [datum] lékařskou prohlídku žalobkyně provést, byla-li smlouva o poskytování pracovně lékařských služeb mezi žalovaným a tímto lékařem téhož dne skutečně uzavřena. Mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce musí být provedena nejdéle do pěti pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce, proto pokud u žalobkyně mimořádná lékařská prohlídka na její žádost v uvedené lhůtě provedena nebyla, protože žalovaný na její žádost ze dne [datum] nikterak nereagoval, nesdělil žalobkyni, že [titul] [příjmení] je jeho smluvním lékařem a neposlal žalobkyni k absolvování mimořádné lékařské prohlídky, žalobkyně nebyla povinna docházet do práce, a to až do doby, kdy jí žalovaný umožní provést mimořádnou lékařskou prohlídku za účelem zjištění schopnosti výkonu dosavadní práce.

20. Za popsaných okolností absenci žalobkyně v práci, která je jí vytýkána v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum], nelze posoudit jako neomluvenou, proto podmínky pro okamžité zrušení pracovního poměru stanovené v § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce splněny nejsou. Rozsudek soudu prvního stupně, kterým bylo žalobě o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze dne [datum] vyhověno, je věcně správný, byť z poněkud jiných důvodů, a jako takový byl, včetně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, podle ust. § 219 o. s. ř. odvolacím soudem potvrzen.

21. Jelikož měla žalobkyně v odvolacím řízení úspěch, zavázal odvolací soud žalovaného k náhradě nákladů odvolacího řízení žalobkyni podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady se stávají z odměny za 3 úkony právní služby ā 2 500 Kč dle § 9 odst. 3 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (účast u jednání [datum] a u jednání dne [datum] v délce přesahující 2 hodiny), 3x 100 Kč je režijní náhrada podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., 4x 100 Kč je náhrada za promeškaný čas zástupce žalobkyně cestou k odvolacímu soudu dle § 14 odst. 3 citované vyhlášky. Další náklady představuje cestovné zástupce žalobkyně z [obec] do [obec] a zpět k jednání odvolacího soudu dne [datum], cesta byla vykonána vozem o průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a cesta činí celkem 82 km. Cena benzínu za cestu vykonanou dne [datum] činí podle vyhlášky 511/2021 Sb. 37,10 Kč za litr, cena benzínu stanovená vyhláškou 116/2022 Sb. ke dni [datum] činila 44,50 Kč, cestovné celkem 1 219 Kč Náklady odvolacího řízení úhrnem činí 10 019 Kč, a jelikož zástupce žalované osvědčil, že je plátcem DPH, byla tato částka podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. zvýšena o 21% DPH na 12.123 Kč.