16 Co 187/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o 124 068 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného a vedlejšího účastníka proti mezitímnímu rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 18. 6. 2024, č. j. 15 C 30/2023-63, Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Karviné dne 6. 12. 2023 domáhal, aby mu žalovaný zaplatil za měsíce březen 2023 až září 2023 náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 124 068 Kč se zákonnými úroky z prodlení z jednotlivých měsíčních náhrad vždy po uplynutí následujícího kalendářního měsíce (tj. za měsíc březen 2023 od 1. 5. 2023, za měsíc duben 2023 od 1. 6. 2023 atd.). Žalobu zdůvodnil tím, že je u žalovaného zaměstnán od roku 2001 v pracovním poměru jako strážník městské policie a že dne 12. 6. 2022 utrpěl pracovní úraz, kdy při provádění kontrolní a hlídkové činnosti šlápl do neosvětleného výmolu, přičemž došlo k podvrtnutí pravého kolene. V důsledku pracovního úrazu pozbyl způsobilost vykonávat dosavadní práci, neboť podle lékařského posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 14. 3. 2023 není schopen vykonávat pochůzky, práci ve výškách a plnit fyzické testy, proto byl ke dni 22. 3. 2023 převeden na jinou méně placenou práci v rámci jednosměnného provozu. Požadovanou náhradu vyčíslil celkem na částku 124 068 Kč.

2. Žalovaný a vedlejší účastník s žalobou nesouhlasili a poukázali na znalecký posudek , tituly před jménem, , adresa, , ze kterého vyplývá, že není dána příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody, protože není prokázáno, že by se zdravotní následky pracovního úrazu podílely (posudkově významnou měrou) na poklesu jeho pracovní schopnosti. Vznesli výhrady také proti výpočtu ztráty na výdělku, týkající se výše průměrného výdělku žalobce před vznikem škody za čtvrté čtvrtletí roku 2022, jeho valorizace podle nařízení vlády č. 413/2022 Sb. a období, za které žalobci tato náhrada případně náleží.

3. Okresní soud napadeným rozsudkem rozhodl, že žaloba je co do základu důvodná. Podle znaleckého posudku , tituly před jménem, , adresa, , jenž nechal vypracovat vedlejší účastník ještě před zahájením řízení, sice následky pracovního úrazu žalobce nejsou podstatnou ani převažující příčinou jeho nepříznivého zdravotního stavu; jediným doloženým následkem pracovního úrazu je lehké rozvláknění obalů předního zkříženého vazu pravého kolenního kloubu, které je málo významné a klinicky se neprojevuje. Soud prvního stupně ovšem vyšel ze závěrů znaleckého posudku a výpovědi znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která na rozdíl od , tituly před jménem, , adresa, potvrdila, že žalobce od 22. 3. 2023 není schopen konat práci strážníka s povinností pochůzek a fyzických testů a tato nezpůsobilost žalobce k výkonu uvedené práce je zapříčiněna následky pracovního úrazu ze dne 12. 6. 2022. Ve výkonu práce strážníka s povinností pochůzek a fyzických testů mu brání snížená schopnost zátěže pravého kolenního kloubu. Při pracovním úrazu došlo k poranění předního zkříženého vazu pravého kolenního kloubu, což plyne z výsledků vyšetření magnetickou rezonancí ve dnech 12. 7. 2022 a 30. 12. 2022. Rozvolněné vazy tak, jak jsou popsány v nálezu ze dne 30. 12. 2022, se podle názoru , tituly před jménem, , jméno FO, projevují pocity nestability a při zátěži působí pacientovi obtíže. Znalkyně vysvětlila, že pokud je v lékařské zprávě ortopeda , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 17. 2. 2023 (která je obsažena ve zdravotnické dokumentaci žalobce) popsán nález magnetické rezonance „bez patologie a artroskopicky bez patologie“, tak jde pravděpodobně o nepřesnost při hodnocení nálezu z magnetické rezonance, přičemž zmiňovaný ortoped si poněkud odporuje, neboť dále sám popisuje, že na předním zkříženém vazu pravého kolene je stav po částečné ruptuře. Znalkyně pracovala s originálním nálezem z magnetické rezonance ze dne 30. 12. 2022, který , tituly před jménem, , jméno FO, neměl k dispozici. Znalecký posudek , tituly před jménem, , adresa, nadto neobsahoval doložku ve smyslu § 127a o. s. ř. Sporná odborná otázka (zda a z jakého důvodu není žalobce zdravotně způsobilý k výkonu dosavadní práce) spadá do oboru znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, se specializací na posudkové lékařství, nikoli , tituly před jménem, , adresa, - znalce se specializací na hygienu práce a na nemoci z povolání a pracovní úrazy. Z uvedených důvodů se prvostupňový soud přiklonil k závěrům znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který měl všechny zákonem stanovené náležitosti, byl řádně odůvodněný a přesvědčivý. Na základě znaleckého dokazování bylo podle názoru okresního soudu prokázáno, že je dána příčinná souvislost mezi pracovním úrazem žalobce ze dne 12. 6. 2022 a škodou vzniklou převedením žalobce na méně placenou práci od 22. 3. 2023; byly tak splněny všechny předpoklady povinnosti žalovaného k náhradě škody vzniklé žalobci pracovním úrazem podle 269 odst. 1 zákoníku práce a nárok žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za žalované období ve smyslu § 271b odst. 1 zákoníku práce je dán. Protože žalovaný a vedlejší účastník uplatnili námitky rovněž proti výši náhrady za ztrátu na výdělku, pokládal prvostupňový soud za účelné rozhodnout nejdříve o základu nároku mezitímním rozsudkem podle § 152 odst. 2 o. s. ř.

4. Proti rozsudku okresního soudu podali odvolání žalovaný a vedlejší účastník s návrhem na jeho zrušení a vrácení věci prvostupňovému soudu k dalšímu řízení. Shodně namítali, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl jimi navržený důkaz vypracováním revizního znaleckého posudku, který byl potřebný s ohledem na zjevné rozpory mezi závěry obou znalců, jež nebyly dostatečně vyjasněny. Znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, se řádně nevypořádala s odborným vyjádřením , tituly před jménem, , adresa, . Akceptovat nelze ani její vysvětlení, že v lékařské zprávě , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 17. 2. 2023 se jedná „s největší pravděpodobností o nepřesnost při hodnocení nálezu z magnetické rezonance“. Jelikož v lékařské zprávě , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 17. 2. 2023 je uveden jednoznačný závěr (podložený objektivními vyšetřovacími metodami), že artroskopicky je pravý kolenní kloub bez patologického nálezu, a i dle , tituly před jménem, , adresa, nezanechal pracovní úraz žádné posudkové významné trvalé následky, nejsou splněny předpoklady vzniku nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, je nepřezkoumatelný, protože neobsahuje ve smyslu § 42 vyhlášky č. 503/2020 Sb. nález, posudek, odůvodnění a přílohy. Znalkyně nijak nezohlednila a nevedla odbornou polemiku se závěry , tituly před jménem, , adresa, . Nevypořádala se s rozpory v lékařských zprávách , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 30. 12. 2022 (nález z magnetické rezonance) a , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 17. 2. 2023.

5. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného.

6. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání žalovaného a vedlejšího účastníka proti rozsudku soudu prvního stupně byla podána ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek, jakož i řízení mu předcházející (podle pravidel nastavených v § 212, § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná.

7. Odvolací soud v rámci odvolacího přezkumu neshledal, že by řízení před soudem prvního stupně bylo postiženo vadou, která by měla (mohla mít) za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

8. S ohledem na odvolací námitky odvolací soud v souladu s ustanovením § 213 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 o. s. ř. provedl výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, a opětovně vyslechl také znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, . Po tomto doplnění dokazování dospěl k závěru, že skutková zjištění soudu prvního stupně popsaná v bodech 4 a 5 napadeného rozsudku jsou správná a jako taková je proto převzal.

9. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, odvolací soud zjistil, že žalobce vyhledal po pracovním úrazu dne 12. 6. 2022 ošetření na ortopedii, při kterém bylo konstatováno podezření na lézi menisku a natažení či částečnou rupturu zevního postranního kolenního vazu. Potíže u žalobce přetrvávaly a spočívaly zejména v omezení hybnosti. Byla proto diagnostikována potřeba provedení dalších vyšetření, a to magnetické rezonance a artroskopie. Při artroskopickém vyšetření dne 25. 8. 2022 byl nález chabý, bylo zjištěno pouze drobné rozvláknění předního zkříženého vazu. I nález na meniscích byl negativní. Nicméně artroskopickým vyšetřením nelze ohledat stav zevního postranního kolenního vazu. Podle popisu výsledků magnetické rezonance ze dne 30. 12. 2022 byl zjištěn v podstatě stejný nález jako při artroskopii v srpnu 2022, tj. pouze lehké poškození předního zkříženého vazu, jinak byl podle popisu nález negativní. Po předestření lékařské zprávy ze dne 17. 2. 2023 svědek uvedl, že vycházel při svém závěru o omezení pracovní zátěže žalobce a jeho schopnosti přípravy na povolání (fyzické testy a tělesná výchova) z klinického nálezu, ve kterém se konstatuje omezení hybnosti při extenzi (natažení či napřímení) o 4 stupně, což jej významně omezovalo ve výkonu dosavadní práce strážníka městské policie. Závěr magnetické rezonance, resp. její popis, není podle názoru svědka příliš významný, neboť má zkušenost, že každý radiolog popisuje výsledky magnetické rezonance rozdílným způsobem. Jinak řečeno, relativně negativní nález při magnetické rezonanci nemá dostatečnou vypovídací hodnotu. Zmiňovaný nález tedy nevylučuje, že v souvislosti s pracovním úrazem nedošlo u žalobce k poškození vazu kolenního kloubu, resp. tento nález (poškození předního zkříženého vazu) z objektivního hlediska nevysvětluje příčinu obtíží žalobce (omezení hybnosti při extenzi). Tyto potíže však lze podle názoru svědka vysvětlit poškozením zevního postranního vazu, byť připustil, že poškození tohoto vazu nebylo potvrzeno žádnými objektivními vyšetřovacími metodami.

10. Z výpovědi znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, odvolací soud zjistil, že setrvala na závěrech svého znaleckého posudku. Za podstatný považovala nález na magnetické rezonanci ze dne 30. 12. 2022. Výsledky tohoto vyšetření popsala , tituly před jménem, , jméno FO, , kterou znalkyně hodnotila jako zkušenou lékařku s dostatečnou odborností. Popisovaný nález pokládala za patologický, významný a vysvětlující obtíže udávané žalobcem. Znalkyně zdůraznila, že má ze své praxe zkušenost, že ortopedové bývají k magnetické rezonanci rezervovaní a přikládají význam zejména artroskopickým vyšetřením, ovšem podle jejího názoru je magnetická rezonance spolehlivou vyšetřovací metodou a její výsledky nelze přehlížet či bagatelizovat.

11. Jelikož spornou byla mezi účastníky příčina potíží žalobce s pravým kolenem, pro které byl od 22. 3. 2023 převeden na jinou méně placenou práci, bylo podle § 127 odst. 1 o. s. ř. nezbytné znalecké posouzení znalcem z oboru zdravotnictví.

12. Podle ustálené rozhodovací praxe (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2007 sp. zn. 25 Cdo 2719/2005) důkaz znaleckým posudkem, podaným písemně či ústně, se od jiných důkazních prostředků liší v tom, že při jeho hodnocení (§ 132 o. s. ř.) soud nehodnotí znalecké závěry ve smyslu jejich odborné správnosti, nýbrž hodnotí přesvědčivost posudku z hlediska úplnosti jeho podkladů, vyčerpání vymezeného úkolu a zodpovězení zadaných otázek, logické odůvodnění odborného nálezu a soulad s ostatními provedenými důkazy.

13. Po shora uvedeném doplnění dokazování považuje odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně závěry znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, za dostačující pro skutkový závěr, že pracovní úraz ze dne 12. 6. 2022 byl podstatnou, důležitou a značnou příčinou následných dlouhodobých obtíží žalobce s pravým kolenem, pro které byl od 22. 3. 2023 převeden na jinou méně placenou práci, a neshledal důvod dokazování dále doplňovat. Znalkyně dodržela uložené zadání, přihlédla ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, náležitě zdůvodnila, které lékařské zprávy a proč považovala pro posouzení daného případu za podstatné a významné, odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení, proto odvolací soud považuje ve shodě se soudem prvního stupně její závěry za dostatečně přesvědčivé a podložené. Námitky žalovaného a vedlejšího účastníka týkající se nepřezkoumatelnosti znaleckého posudku a nevypořádání rozporů mezi lékařskými zprávami , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 30. 12. 2022 a , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 17. 2. 2023 nejsou opodstatněné. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, obsahuje všechny podstatné, zákonem stanovené náležitosti a jeho závěry jsou řádně odůvodněny. Ke zmiňovanému rozporu byl proveden výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , který vysvětlil, že na rozdíl od znalkyně spatřuje příčinu omezení schopnosti žalobce k výkonu dosavadní práce v poškození zevního postranního kolenního vazu v důsledku pracovní úrazu ze dne 12. 6. 2022. Rozpory mezi závěry , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ohledně skutečnosti, který konkrétní vaz byl při pracovním úrazu vlastně poškozen a je tak příčinou obtíží s pravým kolenem, nejsou podle názoru odvolacího soudu pro posouzení projednávané věci významné a podstatné, protože se oba lékaři shodli na tom, že se tak stalo v důsledku předmětného pracovního úrazu. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, toliko přikládal větší význam klinickému nálezu, případně artroskopickému vyšetření než výsledkům magnetické rezonance, přičemž objasnil, že artroskopickým vyšetřením nelze ohledat stav zevního postranního kolenního vazu. Naopak stanovisko , tituly před jménem, , adresa, zůstalo zcela osamoceno a soud prvního stupně při jeho hodnocení přihlédl odpovídajícím způsobem mj. k tomu, že neměl k dispozici kompletní podklady (zejména zdravotnickou dokumentaci a nález na magnetické rezonanci ze dne 30. 12. 2022).

14. Odvolací soud neshledal důvodnou odvolací námitku vztahující se k neprovedení revizního znaleckého posudku. V obecné rovině je účelem revizního znaleckého posudku prověření správnosti jiného znaleckého posudku v řízení, ať již jde o posudek vyžádaný soudem, nebo posudek předložený účastníkem za podmínek dle § 127a o. s. ř. Nesouhlas účastníka řízení se závěry znaleckého posudku sám o sobě nevede k závěru o nutnosti zpracovat posudek revizní; účastník musí za tímto účelem znalecký posudek nejdříve relevantně zpochybnit. Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku. Posuzování podmínek pro nařízení revizního posudku je tedy dáno na úvaze soudu v rámci volného hodnocení důkazů a posouzení dostatečnosti zjištění skutkového stavu a případné potřeby doplnění dokazování. Vypracování revizního znaleckého posudku přichází do úvahy zejména tam, kde bude mít soud pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Tyto pochybnosti mohou být nejčastěji vyvolány předložením znaleckého posudku, jehož závěry jsou nesouladné se závěry znalce ustanoveného soudem v průběhu řízení nebo se závěry znaleckého posudku předloženého druhým účastníkem za podmínek dle § 127a o. s. ř. Nemusí se však vždy jednat jen o předložení oponentního znaleckého posudku. Žalovanému a vedlejšímu účastníkovi se však podle názoru odvolacího soudu závěry znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, nepodařilo relevantně zpochybnit.

15. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – vzhledem ke skutečnosti, že žalobce se domáhá z důvodu pracovního úrazu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od března do září 2023 – podle zásad nepravé zpětné účinnosti (retroaktivity) podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném v době, kdy nárok na jednotlivá plnění náhrady za ztrátu na výdělku měl vznikat, tj. ve znění účinném do 30. 6. 2023, resp. do 30. 9. 2023 (dále jen „zákoník práce“).

16. Předpoklady povinnosti zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem jsou podle § 269 odst. 1 zákoníku práce existence pracovního úrazu, vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody.

17. Škoda, která vzniká následkem pracovního úrazu, spočívá též ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity). Ke ztrátě na výdělku dochází proto, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem pracovního úrazu snížena (omezena) nebo zanikla, a účelem náhrady za ztrátu na tomto výdělku je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen pro své zdravotní postižení způsobené pracovním úrazem dosahovat takový výdělek, jaký měl před poškozením. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku je majetkovou újmou, která se stanoví ve výši rozdílu mezi výdělkem zaměstnance před vznikem škody a výdělkem po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu; tímto způsobem jsou vyjádřeny snížení (omezení) nebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného a jeho neschopnost dosahovat pro následky pracovního úrazu stejný výdělek jako před poškozením.

18. O vztah příčinné souvislosti mezi ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity) a pracovním úrazem se jedná tehdy, vznikla-li tato škoda (došlo-li k poklesu nebo úplné ztrátě výdělku) následkem pracovního úrazu (tj. bez pracovního úrazu by ztráta na výdělku nevznikla tak, jak vznikla). Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku vzniká dnem, kdy došlo následkem pracovního úrazu k poklesu (ztrátě) výdělku. Pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity) není rozhodující průměrný výdělek před pracovním úrazem, ale průměrný výdělek poškozeného před vznikem škody. Jestliže všechny předpoklady povinnosti zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu vzniklou pracovním úrazem byly splněny, je zaměstnavatel povinen hradit zaměstnanci škodu, dokud nenastane skutečnost, která představuje změnu okolností, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, tj. dokud nedojde ke změně poměrů.

19. Odvolací soud se zcela ztotožnil rovněž s právními závěry soudu prvního stupně uvedenými v bodech 13 a 14 odůvodnění napadeného rozsudku a nemá co podstatného k nim dodat.

20. Vzhledem k výše uvedenému byl rozsudek soudu prvního stupně shledán ve výroku ve věci samé jako věcně správný a jako takový byl v souladu s ust. § 219 o. s. ř. potvrzen.