16 Co 203/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 31 872,14 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 5. 3. 2025, č. j. 7 C 5/2024-22

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II mění tak, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 9 173 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Žalobou podanou dne 9. 5. 2024 se žalobkyně jako obchodnice s elektřinou proti žalovanému coby svému někdejšímu zákazníkovi domáhala zaplacení částky 31 872,14 Kč s příslušenstvím jako ceny za dodanou elektřinu a smluvních pokut. Žalobu zdůvodnila tím, že žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 21. 11. 2022 dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , pro potřeby domácnosti a žalovaný elektřinu odebíral. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 15 měsíců ode dne 9. 12. 2022 s možností automatické prolongace. Dne 30. 5. 2023 však došlo k ukončení dodávky, poněvadž žalovaný nezaplatil zálohy za březen a duben 2023. Žalobkyně se v tomto kontextu domáhala smluvní pokuty za dobu zbývající do zániku závazku uplynutím doby, tedy do 9. 3. 2024, ve výši 800 Kč za každý měsíc, tedy v celkové výši 8 000 Kč. Žalobkyně totiž standardně uzavírá se svými zákazníky smlouvy na dodávku elektřiny na dobu neurčitou nebo na dobu určitou. Volbu typu smlouvy činí zákazník. Informace o podmínkách a cenách včetně vlastních formulářů smluv jsou k dispozici na webových stránkách žalobkyně v souladu se zákonnou informační povinností a také ve všech zákaznických kancelářích. Pro smlouvy na dobu určitou je se zákazníkem vždy sjednán produkt, který na rozdíl od ceníku Standard (pro smlouvy na neurčito) garantuje určitou nižší jednotkovou cenu elektřiny po celou dobu trvání závazku. Zákazník má vždy možnost porovnat si jednotlivé nabídky, a to jednak v rámci nabídek žalobkyně, jednak na trhu s nabídkami jiných dodavatelů. U smluv na dobu určitou žalobkyně proti těmto benefitům utvrzuje smluvní pokutou, že zákazník dodrží sjednanou dobu trvání závazku. Ujednání o smluvních pokutách pokrývá širokou řadu skutkových podstat. Smluvní pokuta, která je určena násobkem stanovené částky a počtem měsíců následujících po měsíci, kdy došlo k naplnění konkrétní skutkové podstaty, představuje paušalizovanou náhradu škody, která může žalobkyni vzniknout neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny. Žalobkyně totiž u smluv na dobu určitou elektřinu pro zákazníka nakupuje předem, pro celou sjednanou dobu na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby podle energetické legislativy. Jen tak totiž může zaručit pevnou cenu po sjednanou dobu. Pro případ uhrazení smluvní pokuty se ve smlouvě vzdává nároku na náhradu škody, jež by pokutu převyšovala. V odvětví energetiky je běžnou praxí uzavírání smluv na dobu určitou i neurčitou, stejně jako uplatňování smluvních pokut.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobkyni přiznal částku 23 772,14 Kč s úrokem z prodlení a částku 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlení (výrok I), zamítl žalobu co do výše specifikované smluvní pokuty ve výši 8 000 Kč (výrok II) a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni poměrnou část nákladů řízení částkou 1 720 Kč. Dospěl přitom ke skutkovým zjištěním, že žalobkyně dne 21. 11. 2022 s žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě mu dodávala elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaný se zavázal platit za odebranou elektřinu a související služby žalobkyni. Smlouva obsahuje na první straně obecná ustanovení (poměrně drobným písmem), která u jiných obdobných smluv obvykle tvoří součást všeobecných obchodních podmínek. Ve druhém sloupci v sekci „Smluvní sankce“ je obsažena věta rozepsaná na 16 řádků drobným písmem, z níž lze pozorným čtením vyčíst, že (mimo jiné) pokud žalovaný opakovaně poruší svou platební povinnost, je žalobkyně oprávněna žalovanému účtovat smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý měsíc i jeho část od přerušení dodávky elektřiny do konce sjednané doby trvání smlouvy. Dále je mimo jiné uvedeno (mnohem srozumitelněji koncipované) ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 100 Kč za každé prodlení s jakoukoli platbou přesahující 10 dnů. Na první straně smlouvy je rovněž údaj o tom, že smlouva je uzavřena na 15 měsíců. Na druhé straně smlouvy jsou pak údaje o žalovaném, o výši záloh a jejich splatnosti, o datu uzavření smlouvy, o odběrném místě a o technických podmínkách odběru elektřiny. Listina „Informace pro zákazníka – spotřebitele“ pak obsahuje základní vlastnosti sjednaného produktu elektřina Start 15. Ceník elektřiny stanovuje ceny za jednotlivé obchodní produkty a tarify. Obchodní podmínky podrobněji upravují práva a povinnosti smluvních stran, vznik a změnu smlouvy, platební podmínky, zálohy, přerušení dodávky, ukončení smlouvy, právo žalobkyně/zákazníka na odstoupení od smlouvy, smluvní pokuty. Žalobkyně předepsala žalovanému pro dobu od ledna 2023 zálohy ve výši 2 500 Kč měsíčně. Dne 20. 7. 2023 vystavila opravné vyúčtování dodávky elektřiny k dokladu č. , hodnota, ze dne 12. 6. 2023, za období 9. 12. 2022 – 30. 5. 2023, jehož výsledkem byl nedoplatek ve výši 23 772,14 Kč splatný dne 9. 8. 2023. Nedoplatek z původního vyúčtování ze dne 12. 6. 2023 (v částce 4 440,55 Kč) byl zahrnut do tohoto opravného dokladu. Žalobkyně upomínkami upozorňovala žalovaného na neuhrazené zálohy a vyúčtovala smluvní pokutu 2 x 100 Kč a 8 000 Kč. Žalobkyně žalovanému sdělila, že stále eviduje dluh ve výši 5 100 Kč, v případě neuhrazení této dlužné částky dojde k přerušení dodávky elektřiny a ukončení smlouvy. Od smlouvy kvůli těmto nedoplatkům odstoupila dopisem ze dne 12. 6. 2023. Výzvou ze dne 7. 11. 2023 žalovaného vyzvala k úhradě částky 31 872,14 Kč.

4. Okresní soud právně kvalifikoval případ jako závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetického zákona), ve znění pozdějších předpisů (dále e. z.). Ujednání o smluvní pokutě ve výši 800 Kč za každý započatý měsíc pak vyhodnotil jako nepřiměřené ujednání, k němuž se nepřihlíží (§ 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o. z.). Zatímco povinnost zaplatit smluvní pokutu převzatá žalobkyní jako podnikatelkou pro případ prodlení s vrácením přeplatku odpovídá pouze částce 100 Kč, vázané ještě navíc na výzvu žalovaného, ten je jako spotřebitel sankcionován nejen pokutou 100 Kč za prodlení s kteroukoli platbou, ale též právě spornou pokutou, která skrytě navyšuje zmíněnou pokutu a navíc sankcionuje v podstatě jedno a totéž. Dané smluvní ujednání navíc odporuje § 28 odst. 1 písm. e) e. z., protože žalovaného nutí dlouhodobě setrvávat u žalobkyně, bez ohledu na své potřeby a možnosti trhu. Celé ujednání je vytištěno malým písmem, kdy v jedné větě o délce 16 řádků jsou pro běžného zákazníka nepřehledným a nesrozumitelným způsobem popsány případy, kdy žalobkyni nárok na smluvní pokutu vzniká a jaká je její výše smluvní pokuty a nadto následující věty obsahují další modifikace smluvní pokuty a případy, kdy nárok na smluvní pokutu nevznikne.

5. Proti výroku II rozsudku podala žalobkyně odvolání s návrhem na jeho změnu v podobě úplného vyhovění žalobě, které zdůvodnila mimo jiné tím, že bezprostředně za pasáží pojednávající o smluvních sankcích ve smlouvě následuje pasáž „Prohlášení zákazníka,“ v níž žalovaný deklaroval, že uzavřením smlouvy na dobu určitou získává výhodu v podobě jistoty nezvýšení ceny elektřiny po sjednanou dobu, oproti které však stojí povinnost uhradit smluvní pokutu s funkcí náhrady škody v případě zapříčinění předčasného zrušení závazku. Současně zde byl žalovaný poučen, jaké činnosti je žalobkyně nucena konat oproti smluvním vztahům uzavíraným na neurčito a jaké škody jí vznikají v důsledku rozvázání závazku před sjednaným dnem. Soud prvního stupně nepodrobil ujednání komplexnímu testu přiměřenosti předvídanému zákonem. Měsíční záloha činila 2 500 Kč. Žalovaný by tak za dalších 10 měsíců zaplatil na zálohách 25 000 Kč.

6. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

7. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné a projednatelné, přezkoumal na jednání napadenou část rozsudku a v tomto rozsahu i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

8. Prvostupňový soud dospěl na základě provedených důkazů ke správným skutkovým zjištěním, která tudíž odvolací soud jako správná přejímá a pro stručnost na ně v plné šíři odkazuje. V zájmu úplnosti skutkových zjištění ohledně stylizace smlouvy a klíčového ujednání i jejich typografického řešení odvolací soud zopakoval důkazy provedené prvostupňovým soudem v podobě smlouvy a obchodních podmínek (§ 213 odst. 1, odst. 2 o. s. ř.). Účastníci inkriminovanou smluvní pokutu sjednali i pro případ, kdy žalovaný „(i) opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost dle Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k odstoupení od Smlouvy ze strany , Anonymizováno, )… V případě zákazníka s distribuční sazbou D01d nebo C01d dle Ceníku se pokuty dle předchozí věty snižují o ½. Zákazník se zprostí povinnosti úhrady pokuty dle (iii), pokud svůj projev vůle včas odvolá/vezme zpět a odstraní jeho následky vůči , Anonymizováno, . Zákazník je povinen bez zbytečného odkladu poskytnout , Anonymizováno, součinnost nezbytnou k zahájení dodávky na základě Smlouvy, zejména nečinit právní či jiná jednání bránící v plnění takového či jiného jejího závazku (vč. provedení změny dodavatele), vyjma těch, k nimž je oprávněn ze zákona. V případě porušení této povinnosti je Zákazník povinen zaplatit , Anonymizováno, poutu 3 000 Kč pro kat. Domácnost a 10 000 Kč pro kat. Podnikatel. Stejnou pokutu je povinen uhradit Zákazník, který uvede , Anonymizováno, v omyl tím, že ukončí Smlouvu dohodou nebo výpovědí dle § 11e EZ, a v rozporu s důvodem v ní uvedeným bude v OM pokračovat v odběru u jiného dodavatele. Zákazník je povinen zaplatit , Anonymizováno, pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní… Pokuty zahrnují též případnou náhradu škody vzniklou , Anonymizováno, v důsledku porušení utvrzené povinnosti… , Anonymizováno, je povinna uhradit Zákazníkovi se splat. 30 dnů od doručení výzvy pokutu 3 000 Kč, pokud z důvodu výhradně na její straně: (i) neprovede změnu dodavatele/nezahájí dodávku dle Smlouvy, (ii) dojde k přerušení dodávky do OM Zákazníka na základě její neoprávněné žádosti, a dále pokutu 100 Kč v případě prodlení více než 10 dní s vrácením přeplatku nad 500 Kč. Tím není dotčeno právo Zákazníka na náhradu škody převyšující uhrazenou pokutu… Pokuty nejsou započitatelné oproti pohledávkám , Anonymizováno, .“ V pasáži „Prohlášení zákazníka“ žalovaný vzal na vědomí, že se mu dostává nižší ceny zafixované na sjednanou dobu a že a že pro něj žalobkyně zajistí elektřinu předem na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby, což znamená, že v případě předčasného zrušení závazku jí může neodebráním takto zajištěné elektřiny v důsledku volatilních cen vzniknout škoda. Účastníci sjednali produkt STANDARD z produktové řady elektřina Start 15 v kategorii Domácnost a distribuční sazbě D02d (smlouva). I pro smluvní pokuty platila splatnost nikoli dříve než 10 dnů od vystavení faktury podle data uvedeného ve faktuře, jinak 15 dnů (čl. 5.1. obchodních podmínek). Výše jmenované důkazy odvolací soud vyhodnotil jako zákonné, pro meritum případu relevantní, věrohodné, vzájemně souladné a odpovídající též ostatním důkazům a skutkovým tvrzením žalobkyně. Další důkazy neprovedl, protože nebyly navrženy a ani v zákonném smyslu nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

9. Při právní kvalifikaci případu se odvolací soud řídil těmito úvahami. Účastníci mezi sebou skutečně založili závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 e. z.). Žalobkyně jako obchodnice s elektřinou na základě této smlouvy plnila svou povinnost a dodávala žalovanému jako zákazníkovi elektřinu do odběrného místa (§ 50 odst. 2 první věta e. z.). Šlo o právní vztah podnikatel - spotřebitel, protože zatímco žalobkyně smlouvu uzavřela jako obchodní korporace zapsaná do obchodního rejstříku v rámci svého podnikání, žalovaný tak učinil mimo rámec jakéhokoli podnikání; za účelem uspokojení základní potřeby dodávky energií (§ 1810 ve spojení s § 419 o. z.). Podle § 1813 první věty o. z. se „má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.“ Podle § 1815 o. z. se „k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.“ V těchto ustanoveních o. z. je provedena směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen směrnice), v jejímž duchu je nutno o. z. vyložit. V tomto ohledu analýza smluvního ujednání zahrnuje ověření, zda: a) jde o smluvní ujednání, jež b) zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, přičemž c) jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a d) tato nerovnováha je v rozporu s požadavkem přiměřenosti.[footnoteRef:1] Podle čl. 3 směrnice je smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají ze smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Zároveň platí, že podmínka je vždy považována za nesjednanou individuálně, pokud byla sepsána předem a spotřebitel tak nemohl mít žádný vliv na obsah podmínky. Podle čl. 5 směrnice v případě smluv, v nichž jsou všechny nebo některé podmínky nabízené spotřebiteli předloženy písemně, musí být tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem. Jasnost a srozumitelnost má přitom dvě roviny: formální a obsahovou.[footnoteRef:2] Co se týče otázky, odporuje-li nerovnováha práv či povinností ve spotřebitelův neprospěch požadavku přiměřenosti (tedy právnímu principu poctivosti – objektivní dobré víry), pak podle judikatury SDEU je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy.[footnoteRef:3] Ze směrnice též plyne, že při hodnocení kritéria přiměřenosti je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávacích pozic (např. odbornost stran), zda měl spotřebitel nějakou pohnutku k tomu, aby souhlasil s danou smluvní podmínkou a zda zboží bylo dodáno nebo služby poskytnuty na jeho zvláštní objednávku. Požadavek přiměřenosti může být podnikatelem naplněn, jestliže jedná poctivě a přiměřeně s druhou stranou, jejíž oprávněné zájmy musí vzít v úvahu. Obsah smlouvy má být rozumně odůvodněn. [1: viz Hulmák, M. Kontrola cenových ujednání ve spotřebitelských smlouvách. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 12 – 38. ] [2: Viz Hulmák, M., a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část § 1721 - § 2054. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2014, str. 410 a 428.] [3: Viz rozsudek ESD ze dne 14. 3. 2013, Mohamed Aziz, C-415/11.]

10. Odvolacímu soudu je z úřední činnosti (např. věc sp. zn. 16 Co 61/2021) známo, že žalobkyně dříve ve svých smluvních vzorech používala jinou pasáž pojednávající o smluvních sankcích; smluvní vzory prošly v tomto směru poměrně výraznou změnou k lepšímu. Především v tom, že je celá pasáž nazvána jednoznačně „Smluvní sankce,“ což v průměrně bdělém spotřebiteli nemůže vzbudit sebemenší pochybnost o jejím účelu. To také snižuje problematičnost typografické úpravy, kdy je ujednání stále tvořeno jednolitým tokem drobného textu zahrnujícím více skutkových podstat smluvní pokuty. Ostatně, takto je upravena celá strana smlouvy, která je přitom stranou první. Žalobkyně také smluvně převzala povinnost zaplatit žalovanému smluvní pokuty ve čtyřech různých případech: nezahájení dodávky, protiprávního přerušení dodávky, odepření změny dodavatele a prodlení s vrácením přeplatku. Přinejmenším v prvních třech případech nejde o pokutu symbolickou, jak mylně uzavřel prvostupňový soud, nýbrž o povinnostem žalovaného přiměřenou částku 3 000 Kč. Tato pokuta též utvrzuje základní a ze zákazníkova pohledu klíčové smluvních povinností žalobkyně, čímž se vzájemná práva a povinnosti znatelně vyrovnávají. Smluvní pokuty uložené žalovanému pak zahrnují též náhradu škody způsobené porušením takto utvrzené povinnosti, což je ve prospěch žalovaného. Žalobkyně také zpřesnila ujednání o „uvedení , Anonymizováno, v omyl“ tak, že dává smysl. Totiž odkazem na § 11e e. z., podle nějž, „zaniklo-li zákazníkovi … vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu, je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu.“ Ujednání se tedy již jednoznačně vztahuje na situaci, kdy zákazník lživě vysvětluje nutnost zrušení závazku zánikem práva k odběrnému místu. Žalobkyně navíc podstatně zjednodušila a zpřehlednila formulaci celé pasáže, kdy jsou výše a výpočet prvních smluvních pokut uvedeny hned na začátku a za nimi již následuje výčet konkrétních skutkových podstat. Jednotlivé pasáže první strany smlouvy jsou přitom smysluplně řazeny. Smluvní sankce hovoří o případech porušení smlouvy, takže je pochopitelné, že představuje teprve pátou pasáž v pořadí, přičemž vzhledem ke své délce by nedávalo smysl a bylo stěží proveditelné, aby byla jako obsahově do jisté míry související jaksi „vložena“ do oddílu „Uzavření a trvání smlouvy.“ Všechny smluvní pokuty jsou sjednány písemně, s jasným vysvětlením výpočtu. Jednotková výše žalované pokuty, 800 Kč, je s ohledem na ostatní smluvní pokuty, na výši záloh (2 500 Kč) a jejich stejnou frekvenci zcela přiměřená. Způsob výpočtu nadto reflektuje okolnost, že se žalovaný zavázal odebírat elektřinu za nižší pevnou cenu po určitou dobu, takže čím dříve přivodí předčasný zánik závazku, tím citelnější ekonomické důsledky to pro žalobkyni může mít. A to s ohledem na výše vysvětlenou ekonomickou motivaci této pokuty, o jejíž pravdivosti nemá odvolací soud důvod pochybovat. Výpočet žalované pokuty tuto reciprocitu přirozeně zohledňuje a je plně v souladu s požadavkem přiměřenosti, aby žalovaný byl volán k odpovědnosti pro sjednané případy předčasného zrušení závazku - v míře odstupňované podle času zbývajícího do uplynutí doby určité a tedy množství neodebrané elektřiny. Odvolací soud pak nesouhlasí s názorem soudu prvostupňového o tom, že ujednání odporuje § 28 odst. 1 písm. e) e. z. Zaprvé v tomto případě žalobkyně neuplatnila smluvní pokutu kvůli předčasné změně dodavatele, nýbrž pro neplnění platebních povinností žalovaného. Zadruhé, i kdyby tomu tak bylo, nesankcionuje pokuta pouhou změnu dodavatele jako takovou, nýbrž její ekonomické důsledky pro žalobkyni, které navíc byly explicitně kodifikovány a tedy žalovanému transparentně předem vysvětleny ve smlouvě a které jsou v řešeném kontextu - s ohledem na dvouletou dobu trvání závazku, což rozhodně není doba nadprůměrně dlouhá, ale naopak zcela běžná u zvýhodněných tarifů nejen v energetice, ale i např. v oblasti elektronických komunikací - naprosto přiměřené, právně obhajitelné. Navíc takové ujednání neexistuje u smluv na dobu neurčitou, protože zde zmíněné ekonomické důsledky nenastávají. V tom případě nelze ujednání, které navíc zahrnuje více různých skutkových podstat, primitivně vykládat jako protiprávní sankci za výkon zákazníkova práva zrušit závazek ze smlouvy. V této souvislosti ani není pravdou, že by obě smluvní pokuty sankcionovaly jedno a totéž. Zatímco smluvní pokuta ve výši 100 Kč utvrzuje každou platební povinnost žalovaného ve všeobecnosti, leč teprve od určité délky prodlení, ta žalovaná utvrzuje řadu skutkových podstat, jejichž společným jmenovatelem jsou právě výše popsané ekonomické následky nedodržení sjednané doby trvání závazku. Takové řešení žádné ustanovení právního řádu nezakazuje.

11. Dané smluvní ujednání je tedy ve smyslu výše citovaných ustanovení přiměřené a nezakládá ani významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele. Žalobkyně pokutu správně vypočítala a žalovaného vyzvala k zaplacení, její pohledávka se stala splatnou. Proto odvolací soud výrokem I. napadený rozsudek změnil tak, že žalobě v plné šíři vyhověl [§ 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.].

12. Výrok II. odpovídá § 224 odst. 1, odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud napadený rozsudek změnil, pročež musel znova rozhodnout o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Náhrada sestává ze soudního poplatku za řízení před soudem prvního stupně ve výši 1 276 Kč, za odvolací řízení ve výši 1 000 Kč a z náhrad vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále jen a. t.). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil částkou 500 Kč [§ 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodem 3.], paušální náhradu hotových výdajů částkou 100 Kč za úkon [§ 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t.]. Za další úkon právní služby v podobě odvolání a účasti na jednání před odvolacím soudem pak náleží mimosmluvní odměna v sazbě 1 500 Kč [§ 14b odst. 4 ve spojení s § § 8 odst. 1, 7 bodem 4. a. t.] a paušální náhrada hotových výdajů v částce 450 Kč [§ 14b odst. 4, odst. 6 písm. b) a. t.]. Odvolací soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává žaloby na zaplacení částky do 50 000 Kč lišící se prakticky jen osobou žalovaného, rozhodným obdobím a výší pokuty. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Protože je zástupce žalobkyně plátcem DPH, připočítal odvolací soud k náhradě též 1 197 Kč jako náhradu za DPH [§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a s § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.]. Celková náhrada tedy činí 9 173 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

13. úkon právní službyustanovení a. t.mimosmluvní odměnanáhrada hotových výdajůpřevzetí a příprava zastoupení§ 11 odst. 1 písm. a)500 Kč100 Kčpředžalobní upomínka§ 11 odst. 1 písm. d)500 Kč100 Kčžaloba§ 11 odst. 1 písm. d)500 Kč100 Kčodvolání§ 11 odst. 1 písm. k)1 500 Kč450 Kčúčast na jednání§ 11 odst. 1 písm. g)1 500 Kč450 Kč14. Lhůty k zaplacení odvolací soud ve výrocích I a II stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. vzhledem k délce času, který měl žalovaný na splnění svých dluhů před zahájením řízení i během něj a k jeho pasivnímu postoji k věci.