16 Co 227/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka v právní věci žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A o vypořádání společného jmění manželů (dále též „SJM“) o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10. dubna 2024, č. j. 24 C 286/2020-391,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. a II. potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku IV. mění takto: Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání společného jmění manželů částku 1 572 301,94 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 12 025,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, na účet Okresního soudu v Novém Jičíně č. č. účtu, VS: var. symbol.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 12 025,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, na účet Okresního soudu v Novém Jičíně č. č. účtu, VS: var. symbol.

VI. Žalobce je povinen zaplatit České republice na nákladech řízení před odvolacím soudem částku 4 173,35 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, na účet Okresního soudu v Novém Jičíně.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení před odvolacím soudem částku 4 173,35 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, na účet Okresního soudu v Novém Jičíně.

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Novém Jičíně dne 13. 10. 2020 se žalobce domáhal vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále též SJM) účastníků, jejichž manželství uzavřené dne 27. 10. 1990 před Městským národním výborem ve Anonymizováno bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 19. 9. 2017, č. j. 8 C 209/2017-9, který nabyl právní moci dne 18. 10. 2017. Žalobce navrhoval, aby do výlučného majetku a závazků žalobce byly přikázány věci a dluhy blíže specifikované a aby mu byla uložena povinnost zaplatit žalované na vypořádání SJM částku určenou rozhodnutím soudu, která vyplyne z ocenění věcí a dluhů, včetně jejich rozdělení mezi účastníky a ze započtení jejich vzájemných nároků.

2. Žalovaná namítala, že dluhy u fyzických osob nejsou společné, protože si je bral žalobce bez vědomí a souhlasu žalované. Dále se vyjádřila k jednotlivým položkám SJM.

3. Okresní soud v Novém Jičíně jako soud prvního stupně rozsudkem identifikovaným v záhlaví do výlučného majetku a dluhů žalobce přikázal z majetku a dluhů, které měl s žalovanou ve společném jmění manželů: 1. stavba rodinného domu č. p. Anonymizováno na pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, 2. dluh vůči právnická osoba., se sídlem adresa, IČ: IČO, a) ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. hodnota ze dne 10. 3. 2006, na úvěrovém účtu č. č. účtu, b) ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. hodnota ze dne 10. 3. 2006, na úvěrovém účtu č. č. účtu, c) ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. hodnota-2-01 ze dne 21. 9. 2006, na úvěrovém účtu č. č. účtu, d) ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. hodnota ze dne 11. 8. 2008, na úvěrovém účtu č. č. účtu (výrok I.), do společných dluhů žalobce a žalované, jejichž podíly jsou stejné, přikázal z dluhů, které měli žalobce a žalovaná ve společném jmění manželů: 1. dluh vůči tituly před jménem jméno FO, nar. 23. 4. 1991, trvale bytem adresa, ve výši 204 970 Kč s příslušenstvím, 2. dluh vůči jméno FO, nar. 18. 6. 1962, trvale bytem adresa, ve výši 70 000 Kč s příslušenstvím (výrok II.), žalobu v části, ve které se žalobce domáhal vůči žalované vypořádání dluhu vůči jméno FO, nar. 4. 2. 1972, trvale bytem adresa, ve výši 342 675 Kč s příslušenstvím, zamítl (výrok III.), zavázal žalobce zaplatit žalované na vypořádání společného jmění manželů částku 1 571 964 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku (výrok IV.), rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok V.), zavázal žalobce zaplatit České republice na nákladech řízení částku 12 025,40 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, na účet Okresního soudu v Novém Jičíně (výrok VI.), zavázal žalovanou zaplatit České republice na nákladech řízení částku 12 025,40 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, na účet Okresního soudu v Novém Jičíně (výrok VII.). V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že SJM žalobce a žalované zaniklo dne 18. 10. 2017, a to společně se zánikem jejich manželství. Žalobce a žalovaná za trvání manželství nabyli nemovitou věc uvedenou ve výroku I. 1., která tvoří předmět SJM v režimu stavby rodinného domu č. p. Anonymizováno (v SJM) na pozemku parc. č. Anonymizováno v jiném majetkovém režimu (ve vlastnictví žalobce) v katastrálním území adresa. Při vypořádání této nemovité věci okresní soud přihlédl ke shodným návrhům účastníků řízení, kteří oba navrhovali její přikázání do výlučného majetku žalobce, když jiný způsob vypořádání SJM ohledně této nemovitosti ani nedává hospodářský smysl. Vzhledem k tomu, že s obdobnými stavbami na pozemku jiného vlastníka se na volném trhu prakticky neobchoduje, nelze v daném případě na základě analýzy trhu určit ani v místě a čase obvyklou cenu nemovité věci uvedené ve výroku I. 1., což ovšem neznamená, že by neměla žádnou hodnotu, protože lze určit obvyklou (tržní) cenu funkčního celku pozemků a staveb na LV č. hodnota a LV č. hodnota a z takto určené ceny odhadnout netržní hodnotu - Equitable Value (přiměřenou, spravedlivou hodnotu) rodinného domu č. p. Anonymizováno, odvozenou poměrem z věcné hodnoty funkčního celku pozemků a staveb na LV č. hodnota a LV č. hodnota ve výši 6 529 485 Kč, když tento údaj o věcné hodnotě okresní soud převzal ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, protože se na něm oba znalci tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO (uvádějící její výši 6 520 774 Kč) ve svých znaleckých posudcích prakticky shodli, přičemž způsob odvození přiměřené, spravedlivé hodnoty (Equitable Value) prezentovaný ve znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO, který určil také 48,33 % podíl rodinného domu č. p. Anonymizováno na porovnávací hodnotě, okresní soud považoval ze metodologicky přesnější a preciznější, než tomu bylo ve znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO. Znalec tituly před jménem jméno FO však ve svém znaleckém posudku prezentoval exkluzivní informace, získané ze své vlastní znalecké činnosti a z činnosti spolupracujícího znalce tituly před jménem jméno FO, neboť u tří porovnávacích objektů byly znalcem tituly před jménem jméno FO uvedeny vždy poměrně výrazně větší užitné plochy, což ve svém důsledku snižovalo jednotkovou cenu posuzovaného rodinného domu č. p. Anonymizováno, když okresní soud souhlasí také s objektivně podloženým závěrem znalce tituly před jménem jméno FO v tom směru, že by si oceňovaná nemovitost zasloužila vyšší počet srovnatelných objektů než čtyři, protože platí nepřímá úměrnost v tom směru, že čím menší je počet srovnatelných nemovitostí, tím větší je riziko chybovosti. Okresní soud proto při určení obvyklé (tržní) ceny funkčního celku pozemků a staveb na LV č. hodnota a LV č. hodnota v katastrálním území adresa v tomto směru vycházel z časově pozdějšího (tedy aktuálnějšího) a věcně správnějšího znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, který určil porovnávací hodnotu tohoto funkčního celku ve výši 6 468 773 Kč, po zaokrouhlení 6 470 000 Kč, při zohlednění parametrů celkem sedmi srovnávaných nemovitostí, z toho šesti realizovaných prodejů a jednoho nabízeného prodeje, které se nacházely v širším časovém intervalu. Přiměřenou, spravedlivou hodnotu (Equitable Value) rodinného domu č. p. Anonymizováno pak soud určil 48,33 % podílem rodinného domu č. p. Anonymizováno na porovnávací hodnotě funkčního celku pozemků a staveb zapsaných na LV č. hodnota a LV č. hodnota v katastrálním území adresa ve výši 6 470 000 Kč, když oproti znalci tituly před jménem jméno FO do ní již nezahrnoval garáž bez č. p./č. ev. na pozemku parc. č. Anonymizováno - část přístřešek (dle ZP v hodnotě hodnota Kč) a odborným odhadem znalce určených 80 % venkovních úprav (dle ZP v hodnotě hodnota Kč), protože se jedná o součásti pozemků ve výlučném vlastnictví žalobce. Okresní soud tedy vycházel z přiměřené, spravedlivé hodnoty (Equitable Value) rodinného domu č. p. Anonymizováno na pozemku parc. č. Anonymizováno ve výši 3 126 951 Kč, po zaokrouhlení 3 127 000 Kč, který přikázal do výlučného majetku žalobce. Žalobce je tak povinen zaplatit žalované na vypořádání SJM částku 1 563 500 Kč (1/2 z částky 3 127 000 Kč). Dluhy uvedené ve výroku I. 2. a) až d) rozsudku vůči právnická osoba., IČ: IČO (dříve právnická osoba spořitelna, a. s.), z úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne 10. 3. 2006 na úvěrovém účtu žalobce č. č. účtu ve výši debetního zůstatku 234 803,06 Kč a na úvěrovém účtu žalované č. č. účtu ve výši debetního zůstatku 103 703,75 Kč, dále z úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne 21. 9. 2006 na úvěrovém účtu žalované č. č. účtu ve výši debetního zůstatku 59 601,35 Kč a konečně z úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne 11. 8. 2008 na úvěrovém účtu žalované č. č. účtu ve výši debetního zůstatku 140 029,89 Kč, rovněž náleží do SJM účastníků, když při jejich vypořádání dospěl okresní soud k závěru, že je zde ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020, výjimečná okolnost odůvodňující jejich přikázání jen jednomu z manželů - žalobci, spočívající v hospodářské (ekonomické) smysluplnosti tohoto vypořádání, kdy sjednocení rozdílného majetkového režimu stavby na pozemku jiného vlastníka v osobě žalobce by mělo být ruku v ruce provázeno také sjednocením rozštěpeného režimu úvěrového financování této stavby (vlastnictví stavby a její úvěrování bude sjednoceno v osobě žalobce). Z citovaného rozsudku Nejvyššího soudu vyplývá, že pokud je soudním rozhodnutím uloženo splnit společný dluh jen jednomu z manželů - v daném případě žalobci, nemá nadále druhý z nich - v daném případě žalovaná (i když pouze s účinky mezi manžely navzájem) povinnost dluh hradit. Není tedy ani důvod, aby okresní soud v této souvislosti zakládal novou povinnost k úhradě nějaké peněžité částky mezi manžely, například z titulu regresu. Ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018 sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, je však třeba zohlednit, že jak žalobce, tak i žalovaná po zániku SJM hradili dluhy uvedené ve výroku I. 2. a) až d) rozsudku ze svých výlučných prostředků, takže oba mají právo na náhradu ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku. Tato skutečnost se projeví ve výroku o povinnosti jednoho z manželů zaplatit druhému určitou částku na vyrovnání jejich vypořádacích podílů, přičemž konkrétně se jedná o zohlednění povinnosti žalobce zaplatit žalované na vypořádání SJM částku 8 464 Kč, protože za dobu od 18. 10. 2017 do 28. 3. 2024 bylo zaplaceno: a) žalobcem na úvěrový účet č. č. účtu celkem hodnota Kč (žalovaná by měla zaplatit žalobci 1/2 tj. 347 490 Kč) a b) žalovanou na úvěrové účty č. č. účtu, č. č. účtu, č. účtu (meziúvěr) a č. č. účtu celkem hodnota Kč (žalobce by měl zaplatit žalované 1/2 tj. 355 654 Kč), takže žalobce by měl zaplatit žalované na vypořádání společného jmění 1/2 z toho, oč žalovaná zaplatila více než žalovaný (1/2 z 16 928 Kč). Dluhy ze smluv o půjčkách, resp. zápůjčkách, uvedené ve výrocích II. 1. a 2. rozsudku vůči tituly před jménem jméno FO a jméno FO na straně jedné a ve výroku III. rozsudku vůči jméno FO na straně druhé, převzaté žalobcem za trvání manželství účastníků, okresní soud posuzoval odlišně především podle toho, zda je žalobce převzal bez souhlasu či se souhlasem žalované, aniž by se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Za dluhy převzaté žalobcem bez souhlasu žalované za účelem obstarávání běžných potřeb rodiny, které mohou být předmětem SJM, okresní soud vzhledem k osobním a majetkovým poměrům účastníků považoval jednorázové či postupně narůstající dluhy do výše 50 000 Kč. Uvedenou podmínku bez pochyby nesplňuje dluh vůči jméno FO ve výši 342 675 Kč s příslušenstvím, který žalobce prokazatelně převzal bez vědomí a souhlasu žalované, což má za následek zamítnutí žaloby, protože tento výlučný (výhradní) dluh žalobce nemůže být vůbec předmětem vypořádání SJM účastníků. Pokud jde o dluh vůči jméno FO ve výši 70 000 Kč s příslušenstvím, zde vzhledem k jeho postupnému nárůstu po relativně nízkých částkách, vědomosti žalované o jeho celkové výši 90 000 Kč bez prokazatelně včasného vyslovení nesouhlasu s jeho vznikem a výší, včetně jejího aktivního podílu na vzniku dluhu ve výši 20 000 Kč, a se zřetelem k účelovému použití půjčených peněžních prostředků, jak tyto skutečnosti vyplynuly ze svědecké výpovědi jméno FO, dospěl okresní soud k závěru, že se jedná o společný dluh žalobce a žalované, který je předmětem vypořádání SJM účastníků. Ve smyslu již citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021 sp. zn. 22 Cdo 753/2020, proto došlo k jeho vypořádání tak, že byl zásadně přikázán oběma (bývalým) manželům rovným dílem. Ve vztahu k dluhu vůči synovi účastníků tituly před jménem jméno FO v žalobcem tvrzené výši 368 437 Kč s příslušenstvím dospěl okresní soud k závěru, že v průběhu řízení došlo k prokázání vzniku tohoto dluhu za trvání manželství účastníků pouze ve výši 204 970 Kč. Nejedná se tedy o platby tituly před jménem jméno FO provedené po rozvodu manželství účastníků ve výši 23 500 Kč na účet druhého syna účastníků jméno FO č. účtu č. účtu za účelem financování jeho studia, které účastníci řízení nebyli schopni v dostatečné míře zajistit, ale pouze o součet celkové částky 184 970 Kč, představující prokazatelně provedené platby tituly před jménem jméno FO na účet žalobce č. účtu č. účtu použité primárně na úhrady průběžně čerpaného kontokorentního úvěru na tomto účtu, vkladu hotovosti na tento účet ve výši 10 000 Kč ze dne 26. 9. 2016 (ztotožněného v excelové tabulce tituly před jménem jméno FO jako půjčka /nad rámec bezhotovostních plateb/) a částky 10 000 Kč, představující prokazatelně provedenou platbu tituly před jménem jméno FO na účet žalované č. účtu č. účtu použitou blíže neurčeným způsobem. Bez právního významu pro účely vypořádání SJM jsou pak také ostatní žalobcem zprostředkovaně tvrzené platby, které byly jednak realizovány v rámci čerpání kontokorentního úvěru na účtu žalobce č. č. účtu, jednak se jednalo o úhradu společných dluhů účastníků za trvání manželství nebo se jednalo o úhrady dluhů provedené po rozvodu manželství účastníků. Také ohledně dluhu vůči tituly před jménem jméno FO ve výši 204 970 Kč s příslušenstvím, vzhledem k jeho postupnému nárůstu po relativně nízkých částkách, prokazatelné vědomosti žalované o jejich výši bez včasného vyslovení nesouhlasu se vznikem dluhu, aktivnímu vystupování žalované při vzniku dluhu v rámci nejužší rodiny a se zřetelem k účelovému použití půjčených peněžních prostředků, jak tyto skutečnosti vyplynuly ze svědecké výpovědi tituly před jménem jméno FO, dospěl okresní soud k závěru, že se jedná o společný dluh žalobce a žalované, který je předmětem vypořádání SJM účastníků. Rovněž zde proto ve smyslu citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021 sp. zn. 22 Cdo 753/2020, došlo k jeho vypořádání tak, že byl zásadně přikázán oběma účastníkům jako (bývalým) manželům rovným dílem. Na úplné vypořádání společného jmění manželů je žalobce povinen zaplatit žalované celkovou částku ve výši 1 571 964 Kč, z toho 1 563 500 Kč v rámci vypořádání nemovité věci uvedené ve výroku I. 1. rozsudku a 8 464 Kč v rámci vypořádání dluhů uvedených ve výroku I. 2. a) až d) rozsudku. Okresní soud podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu umožnil žalobci plnění částky 1 571 964 Kč v prodloužené lhůtě do tří měsíců od právní moci rozsudku, kterou považoval za přiměřenou s ohledem na to, že se jedná o poměrně vysokou částku, a je tak zcela na místě poskytnout žalobci dostatečný časový prostor pro zajištění jejího řádného splnění i za případného využití úvěrových zdrojů.

4. Proti výroku IV. rozsudku okresního soudu podal žalobce odvolání. V odvolání uvedl, že nesprávnost napadeného rozhodnutí spočívá v tom, že okresní soud nesprávně ocenil hodnotu rodinného domu čp. 1018, stojícího na pozemku v jeho výlučném vlastnictví, když nebylo vzato v potaz, že předmětný rodinný dům se nachází na pozemku jiného vlastníka a vykazuje tudíž zásadní právní vadu. Má za to, že není při rozhodování soudu podstatné to, že vlastníkem pozemku, na němž stojí dům v SJM účastníků, je on. I za tohoto stavu se jedná o pozemek ve vlastnictví třetí osoby. V tomto směru odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1557/2013 a zejména pak na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4901/2017. S touto námitkou se nevypořádal ani soudní znalec ustanovený soudem, to je tituly před jménem jméno FO, ani tituly před jménem jméno FO, jenž zpracoval znalecký posudek na objednávku žalované, kdy tento byl předložen jako listinný důkaz, s nímž okresní soud pracoval. S námitkou se nevypořádal ani okresní soud, když poměrně složitým způsobem konstruoval obvyklou (tržní) cenu domu tak, jak se podává z odůvodnění pod bodem 46 rozsudku, kdy jsou porovnávány oba znalecké posudky, přičemž ani jeden z nich se, s od počátku řízení tvrzenou právní vadou, nevypořádal. Je sice pravdou, že v závěrečném návrhu vycházel jeho právní zástupce ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, avšak bylo navrhováno, aby si okresní soud z jeho závěru přepočetl hodnotu domu bez položek, představující venkovní úpravy, přístřešek a garáž s tím, že kalkuloval s tržní cenou domu cca 2 722 928 Kč. Okresní soud však do svých úvah zakalkuloval i závěry listinného důkazu – znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, s nimiž nesouhlasil, čímž pak dospěl k nesprávnému závěru o ceně domu pro stanovení vypořádacího podílu ve výši 3 127 000 Kč. Dále uvedl, že se neztotožňuje s právními závěry okresního soudu ohledně společných závazků u peněžních ústavů. Má za to, že postup, který okresní soud zvolil je evidentně nespravedlivý a straní žalované. Je přesvědčen, že polovina společných závazků k úplnému zaplacení tak, jak byla okresním soudem konstatována, by měla být připočtena k tíži žalované, což by se mělo projevit ve výši vypořádacího podílu. Navrhl, aby buď odvolací soud zrušil napadený rozsudek ve výroku ad IV. a věc vrátil okresnímu soudu k přepočítání výše vypořádacího podílu, který je povinen zaplatit žalované anebo aby sám tento výrok nahradil novým výrokem, v němž na základě jím uvedených skutečností rozhodne o jiné, nižší, výši částky, kterou budu povinen žalované uhradit. Současně navrhl, aby mu byl přiznán nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného, když okresní soud provedl velmi podrobně dokazování a logicky odůvodnil svůj právní výklad takto zjištěných skutečností. Žalovaná považuje námitky žalobce za ryze účelové, jejichž jediným cílem je dosáhnout maximálního snížení částky určené k vypořádání společného jmění manželů, kterou by žalobce byl žalované povinen zaplatit. Dále navrhla, aby jí byl přiznán nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání žalobce proti výroku IV. rozsudku soudu prvního stupně (okresního soudu) bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení jemu předcházející se zřetelem k ustanovení § 206 odst. 2 a § 212 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné. Byť žalobce napadl výslovně toliko výrok IV. rozsudku okresního soudu, tak v souladu s § 206 odst. 2 věta druhá o. s. ř. (To neplatí v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl výslovně dotčen, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání poměru mezi účastníky.), tak odvolacímu přezkumu je otevřen celý rozsudek okresního soudu, mimo výrok III., s ohledem na skutečnost, že z občanského zákoníku vyplývá způsob vypořádání poměru mezi účastníky ze zaniklého SJM.

7. Okresní soud dospěl na základě provedených a správně (v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř.) vyhodnocených důkazů ke správným skutkovým zjištěním a jeho skutková zjištění mají oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud skutková zjištění okresního soudu, popsaná v bodech 11. - 34. odůvodnění napadeného rozsudku, jako správná a úplná přejímá. Odvolací soud pro účely přezkumu závěrů okresního soudu a s ohledem na běh času v souladu s § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování provedené okresním soudem a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: - z aktuální informace ke dni 19. 9. 2025 úvěrového účtu právnická osoba. č. hodnota, že zůstatek úvěru činí - 90 745,37 Kč při měsíční splátce 8 910 Kč; - z aktuální informace ke dni 19. 9. 2025 úvěrového účtu právnická osoba. č. hodnota, že zůstatek úvěru činí - 20 510,97 Kč při měsíční splátce 2 380 Kč; - z aktuální informace ke dni 19. 9. 2025 úvěrového účtu právnická osoba. č. hodnota, že zůstatek úvěru činí - 40 350,20 Kč při měsíční splátce 3 910 Kč; - z aktuální informace ke dni 19. 9. 2025 úvěrového účtu právnická osoba. č. hodnota, že zůstatek úvěru činí - 94 617,57 Kč při měsíční splátce 2 940 Kč; - z nesporných tvrzení účastníků, že ve stavu k 19. 9. 2025 nebyly zahrnuty zářijové splátky jednotlivých úvěrů, které již účastníci v mezidobí uhradili, a že žalovaná v období od 1. 4. 2024 dosud platila měsíčně na úvěrových splátkách částku 320 Kč vyšší v součtu, než kterou hradil žalobce; - z doplňku znaleckého posudku č. 2/2023 tituly před jménem jméno FO ze dne 30. 9. 2025 včetně výslechu znalce, že věcná hodnota (cena) rodinného domu účastníků bez pozemku činí 3 446 000 Kč, obvyklá (tržní) cena funkčního celku pozemků a staveb na LV č. hodnota a LV č. hodnota v katastrálním území adresa činí 7 550 000 Kč; - ze znaleckého posudku č. č. účtu tituly před jménem jméno FO ze dne 6. 3. 2025, že obvyklá cena rodinného domu účastníků bez pozemku činí 4 350 000 Kč, obvyklá (tržní) cena funkčního celku pozemků a staveb na LV č. hodnota a LV č. hodnota v katastrálním území adresa činí 7 530 000 Kč.

8. Po právní stránce je projednávanou věc třeba posuzovat podle ustanovení § 736 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.).

9. Odvolací soud při svém rozhodnutí vycházel z konstantní judikatury Nejvyššího soudu vyjádřené např. v usnesení ze dne 28. 11. 2024 sp. zn. 22 Cdo 3001/2024 (Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nachází-li se stavba ve společném jmění manželů (bezpodílovém spoluvlastnictví) na pozemku ve vlastnictví jednoho z manželů či třetí osoby, je obecná cena této stavby pro účely vypořádání společného jmění manželů dotčena právě touto skutečností. Soud musí přihlédnout k tomu, že se stavba nachází na pozemku, jenž nesdílí vlastnický režim stavby, a tuto skutečnost zohlednit při stanovení výše náhrady za vyloučení jednoho z manželů z majetkového společenství k této stavbě. V takovém případě je totiž majetková újma tohoto z manželů, který je vylučován ze spoluvlastnictví k této stavbě, nižší, než by byla v případě, že by šlo o stavbu na pozemku, ke kterému by měl i tento manžel (spolu)vlastnické právo. Jinak řečeno jde o to nahradit to, o co jeden z manželů přichází, nikoliv rozdělit výhodu, kterou fakticky získává druhý z manželů tím, že jde o dům na jeho pozemku či např. na pozemku jeho rodičů (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3924/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 22 Cdo 4250/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 22 Cdo 367/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2885/2019). Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 22 Cdo 367/2013, dále vyložil, že výše uvedené znamená, že „při stanovení ceny společného domu stojícího na pozemku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, kterému má být dům přikázán, nestačí, že se od obvyklé ceny celého objektu (tedy domu s pozemkem), odečte cena pozemku; to, že vlastnictví domu a pozemku není zcela totožné, je totiž právní závadou (i když nejde o stavbu neoprávněnou, právní pozice vlastníka domu je tím nesporně dotčena). I tato skutečnost musí být při ocenění domu zohledněna.“ Rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4901/2017, a ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 22 Cdo 367/2013, jsou založeny na závěru, že „jestliže se na pozemku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů nachází stavba ve společném jmění manželů, je obecná cena takové stavby dotčena skutečností, že se nachází na pozemku, jenž nesdílí vlastnický režim stavby, a tato okolnost může ovlivňovat obecnou (tržní) cenu, a to zejména při úvaze o prodeji třetí osobě, která by byla zcela odlišná od vlastníka pozemku“.). Proto nesouhlasí se závěrem okresního soudu, který vycházel z přiměřené, spravedlivé hodnoty (Equitable Value) rodinného domu č. p. 1018 a navíc zkombinoval závěry znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, který v případě přiměřené, spravedlivé hodnoty (Equitable Value) určil 48,33 % podíl rodinného domu č. p. 1018 na porovnávací hodnotě, a závěry znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, který vycházel toliko z porovnávací hodnoty, jak bylo reprodukováno shora.

10. Předně je třeba uvést, že byť odvolacímu přezkumu byl otevřen celý rozsudek okresního soudu, mimo výrok III., tak hlavní spornou otázkou bylo ocenění hodnoty rodinného domu čp. 1018, stojícího na pozemku ve výlučném vlastnictví žalobce. Je tedy zřejmé, že se jedná primárně o otázku odbornou ve smyslu § 127 o. s. ř., kdy soudy vychází při svém rozhodování zejména z odborných znaleckých závěrů. Je třeba dále zdůraznit, že hodnocení soudů nepodléhají odborné znalecké závěry ve smyslu jejich správnosti, neboť k tomu nemají soudci odborné znalosti nebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit. Soudy hodnotí pouze přesvědčivost znaleckého posudku, co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu (závěru) a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy. Ve věci byly vypracovány dva znalecké posudky, resp. dodatky ke znaleckým posudkům tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, kdy znalci se shodli, že obvyklá (tržní) cena funkčního celku pozemků a staveb na LV č. hodnota a LV č. hodnota v katastrálním území adresa v roce 2025 činí 7 530 000 Kč až 7 550 000 Kč. Znalci se však neshodli s ohledem na skutečnost, že s nemovitostmi (např. rodinnými domy) stojícími na pozemku jiného vlastníka, se na trhu nemovitostí neobchoduje, zda lze stanovit obvyklou (tržní) cenu takové nemovitosti. Znalec tituly před jménem jméno FO setrval na svých závěrech, že je třeba vycházet z přiměřené, spravedlivé hodnoty (Equitable Value) která po zpřesnění činí 45,64 % podílu rodinného domu č. p. 1018 na porovnávací hodnotě. Znalec tituly před jménem jméno FO, přestože s nemovitostmi stojícími na pozemku jiného vlastníka se na trhu nemovitostí neobchoduje, setrval na svých závěrech, že je třeba stanovit obvyklou (tržní) cenu takové nemovitosti tak, že od obvyklé (tržní) ceny obdobného rodinného domu účastníků s pozemkem se odpočte obvyklá (tržní) cenu pozemku, na němž stojí rodinný dům účastníků. Stanovil proto obvyklou cenu rodinného domu účastníků bez pozemku na částku 4 350 000 Kč. Od této ceny je pak v souladu s výše uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu nutno odečíst tzv. právní závadu (vlastnictví domu a pozemku není zcela totožné), kdy dle výše citované judikatury tato tzv. právní závada zpravidla činí ¼ ceny nemovitosti bez pozemku. Odvolací soud má za to, že s ohledem na okolnosti sporu, jak je blíže popsal okresní soud, není důvod se od výše uvedené judikatury odchýlit, a proto stanovil výši tzv. právní závady v rozsahu ¼ ceny nemovitosti bez pozemku, tzn., že výsledná cena rodinného domu účastníků bez pozemku je 3 262 500 Kč. Odvolací soud tak zamítl návrh na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem, neboť považuje znalecký posudek tituly před jménem jméno FO správný. Přestože odvolací soud nevychází ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ze dne 30. 9. 2025, jak bylo shora rozvedeno, tak je zřejmé, že ceny nemovitostí stále stoupají, což připustil i znalec tituly před jménem jméno FO v rámci svého výslechu, je nutné se vypořádat se skutečností, že znalecký posudek tituly před jménem jméno FO byl vypracován již 6. 3. 2025. Případnou aktualizaci ceny znalcem tituly před jménem jméno FO, doplňující znalecký posudek, by si vyžádalo odložení rozhodnutí minimálně o tři měsíce, s ohledem na obecně známé vytížení znalců, proto z důvodu zpřesnění hodnoty rodinného domu čp. 1018, stojícího na pozemku ve výlučném vlastnictví žalobce, odvolací soud tuto hodnotu stanovil na částku 3 350 000 Kč po zaokrouhlení na celé desetitisíce, z toho ½ (podíl žalované) činí 1 675 000 Kč.

11. K této částce je třeba připočíst částku 2 880 Kč jako ½ částky 5 760 Kč, když žalovaná v období od 1. 4. 2024 do 30. 9. 2025 (18 měsíců) platila měsíčně na úvěrových splátkách částku 320 Kč vyšší v součtu, než kterou hradil žalobce s ohledem na ustanovení § 742 odst. 1 písm. c) o. z., a dále částku 8 464 Kč z téhož důvodu za předcházející období, jak již správně a podrobně rozvedl okresní soud v bodě 47. odůvodnění napadeného rozsudku, které bylo shora reprodukováno. Tedy celkem částku 11 344 Kč.

12. Od této částky je třeba naopak odečíst polovinu zůstatku nesplacených hypotéčních úvěrů účastníků ke dni 30. 9. 2025 (úvěrový účet právnická osoba. č. hodnota ve výši 91 677,57 Kč, úvěrový účet právnická osoba. č. hodnota ve výši 18 130,97 Kč, úvěrový účet právnická osoba. č. hodnota ve výši 36 440,20 Kč, úvěrový účet právnická osoba. č. hodnota ve výši 81 835,37 Kč, tj. 228 084,11 Kč z toho ½ 114 042,06 Kč). Judikatura Nejvyššího soudu zastává názor, že společné dluhy ze zaniklého SJM se mají přikázat oběma účastníkům rovným dílem (viz rozsudek ze dne 29. 6. 2021 sp. zn. 22 Cdo 753/2020 – V řízení o vypořádání společného jmění manželů má soud společné dluhy přikázat zásadně oběma manželům rovným dílem, nejsou-li tu výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z nich nebo každému z manželů v jiném než rovnodílném poměru. Je-li v řízení o vypořádání společného jmění manželů přikázán společný dluh jen jednomu z manželů, nelze zásadně druhému z nich uložit povinnost uhradit peněžitou částku v rozsahu poměrné části přikázaného dluhu.). Odvolací soud však v projednávané věci shledal výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen žalobci, protože všechny nesplacené hypotéční úvěry účastníků vůči právnická osoba., se vztahují k nemovitostem, které jsou (či budou) ve výlučném vlastnictví žalobce a žalobce s jejich přikázáním souhlasil. Byť nelze žalované uložit povinnost uhradit peněžitou částku v rozsahu poměrné části přikázaného dluhu žalobci, tak nelze přehlédnout, že do doby splacení hypotečních úvěrů právnická osoba., bude na rodinném domě čp. 1018 váznout zástavní právo této stavební spořitelny. Opět se tedy jedná o tzv. právní závadu (vlastnictví je omezeno zástavním právem) a tato tzv. právní závada se musí do ceny nemovitosti promítnout, což je otázka tzv. právní a nikoliv znalecká (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2024 sp. zn. 22 Cdo 3001/2024). Odvolací soud má za to, že výše této tzv. právní závady se rovná polovině zůstatku nesplacených hypotéčních úvěrů účastníků ke dni 30. 9. 2025.

13. Shrnuto, žalované na vypořádacím podílu zaniklého SJM náleží částka 1 572 301,94 Kč (1 675 000 Kč + 11 344 Kč – 114 042,06 Kč).

14. Vzhledem ke všemu výše uvedenému odvolací soud výrok IV. rozsudku okresního soudu (soudu prvního stupně) podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že zavázal žalobce zaplatit žalované částku 1 572 301,94 Kč na vypořádání SJM. Výroky I. a II. rozsudku okresního soudu (soudu prvního stupně) ve věci samé byly shledány jako věcně správné a jako takové byly v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. potvrzeny.

15. O náhradě nákladů řízení účastníků bylo rozhodnuto v souladu s § 224 odst. 1, odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím ke stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023 sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 – V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Odvolací soud žádný takový důvod neshledal, ostatně nebyl ani účastníky tvrzen, proto odvolací soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

16. O náhradě nákladů řízení státu před okresním soudem bylo rozhodnuto v souladu s § 224 odst. 1, odst. 2 ve spojení s § 148 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím ke stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023 sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, kdy odvolací soud má za to, že jelikož v řízení o zrušení a vypořádání SJM, majícím povahu iudicii duplicis, nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch, je na místě, aby náhradu nákladů řízení státu uhradili účastníci rovným dílem. Stát má právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem ve výši 24 050,80 Kč, které již vyplatil za znalecký posudek tituly před jménem jméno FO a svědečné svědku tituly před jménem jméno FO, a proto odvolací soud výrokem IV. tohoto rozsudku zavázal žalobce uhradit na nákladech státu částku 12 025,40 Kč na účet okresního soudu a výrokem V. tohoto rozsudku zavázal žalovanou uhradit na nákladech státu částku 12 025,40 Kč na účet okresního soudu.

17. O náhradě nákladů řízení státu před odvolacím soudem bylo rozhodnuto v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 148 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím ke stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023 sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, kdy odvolací soud má za to, že jelikož v řízení o zrušení a vypořádání SJM, majícím povahu iudicii duplicis, nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch, je na místě, aby náhradu nákladů řízení státu uhradili účastníci rovným dílem. Stát právo na náhradu nákladů řízení před odvolacím soudem ve výši 8 346,70 Kč, které již vyplatil za doplněk znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO včetně výslechu znalce, a proto odvolací soud výrokem VI. tohoto rozsudku zavázal žalobce uhradit na nákladech státu částku 4 173,35 Kč na účet odvolacího soudu a výrokem VII. tohoto rozsudku zavázal žalovanou uhradit na nákladech státu částku 4 173,35 Kč na účet odvolacího soudu.

18. Žalobce i žalovaná byli zavázáni zaplatit náhradu nákladů řízení státu do tří dnů od právní moci rozhodnutí, když tato lhůta je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť k jiné lhůtě vzhledem k výši částek neshledal důvodu. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Nesplní-li povinná/ý dobrovolně, co ji/mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná/ý domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.