16 Co 263/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců JUDr. Daniely Kabátové a Mgr. Davida Mařádka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a o zaplacení mzdy a náhrady mzdy a o vzájemné žalobě o náhradu škody o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2024, č. j. 85 C 281/2021-147

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 12 783 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky, sídlem , adresa, .

1. Okresní soud ve věci rozhodl dne 12. 4. 2022 v řízení o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, o zaplacení mzdy a zaplacení náhrady mzdy částečným rozsudkem, č. j. 85 C 281/2021-45, a to tak, že určil, že okamžité zrušení pracovního poměru žalovanou ze dne 2. 7. 2021, doručené žalobkyni dne 9. 7. 2021, je neplatné (výrok I), zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 28 364 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 26 000 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 364 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení (výrok II), zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 3 291 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky od 1. 9. 2021 do zaplacení (výrok III) a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 52 990 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z této částky od 4. dne po nabytí právní moci rozsudku do zaplacení (výrok IV), to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Tento částečný rozsudek okresního soudu byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2022, č. j. 16 Co 176/2022-72. Částečný rozsudek okresního soudu nabyl právní moci dne 19. 12. 2022. V tomto řízení nebylo dosud meritorně rozhodnuto o vzájemném návrhu žalované o zaplacení částky 108 196 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení a o nákladech řízení.

2. Žalovaná u jednání dne 12. 4. 2022 uplatnila vůči žalobkyni vzájemnou žalobu, kterou by byla žalobkyně zavázána zaplatit žalované částku 108 196 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 12. 4. 2022 do zaplacení. Žalovaná uvedla, že žalobkyně u ní pracovala jako provozní v provozovně , právnická osoba, v obci , adresa, . Žalobkyně od hosta pana , jméno FO, převzala v hotovosti úhradu svatby v částce 108 196 Kč, kterou si ponechala a do dnešního dne ji nevyúčtovala. Žalobkyně dále v systému , Anonymizováno, vymazala všechny údaje o svatbách (tedy kontaktní adresy, požadavky klientů, komunikaci s klienty apod.). Právě z těchto důvodů byl s žalobkyní rozvázán pracovní poměr, přičemž uvedená pochybení byla s žalobkyní osobně projednána. Žalobkyně v době ukončení pracovního poměru znala důvody rozvázání pracovního poměru.

3. Žalobkyně k vzájemnému návrhu žalované uvedla, že se za celou dobu trvání pracovního poměru u žalované nedopustila jednání, kterým by porušila povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k jí vykonávané práci. Tvrzení uvedená žalovanou ohledně údajného nevyúčtování částky 108 196 Kč se nezakládají na pravdě. Žalobkyně tuto částku řádně zaúčtovala do účetního programu a vložila do příruční pokladny. Žalobkyně vždy postupovala v souladu se zájmy zaměstnavatele. Při skončení pracovního poměru žalobkyně příruční pokladnu předala zástupcům zaměstnavatele paní , jméno FO, a panu , jméno FO, st. Při předání příruční pokladny nebyly těmito osobami shledány žádné nedostatky. Pravdivé není ani tvrzení žalované ohledně údajného vymazání kontaktních adres klientů a dalších informací o plánovaných svatbách v systému , Anonymizováno, . V okamžiku předání okamžitého zrušení pracovního poměru ji žalovaná neinformovala o důvodech okamžitého zrušení. Tvrzení žalované, že důvody ukončení pracovního poměru byly s žalobkyní osobně projednány, jsou nepravdivá. Žalobkyně až do 16. 7. 2021 docházela k žalované, aby naučila paní , jméno FO, pracovat se systémem , Anonymizováno, a aby předala žalované veškerou agendu. Žalovaná navíc nabízela žalobkyni uzavření nové pracovní smlouvy, aby mohla žalobkyně v práci u žalované pokračovat. Poprvé se vykonstruované tvrzení žalované o nevyúčtované částce převzaté v hotovosti objevuje až ve vyjádření žalované k žalobě z 30. 11. 2021. Teprve po podání žaloby na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru žalovaná podala na žalobkyni trestní oznámení.

4. Okresní soud napadeným rozsudkem zamítl vzájemný návrh žalované, kterým se domáhala po žalobkyni zaplacení částky 108 196 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 108 196 Kč od 12. 4. 2022 do zaplacení (výrok I), žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu žalované ve výši 30 600 Kč, náhradu nákladů řízení o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ve výši 17 261 Kč a náhradu nákladů řízení o zaplacení mzdy a zaplacení náhrady mzdy ve výši 41 630 Kč, to vše k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výroky II až IV), a žalované uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ostravě náhradu nákladů řízení státu ve výši 749 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok V).

5. Soud prvního stupně dospěl po zhodnocení provedených důkazů k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Od 1. 10. 2020 žalobkyně vykonávala pro žalovanou práci na pozici provozní na , právnická osoba, . Dne 20. 6. 2021 žalobkyně převzala od manželů , jméno FO, finanční částku ve výši 108 196 Kč v hotovosti. Na tuto finanční částku žalobkyně vystavila dne 27. 6. 2021 prostřednictvím systému , Anonymizováno, daňový doklad pod pořadovým číslem , Anonymizováno, . Tento daňový doklad byl žalovanou následně předán účetní společnosti , právnická osoba, . k zaúčtování. V řízení bylo rovněž prokázáno tvrzení žalobkyně, že převzatou finanční hotovost vložila do pokladny žalované. Okresní soud odkázal zejména na účastnickou výpověď žalobkyně, kterou považoval za věrohodnou, logickou a konzistentní a z jejího obsahu při závěru o skutkovém stavu věci vycházel. Žalobkyně potvrdila, že hotovost ve výši 108 196 Kč od hosta , jméno FO, převzala, zaúčtovala do pokladního deníku a vložila do pokladny, z níž si pan , jméno FO, st. brával hotovost pro výplaty brigádníkům a úhradu ceny dodaného zboží. Do pokladny žalované měl přístup také pan , jméno FO, st. i paní , jméno FO, . O tom, že žalobkyně přijetí hotovosti zaznamenala do pokladního deníku, svědčí samotná existence daňového dokladu z 27. 6. 2021, kterou založila do spisu k důkazu žalovaná a která je vytisknuta z pokladního deníku žalované vedeného v systému , Anonymizováno, . Žalobkyně tedy převzetí finančních prostředků řádně zaúčtovala do účetního programu žalované. Žalobkyně následně popsala průběh schůzky mezi ní a manželi , jméno FO, dne 2. 7. 2021, kdy žalované vrátila služební auto, notebook a zároveň předala žalované pokladnu včetně pokladního deníku. Žalobkyně a manželé , jméno FO, společně prošli jednotlivé položky pokladního deníku a odsouhlasili si, že je vše v pořádku a v pokladně nic nechybí. Okresní soud poukázal na to, že k tomuto dni již existoval předmětný daňový doklad číslo , Anonymizováno, vystavený 27. 6. 2021 v systému , Anonymizováno, . Účastnická výpověď žalobkyně je v této části podporována svědeckou výpovědí nevlastního otce žalobkyně , jméno FO, , který byl přítomen schůzce mezi žalobkyní a manželi , jméno FO, dne 2. 7. 2021. Prvostupňový soud vyhodnotil svědeckou výpověď , jméno FO, rovněž jako věrohodnou a konzistentní. Svědek , jméno FO, potvrdil, že žalobkyně předala manželům , jméno FO, doklady včetně pokladny a všichni se rozešli se závěrem, že je vše v pořádku a nikde nic nechybí. Bylo prokázáno, že žalobkyně při skončení pracovního poměru předala příruční pokladnu manželům , jméno FO, , přičemž při předání příruční pokladny nebyly těmito osobami shledány žádné nedostatky. Svědek , jméno FO, také potvrdil účastnickou výpověď žalobkyně o tom, že manželé , jméno FO, byli s prací žalobkyně spokojeni a přesvědčovali žalobkyni, aby v práci pro žalovanou pokračovala. Spokojenost manželů , Anonymizováno, s prací žalobkyně se podává rovněž z předložených SMS zpráv mezi paní , jméno FO, a žalobkyní a také z emailové komunikace, v níž se hovoří o nové pracovní smlouvě pro žalobkyni nebo „stornu odhlášky“. Okresní soud naopak považoval skutkovou verzi žalované za zcela nelogickou. Žalovaná tvrdila, že žalobkyně od hosta pana , jméno FO, převzala v hotovosti úhradu svatby v částce 108 196 Kč, kterou si ponechala a do dnešního dne ji nevyúčtovala. Zároveň žalovaná tvrdila, že žalobkyně v systému Agnis vymazala všechny údaje o svatbách, přičemž právě z těchto důvodů byl s žalobkyní dne 2. 7. 2021 okamžitě zrušen pracovní poměr, když uvedená pochybení byla s žalobkyní osobně projednána a žalobkyně v době ukončení pracovního poměru znala důvody rozvázání pracovního poměru. Tato skutková verze žalované je však v rozporu s výsledky provedeného dokazování, podle nichž manželé , jméno FO, projevovali spokojenost s prací žalobkyně. Dne 6. 7. 2021 paní , jméno FO, napsala žalobkyni SMS zprávu, že ji moc mrzí, že žalobkyně odchází a že měla konečně pocit, že o chatu bude dobře postaráno. Navíc po předání okamžitého zrušení pracovního poměru žalovaná žádala žalobkyni, aby pokračovala v práci pro žalovanou, k čemuž nakonec formou krátkodobé výpomoci došlo. V předložených SMS zprávách nebo emailové komunikaci se ničeho nehovoří o zpronevěře finančních prostředků. Naopak se z této komunikace podává spokojenost manželů , Anonymizováno, s prací žalobkyně. Nevěrohodné je rovněž tvrzení žalované o tom, že žalobkyně vymazala veškeré údaje ze systému , Anonymizováno, , když žalovanou předložený daňový doklad byl vygenerován právě systémem , Anonymizováno, . Skutková verze žalované je proto značně nevěrohodná a trpí podstatnými mezerami a nelogičností. Podpůrně okresní soud odkázal také na závěry orgánů činných v trestním řízení, které výsledky prověření zjištěných skutečností vyhodnotily tak, že se neprokázalo, že by došlo ke spáchání trestného činu či jiného protiprávního jednání, a proto bylo rozhodnuto o odložení věci podle ustanovení § 159a odst. 1 trestního řádu, neboť ve věci nejde o podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry podle ustanovení § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a není na místě věc vyřídit jinak.

6. Okresní soud neprovedl výslech svědkyně , jméno FO, , neboť paní , jméno FO, nebyla podle vyjádření žalobkyně u předání věcí žalované přítomna a její výslech by byl pro toto řízení nadbytečný. Ze stejných důvodů soud prvního stupně neprovedl výslech jednatele žalované , jméno FO, ml., neboť také jednatel žalované nebyl přítomen předání věcí žalované ze strany žalobkyně. Nadbytečný byl také výslech svědků , jméno FO, a , jméno FO, , neboť skutečnost, že žalobkyně převzala od svatebčanů v hotovosti částku 108 196 Kč, byla mezi účastníky nesporná. Okresní soud zamítl návrh žalované na výslech svědků , jméno FO, st. a , jméno FO, . Oba svědci se na opakovaná předvolání k soudnímu jednání nedostavili. Poprvé se oba svědci nedostavili k jednání nařízenému na 28. 3. 2023, a to bez jakékoliv omluvy, přičemž předvolání k výslechu bylo svědkům zasíláno na adresu výslovně sdělenou zástupcem žalované. U jednání 12. 4. 2022 zástupce žalované navrhl výslech svědků , jméno FO, st. a , jméno FO, s tím, že jsou oba svědci k obeslání z adresy žalované. Předvolání k jednání proto bylo svědkům zasíláno na takto sdělenou adresu , adresa, , , adresa, . Jelikož si svědci zásilku nevyzvedli v úložní době, byla jim zásilka vhozena do schránky. K dalšímu jednání nařízenému na 30. 5. 2024 se oba svědci opětovně nedostavili. Předvolání bylo svědkům zasíláno na adresu , adresa, kterou soudu sdělil zástupce žalované v podání doručeném soudu 9. 11. 2023. I v tomto případě si svědci zásilku nevyzvedli v úložní době a zásilka jim byla vhozena do schránky. V podání doručeném soudu 28. 5. 2024 zástupce žalované informoval soud o tom, že obdržel od svědků email, že se kvůli neodkladným pracovním povinnostem nemohou k jednání dostavit. Svědci svou omluvu vůbec neadresovali soudu, který je k jednání předvolal, ale svou omluvu směřovali pouze zástupci žalované. Podstatné dále je, že ani svědky uváděný důvod spočívající v „neodkladných pracovních povinnostech“ nelze považovat za důvod omluvitelný. Navíc tento důvod nebyl svědky ani doložen či jakkoliv konkretizován. O tom, že jsou svědci předvoláni k jednání nařízenému na 30. 5. 2024, svědci věděli nejméně od 17. 1. 2024, kdy jim byla zásilka obsahující předvolání k jednání vhozena do domovní schránky. Svědci měli dostatečný časový prostor pro to, aby si na uvedený den nic neplánovali a k soudnímu jednání se řádně dostavili. Okresní soud přihlédl také k tomu, že , jméno FO, st. je osobou, která fakticky řídí chod žalované, a odkázal na ust. § 6 o. s. ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny, přičemž ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. V řízení bylo zjištěno, že , jméno FO, st. je fakticky řídící osobou žalované a jeho manželka , jméno FO, se na provozu žalované podstatnou měrou podílí. Procesní situaci, kdy se obě tyto osoby na předvolání soudu opakovaně nedostavují k nařízenému jednání k podání svědecké výpovědi bez řádné omluvy, lze považovat za obstrukční a v rozporu se zásadami civilního řízení uvedenými v ust. § 6 o. s. ř. Okresní soud proto dospěl k závěru, že ze strany , jméno FO, st. a , jméno FO, se jedná o právo zneužívající postup, kterému není možno poskytnout právní ochranu, a proto návrh žalované na výslech svědků , jméno FO, st. a , jméno FO, zamítl. Okresní soud zamítl návrh žalované na výslech svědků , jméno FO, st. a , jméno FO, také s přihlédnutím k tomu, že dosud zjištěný skutkový stav byl pro rozhodnutí soudu dostačující a s ohledem na naprostou nevěrohodnost skutkové verze žalované, jak je podrobně rozebráno níže. Konečně okresní soud zamítl i návrhy žalované na doplnění dokazování předžalobní výzvou žalované vůči společnosti , právnická osoba, ., protokolem o předání účetnictví mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., výzvou finančního úřadu žalované k dodání kontrolního hlášení, rozhodnutím finančního úřadu o udělení pokuty žalované za nedodání kontrolního hlášení a vzájemnou komunikací mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., neboť vztah mezi žalovanou a účetní společnosti , právnická osoba, . nijak nesouvisí s projednávanou věcí.

7. Okresní soud věc posoudil po právní stránce podle § 250 odst. 1 zákoníku práce, když mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování podle § 252 a násl. zákoníku práce, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vykonávající pro žalovanou práci provozní převzala od hostů finanční částku 108 196 Kč v hotovosti, na tuto finanční částku vystavila prostřednictvím systému Agnis daňový doklad a převzatou finanční hotovost vložila do pokladny žalované, čímž zcela dostála svým pracovněprávním povinnostem. Když žalobkyně předávala žalované dne 2. 7. 2021 pokladnu včetně pokladního deníku, tak žalovaná ničeho nenamítala a potvrdila žalobkyni, že je vše v pořádku. Bylo prokázáno, že žalobkyně a manželé , jméno FO, společně prošli jednotlivé položky pokladního deníku a odsouhlasili si, že je vše v pořádku a v pokladně nic nechybí. S ohledem na to, že žalobkyně řádně splnila své povinnosti při plnění pracovních úkolů, není naplněn základní předpoklad odpovědnostního vztahu v rámci pracovního práva, tj. porušení povinnosti žalobkyní jakožto zaměstnankyní při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Okresní soud proto vzájemný návrh žalované, kterým se domáhala po žalobkyni zaplacení částky 108 196 Kč s příslušenstvím, jako zcela nedůvodný v plném rozsahu zamítl.

8. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání žalovaná, která namítala, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností. K neprovedení výslechu manželů , jméno FO, konkrétně namítala, že samotný soud považoval jejich výslech za podstatný, proto je předvolal. Nedostavení svědka však nemá mít za následek prohru ve sporu té strany, která svědka navrhla, ale přijetí opatření takového charakteru, aby se svědek dostavil. Poukázala na v tomto směru na judikaturu Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne 29. 6. 2006, sp. zn. 33 Odo 988/2004), podle které závěr o neunesení důkazního břemene předpokládá, aby soud provedl (řádně) navržené důkazy. Okresní soud tedy měl oba svědky vyslechnout a k jejich vztahu k žalované a k projednávané věci přihlédnout při hodnocení svědeckých výpovědí. Neprovedení výslechu manželů , jméno FO, je o to zásadnější, že měli být přítomni spolu s žalobkyní a jejím otcem dne 2. 7. 2021 u předávání pokladny. Tím, že k předání pokladny vyslechl pouze žalobkyni a jejího otce, porušil zásadu rovnosti účastníků. Dále vytýkala okresnímu soudu, že neprovedl dokazování doklady účetní společnosti , právnická osoba, . (viz bod 19 odůvodnění napadeného rozsudku), neboť naopak provedl důkaz usnesením Policie ČR o odložení trestní věci, které bylo založeno mj. na výpovědi účetní ze společnosti , právnická osoba, . , jméno FO, , která v rámci trestního řízení vypověděla, že daňový doklad na částku 108 196 Kč jí byl žalovanou předán k zaúčtování a že nebyla jednatelem žalované informována o tom, že by byl s tímto dokladem nebo s peněžní částkou na tomto dokladu uvedenou nějaký problém. Tuto podstatnou skutečnost ovšem žalovaná popřela a poukázala na to, že měla s uvedenou účetní společností spor, neboť žalované způsobila škodu a zadržovala jí účetnictví. Navrženými doklady tedy žalovaná hodlala zpochybnit věrohodnost , jméno FO, jako osoby, která má k žalované negativní vztah. Argumentace okresního soudu, že vztah mezi žalovanou a účetní společnosti , právnická osoba, . nijak nesouvisí s projednávanou věcí, je tudíž nesprávná a nedostatečně odůvodněná, čímž došlo podle judikatury Ústavního soudu k porušení zásad spravedlivého procesu. Podle názoru žalované okresní soud nesprávně hodnotil důkaz usnesením Policie ČR ze dne 21. 6. 2023 o odložení trestní věci podezření ze spáchání přečinu zpronevěry. Soud je v občanském soudním řízení vázán pouze odsuzujícím trestním rozsudkem o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Rozhodnutím o odložení věci soud vázán není; pokud chtěl z policejního spisu zjistit skutečnosti, měl k důkazu provést předmětné důkazní prostředky (např. listiny), nikoliv převzít skutkový a právní závěr Policie ČR. Poslední okruh odvolacích námitek se týkal hodnocení daňového dokladu na částku 108 196 Kč vystaveného prostřednictvím systému , Anonymizováno, . Okresní soud se nevypořádal s námitkou žalované, že v tomto daňovém dokladu je uvedeno „jiné jméno osoby, která předávala žalobkyni hotovost, a není uvedena žádná adresa“, a zatížil tak napadené rozhodnutí nepřezkoumatelností. Žalobkyně hotovost převzala od , jméno FO, , ale v daňovém dokladu je uveden , jméno FO, bez jakékoliv adresy či jiného kontaktu. Tyto nesrovnalosti dle žalované svědčí o tom, že „vklad neproběhl řádně“. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

9. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného.

10. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení jemu předcházející (podle pravidel nastavených v § 212, § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Odvolací námitky žalované se týkají zejména (ne)správnosti a (ne)úplnosti výše uvedených závěrů o skutkovém stavu.

12. K námitkám proti skutkovému stavu odvolací soud předně v obecné rovině uvádí, že skutková zjištění a závěry jsou v první řadě věcí soudu prvního stupně, před kterým byly důkazy provedeny. To odpovídá zásadám ústnosti, přímosti a bezprostřednosti. Povinností soudu je provedené důkazy hodnotit podle § 132 o. s. ř. na základě své úvahy. Odvolací soud pak v rámci přezkumné činnosti může zasáhnout do výsledku činnosti soudu prvního stupně při hodnocení důkazů pouze tehdy, jestliže způsob, jak k němu soud prvního stupně dospěl, neodpovídá postupu vyplývajícímu z § 132 o. s. ř. Za chybu při vytváření skutkových závěrů soudem prvního stupně může být proto považováno, pokud soud vezme v úvahu skutečnosti, které z dokazování ani z přednesů účastníků nevyplývají ani nevyšly při řízení jinak najevo, dále pokud opomene hodnotit skutečnosti, které vyplynuly z dokazování nebo které vyšly za řízení najevo jinak, a pokud neprovede navrhované důkazy, přestože byly navrženy důvodně. Chybou rovněž je, jestliže v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti, je logický rozpor, nebo jestliže hodnocení důkazů odporuje § 133 až § 135 o. s. ř. Nelze-li soudu prvního stupně v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry. Jinak řečeno, hodnocení důkazů a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, nesmí odvolací soud napravovat z jiných, než výše uvedených důvodů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2017 sp. zn. 21 Cdo 1472/2017).

13. Soud prvního stupně v projednávané věci zjistil řádně a úplně skutkový stav věci a podrobně vyhodnotil provedené důkazy, a to v souladu s ust. § 132 o. s. ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti (viz zejména body 23 a 24 odůvodnění napadeného rozhodnutí), přihlédl přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, kdy jeho úvahy při hodnocení provedených důkazů odpovídají zásadám logického myšlení. Odvolací soud neshledal nic, co by v tomto směru soudu prvního stupně vytkl. Skutková zjištění popsaná v bodech 5 až 15 a shrnutá v bodech 21 až 23 odůvodnění napadeného rozhodnutí mají oporu v provedeném dokazování, proto odvolací soud tato skutková zjištění soudu prvního stupně jako správná a úplná přejímá a pro stručnost na ně v plném rozsahu odkazuje. Odvolací soud se zcela ztotožnil rovněž s právním posouzením věci soudem prvního stupně (bod 27 odůvodnění napadeného rozhodnutí) a nemá co podstatného k němu dodat.

14. V posuzované věci odvolací soud – navzdory odlišnému názoru žalované – nezjistil žádné kvalifikované pochybení, jež by mohlo být z hledisek výše uvedených posuzováno jako porušení postupu vyplývajícího z ustanovení § 132 o. s. ř. Odvolací soud nedohledal na vyhodnocení výsledků dokazování soudem prvního stupně nic excesivního a nespatřoval důvod dokazování opakovat či doplňovat. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku náležitě objasnil, proč se přiklonil ke skutkové verzi žalobkyně. Odvolací soud pokládá hodnocení důkazů soudem prvního stupně za přiléhavé a přesvědčivé. Soud prvního stupně se sice nevypořádal explicitně s námitkou žalované, že v daňovém dokladu na částku 108 196 Kč je jako host uveden „, jméno FO, “, ačkoli žalobkyně převzala hotovost od „, jméno FO, “, nicméně se nejedná o takový nedostatek, který byl měl (mohl mít) za následek nesprávnost či nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť je evidentní, že k tomu došlo zkomolením jména a příjmení zákazníka, od kterého žalobkyně převzala v hotovosti úhradu za svatební hostinu a ubytování. Odvolací soud nesouhlasí s názorem žalované, že by tato „nesrovnalost“ jakýmkoli způsobem svědčila o tom, že „vklad (hotovosti do pokladny) neproběhl řádně“. Soud prvního stupně při hodnocení usnesení , právnická osoba, ze dne 21. 6. 2023, č. j. , Anonymizováno, o odložení trestní věci podezření ze spáchání přečinu zpronevěry, kterého se měla dopustit žalobkyně, nepostupoval v rozporu s ust. § 135 odst. 1 o. s. ř. Byl si vědom, že usnesením o odložení věci není vázán. Nepřevzal skutkové a právní závěry policejního orgánu, jak namítala žalovaná, nýbrž vycházel z důkazů, které sám provedl a vyhodnotil. Na závěry orgánů činných v trestním řízení odkázal pouze podpůrně, jak vyplývá z bodu 25 odůvodnění napadeného rozsudku.

15. Soud prvního stupně v souladu s ust. § 157 odst. 2 o. s. ř. náležitě odůvodnil, proč neprovedl další navržené důkazy. Odvolací soud souhlasí s argumentací prvostupňového soudu v bodech 16 až 19 odůvodnění napadeného rozsudku. Výhrady žalované k neprovedení výslechu manželů , jméno FO, nejsou důvodné. Soud prvního stupně neprovedení výslechu těchto svědků neodůvodnil jejich úzkým vztahem k žalované, ale zejména nadbytečností, kdy měl za to, že dosud zjištěný skutkový stav byl dostačující, a dále z důvodu procesních obstrukcí, což bylo podle názoru odvolacího soudu zcela namístě. Odkaz žalované na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2006, sp. zn. 33 Odo 988/2004 není případný, protože v daném případě soud prvního stupně nerozhodoval na základě neunesení důkazního břemene žalovanou. Vzal totiž za prokázáno, že žalobkyně tržbu řádně předala manželům , jméno FO, . K porušení zásad spravedlivého procesu nedošlo ani neprovedením listinných důkazů, které se týkaly vztahu žalované a společnosti , právnická osoba, . (viz bod 19 odůvodnění napadeného rozsudku). Výpověď , jméno FO, (jednatelky společnosti , právnická osoba, .) v trestním řízení nebyla pro závěr soudu prvního stupně o skutkovém stavu nikterak podstatná či významná, proto tyto důkazy správně posoudil jako nadbytečné.

16. Odvolací soud v rámci odvolacího přezkumu neshledal důvody ani pro změnu výše přisouzené náhrady nákladů řízení mezi účastníky ani náhrady nákladů řízení státu. Žalovaná ostatně v tomto směru žádné konkrétní odvolací námitky neuplatnila.

17. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. potvrdil.

18. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla v odvolacím řízení plný úspěch, proto má právo i na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odvolacím řízení jí vznikly náklady ve výši 15 467 Kč, které spočívají v odměně za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání ze dne 24. 9. 2024 a účast u odvolacího jednání dne 25. 2. 2025) po 5 460 Kč z tarifní hodnoty 108 196 Kč podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), režijním paušálu za první úkon ve výši 300 Kč a za druhý úkon ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (srov. čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb.), náhradě za promeškaný čas ve výši 600 Kč [4 půlhodiny po 150 Kč podle 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu] a cestovném ve výši 513 Kč (za cestu osobním motorovým vozidlem o průměrné spotřebě 5,7 l nafty na 100 km, cena paliva v roce 34,70 Kč/l, sazba základní náhrady za 1 km jízdy 5,80 Kč, ujeto z , adresa, a zpět 66 km), tj. celkem 12 783 Kč. Tuto částku je třeba podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. zvýšit o náhradu za 21 % DPH ve výši 2 684 Kč, protože zástupkyně žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty.