16 Co 28/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 57 461,70 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 31. 8. 2023, č. j. 10 C 118/2022-110

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že se žaloba na zaplacení částky 57 461,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 57 461,70 Kč za dobu od 3. 4. 2021 do zaplacení zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 82 629 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Žalobou podanou dne 10. 5. 2022 se žalobkyně jako zaměstnavatelka proti žalovanému coby svému někdejšímu zaměstnanci domáhala náhrady škody ve výše specifikované výši se zdůvodněním, že u ní žalovaný na základě pracovní smlouvy ze dne 31. 3. 2017 působil v pracovním poměru provozního technika s místem výkonu práce v sídle žalobkyně a dnem nástupu do práce 3. 4. 2017. Žalobkyně jako zhotovitelka realizovala v době od října 2020 do února 2021 četné opravy v prostorách asfaltovny společnosti , právnická osoba, (dále jen , právnická osoba, ) v , adresa, , specifikované v cenové nabídce ze dne 16. 10. 2020 (dále jen CN). Ve vyjádření ze dne 4. 10. 2022 žalobkyně poněkud protismyslně uvedla, že CN ani nekorespondovala s konečným řešením realizované zakázky a přitom ve vyjádření ze dne 25. 7. 2023 na výzvu soudu k předložení všech cenových nabídek odpověděla, že již všechny doložila a zároveň celou zakázku nikdy nespecifikovala lépe a jinak, než v zásadě jen odkazem na CN. Žádná jiná cenová nabídka, jež by zachycovala zakázku jako celek, ve spise není, s výjimkou nabídky předložené teprve v odvolacím řízení, kterou však odvolací soud z níže vysvětlených důvodů jako důkaz neprovedl. Žalovaný měl v rámci zakázky na starosti projekt zmíněných oprav - prováděl měření, navrhoval jednotlivé komponenty a zadával pokyny pro jejich objednávku. Zde ovšem udělal chybu. Konkrétně v tom, že v e-mailové korespondenci ze dne 14. 10. 2020 doplnil technickou specifikaci tří digitálních tlakoměrů , Anonymizováno, (dále jen 1. digitálních tlakoměrů), a to rozpětí měřeného tlaku 0,9 – 2 bar, přestože správně měly být tlakoměry nastaveny na rozsah 0,07 – 0,15 bar. Jiný zaměstnanec žalobkyně, , jméno FO, , na pokyn žalovaného dne 19. 11. 2020 závazně objednal tyto tlakoměry u společnosti , právnická osoba, . (dále jen , právnická osoba, pak za ně žalobkyni fakturovala částku 57 461,70 Kč + DPH, kterou žalobkyně zaplatila. Teprve na druhém jednání ze dne 12. 1. 2023 a po dvou předchozích doplněních žaloby jednatel žalobkyně upřesnil, že měly 1. digitální tlakoměry měřit tlak odplynu a měla jim odpovídat položka A.

11. CN - rozvaděč odplynu. Teprve v písemném doplňujícím vyjádření učiněném na výzvu soudu dne 4. 10. 2022 žalobkyně uvedla, že byly tlakoměry také nainstalovány. A teprve v písemném závěrečném návrhu specifikovala, že byly umístěny na výstupu z nádrží, tedy na rozvaděči odplynu, který slouží k odtahu odplynu z nádrže, vedle napouštěcího ramene. Zaměstnanec , právnická osoba, , , jméno FO, , po spuštění zkušebního provozu a montáži tlakoměrů zjistil, že nefungují správně a jsou pro zakázku nepoužitelné. Pro žalobkyni nebyly využitelné ani jinak. Žalovaný jí tudíž způsobil škodu rovnající se zaplacené ceně 1. digitálních tlakoměrů. Posléze se snažil své pochybení napravit a dne 23. 2. 2021 poptal u spol. , právnická osoba, výměnu tlakoměrů. Bylo mu však řečeno, že společnost tlakoměry vyrobila na zakázku a kdyby měla změnit jejich parametry, šlo by o proces stejně finančně náročný jako výroba nových kusů. Proto , jméno FO, dne 8. 3. 2021 opět na pokyn žalovaného objednal nové digitální tlakoměry , Anonymizováno, (dále jen 2. digitální tlakoměry), již se správně určeným rozpětím.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s poukazem na to, že zakázka byla plně v kompetenci jednatele žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen jednatele žalobkyně), který zpracoval CN a schválil objednávku 1. digitálních tlakoměrů. Žalovaný pouze na jeho pokyn připravil blokové schéma technického řešení, a to jen na základě CN. Nebylo objasněno, jaký konkrétní pracovněprávní pokyn vlastně žalovaný obdržel a porušil. 1. digitální tlakoměry se týkaly položky D. CN a měřily tlak jinde, než 2. digitální tlakoměry. Co se týče položky A.11., tu představovaly analogové tlakoměry viditelné na předložených fotografiích, o nichž se ovšem žalobkyně před soudem vůbec nezmínila. Jednatel žalobkyně z nějakého důvodu teprve během realizace zakázky na základě požadavku spol. , právnická osoba, rozhodl o záměně analogových tlakoměrů za 2. digitální tlakoměry a pověřil žalovaného jejich objednáním a vrácením 1. digitálních. Pracovní smlouva žalovaného je absolutně neplatná, je-li v ní jako druh práce uveden pouze servisní technik, aniž by tuto práci jakýkoli dokument blíže definoval; nebylo tedy jisté, co je vůbec náplní žalobcovy práce. Žalovaný neměl pro práci projektanta náležité vzdělání, což žalobkyně věděla a nebylo prokázáno, zda již v minulosti podobné projekty zpracovával.

3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobě v plné šíři vyhověl (výrok I.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení (výrok II.). Dospěl přitom mimo jiné k těmto skutkovým zjištěním.

4. Pracovní smlouva byla uzavřena s datem nástupu do práce dne 3. 4. 2017, na dobu neurčitou, druh práce provozní technik, místo výkonu práce sídlo společnosti. Podle e-mailu ze dne 14. 10. 2020 , jméno FO, ze spol. , právnická osoba, požadoval odpovědi na dotazy ohledně objednávky zařízení, , jméno FO, přeposlal e-mail žalovanému, aby na dotazy odpověděl. Žalovaný specifikoval parametry snímačů tlaku - upřesnil, že se jedná o měření tlaku s rozsahem 0,9 - 2 bar. Spol. , právnická osoba, učinila žalobkyni cenovou nabídku mimo jiné na 3 ks tlakoměrů , Anonymizováno, za cenu 57 461,70 Kč bez DPH. Dne 19. 11. 2020 žalobkyně tlakoměry objednala. Fakturou ze dne 16. 12. 2020 pak spol. , právnická osoba, vyúčtovala žalobkyni částku 170 604 Kč splatnou dne 30. 12. 2020. Dne 11. 1. 2021 byla z účtu č. , č. účtu, odepsána částka 170 604 Kč na účet č. , č. účtu, . Dne 19. 2. 2021 rozvázal žalovaný svůj pracovní poměr výpovědí. Dne 22. 2. 2021 žalovaný u spol. , právnická osoba, poptal snímač absolutního tlaku na měření asfaltových par odolný vysokým teplotám až 300 °C, 6 ks s dálkovým přenosem přes , Anonymizováno, a místním zobrazovačem a upřesnil základní parametry (rozsah absolutního tlaku 70 kPa – 150kPa atd.). Dne 23. 2. 2021 , jméno FO, zaslal žalovanému nabídku. Téhož dne žalovaný položil otázku, zda by bylo možné vrátit 3 kusů nenainstalovaných a již dodaných tlakoměrů a odebrat nabídnutých 6 ks. , jméno FO, sdělil, že snímače jsou vyráběné na zakázku a proces jejich předělání by byl cenově stejně náročný jako pořízení nových kusů. Dne 22. 2. 2021 spol. , právnická osoba, vystavila fakturu za 6 kusů tlakoměrů , Anonymizováno, s částkou 139 057,31 Kč, splatnou dne 24. 3. 2021. Vytýkacím dopisem ze dne 5. 3. 2021 žalobkyně upozornila žalovaného na porušení pracovních povinností v podobě neplnění příkazů nadřízeného spočívajících v nabídnutí víceprací na zakázku , adresa, , způsobení finanční újmy nařízením objednání elektronických tlakoměrů pro zakázku zcela nepoužitelných. V objednávce ze dne 8. 3. 2021 žalobkyně na základě cenové nabídky ze dne 22. 2. 2021 u spol. , právnická osoba, objednala 5 kusů tlakoměrů , Anonymizováno, dle specifikace. Podle soudem na návrh žalobkyně vyžádané zprávy , právnická osoba, byly „původní 3 ks tlakoměrů typu , Anonymizováno, umístěny v prostorách jejich asfaltovny, a to na výstupu z nádrží, tedy na rozvaděči vedle napouštěcího ramene, jedná se o rozvaděč, který slouží k odtahu odplynu z nádrže. Instalaci prováděli zaměstnanci společnosti , Jméno žalobkyně, . podle jim navrženého projektového řešení. Po najetí výroby zjistili, že tlakoměry nefungují řádně, technici hledali příčinu a zjistili, že byly použity nevhodné tlakoměry, které měly špatný rozsah. Po tomto zjištění kontaktovali dodavatele, tj. společnost , Jméno žalobkyně, . a tento problém, závadu mu sdělili. Na základě jejich oznámení následně došlo k výměně původních tlakoměrů za nové, kdy nově se jednalo o 4 ks tlakoměrů typu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , když tyto tlakoměry byly nainstalovány na stejné místo, tedy místo původních špatných tlakoměrů. Důvodem požadované výměny byla skutečnost, že předchozí tlakoměry, tj. tlakoměry typu , Anonymizováno, měly špatný rozsah a neměřily tlak v nádržích, tedy nefungovaly. První prohlídka zakázky se uskutečnila na začátku října, pak byla společností , právnická osoba, zpracována cenová nabídka a po přidělení zakázky v , adresa, společnosti , Jméno žalobkyně, ., tato začala provádět práce dle dohody. Na první prohlídku přijel pan , tituly před jménem, , jméno FO, – jednatel společnosti , Jméno žalobkyně, . a pan , Jméno žalovaného, , který dle sdělení pana , tituly před jménem, , jméno FO, měl danou zakázku na starosti po stránce technické, tedy měl navrhnout veškeré technické řešení včetně příslušných materiálů a komponentů. První zkušební provoz byl spuštěn někdy v únoru 2021, kdy byl zjištěn problém s tlakoměry.“ Přípisem ze dne 6. 4. 2021 žalobkyně okamžitě zrušila žalovanému pracovní poměr z důvodu hrubého porušení pracovní kázně spočívajícího v tom, že žalovaný učinil nabídku víceprací v rozporu se zákazem nadřízeného a dále způsobení škody ve výši 57 461,70 Kč v důsledku chybné objednávky elektronických tlakoměrů. Dne 21. 4. 2021 spol. , právnická osoba, fakturovala žalobkyni dodávku 5 kusů tlakoměrů , Anonymizováno, .. částkou 116 305 Kč vč. DPH, splatnou dne 5. 5. 2021. Z výpovědi svědka , jméno FO, okresní soud zjistil, že svědek je zaměstnancem společnosti , právnická osoba, na pozici vedoucí závodu. U žalobkyně poptávali různé věci, např. ventily, potrubí, čerpadla. Svědek komunikoval hlavně s žalovaným. Řešili vše ohledně údržby, ventilu, potrubí, tlakoměru. Svědek prošel s žalovaným fabriku a sdělil mu jejich požadavky. Po najetí výroby přišli na to, že je něco špatně. Při napouštění a vypouštění byl tlak stále stejný, proto hledali příčinu a technologové přišli na to, že byly použity nevhodné tlakoměry, zřejmě kvůli rozsahu. Kontaktovali žalobkyni, pana , jméno FO, či žalovaného a po výměně názorů objednali nové. Nové tlakoměry byly použity namísto původních, jednalo se o specifické tlakoměry, na nichž musel být určitý rozsah. Původní tlakoměry nebyly dále použitelné. Tlakoměry navrhoval žalovaný a byly umístěny na rozvaděči vedle napouštěcího ramene, jsou na nerezové nádobě o průměru , Anonymizováno, , kde byly umístěny původně místní tlakoměry a oni chtěli dálkové. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že na zakázce dělal technika. Někdy tam jezdil s žalovaným, jindy sám. Žalovaný měl na starosti projektování zakázky na základě domluvy s panem , jméno FO, a svědek měl v gesci její realizaci. Žalovaný zakázku vyprojektoval a pan , jméno FO, fyzicky objednal. Žalovaný jezdil na zakázku jednou týdně, komunikoval s panem , jméno FO, , pracoval samostatně jako projektant. Na základě informací od majitele (provozovatele) asfaltovny zjistili, že jsou tlakoměry špatné. Instalovaly se na výstupu z nádrží. Vyměnily se za nové s jiným rozsahem. Chyba spočívala v zadání špatných parametrů, za které nesl odpovědnost žalovaný. Žalovaný byl přítomen i v průběhu realizace zakázky. Skutečnost, že tlakoměry jsou špatné bylo zjištěno teprve po spuštění zařízení. Z výpovědi jednatele žalobkyně okresní soud zjistil, že v říjnu 2020 dostala žalobkyně zakázku od , právnická osoba, . Byla vytvořena cenová nabídka ještě před realizací zakázky, poté dostali objednávku. S žalovaným jeli na místo, kde jednali s panem , jméno FO, . Žalovaný dostal za úkol zakreslit požadavky změn pana , jméno FO, . Na základě těchto zákresů měl objednat materiál, nařídit panu , jméno FO, , co se má objednat. Materiál většinou objednával pan , jméno FO, na základě instrukcí jednatele, žalovaného či p. , jméno FO, mladšího. V říjnu dostali zakázku, poté se rozjela projektová činnost a přípravné práce, samotná realizace začala v průběhu prosince. Setkávali se na schůzkách, kde řešili jednotlivé zakázky. Při náběhu výroby téměř dokončené zakázky, kdy se začaly plnit nádrže asfaltem, jim pan , jméno FO, sdělil, že bylo nainstalováno odsávání par a byly nainstalovány tlakoměry, následně jim pan , jméno FO, sdělil, že zařízení ukazuje nulu. Žalovaný objednal zařízení se špatným rozsahem, následně bylo objednáno nové zařízení se správným rozsahem a bylo vyměněno za původní. Původní zařízení zůstalo ve firmě. Žalovaný zpracoval schéma, které bylo odsouhlaseno panem , jméno FO, . Zeptali se spol. , právnická osoba, , zda je možné zařízení upravit, ale nebylo. Za špatné parametry odpovídal žalovaný. Náplní jeho práce byly projekční práce, zajištění potřebných komponent, koordinace na základě vzniklých projektů, měl dohled nad montážními pracemi. Náplň práce byla vymezena pracovní smlouvou a pokyny jednatele. Úkoly byly vždy konzultovány s žalovaným, zda je zvládne a chce dělat. Žalovaný pracoval samostatně v rámci zadaných úkolů. Dostával pokyny od jednatele. Pokud by objednal zařízení s rozsahem uvedeným v cenové nabídce, tak by zařízení fungovalo. Z výpovědi žalovaného okresní soud zjistil, že měl za to, že navrhuje tlakoměry dle položky , Anonymizováno, - ty měly být umístěny na nádrži a měřit tlak v nádrži, tedy tlak asfaltu. Tlakoměry, které navrhoval, tam nejsou, anebo byly instalovány na špatné místo a proto nemohly fungovat. Podle žalovaného mu jednatel žalobkyně vyhrožoval, že mu znepříjemní život, jedná se o osobní mstu. U instalace 1. digitálních tlakoměrů nebyl, má ovšem fotografii, že tlakoměry tam instalovány nebyly. U žalobkyně pracoval čtyři roky, začal přípravou projektů, kontroloval lidi, zakázky, měl na starosti certifikace apod. Dělal něco podobného v předchozí firmě a u žalobkyně v tom pokračoval. Naučil se to v průběhu práce na základě konzultací s jednatelem žalobkyně. Pokyny dostával od jednatele, někdy jel na místo samé a řešil to s investorem. Každý pátek mívali schůzky s otcem i synem , jméno FO, . Vystudoval vysokou školu logistiky v , adresa, . Neviděl důvod sdělovat jednateli, že na zakázku nemá potřebné vzdělání, protože to věděl. Nikdy mu neřekl, že zakázku nezvládne.

5. Okresní soud případ právně kvalifikoval především podle § 250 odst. 1 a § 257 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoníku práce), a dospěl k závěru, že měl žalovaný za úkol na základě vlastních měření a podle požadavků pana , jméno FO, navrhnout a objednat tlakoměry, avšak zadal špatné rozpětí měřeného tlaku, takže byly dodány zcela nepoužitelné tlakoměry. To znamená, že způsobil žalobkyni škodu. Ani fotografiemi nebylo prokázáno, že by navrhl jiné tlakoměry nebo že by byly umístěny jinam.

6. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání s návrhem na změnu rozsudku v podobě úplného zamítnutí žaloby s tím, že zopakoval své dosavadní argumenty a v reakci na otázku odvolacího soudu postupně zpřesnil svá tvrzení tak, že u rozvaděče odplynu, který zachycují všechny fotografie založené ve spise, byly dříve umístěny analogové tlakoměry s rozpětím -1 až +3 bar, nainstalované teprve na základě CN. Předtím zde nebyly žádné. V e-mailu ze dne 14. 10. 2020, jenž byl základem objednávky ze dne 19. 11. 2020, si tak žalovaný myslel, že 1. digitální tlakoměry objednává k nádržím podle položky , Anonymizováno, , nikoli k rozvaděči, čemuž také přizpůsobil parametry objednávky. 1. digitální tlakoměry však byly nainstalovány na rozvaděč odplynu místo k nádržím. A tak nemohly fungovat, ovšem ne kvůli chybnému rozsahu měřeného tlaku, nýbrž kvůli chybnému umístění. Teprve na konci února 2021 vzešel od objednatele požadavek na výměnu. K rozvaděči odplynu pak byly instalovány 2. digitální tlakoměry. Prvostupňový soud se vůbec nevěnoval okolnosti, proč bylo podruhé namísto třech objednáno šest tlakoměrů.

7. Žalobkyně navrhla potvrzení odvoláním napadeného rozsudku s poukazem na své dřívější argumenty a na to, že podruhé objednala šest digitálních tlakoměrů, poněvadž to si to přál objednatel. Kvůli níže detailně rozvedeným nejasnostem vyzval odvolací soud žalobkyni ve smyslu § 213b odst. 1 ve spojení s § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), aby tvrdila a důkazy doložila, na které konkrétní místo měl žalovaný v říjnu 2020 a poté v únoru 2021 objednat tlakoměry, kam měly být tyto tlakoměry správně nainstalovány a kam nainstalovány reálně byly, jaké konkrétní tlakoměry měly být správně nainstalovány a jaké reálně byly nainstalovány na rozvaděč odplynu podle pol. A.

11. CN a jaké konkrétní do nádrží podle položky , název, a které z těchto tlakoměrů byly objednány na pokyn žalovaného, dále aby odvolacímu soudu předložila všechny cenové nabídky ze strany žalobkyně vůči , právnická osoba, a všechna schémata nakreslená žalovaným a aby vysvětlila, proč žalobkyně u spol. , právnická osoba, objednávala v obou případech právě daný počet senzorů a proč se tento počet měnil. Žalobkyně odpověděla zopakováním dosavadních tvrzení a argumentů s tím, že byly 1. digitální tlakoměry dodány dne 16. 12. 2020 a namontovány během února 2021 na rozvaděč odplynu (položka , název, ), kam také správně patřily. Přitom doplnila, že na daném místě byly instalovány jak analogové, tak digitální tlakoměry. Zároveň uvedla, že digitální tlakoměry byly instalovány výměnou za analogové. Dodala (poprvé v celém řízení), že objednatel kromě instalace digitálních tlakoměrů požadoval rovněž výměnu tlakoměrů analogových. Poprvé v řízení (ač ji k témuž vyzval již prvostupňový soud) také předložila cenovou nabídku ze dne 10. 11. 2020.

8. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné, přezkoumal na jednáních napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné.

9. Při hodnocení důkazů odvolací soud pracoval s žalobkyní setrvale prosazovanou skutkovou verzí, že objednávka 1. digitálních i 2. digitálních tlakoměrů odpovídala položce A.

11. CN a že tedy obě sady tlakoměrů byly určeny, správně patřily a byly též fakticky nainstalovány k rozvaděči odplynu (nikoli na nádrže na asfalt – poznámka soudu). Žalobkyně i vyslechnutí svědkové a spol. , právnická osoba, ve výše citované zprávě po celou dobu prvostupňového řízení tato dvě místa vůbec neodlišovali a jejich tvrzení naopak působila tak, jako by šlo o jedno a totéž místo a jedny a tytéž tlakoměry. Odvolací soud se tudíž řídil následujícími úvahami.

10. Odvolací soud z níže rozvedených příčin nesouhlasí s hodnocením výše zmíněných svědeckých výpovědí ani citované zprávy , právnická osoba, a doložených fotografií. Jinak prvostupňový soud v případě listinných důkazů dospěl ke správným skutkovým zjištěním, která tudíž odvolací soud přejímá a pro stručnost na ně v plné šíři odkazuje. Tato skutková zjištění byla nicméně značně neúplná, pročež odvolací soud některé listinné důkazy zopakoval a došel k těmto zjištěním (§ 213 odst. 1, odst. 2 o. s. ř.). Z e-mailu , adresa, ze dne 14. 10. 2020, z 10:02, vyplynulo, že žalobkyně u spol. , právnická osoba, zprvu poptávala „zařízení pro umístění do stojatých nádrží na asfalt, konkrétně teploměr do nádrže na asfalt, který měří až do , počet, °C.“ Dále „hladinoměr na nádrž s asfaltem, a to radarový nebo ultrazvukový… Výška nádrže je 10 m.“ A konečně „snímač tlaku pro měření tlaku v nádrži s asfaltem.“ Z CN vyplynulo, že jde o nabídku na opravy v , adresa, . V části A. se hovoří o „opravách dle požadavku provozu.“ Položka A.11. je tvořena „rozvaděčem odplynu 4 nádrží 200 m3, vč. ruční nožové šoupátko DN 100, vše nerez, 56 bm potrubí , Anonymizováno, a 125 vč. manometrů s rozsahem -1 + 3 bar“ za 203 600 Kč. Jedinou další částí CN pojednávající o tlakoměrech (manometrech) je D., „vybavení nádrží 200 A, B, D,“ konkrétně „měření talku 3x á 27 000 Kč 21 000 Kč, měření výšky hladiny 3x á 32 000 Kč 96 000 Kč, měření teploty 3x á 26 000 Kč 79 000 Kč, MaR 53 000 Kč, cena celkem 309 000 Kč.“ Schéma k CN znázorňuje 4 výše zmíněné nádrže na asfalt o objemu 200 m3 (A, B, C a D) a na nich tlakoměry. V horní části je lichoběžníkem zobrazen i rozvaděč odplynu, u nějž ovšem žádné tlakoměry zachyceny nejsou. V nabídce č. , hodnota, ze dne 16. 10. 2020 spol. , právnická osoba, nabídla žalobkyni 4 ks, nikoli pouze 3 ks tlakoměrů. 4 měly být i radarové hladinoměry a odporové snímače teploty. Ke změně došlo v e-mailu , adresa, ze dne 19. 11. 2020, kde píše, že by chtěli nabízené komponenty objednat v počtu 4 ks, nikoli 3 ks. Na to pak navazuje objednávka č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 19. 11. 2020, kde není žádný komponent ve 4 ks a všechny jsou ve 3 ks kromě displeje. Jako termín dodání je uvedeno do 18. 12. 2020. Podle dodacího listu č. , hodnota, sloužícího zároveň jako list záruční byla všechna měřidla včetně 1. digitálních teploměrů po 3 ks dodána 16. 12. 2020. Tento důkaz žalobkyně předložila na výše specifikovanou výzvu odvolacího soudu (§ 213 odst. 1, odst. 4 část věty před středníkem o. s. ř.; část věty za středníkem a contrario). Částka, jejíž zaplacení plyne z detailu transakce, pak odpovídá tomuto sníženému počtu měřidel a číslům účtů i variabilnímu symbolu z faktury. Dokument č. , hodnota, ze dne 22. 2. 2021 není fakturou, nýbrž nabídkou. V e-mailu ze dne 23. 2. 2021, z 10:17 žalovaný u spol. , právnická osoba, poptal výměnu 3 ks nenainstalovaných a již dodaných tlakoměrů. Z potvrzení o žalobcově mzdě nevyplynulo vzhledem k níže podanému celkovému hodnocení důkazů a právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení. Důkaz cenovou nabídkou ze dne 10. 11. 2020 odvolací soud neprovedl, poněvadž sama žalobkyně tvrdila, že oproti CN obsahuje jen nepodstatnou změnu.

11. CN obsahuje hned dvě v předchozím bodě citované položky, jež zahrnují tlakoměry – A.11. a D. Položka A.11. se týká rozvaděče odplynu, položka D nádrží. Již to nasvědčuje závěru, že žalobkyně realizovala nejméně dvě různé sady měřidel určených na dvě různá místa. Jedinou částí CN, která zmiňuje kromě tlakoměru i teploměr a hladinoměr, a to ve 3 kusech, je , název, . se o jiných měřidlech, než jsou tlakoměry, vůbec nehovoří. Tomu odpovídá e-mailová korespondence předcházející objednávce 1. digitálních tlakoměrů, v níž se hovoří právě o tlakoměru, teploměru a hladinoměru, nakonec objednaných a dodaných vždy ve 3 kusech, a to o teploměru do nádrže, hladinoměru na nádrž a tlakoměru na měření tlaku v nádrži. O rozvaděči odplynu není v této komunikaci ani v navazujících nabídkách, objednávkách ani fakturách jedno jediné slovo. Kdežto v e-mailové korespondenci stran 2. digitálních tlakoměrů je řeč o snímači absolutního tlaku na měření asfaltových par. Z výpovědí , jméno FO, a , jméno FO, v odvolacím řízení vyplynulo, že je odplyn totéž jako asfaltové páry. I to, že v potrubí odvádějícím odplyn z nádrží s asfaltem byl samozřejmě odplyn, nikoli asfalt. Navíc žalobkyně nejprve objednala 4 ks všech měřidel, načež vznikla CN, kde jsou v položce D. vždy 3 kusy a posléze žalobkyně objednávku zúžila právě na 3 ks všech měřidel. Nakonec je třeba si povšimnout, že zatímco položka , název, . CN, jejímž autorem je jednatel žalobkyně, obsahuje rozpětí měřeného tlaku, položka D. nic takového nezahrnuje. A žalovaný do objednávky 1. digitálních takoměrů rozmezí doplnil. V témže duchu je nutno hodnotit fotografie. Všechny ve spise založené fotografie zachycují, jak se i účastníci shodli, jedno a totéž místo v různých stadiích dokončenosti – rozvaděč odplynu. Nádrže s asfaltem na nich vidět nejsou. Fotografie zobrazují vždy buďto analogové, anebo 2. digitální tlakoměry (snímky předložené ze strany , právnická osoba, ). Nápadné je, že přinejmenším jeden analogový tlakoměr má rozpětí – 1 až +3 bar. Fotografie ze dne 9. 2. 2021 zachycuje okolí rozvaděče, jež nepůsobí jako dokončené a provozuschopné. Podle datace fotografií se analogové tlakoměry na rozvaděči objevují teprve mezi 8. 12. 2020 a 9. 2. 2021, tedy až po objednávce a možná i po dodání 1. digitálních tlakoměrů. Poté existuje pouze nedatovaná, ale zjevně novější fotografie 2. digitálních tlakoměrů. Žádný z účastníků přitom netvrdil a v řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by byly 1. digitální tlakoměry fakticky nainstalovány k nádržím. A bylo prokázáno, že 2. digitální tlakoměry byly namontovány k rozvaděči odplynu. Z fotografií tak logicky plyne tato časová souslednost skutkového děje: objednávka 1. digitálních tlakoměrů (určených podle tvrzení žalobkyně na rozvaděč odplynu) - instalace analogových tlakoměrů na rozvaděč odplynu - dodávka 1. digitálních tlakoměrů - instalace 1. digitálních tlakoměrů (opět podle tvrzení žalobkyně na rozvaděč odplynu). Resp. objednávka 1. digitálních tlakoměrů - dodávka 1. digitálních tlakoměrů - instalace analogových tlakoměrů na rozvaděč odplynu - instalace 1. digitálních tlakoměrů. Tím pádem vyvstává otázka, proč by žalobkyně teprve po objednávce, popř. i dodání 1. digitálních tlakoměrů na jedno a totéž místo instalovala tlakoměry analogové, z nichž přitom minimálně jeden rozsahem odpovídá položce , název, ; když věděla, že budou tamtéž osazeny již objednané digitální tlakoměry. A proč by následně ještě měnila analogové tlakoměry za 1. digitální. Nebyla přitom předložena žádná fotografie zachycující nainstalované 1. digitální tlakoměry (!) a z žádného jiného věrohodného důkazu přímo neplyne, že by 1. digitální tlakoměry skutečně byly nainstalovány k rozvaděči odplynu. Právě naopak; žalovaný v e-mailu ze dne 23. 2. 2021 poptává dodané a nenainstalované tlakoměry. Bylo by přitom racionální, kdyby si žalobkyně opatřila právě fotografie 1. digitálních tlakoměrů, o nichž tvrdí, že byly kvůli žalovanému vadné. Tuto nesrovnalost v časové souslednosti lze logicky vysvětlit tím, že byly 1. digitální tlakoměry ve skutečnosti určeny jinam - k nádržím na asfalt, a že tedy neměly nahradit analogové tlakoměry, které, stejně jako později 2. digitální tlakoměry, byly určeny k rozvaděči odplynu. Žalobkyně teprve v reakci na výzvu odvolacího soudu začala v tomto kontextu nově tvrdit, že , právnická osoba, kromě instalace digitálních tlakoměrů požadoval rovněž výměnu tlakoměrů analogových a že na rozvaděči byly instalovány jak analogové, tak digitální tlakoměry. Toto tvrzení je zcela nevěrohodné nejen pro svou novost (žalobkyně měla během řízení nespočet možností vnést do řízení ucelené a logické skutkové tvrzení a prvostupňový soud ji k tomu dokonce nejméně dvakrát explicitně vyzval) a rozpor s dosavadními tvrzeními samotné žalobkyně a s provedenými důkazy, ale i proto, že žalobkyně vůbec nevysvětlila, kam přesně tedy, kolik a proč náleželo analogových na jedné straně a digitálních tlakoměrů na straně druhé, proč vůbec chtěl objednatel oba druhy tlakoměrů, kdy byly analogové nainstalovány, zda byla jejich objednávka rovněž úkolem žalovaného, která položka CN jim odpovídá a zda fotografie zachycují původní (vyměněné), anebo tedy nové analogové tlakoměry. Toto tvrzení by navíc znamenalo, že se vedle sebe po určitou dobu na rozvaděči nacházely digitální a analogové tlakoměry – čemuž nenasvědčuje jediný důkaz. Nadto by vyvstala otázka, proč byly v rámci jedné a téže zakázky všechny tyto tlakoměry posléze ještě vyměněny za 2. digitální tlakoměry. Na fotografiích zaslaných spol. , právnická osoba, totiž žádné analogové tlakoměry nejsou vidět. Dále v tomtéž podání žalobkyně uvedla, že digitální tlakoměry byly instalovány výměnou za analogové. Toto tvrzení je v rozporu s tvrzením právě analyzovaným; byly tedy 1. digitální tlakoměry nainstalovány jako zcela nová měřidla na místo, kde předtím žádné tlakoměry nebyly, anebo výměnou za analogové? Pokud výměnou za analogové, proč žalobkyně zároveň tvrdí, že na rozvaděči existovaly analogové i digitální současně? Pokud jako zcela nová měřidla, proč byly teprve po jejich objednání (dodání) na jedno a totéž místo namontovány analogové tlakoměry? Žalobkyně tak zmíněným podáním skutkový děj nejen neosvětlila, ale ještě prohloubila rozpor mezi svými tvrzeními a důkazy i rozpor v rámci vlastních tvrzení. Nebyl předložen jediný důkaz o tom, že by žalovaný projektoval, kreslil i tlakoměry k rozvaděči odplynu. Navíc je poněkud nevěrohodné další tvrzení žalobkyně, že 1. digitální tlakoměry byly dodány dne 16. 12. 2020 a namontovány na rozvaděč odplynu teprve v únoru 2021, kterým se snažila vysvětlit výše zmíněné skutkové zjištění plynoucí z fotografií. Proč by žalobkyně dobré 2 měsíce po dodání 1. digitálních tlakoměrů otálela s jejich montáží, když nebylo ani tvrzeno, ani jinak nevyšlo najevo žádné přerušení či prostoj v realizaci zakázky? Vysvětlení je opět nasnadě. Z tvrzení a důkazů analyzovaných v tomto bodě tudíž jednoznačně plyne, že Položky , název, . a , název, jsou dvě různé položky označující dvě různá místa a dvě různé sady tlakoměrů. Zároveň vše nasvědčuje tomu, že první objednávka realizovala položku , název, ., nikoli , název, ., což znamená, že 1. digitální tlakoměry byly správně určeny k nádržím, nikoli k rozvaděči odplynu.

12. Z toho především plyne, že zpráva spol. , právnická osoba, , kterou předložila žalobkyně jako klíčový důkaz, je naprosto nevěrohodná, protože je formulována tak, že zamlčuje rozdíl mezi oběma místy a sadami tlakoměrů a spojuje obě místa v jedno – což je interpretace zcela nepravdivá. V tom případě byl vržen stín důvodných pochyb i na věrohodnost svědeckých výpovědí , jméno FO, a , jméno FO, a zejména , jméno FO, . Odvolací soud tudíž musel jejich výslechy zopakovat (§ 213 odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.). Svědek , jméno FO, v rozporu s výše vyhodnocenými důkazy vypověděl, že byla v rámci zakázky realizována jen jedna sada tlakoměrů, a to na nádrže. Poté opět v rozporu s důkazy setrval na verzi uvedené ve zprávě , Anonymizováno, s tím, že rozvaděč odplynu a nádrže jsou vlastně totéž místo. Když byl dotázán, proč tedy před okresním soudem vypověděl, že byly tlakoměry umístěny na rozvaděči vedle napouštěcího ramene, odpověděl, že šlo o tlakoměry, které byly na potrubí vycházejícím z nádrže směrem k rozvaděči, takže se dá říci, že byly na rozvaděči. Tyto tlakoměry pak v CN identifikoval v položce D. Přítomnost tlakoměrů v položce A.11. nedokázal vysvětlit a přitom sám CN interpretoval tak, že se obě položky vztahují ke dvěma různým sadám tlakoměrů. Potvrdil, že fotografie formátu A3 zobrazuje rozvaděč odplynu a že nádrže s asfaltem na ní vidět nejsou. Nepamatoval se, zda nové (digitální) tlakoměry měly nahradit tlakoměry analogové. Vypověděl, že 1. digitální tlakoměry byly nainstalovány a později byly na totéž místo osazeny 2. digitální tlakoměry. Po předložení fotografie A3 svědek v rozporu s dříve řečeným vypověděl, že zde právě byly tlakoměry uvedené v položce A.11., o níž předtím vypověděl, že si ji neumí vysvětlit (resp. že vlastě vůbec nebyla realizována) a že těmito tlakoměry nejsou analogové tlakoměry na snímku zachycené. Nedokázal vysvětlit, proč před prvostupňovým soudem vypověděl, že byly tlakoměry umístěny na nerezové nádobě o průměru DN 100, kde byly původně místní tlakoměry a spol. , Anonymizováno, chtěla nové. Zároveň, opět v rozporu s dříve řečeným, uvedl, že neví, proč nebyla položka D. realizována. Vypověděl, že nyní se na samotném těle nádrží tlakoměry nachází, avšak jde o jiné tlakoměry z jiné zakázky (ač předtím vypověděl, že nádrž a rozvaděč odplynu jsou tím samým místem). Vypověděl též, že byl správný rozsah tlakoměrů na obou místech stejný. Svědek vypovídal nakonec i v rozporu s výpovědí jednatele žalobkyně, který uvedl, že tlakoměry na nádržích (položka D. CN) měřily tlak asfaltu, tedy kapaliny, nikoli odplynu. Pak ovšem nemohlo být pravdou, že měřily tlak odplynu, jak tvrdila žalobkyně, že jde prakticky o jedno a to samé místo a že všechny tlakoměry měří jedno a totéž. Z výše uvedených důvodů odvolací soud hodnotí obě výpovědi svědka , jméno FO, jako nevěrohodné pro četné vnitřní rozpory a rozpory s ostatními, výše vyhodnocenými důkazy. Nevěrohodnou je též výpověď jednatele žalobkyně, který teprve v odvolacím řízení zčistajasna připustil, že tlakoměry mohou být umístěny přímo na nádržích a i na rozvaděči odplynu – a že jde o dvě různá místa, přičemž v řízení předložené schéma vyobrazuje pouze tlakoměry a i ostatní měřidla na nádržích, nikoli však u rozvaděče odplynu. Ve svých tvrzeních a dokonce ani v účastnické výpovědi před prvostupňovým soudem však tuto diferenciaci ani slovem nezmínil, přestože se osobně zúčastnil všech jednání a tudíž dobře věděl, jaká tvrzení zástupkyně žalobkyně do řízení vnesla a že také žalovaný upozorňuje na problém se dvěma různými sadami tlakoměrů. Naopak na jednání před soudem prvního stupně účelově uvedl, že není žádných pochyb o tom, o kterém zařízení (tlakoměru) je řeč, třebaže z důkazů vyplýval pravý opak. Již tato okolnost jej činí krajně nespolehlivým zdrojem informací o skutkovém stavu. Jednatel vypověděl, že rozvaděč odplynu slouží k odvádění plynu z nádrže s asfaltem, je umístěn mezi nádržemi, aby byl dostupný pro všechna dílčí potrubí, která odvádějí odplyn z jednotlivých nádrží, a tento odplyn odvádí do spalovací nádrže. Zcela novým bylo rovněž tvrzení jednatele, když vypověděl, že tlakoměry na nádržích (položka D. CN) měřily tlak asfaltu, nikoli odplynu, tedy že šlo nejen o jiné tlakoměry situované na jiném místě, než podle položky A.11., ale že dokonce měřily tlak zcela odlišného média. Této teprve na sklonku řízení uplatněné verzi odpovídají výše vyhodnocené listinné důkazy a fotografie. Zatímco tedy svědek , jméno FO, setrval na lživé verzi vtělené do zprávy spol. , Anonymizováno, , jednatel žalobkyně svou výpověď pod dojmem své znalosti spisu a celé kauzy přizpůsoboval důkazní situaci a procesnímu postupu soudu. Jeho zájem na procesním úspěchu žalobkyně byl zcela evidentní již proto, že byl jediným jednatelem zaměstnavatele a nadřízeným žalovaného, který na tvrzení o žalovaným způsobené škodě založil celou žalobu i okamžité zrušení pracovního poměru. Žalobkyně tedy přes výzvy obou soudů vnášela do řízení pouze zcela selektivně, v neprospěch žalovaného vybraná tvrzení. Nevěrohodnými jsou konečně i svědecké výpovědi , jméno FO, , poněvadž ten opět zmiňoval jen jednu sadu tlakoměrů a protože u něj odvolací soud shledává stejný zájem na výsledku řízení, jako u jednatele. Žalobkyně nakonec ani náznakem nevysvětlila, proč v případě objednávky 2. digitálních tlakoměrů poptala 6 ks těchto měřidel (v objednávce a faktuře je jich potom zmíněno 5), když fotografie předložené spol. , Anonymizováno, zachycují pouhé 4 ks, ani jak mohly 2. digitální tlakoměry nahradit 1. digitální, když 1. digitální byly objednány pouhé 3 ks. Vysvětlení, že si to tak přál objednatel, je s ohledem na všechny výše analyzované souvislosti zcela nedostatečné.

13. I přes všechny výše rozvedené rozpory, kvůli nimž byla skutková verze podle bodu 9. částečně vyvrácena a celkově vzato naprosto nevěrohodná, dal odvolací soud žalobkyni ve smyslu § 213b odst. 1 ve spojení s § 118a odst. 3 o. s. ř. na samém konci odvolacího řízení ještě prostor k předložení důkazů stran skutečnosti, že se objednávka 1. digitálních tlakoměrů týkala rozvaděče odplynu – položky , Anonymizováno, – kam také tyto tlakoměry podle svých technických parametrů správně patřily, načež byly tyto tlakoměry nainstalovány a zjistilo se, že zde vůbec neměří tlak kvůli žalovaným chybně zadanému rozmezí měřeného tlaku. Žalobkyně reagovala návrhem na opětovný výslech jednatele a další zprávou spol. , Anonymizováno, stran skutečností ve výše zmíněných. Odvolací soud tyto důkazní návrhy zamítl, protože jednatel žalobkyně byl k těmto otázkám vyslechnut již dvakrát, což platí i pro zprávu spol , Anonymizováno, , která byla vyžádána, provedena a vyhodnocena. Téma dokazování je od počátku řízení neměnné, takže nebyl sebemenší důvod tyto důkazy opakovat. Dodatečnou lhůtu odvolací soud žalobkyni neposkytl, protože na ni není právní nárok a žalobkyně je od prvopočátku při nezměněném tématu dokazování zastoupena advokátkou jako právní profesionálkou, jejímž úkolem bylo se na jednání připravit, přičemž podobnou výzvu objektivně mohla předvídat, protože znala procesní obranu žalovaného a navíc tematicky stejnou výzvu obdržela již dříve - korespondenčně po prvním jednání před odvolacím soudem, nemluvě o tom, že jí podle otázek kladených při výsleších svědkům a jednateli muselo být jasné, kterým konkrétním sporným skutečnostem odvolací soud přikládá význam. Byly to právě ty, které později vtělil do své výzvy. Je také třeba podotknout, že řízení trvá od 10. 5. 2022 a za tu dobu měla žalobkyně bezpočet příležitostí sporné skutečnosti objasnit, což neučinila a místo toho setrvala na verzi, jejíž rozpor s provedenými důkazy a i vnitřní rozporuplnost se ustavičně prohlubovaly. Odvolací soud pak v době mezi posledním jednáním a vyhlášením rozsudku žádné další důkazní návrhy neobdržel. Svědek , jméno FO, a jednatel žalobkyně sice vypověděli, že by 1. digitální tlakoměry nemohly fungovat ani na nádržích, ovšem jejich výpovědi byly zaprvé nevěrohodné, zadruhé žalobkyně tuto verzi nikdy - jak správně poznamenal zástupce žalovaného - netvrdila. Tvrdila, že 1. digitální byly určeny, správně patřily a byly fakticky nainstalovány k rozvaděči odplynu a že jí žalovaný způsobil škodu tím, že na tomto místě neměřily tlak a tudíž nefungovaly.

14. Je třeba si uvědomit, že povinnosti a břemeni důkaznímu předchází povinnost a břemeno tvrzení (§ 6 první věta ve spojení s § 79 odst. 1 první větou, odst. 2 a s § 101 odst. 1 písm. a), písm. b) o. s. ř.). V tom smyslu, že musí účastník řízení nejprve rozhodné skutečnosti tvrdit, a to v takové v míře konkrétnosti, aby bylo objektivně možno ověřit jejich pravdivost důkazy a současně podřadit tvrzenou životní situaci pod konkrétní, správnou právní normu. Teprve po unesení břemene tvrzení lze provést důkazy, jejichž funkcí je tedy v konečném důsledku potvrdit nebo vyvrátit již konkrétně tvrzené, substancované – nikoli jiné – skutečnosti. V tom se projevují zásady dispoziční a projednací, ovládající civilní spor, a tedy i princip odpovědnosti účastníka za výsledek řízení. Soud v zásadě nezjišťuje jiné, než účastníky tvrzené skutečnosti. A v rámci materiálního vedení řízení má úkol aktivně zohledňovat z důkazů vyplynuvší okolnosti, podporující či zpochybňující účastníky tvrzené skutečnosti (§ 132 o. s. ř.).

15. Skutková tvrzení uvedená v bodě 9. byla tudíž částečně vyvrácena, částečně k nim žalobkyně neunesla subjektivní důkazní břemeno a již proto nemohla být v řízení úspěšná. Ostatní námitky žalovaného byly neopodstatněné; druh práce lze v pracovní smlouvě sjednat pouze obecným způsobem (jak plyne již ze zákonného výrazu „druh“) a tato obecnost tak v zásadě nemůže být důvodem její neplatnosti.[footnoteRef:1] Neexistuje žádný právně závazný seznam pracovních pozic a k nim přiřazených pracovních náplní, přičemž žalovaným vykonaná práce obecně odpovídá druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě a v řízení nevyšlo najevo, že by po něm žalobkyně vyžadovala specifické vysokoškolské vzdělání ani že by svou práci dlouhodobě nezvládal. Nevyšlo najevo, že by objednávku 1. digitálních tlakoměrů musel schválit jednatel ani že by byla zakázka v jeho gesci, přičemž z důkazů naopak vyplynulo, že původcem informace o rozpětí měřeného tlaku těchto tlakoměrů byl žalovaný. [1: KOTTNAUER, Antonín. § 34. In: KOTTNAUER, Antonín, a kol. Zákoník práce – komentář s judikaturou. Praha: Leges, 2021; VYSOKAJOVÁ, Margerita. § 34. In: DOLEŽÍLEK, Jiří, a kol. Zákoník práce – komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2024. ]

16. Z těchto všech důvodů odvolací soud napadený rozsudek změnil [§ 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] tak, že žalobu zcela zamítl.

17. Výrok II. odpovídá § 224 odst. 1, odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud napadený rozsudek změnil, pročež musel znova rozhodnout o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Žalovaný byl plně procesně úspěšný, takže má proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné šíři (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Náhrada sestává ze zaplaceného soudního poplatku za odvolací řízení ve výši 2 874 Kč a z položek vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále „a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby odvolací soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. a. t., tedy částkou 3 420 Kč za úkon, paušální náhradu hotových výdajů pak ve výši 300 Kč za úkon (§ 13 odst. 4 a. t.). Odvolací soud nepokládá za účelnou další (již třetí) poradu s klientem ze dne 6. 3. 2023 před jednáním ze dne 7. 3. 2023, poněvadž na předešlém jednání ze dne 12. 1. 2023 se nijak nezměnilo téma dokazování, tvrzení žalobkyně a ani ve výpovědi svědka , jméno FO, nezaznělo nic překvapivého, přičemž žalovaný měl za dosavadní dobu řízení i díky dvěma poradám dost příležitostí vnést do řízení všechna tvrzení, důkazy a právní argumenty, jež pokládal za potřebné nehledě k tomu, že na dalším jednání z jeho strany v tomto ohledu nezaznělo nic nového. Totéž platí pro poradu ze dne 7. 5. 2023. Účelným nebyl ani důkazní návrh ze dne 28. 6. 2023, kdy žalovanému nic nebránilo, aby tyto důkazy předložil již dříve, v rámci úkonů, jež byly přiznány. Porada s klientem ze dne 12. 10. 2023, jež předcházela odvolání, sice přiznána byla, avšak ne v délce odpovídající dvěma úkonům, poněvadž vzhledem k obsahu podání a přednesů žalovaného v odvolacím řízení včetně odvolání samotného žalovaný neuvedl prakticky nic nového a nebylo tudíž třeba radit se 2,5 hodiny. Z důvodů zmíněných u předchozích porad odvolací soud nepřiznal náhradu ani za žádnou další poradu. Jednání ze dne 27. 11. 2024 netrvalo 2 započaté dvouhodinové úseky, nýbrž jen jeden – od 9:49 do 11:

40. Přiznána nebyla ani náhrada za promeškaný čas v souvislosti s jednáním ze dne 7. 3. 2023, které se sice skutečně nekonalo, avšak podle obsahu spisu nešlo o zpoždění přesahující půl hodiny – podle protokolu, jehož věcnou nesprávnost žalovaný nenamítl, bylo vše zahájeno v 8:30 a skončeno v 8:50, přičemž soud jednání nařídil na 8.30 [§ 14 odst. 1 písm. b) a. t. a contrario]. Další složkou nákladů je náhrada promeškaného času, stráveného na cestě mezi advokátní kanceláří zástupce žalovaného a odvolacím soudem v délce 18 započatých půlhodin po 100 Kč, celkově tedy 1 800 Kč, poněvadž podle aplikace google maps je s přihlédnutím k běžným dopravním komplikacím možno přiznat požadovaných 18 půlhodin [§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t.]. Dále cestovné. Za každé jednání jde při ujeté vzdálenosti 173,80 km, kombinované spotřebě 8,4 l/100 km, při vyhláškové ceně automobilového benzinu 95 oktanů 38,20 Kč/1 l a základní náhradě za 1 km 5,60 Kč o cestovné ve výši 1 530,96944 Kč [§ 137 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 13 odst. 1 a. t. a s § § 1 písm. b), 4 písm. a) vyhlášky MPSV č. 398/2023 Sb.]. Protože je advokát žalovaného plátcem DPH, připočítal odvolací soud k nákladům též 13 841,7107472 Kč jako náhradu za DPH [§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.].úkon právní službyustanovenímimosmluvní odměnapaušální náhrada hotových výdajůnáhrada promeškaného časucestovnénáhrada DPHpřevzetí a příprava zastoupení§ 11 odst. 1 písm. a) a. t.3 420 Kč300 Kčúčast na jednání 20. 9. 2022§ 11 odst. 1 písm. g)3 420 Kč300 Kčporada s klientem dne 12. 1. 2023§ 11 odst. 1 písm. c)3 420 Kč300 Kčúčast na jednání 12. 1. 2023§ 11 odst. 1 písm. g)6 840 Kč600 Kčúčast na jednání 9. 5. 2023§ 11 odst. 1 písm. g)6 840 Kč600 Kčúčast na jednání 20. 6. 2023§ 11 odst. 1 písm. g)6 840 Kč600 Kčúčast na jednání 31. 8. 2023§ 11 odst. 1 písm. g)3 420 Kč300 Kčporada s klientem dne 12. 10. 2023§ 11 odst. 1 písm. c)3 420 Kč300 Kčodvolání§ 11 odst. 1 písm. d)3 420 Kč300 Kčúčast na jednání 5. 6. 2024§ 11 odst. 1 písm. g)6 840 Kč600 Kčúčast na jednání 29. 8. 2024§ 11 odst. 1 písm. g)3 420 Kč300 Kčúčast na jednání 27. 11. 2024§ 11 odst. 1 písm. g)3 420 Kč300 Kčcelkem 1 800 Kčcelkem 4 592,90832 Kč18. Celková náhrada tedy činí 82 629 Kč. Lhůtu k zaplacení odvolací soud ve výroku II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. vzhledem k ekonomickým možnostem žalobkyně a k tomu, že měla během řízení dostatek času připravit se na zaplacení náhrady nákladů řízení pro případ svého procesního neúspěchu. Je sice povinna nahradit náklady řízení žalovanému, avšak danou částku musí zaplatit advokátovi jako jeho zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).