17 Ad 4/2026

Rubrum

č. j. 17Ad 4/2026 - 52 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci žalobkyně: M. B. zastoupená Mgr. Karin Poncza Hadwigerovou, advokátkou sídlem Příčná 327/1, 736 01 Havířov proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 22. 1. 2026, ve věci invalidního důchodu, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 1. 2026, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 20 280 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně Mgr. Karin Poncza Hadwigerové, advokátky se sídlem Příčná 327/1, Havířov. Shodu s prvopisem potvrzuje J.S.V. 2 17 Ad 4/2026

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 16. 2. 2026 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 22. 1. 2026, č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo změněno rozhodnutí žalované ze dne 15. 10. 2025, č.j. X, tak, že se námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 7. 2025, č.j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), zamítají, a prvostupňové rozhodnutí, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod, se potvrzuje, jelikož žalobkyně není invalidní. Žalovaná v napadeném rozhodnutí k tomuto závěru dospěla na základě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu v námitkovém řízení ze dne 20. 1. 2026, který u žalobkyně zjistil pokles pracovní schopnosti o 20 %. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. (dále jen zákon o důchodovém pojištění“) se tedy nejedná o invaliditu.

2. Žalobkyně v žalobě namítla, že její zdravotní stav se dlouhodobě zhoršuje, a tak jej nelze hodnotit jako stabilizovaný. Žalobkyně není dle lékařských zpráv schopna vykonávat těžší fyzickou práci, zvládá chůzi toliko za pomoci dvou francouzských holí, podlamuje se jí koleno, ztrácí rovnováhu a padá.

3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobkyně namítá nesprávné posouzení svého zdravotního stavu, navrhuje jeho přezkoumání posudkovou komisí MPSV ČR, která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění.

4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba je věcně projednatelná, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu rozhodného v době rozhodování žalované, tedy ke dni 22. 1. 2026 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.).

5. Z připojeného posudkového spisu žalobkyně krajský soud zjistil, že k zdravotnímu stavu žalobkyně se postupně vyjadřovali posudkoví lékaři takto:  dne 28. 7. 2025 posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu shledal zdravotní stav žalobkyně dlouhodobě nepříznivý. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je polyetážový VAS, CC syndrom, CB syndrom I.dx, stav po tinnitu vertebrogenní etiologie v roce 2006, recidivující interkostální syndrom, chronická thorakolumbalgie, LIS I.dx s irritací S1 v roce 2020. Hodnoceno podle kapitoly XIII., oddíl E, položka 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., poklesem pracovní schopnosti o 30 %. Posudek vedl k zamítnutí žádosti o invalidní důchod dne 31. 7. 2025 prvostupňovým rozhodnutím.  k námitkám žalobkyně dne 26. 9. 2025 posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu v námitkovém řízení vypracoval posudek, ve kterém dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jsou polyartralglie, gonarthroza I. st. oboustranná, st. post ASK kolene vlevo pro poškození menisků. Zdravotní postižení žalobkyně je nutno hodnotit dle kapitoly XIII., oddíl A, položka 1b citované vyhlášky, poklesem pracovní schopnosti o 35 %. Posudek vedl ke Shodu s prvopisem potvrzuje J.S. V. 3 17 Ad 4/2026 změně prvostupňového rozhodnutí tak, že žalobkyni přiznal invalidní důchod pro invaliditu I. stupně.  k námitkám žalobkyně vypracoval posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu dne 20. 1. 2026 posudek, v němž shledal rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně oboustrannou gonarthrozu, vpravo III. st., stav po ASK s mediální menisektomií, hodnoceno dle kapitoly XIII., oddíl A, položka 1a citované vyhlášky, poklesem pracovní schopnosti o 20 %. Posudek vedl k vydání napadeného rozhodnutí.

6. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně a zjištění procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí se zdejší soud obrátil na posudkovou komisi MPSV v Ostravě, která vypracovala posudek dne 7. 5. 2026. V něm se posudková komise neztotožnila s posledním závěrem posudkového lékaře, přičemž se ztotožnila se závěrem obsaženým v posudku ze dne 26. 9. 2025, tedy že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je oboustranná gonarthroza, vpravo III. st., stav po ASK s mediální menisektomií, srovnatelný se stavem uvedeným v kapitole XIII., oddíl A, položka 1b vyhlášky č. 359/2009 Sb. Posudek posudkové komise tedy zařadil žalobkynin zdravotní stav pod položku, které odpovídá pokles zdravotní schopnosti ve výši 35 %. Platnost posudku stanovila komise do 2. 1. 2027.

7. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje Institutu posuzování zdravotního stavu. Pro účely soudního přezkumu zdravotní stav pak posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále též „MPSV“); za tím účelem MPSV zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o OPSZ). Soud ovšem nezkoumá věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek rozhodujícím důkazem. A to za předpokladu, že z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochybností, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, které by správnost posudku zpochybnily (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011-43).

8. Podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně.

9. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek posudkové komise MPSV Ostrava, který splnil podmínku úplnosti a přesvědčivosti. Posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a její posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Závěry posudkové komise MPSV Ostrava plně vyvrací závěry posudku ze dne 20. 1. 2026, který byl podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí žalované. Za tohoto stavu soud uzavírá, že jelikož zdravotní stav žalobkyně byl v rozhodné době jiný, než jaký vzala na základě provedeného Shodu s prvopisem potvrzuje J.S. V. 4 17 Ad 4/2026 posudku lékařem ČSSZ za zjištěný žalovaná, je její rozhodnutí vadné pro chybně zjištěný skutkový stav. Soud na základě výše uvedeného posudku dospěl k závěru, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v I. stupni, kdy její pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %.

10. Žaloba je tedy důvodná a soud napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil (výrok I.). Podle ustanovení § 78 odst. 4 s. ř. s. „zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.“ Soud tak tedy výrokem I. tohoto rozsudku učinil. V dalším řízení je pak žalovaná povinna (v souladu s ustanovením § 78 odst. 6 s. ř. s.) zahrnout výše uvedený posudek posudkové komise MPSV Ostrava mezi podklady pro nové rozhodnutí a podle § 78 odst. 5 s. ř. s. je žalována vázána právním posouzením krajského soudu o stupni invalidity žalobkyně.

11. Vzhledem k tomu, že v řízení byla plně procesně úspěšná žalobkyně, vzniklo jí v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna ze zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 4 620,- Kč, podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za čtyři úkony právní služby, příprava převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání posudkové komise dne 7. 5. 2026 a účast u soudního jednání dne 10. 6. 2026, podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) (2x) vyhlášky a čtyřikrát režijní paušál ve výši 450,- Kč za každý z těchto úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 vyhlášky. Všechny tyto náklady řízení podle obsahu spisu žalobkyni prokazatelně vznikly a jedná se o náklady nezbytně nutné k uplatnění jejího práva. Soud proto žalovanou k jejich zaplacení zavázal, a to k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 64 s. ř. s. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť tato lhůta je přiměřená možnostem žalovaného.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání. Ostrava 10. června 2026 JUDr. Zora Šmolková samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J.S. V.