18 A 19/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce P. J., zastoupeného JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Kolín, Legerova 148, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, odbor dopravy, se sídlem Ostrava - Moravská Ostrava, 28. října 117, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 18.5.2016 č.j. MSK 67519/2016, sp. zn. DSH/8037/2016/Sru, o odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Havířova č.j. MMH/99075/2015-10 ze dne 19.1.2016, o dopravním přestupku, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Rozhodnutím ze dne 18.5.2016 č.j. MSK 67519/2016, sp. zn. DSH/8037/2016/Sru žalovaný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy částečně změnil rozhodnutí Magistrátu města Havířova, odboru vnitřních věcí č.j. MMH/99075/2015-10 ze dne 19.1.2016 tak, že ve výroku rozhodnutí o vině text „spáchal úmyslně naplněním skutkové podstaty“ změnil na text „spáchal z nedbalosti naplněním skutkové podstaty“, ve výroku o sankci text „v částce 9 500 Kč“ změnil na text „v částce 6 000 Kč“ a ve zbytku toto rozhodnutí potvrdil. Uvedeným rozhodnutím byl žalobce uznán vinným tím, že dne 16.10.2015 v době kolem 17:20 hod. v obci Albrechtice, ul. Obecní řídil osobní motorové vozidlo značky BMW, RZ X, v takové době po požití alkoholického nápoje, po kterou byl ještě pod vlivem alkoholu, kdy nejnižší prokazatelná hodnota v těle řidiče byla zjištěna hodnota 0,78 g/kg, tedy porušením ust. § 5 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu. Dle správního orgánu I. stupně tak úmyslně spáchal přestupek podle ust. § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu. Za tento přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 9 500 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 8 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí žalovaného podal včasnou žalobu, ve které namítal, že žalovaný „naprosto nerespektoval uvedené odvolací důvody a poškodil jeho práva, zejména narušením rovného přístupu ke všem účastníkům řízení a také narušil zásadu rovnosti před soudem“. S ohledem na lhůtu, ve které žalovaný rozhodl o zamítnutí jeho odvolání, nebyla podle žalobce podanému odvolání věnována dostatečná pozornost a nebyly řádně zváženy a posouzeny veškeré odvolací důvody. Žalobce v této souvislosti namítal, že obě výše zmíněná odvolání „posuzovala stejná oprávněna úřední osoba, která odvolání žalobce nevěnovala dostatečnou pozornost a žalovaný tak porušil ust. § 2 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona č. 500/2000 Sb., správního řádu (poznámka soudu správně zákona č. 500/2004 Sb.), čímž došlo k narušení ústavních práv žalobce“. Podle žalobce se žalovaný nezabýval naplněním materiálního znaku přestupku, který je mu kladen za vinu. Žalovaný sice konstatoval, že mělo dojít k závažnému porušení veřejného zájmu, aby se na pozemních komunikacích pohybovalo co nejmenší množství řidičů, kteří mohou svým jednáním ohrozit ostatní účastníky silničního provozu, avšak dle žalobce je nutno rozlišit, „zda se jedná o řidiče evidentně pod vlivem alkoholu a řidiče, u něhož není toto jakkoliv prokázáno, když k odmítnutí dechové zkoušky nemusely vést pouze důvody, že by žalobce mohl být vlivem alkoholu“. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 18.5.2016 č.j. MSK 67519/2016, sp. zn. DSH/8037/2016/Sru, z obsahu připojeného správního spisu žalovaného téže spisové značky, jakož i z obsahu správního spisu Magistrátu města Havířova sp. zn. RD/3113/15 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl. s.ř.s. a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného v souladu s ust. § 75 s.ř.s. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu Magistrátu města Havířova, odboru vnitra a živnostenský úřad vzal v daném případě krajský soud za prokázáno následující: - z úředního záznamu o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů nebo jiné návykové látky před anebo během jízdy ze dne 16.10.2015 a z úředního záznamu sepsaného Policií ČR, Obvodním oddělením Policie ČR Těrlicko téhož dne, inspektorem prapor. R. L., že v tento den se s kolegou kolem 17:20 hod. pohybovali po ulici Obecní v obci Albrechtice u vjezdu do firmy Papala. Všimli si, že po ulici Obecní od centra obce přijíždí osobní motorové vozidlo tovární značky BMW fialové metalízy RZ X. Toto vozidlo zkontrolovali a jako řidič byl zjištěn žalobce. Jelikož byl cítit z jeho úst zápach po alkoholu, byl žalobce vyzván k dechové zkoušce, se kterou souhlasil. Zkouška byla provedena přístrojem Dräger v čase 17:46 hodin s pozitivním výsledkem 1,06 promile alkoholu v dechu. K tomu žalobce uvedl, že celý dnešní den nic nejedl a před malou chvíli vypil 2x 0,5 l 12 st. piva. K opakované dechové zkoušce došlo v čase 17:52 hodin s pozitivním výsledkem 1,04 promile alkoholu v dechu. Žalobce s naměřenými hodnotami souhlasil a nežádal lékařské vyšetření. Byl mu na místě zadržen řidičský průkaz a zakázána další jízda; - z protokolu o výslechu podezřelého ze dne 17.10.2015, že byl sepsán Obvodním oddělením Policie ČR Těrlicko a žalobce při něm uvedl, že dne 16.10.2015 v době kolem 17:00 hodin přijel svým vozidlem k restauraci Dělnický dům v obci Albrechtice. Vozidlem přijel sám a řídil je. Po zaparkování vozidla odešel do restaurace za účelem podání sazky v Tip Sportu a přitom si objednal 2 12 stupňová půllitrová piva. Následně z restaurace odešel, nastoupil do svého vozidla, se kterým odjel z obce Albrechtice na Palacůvku. Dále popsal průběh policejní kontroly a dechové zkoušky a dodal, že svého jednání lituje, jednalo se o ojedinělý a výjimečný případ; - z úředního záznamu Obvodního oddělení Policie ČR Těrlicko ze dne 21.10.2015 sepsaného s A. P., že pracuje jako servírka v restauraci Dělnický dům v Albrechticích. V odpoledních hodinách dne 16.10.2015 měla v restauraci dost hostů a na dotaz ohledně osoby žalobce sdělila, že ho jmenovitě nezná, podle popisu si myslí, že ví, o koho by se mohlo jednat. Uvedla, že „takový člověk chodí často do restaurace sázet, ale vůbec si není jistá, jestli tam byl v pátek 16.10.2015 a zda si mimo sázení ještě něco objednal“; - z oznámení o zahájení řízení, že správní orgán I. stupně předvolal žalobce k ústnímu jednání dne 3.12.2015 v 10:00 hodin; - z protokolu o ústním jednání před správním orgánem I. stupně, že se k tomuto jednání dne 3.12.2015 žalobce nedostavil s tím, že správnímu orgánu byla doručena plná moc udělená žalobcem AK Linhart o.s. a za tohoto zmocněnce se jeho předseda J. B. omluvil z důvodu účasti na jiném ústním jednání a sdělil, že žalobce se rovněž nemůže dostavit ze závažných rodinných důvodů; - z předvolání žalobce a vyrozumění jeho zástupce, že další ústní jednání nařídil správní orgán I. stupně dne 6.1.2016 v 9:00 hodin. Dne 4.1.2016 doručil zmocněnec žalobce omluvu z tohoto jednání opět z důvodu účasti na jiném ústním jednání s tím, že žalobce se osobně nemůže dostavit z důvodu plánového pobytu v zahraničí; - z protokolu o ústním jednání správního orgánu I. stupně ze dne 6.1.2016, že toto jednání proběhlo v nepřítomnosti žalobce a jeho zmocněnce; - z rozhodnutí Magistrátu města Havířova, správního odboru ze dne 19.1.2016, že tímto rozhodnutím byl žalobce uznán vinným shora uvedeným přestupkem a že mu byla uložena pokuta ve výši 9 500 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 8 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Současně byl žalobce zavázán uhradit náklady řízení spojené s projednáním přestupku ve výši 1 000 Kč; - dne 19.2.2016 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno odvolání žalobce podané blanketní formou, na což správní orgán reagoval výzvou k doplnění tohoto odvolání ze dne 23.2.2016. V tomto podání byly uvedeny odvolací námitky ohledně nedostatečného zjištění osoby přestupce, to, že z rozhodnutí není zjistitelné, zda k přestupkovému jednání mělo dojít na místě veřejně dostupném nebo na soukromém pozemku, v rozhodnutí je užito nesprávně a střídavě zkratek. Správnímu orgánu bylo doplněním odvolání dále vytýkáno, že je povinen nade vší pochybnost postavit najisto, že se přestupku dopustil právě ten, kdo za něj má být postižen a že v řízení nebylo spolehlivě prokázáno naplnění materiálního aspektu přestupku. O tomto odvolání rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 18.5.2016. Z obsahu správního spisu žalovaného krajský soud zjistil, že správní spis správního orgánu I. stupně mu byl předložen dne 17.3.2016. V projednávané věci žalobce úvodem namítal, že žalovaný nerespektoval jím uvedené odvolací důvody. Porovnáním shora uvedeného podání žalobce ze dne 11.3.2016 a obsahu odůvodnění rozhodnutí žalovaného je však zřejmé, že se žalovaný řádně zabýval všemi odvolacími důvody žalobce. V žalobě ostatně nejsou konkretizovány jednotlivé odvolací námitky, kterými by se žalovaný neměl zabývat. Je proto v této části žaloba nedůvodná. Další žalobní bod spočíval v tom, že žalovaný rozhodl o zamítnutí odvolání, aniž by odvolání byla věnována dostatečná pozornost s ohledem na „nestandartní dobu projednání“. Žalobce v tom spatřoval porušení správního řádu a ústavněprávních předpisů. Podle ust. § 71 odst. 1 správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Podle odst. 3 téhož ustanovení, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jímž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ a dále doba nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemností do ciziny. Z uvedeného ustanovení vyplývá zásada rychlosti a hospodárnosti řízení v tom, že správní orgány jsou povinny rozhodnutí vydat ve lhůtách stanovených správním řádem, příp. zvláštními právními předpisy, nebo ve lhůtě přiměřené. Přitom lhůty uvedené v citovaném ustanovení § 71 správního řádu se vztahují nejen na řízení před správními orgány I. stupně, ale na všechna rozhodnutí podle správního řádu, tedy i na řízení a rozhodnutí odvolací. Jak vyplynulo ze správního spisu žalovaného, bylo mu odvolání žalobce se správním spisem a vyjádřením správního orgánu I. stupně předloženo dle razítka podatelny dne 17.3.2016. Rozhodnutí o tomto odvolání vydal žalovaný dne 18.5.2016 a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 29.5.2016. Je tedy zřejmé, že žalovaný rozhodl ve lhůtě obvyklé a odpovídající shora citovaným zákonným ustanovením; nejednalo se o rozhodnutí v nepřiměřené krátké době, v jehož důsledku by se žalovaný věci odvolání žalobce odpovědně nezabýval. Je proto i tato žalobní námitka nedůvodná, stejně tak jako námitka, že „obě odvolání posuzovala stejná oprávněna úřední osoba“. Jak bylo z obsahu obou správních spisů zjištěno, v této projednávané věci šlo o jedno jediné odvolání žalobce podané nejdříve dne 19.2.2016 bez řádného odůvodnění a doplněné podáním žalobce ze dne 11.3.2016. Žalobce žalovanému vytýkal, že se nezabýval naplněním materiálních znaků přestupku, který mu byl kladen za vinu. Materiální stránka přestupku je vyjádřena v ust. § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích ve znění pozdějších předpisů tak, že přestupkem je zaviněné jednání, které „porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti“. Žalovaný ve svém rozhodnutí odkázal na odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně, podle kterého žalobce porušil veřejný zájem na tom, aby vozidla v provozu na pozemních komunikacích řídily pouze osoby, které nejsou alkoholickým nápojem ovlivněny. Řízení pod vlivem alkoholu je činnost, kterou může být ohrožen život, zdraví nebo majetek jiných osob a řidič vozidla, který je ovlivněn alkoholickým nápojem neskýtá záruku bezpečného ovládání vozidla. Je prokázáno, že řidič ovlivněný alkoholem představuje primární nebezpečí nejen pro sebe, ale hlavně i pro ostatní účastníky silničního provozu, zejména sníženou psychomotorickou schopností, opožděnou reakcí na nenadále situace vzniklé silničním provozem a podmínkami, jako je výskyt chodců na vozovce, hustota provozu, hlavně přecenění svých schopností se zvýšenou dávkou riskantního jednání. Žalovaný navíc v této souvislosti odkázal na judikaturu, podle níž v České republice platí nulová tolerance alkoholu při řízení motorového vozidla. Z uvedeného není možno přisvědčit ani této žalobcově námitce, že se žalovaný materiálním znakem vytýkaného přestupku žalobce nezabýval. Závěrem své žaloby namítal žalobce, že „je nutno rozlišit, zda se jedná o řidiče evidentně pod vlivem alkoholu, řidiče, u něhož není toto jakkoli prokázáno, když k odmítnutí dechové zkoušky nemusely vést pouze důvody, že by žalobce mohl být pod vlivem alkoholu“. Tuto žalobní námitku je nucen krajský soud hodnotit jako zcela nelogickou a nesmyslnou, neboť jak vyplynulo z úředního záznamu Obvodního oddělení Policie ČR v Těrlicku a z protokolu o výslechu žalobce ze dne 17.10.2015, žalobce se dne 16.10.2015 dechové zkoušce podrobil dobrovolně a při výslechu sám uvedl, že alkoholický nápoj (12 stupňové pivo) požil. Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud shledal žalobu žalobce jako nedůvodnou a v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl, přičemž v této věci rozhodl bez jednání v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly (ust. § 60 odst. 1 s.ř.s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžoval sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání. Ostrava dne 4. ledna 2017 JUDr. Petr Indráček samosoudce