18 A 22/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce R. D., zastoupeného Mgr. Petrem Kaustou, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Čs. legií 1719/5, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, odboru dopravy, se sídlem Ostrava - Moravská Ostrava, 28. října 117, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 22.7.2016 č.j. MSK 97124/2016, sp. zn. DSH/6908/2016/Bře, o dopravním přestupku, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění

Rozhodnutím ze dne 22.7.2016 č.j. MSK 97124/2016, sp. zn. DSH/6908/2016/Bře žalovaný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Ostravy, odboru dopravně správních činností č.j. SMO/063224/16/DSČ/Lip, sp. zn. S-SMO/287862/15/DSČ ze dne 16.2.2016, kterým byl žalobce uznán vinným z naplnění skutkové podstaty přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silničním provozu pro porušení ust. § 18 odst. 4 téhož zákona, kterého se dopustil z nedbalosti tím, že dne 6.8.2015 v 9.56 hod. v Ostravě-Hrabůvce na ulici Dr. Martínka (přechod naproti České pošty) ve směru k ulici Místecké řídil osobní vozidlo tovární značky Hyundai RZ X, se kterým překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci 50 km/h, stanovenou zvláštním právním předpisem, neboť silničním laserovým rychloměrem ProLaser III PL-DOK I byla vozidlu naměřena okamžitá rychlost 97 km/h, kdy po odečtení přípustné odchylky přesnosti měřícího zařízení +/- 3 km/h, jel rychlostí nejméně 94 km/h, čímž byla překročena nejvyšší dovolená rychlost v obci o 44 km/h. Za tento přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v délce 6 měsíců. Zároveň mu byla uložena povinnost zaplatit náklady spojené s projednáním přestupku paušální částkou 1 000 Kč. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, ve které namítal, že mu žalovaný ani správní orgán prvního stupně neumožnil plně realizovat jeho právo na obhajobu. Od samého počátku namítal, že při měření rychlosti mělo jeho vozidlo závadu. Na to přišel při servisní prohlídce ve společnosti RT TORAX, s.r.o., kde ho upozornili, že došlo k poruše datové sběrnice a u elektroniky panelu přístrojů mohlo docházet k rozdílu ukazatele rychlosti až o 15%. Vada se na vozidle poprvé objevila dne 3.8.2015. V době jeho jízdy, kdy byl změřen městskou policií, tedy již vada ukazatele rychlosti působila. Při naměřené rychlosti je rozdíl 15% cca 14 km/h. Nelze tedy vyloučit, že ačkoliv ukazatel rychlosti informoval o rychlosti 80 km/h, ve skutečnosti jelo vozidlo 94 km/h. Tuto skutečnost žalobce správnímu orgánu doložil včetně diagnostického protokolu. Přesto správní orgán a následně i žalovaný tuto skutečnost nijak nereflektovali. Tímto jednali nezákonně. Jeho subjektivní vědomí, jakou rychlostí jede, má pak vliv na právní kvalifikaci vytýkaného jednání. Nelze k jeho tíží přičítat zavinění za rychlost vyšší, než tu, kterou si myslel, že jede, resp. než tu, o které ho informoval ukazatel rychlosti (nejméně tedy 80 km/h). O tom, že jel v obci rychlostí o 40 km a více vyšší, než je povolena, neměl ani tušení. Dále žalobce namítal, že správní orgán musí prokázat vinu naděvší pochybnost. Dalším důležitým principem je právo na spravedlivý proces a právo na obhajobu. V rámci tohoto principu musí správní orgány zjistit skutkový stav zcela úplně, tedy musí důsledně prověřit verzi obhajoby. Správní orgán i žalovaný si vystačili pouze s vyjádřením výrobce vozidla, který pouze obecně konstatoval, že taková diagnostikovaná závada mu není známa a že se zřejmě jedná o kódové označení z diagnostického přístroje BOSCH. Dle vyjádření společnosti RT TORAX, s.r.o., které doložil žalobce, však plyne, že tato společnost je autorizovaným servisem výrobce BOSCH a je oprávněna provádět diagnostiky zařízení tohoto výrobce. Společnost RT TORAX, s.r.o. tedy disponovala zařízením, pomocí kterého mohla závadu přesně zjistit. Jelikož je žalobce i správní orgán laik v dané oblasti, navrhl, aby byla tato vysoce odborná otázka podrobena posouzení odborníka v dané oblasti, který by zpracoval znalecký posudek. Tento by byl objektivní. Vyjádření výrobce vozidla mohlo totiž být pouze účelové, kdy jistě nebylo v zájmu tohoto výrobce, aby se prokázalo, že nějaká taková závada je na jeho vozidlech možná. Výrobce měl tedy motiv věc bagatelizovat. O to překvapivější je, že si správní orgán není takové možnosti vědom a včetně žalovaného si troufli na základě jeho stanoviska rozhodnout o jeho vině. Jedině tedy znalecký posudek by do věci vznesl jasno. Společnost RT TORAX, s.r.o. navíc disponuje audiovizuálním záznamem průběhu diagnostiky a zjišťování vady, ze kterého je patrné, že při stejných otáčkách rychlost na ukazateli kolísá. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Ve svém vyjádření k podané žalobě ze dne 27.9.2016 popíral oprávněnost shora uvedených žalobních bodů. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 22.7.2016 č.j. MSK 97124/2016, sp. zn. DSH/6908/2016/Bře, připojeného správního spisu Magistrátu města Ostravy, odboru dopravně správních činností, připojeného spisu žalovaného sp. zn. DSH/6908/2016/Bře a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl. s.ř.s. a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného v souladu s ust. § 75 s.ř.s. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu správního orgánu I. stupně vzal v daném případě krajský soud za prokázané následující skutečnosti, které mají vztah k jednotlivým žalobním bodům uváděných v žalobě žalobce:  z oznámení k zahájení řízení ve věci přestupku ze dne 12.8.2015 a z oznámení o přestupku sepsaném na místě ze dne 6.8.2015, že k přestupku došlo dne 6.8.2015 v 9.56 hod. na ulici Dr. Martínka (přechod naproti České pošty u.č. 1406/12) v Ostravě, kde žalobce překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci (50 km/h) o 47 km/h (naměřeno 97/94 km/h). Záznam neobsahuje podpis žalobce ani jeho vyjádření;  z úředního záznamu ze dne 6.8.2015 vyhotoveného Městskou policií Ostrava, že obsahuje stejný popis přestupku jako shora uvedený a že je podepsán str. R. K. K tomuto úřednímu záznamu byla připojena fotografie pořízená z měření rychlosti (číslo snímku 1921), přičemž na fotografii je údaj 97 km/h a detailní záběr vozidla Hyundai se zřetelnou RZ X;  z ověřovacího listu č. 8012-OL-70223-14 vystaveného dne 28.8.2014, že byl ověřen silniční laserový rychloměr ProLaser III PL-DOK I, výrobní č. 094/06 se závěrem, že rychloměr byl ověřen a lze jej používat k měření rychlosti do 27.8.2015;  z potvrzení o absolvování školení ze dne 31.5.2013, že M. G. absolvoval školení operátora laserového měřiče rychlosti ProLaser III včetně dokumentačního zařízení PL-DOK I;  dne 4.9.2015 předvolal správní orgán I. stupně žalobce k ústnímu jednání ve věci shora uvedeného přestupku na den 8.10.2015 v 8.00 hod. Toto předvolání si žalobce převzal dne 14.9.2015;  z protokolu o ústním jednání před správním orgánem I. stupně ze dne 8.10.2015, že se k tomuto jednání dostavil žalobce. Žalobce při tomto ústním jednání uvedl, že byl zastaven hlídkou Městské policie, předložil strážníkovi doklady potřebné k řízení a provozu motorového vozidla, poté mu strážník sdělil, jakého přestupku se dopustil, že jel rychle a to 97 km/h, což mu nepřišlo, že by jel tak rychle, přišlo mu to hodně. Dále žalobce uvedl, že nepopírá, že jel vyšší rychlostí, ale takovou, jaká mu byla naměřena, nejel. Vzhledem k tomu, že nebyl s přestupkem ztotožněn, kontaktoval servis RT TORAX s tím, jestli je možné, že by na vozidle mohla být taková závada, která měla vliv na přesnost tachometru. Žalobce vozidlo přistavil ke kontrole dne 19.8.2015, kdy mu bylo sděleno, že dle diagnostického protokolu kvůli poruše datové sběrnice a elektroniky panelu přístrojů mohlo docházet k rozdílu ukazatele rychlosti až o 15%;  z vyjádření servisu RT TORAX spol. s r.o. ze dne 20.8.2015, které předložil žalobce, že „dle diagnostického protokolu, poruše datové sběrnice a elektroniky panelu přístrojů mohlo docházet k rozdílu ukazatele rychlosti až o 15%. Tato závada podávala také negativní informace průběhu spalování u samotného motoru vozidla. Tím mohla být zvýšená spotřeba PL.“ K tomuto vyjádření byl připojen diagnostický protokol ze dne 19.8.2015;  ze žádosti o sdělení ze dne 19.10.2015, ve které se správní orgán I. stupně tázal Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., zda se výše uvedená závada mohla na vozidle vyskytnout a tím pádem mít vliv na nepřesnost tachometru a dále zda byl servis RT TORAX spol. s r.o. oprávněn tuto diagnostiku provést. Dne 11.11.2015 správní orgán I. stupně urgoval Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., nechť podá k dané věci sdělení;  z vyjádření Hyundai Motor Manufacturing Czech ze dne 13.11.2015, ve kterém je uvedeno: 1) Společnost Hyundai Motor Czech (HMCZ) je distributorem vozů značky Hyundai v ČR a současně zřizovatelem a provozovatelem sítě autorizovaných prodejců a servisů v ČR. 2) RT TORAX spol. s r.o. není autorizovaným servisem Hyundai a nedisponuje diagnostickými přístroji, kterými jsou vybaveny autorizované servisy Hyundai. 3) RT TORAX spol. s r.o. se neobrátil na žádný autorizovaný servis Hyundai se žádostí o poskytnutí detailní dokumentace k diagnostice, takže jeho výsledky a naměřené hodnoty nelze brát za oficiální a odpovídající normám v rámci autorizovaných servisů Hyundai. 4) Uvedený kód závady je nám zcela neznámý a zřejmě se jedná o označení z diagnostického přístroje Bosch, které ale neodpovídá nomenklatuře závad v rámci diagnostiky Hyundai. 5) Autorizované servisy Hyundai disponují předepsanou diagnostikou od výrobce, která vždy zcela jasně a průkazně popíše stav systému, popř. označí senzor, který neposkytuje předepsané hodnoty. 6) Obecně platí, že žádná chyba nemá v zásadě vliv na ukazatel rychlosti a tudíž v žádném případě nelze potvrdit popsanou situaci. 7) Údaj o rozdílu rychlosti 15% je nutno považovat za nereálný – zřejmě proto je v textu spíše opatrná zmínka, že k němu „mohlo dojít“; HMCZ tvrdí, že nemohlo.  dne 18.11.2015 předvolal správní orgán I. stupně žalobce k ústnímu jednání na den 9.12.2015 v 9.00 hod. Toto předvolání si žalobce převzal dne 20.11.2015;  z plné moci ze dne 2.12.2015, kterou žalobce zmocnil advokáta Mgr. Petra Kaustu, aby ho zastupoval v předmětné věci a ze substituční plné moci ze dne 2.12.2015, kterou Mgr. Petr Kausta pověřil svým zastupováním ve věci žalobce Mgr. Tomáše Krásného, advokáta;  z protokolu o ústním jednání před správním orgánem I. stupně konaném dne 9.12.2015, že toto jednání proběhlo za nepřítomnosti žalobce. Právní zástupce žalobce namítal, že společnost RT TORAX měla oprávnění diagnostikovat závadu na vozidle žalobce, neboť technický systém, který se týká ukazatele rychlosti, není čistě záležitost pouze značky Hyundai, nýbrž jeho dodavatelem je značka Bosch a dle zatím ústního vyjádření Ing. Š., což je vedoucí servisních služeb RT TORAX a současně i soudní znalec v dané oblasti, bylo servisní středisko RT TORAX vybaveno potřebnou technikou k diagnostikování závady;  dne 14.12.2015 nařídil správní orgán I. stupně ústní jednání na den 25.1.2016 v 9.00 hod. Téhož dne předvolal správní orgán I. stupně svědka M. G. a R. K. (zasahující policisté Městské policie Ostrava v předmětné věci);  z protokolu o ústním jednání před správním orgánem I. stupně konaném dne 25.1.2016, že toto jednání proběhlo za nepřítomnosti žalobce. Právní zástupce žalobce uvedl, že se plně odvolává na své vyjádření ze dne 9.12.2015 a dále správnímu orgánu I. stupně doložil potvrzení společnosti RT TORAX včetně odborné dokumentace, ze které vyplývá, že součástí elektronických systémů vozidel jsou i čidla a regulátory rychlosti. Dále z protokolu o ústním jednání ze dne 25.1.2016 vyplývá, že byli vyslechnuti svědci – strážníci Městské policie Ostrava M. G. a R. K. Závěrem ústního jednání právní zástupce žalobce uvedl, že navrhuje, aby si správní orgán vyžádal minimálně odborné vyjádření soudního znalce z oboru strojírenství;  z potvrzení ze dne 18.1.2016 podepsaného jednatelem společnosti RT TORAX s.r.o., že tato společnost je kompetentní provádět veškeré diagnostické měření všech automobilových značek. Dále je ve správním spise založen certifikát ze dne 9.10.2001, osvědčení BOSCH ze dne 24.5.2000 a odborná dokumentace – Elektrické systémy motorových vozidel;  dne 16.2.2016 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí o přestupku žalobce. Součástí správního spisu je odvolání žalobce ze dne 1.3.2016 proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. O tomto odvolání bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 22.7.2016. Hlavní žalobní námitka žalobce směřovala proti tomu, že správní orgán I. stupně musí zjistit skutkový stav zcela úplně, tedy musí důsledně prověřit verzi obhajoby. To znamená, že správní orgán musí prokázat jeho vinu nadevší pochybnost. Žalobce namítal, že při měření rychlosti mělo jeho vozidlo závadu. Při servisní prohlídce ve společnosti RT TORAX, s.r.o. ho upozornili, že došlo k poruše datové směrnice a u elektroniky panelu přístrojů mohlo docházet k rozdílu ukazatele rychlosti až o 15%. Nelze tedy vyloučit, že ačkoliv ukazatel rychlosti informoval o rychlosti 80 km/h, ve skutečnosti jelo vozidlo 94 km/h. Přesto správní orgán a následně i žalovaný tuto skutečnost nijak nereflektovali. Krajský soud k této žalobní námitce uvádí, že žalovaný zjistil skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a ve správním řízení bylo jednoznačně prokázáno, že se žalobce přestupku, který je mu kladen za vinu, dopustil. Žalobce byl jako řidič uvedeného vozidla ztotožněn na základě předložení občanského a řidičského průkazu. Oznámení o přestupku, zdokumentovaný záznam ze silničního laserového rychloměru potvrzený policisty a výpověď policistů jednoznačně prokazují, že se žalobce uvedeného přestupku dopustil. Proti tomu stojí subjektivní tvrzení žalobce, který si myslel, že jede rychlostí, o které ho informoval ukazatel rychlosti (nejméně 80km/h), které podložil vyjádřením servisu, že mohlo docházet k rozdílu ukazatele rychlosti až o 15%. K tomu krajský soud podotýká, že není pravdou, jak žalobce uvádí, že správní orgán a žalovaný na tuto skutečnost nijak nereflektovali, ba naopak správní orgán I. stupně i žalovaný měl k dispozici vyjádření společnosti Hyundai Motor Czech, která je distributorem vozů značky Hyundai v ČR a současně zřizovatelem a provozovatelem sítě autorizovaných prodejců a servisů v ČR, který popřel toto vyjádření servisu a z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, jakými úvahami se žalovaný řídil, navíc vyjádření servisu RT TORAX s.r.o. je pouze hypotetické a neurčité. S ohledem na výše uvedené se tedy krajský soud přiklání k názoru žalovaného, že by znalecký posudek v předmětné věci byl nadbytečný, proto bylo dostatečné, že se žalovaný ve svém rozhodnutí vypořádal s jeho důkazní nadbytečností. Závěrem krajský soud dodává, že by žalobce nezbavilo odpovědnosti za přestupek ani to, kdyby na jeho rychloměru opravdu byla hodnota 80 km/h, neboť jak Nejvyšší správní soud uvedl ve svém rozsudku ze dne 22. 10. 2009, sp. zn. 1 As 73/2009: „Řidič vozidla je v zásadě odpovědný za spáchání přestupku podle smyslu § 22 odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, i tehdy, pokud k překročení maximální povolené rychlosti dojde za situace, kdy ve vozidle nefunguje rychloměr.“ Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud shledal žalobu žalobce jako nedůvodnou a v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl, přičemž v této věci rozhodl bez jednání v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžoval sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání. Ostrava dne 21. prosince 2016 JUDr. Petr Indráček samosoudce