18 A 3/2016

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce M. H., zastoupeného Mgr. Marianem Babicem, advokátem se sídlem Opava, Nákladní 3002/2, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, se sídlem Ostrava, 28. října 117, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 15.12.2015 sp. zn. DSH/27121/2015/Lip, č.j. MSK 155201/2015, o dopravním přestupku, takto:

I. Rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Moravskoslezského kraje s e z r u š u j e a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 21.250,- Kč, z toho 18.250,- Kč k rukám advokáta Mgr. Mariana Babice ve lhůtě do 60 dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

III. Česká republika n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Rozhodnutím ze dne 15.12.2015 sp. zn. DSH/27121/2015/Lip, č.j. MSK 155201/2015 žalovaný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Opavy, odboru dopravy ze dne 28.8.2015 č.j. MMOP 99610/2015, sp. zn. 13384/2015/DOPR/CzP, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, jehož se měl dopustit tím, že dne 17.3.2015 v obci Neplachovice, část Zadky, na místní komunikaci před domem č. 5 jako řidič vozidla Hyundai RZ X se nechoval ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek svůj ani jiných osob, jelikož ač věděl, že na uvedené komunikaci probíhají stavební práce, této okolnosti nevěnoval dostatečnou pozornost a vjel do příčného výkopu na uvedené komunikaci, který nebyl zasypán, v důsledku čehož vznikla hmotná škoda na jím řízeném vozidle, čímž měl porušit ust. § 4 písm. a) zákona o silničním provozu. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 1.500,- Kč a zároveň byl zavázán uhradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč. Tímtéž rozhodnutím bylo zastaveno řízení o přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) pro porušení ust. § 45 odst. 2, 3 zákona o silničním provozu, jehož se měl dopustit M. R. tím, že dne 17.3.2015 ve 13.50 hod v obci Neplachovice, část Zadky, na místní komunikaci před domem č. X jako osoba odpovědná za dodržení podmínek zajištění bezpečnosti provozu na pozemní komunikaci nezajistil, aby překážka provozu na pozemní komunikaci (nezasypaný příčný výkop) byla řádně označena, v důsledku čehož došlo k tomu, že vozidlo Hyundai řidiče (žalobce) vjelo do uvedeného výkop, v důsledku čehož vznikla hmotná škoda na uvedeném vozidle. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal dne 10.2.2016 včasnou žalobu, v níž vytýkal žalovanému nesprávné posouzení věci a v důsledku toho nezákonnost jeho rozhodnutí. Oba správní orgány zcela opomenuly a zlehčily skutečnost, že stavebník v rozporu s ust. § 45 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. příslušný úsek komunikace náležitě neoznačil a současně neměl k provádění stavebních úprav platné povolení silničního úřadu ve smyslu § 25 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., jelikož k provedení stavebních prací nebyl dán souhlas ze strany Policie ČR. Dopravní nehodě by zabránilo také řádné označení překážky v provozu na pozemní komunikaci, které by žalobce na existenci nebezpečí včas upozornilo. V době nehody přitom na komunikaci žádné práce neprobíhaly a dopravní značení bylo ze silnice odstraněno, aby byl umožněn průjezd stavební techniky, která odjela pro materiál. Dle žalobce po odjezdu této stavební techniky mělo být dopravní značení vráceno na místo, což se nestalo. Pokud na komunikaci nebylo žádné značení oznamující probíhající stavební práce či překážky ve sjízdnosti komunikaci, mohl se žalobce spolehnout na to, že tato komunikace je zcela sjízdná. Žalobce nesouhlasil ani s argumentem žalovaného, že pokud si všiml prvního výkopu na vozovce, měl si všimnout i druhého. Jestliže se vyhnul prvnímu výkopu, nelze z toho dovozovat, že musel zaznamenat i následující výkop. Za situace, kdy komunikace byla znečištěna štěrkem a dalšími nečistotami a výkopy následovaly těsně po sobě, nemůže být přehlednutí druhého výkopu považováno za projev nepozornosti zvláště k situaci, kdy žalobce nebyl dopravním značením upozorněn na to, že na komunikaci pořád probíhají stavební práce. Závěrem své žaloby žalobce poukázal na spoluzavinění stavebníka a silničního správního úřadu a na to, že jediným důsledkem předmětné nehody bylo poškození jeho vozidla a je tedy jeho trestání v rámci přestupkového řízení zjevně v rozporu se zásadou proporcionality správního trestání. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Ve svém písemném vyjádření k žalobě žalobce ze dne 4.4.2016 poukázal na to, že žalobce nebyl uznán vinným ze „spáchání nehody“, nýbrž ze spáchání přestupku spočívajícího v tom, že jako řidič porušil povinnost chovat se ohleduplně a ukázněně. Skutečnost, že následkem porušení této povinnost byla navíc způsobená škoda, nemá vliv na posouzení samotného jednání a přestupku. V řízení o přestupku přitom správní orgány neposuzují spoluzavinění ve smyslu určitého podílu na přestupku. Podle žalovaného okolnost, zda provádění stavebních úprav bylo řádně povoleno, nemá na spáchání přestupku vliv a rozhodující bylo posouzení toho, zda žalobce jednal adekvátně situaci vzniklé na pozemní komunikaci. Dle názoru žalovaného, i kdyby daná dopravní značka nebyla v době jízdy žalobce odstavena stranou, nevedlo by to k jinému chování žalobce v tomto úseku pozemní komunikace a k jinému vyhodnocení dopravní situace, neboť na objektivní viditelnosti druhého výkopu by se tím nic nezměnilo, přičemž z dopravní značky samotné žalobce nemohl oprávněně usuzovat na to, že výkop je pouze jeden a že se s vozidlem může vrátit blíže ke středu vozovky. Je zjevné, že kdyby se žalobce s vozidlem držel u pravého okraje vozovky, kolem druhého z příkopu by bezpečně projel, stejně jako bezpečně projel kolem prvního z nich. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 15.12.2015 sp. zn. DSH/27121/2015/Lip, č.j. MSK 155201/2015, správním spisem žalovaného téhož čísla jednacího, jakož i správním spisem Magistrátu města Opavy sp. zn. 13384/2015/DOPR, svědeckou výpovědí svědka A. H. a poté dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl. soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (ust. § 75 s.ř.s.). Z obsahu správního spisu Magistrátu města Opavy zjistil krajský soud následující skutečnosti: - z oznámení přestupku ze dne 5.5.2015 sepsaného Dopravním inspektorátem Policie ČR v Opavě, že dne 17.3.2015 v 13.50 hod. došlo k dopravní nehodě tak, že žalobce řídil osobní vozidlo značky Hyundai RZ RZ X a jel po místní komunikaci v obci Neplachovice, část Zadky ve směru od silnice č. 11 do středu obce. V místě jízdě se na komunikaci nacházely dva neoznačené příčné výkopy, které byly v době průjezdu vozidla žalobce částečně zasypány a neoznačeny schváleným přenosným dopravním značením, popř. jiným vhodným způsobem. Žalobce první z výkopu minul a druhý výkop přehlédl a levým předním kolem do uvedeného výkopu vjel, čímž došlo k poškození předního nárazníku vozidla. Dne 25.3.2015 byl vyslechnut stavbyvedoucí A. H., který potvrdil, že výkopy nebyly označeny, ale uvedl, že on stál u předmětného výkopu a společně s majitelem domu č. X upozorňovali projíždějící řidiče ústně o tom, že se zde nachází výkop. Na jejich upozornění žalobce nereagoval a s vozidlem vjel do druhého výkopu. Dne 30.4.2015 byl vyslechnut majitel firmy M. R., který uvedl, že za dopravní značení v místě dopravní nehody je odpovědný pouze on, jakožto fyzická osoba. Z oznámení o přestupku bylo dále zjištěno, že nebyl udělen souhlas příslušného orgánu Policie ČR ke zvláštnímu užívání místní komunikace v obci Neplachovice – Zadky a že o tento souhlas nebylo ani požádáno. Starostka obce sdělila, že o stavbě vodovodu je informována a povolení k zvláštnímu užívání pozemní komunikace v obci firmě Rosis s.r.o. bylo uděleno. Dále bylo zjištěno, že obec má povinnost požádat o souhlas příslušný orgán Policie ČR v případě zvláštního užívání komunikace, což obcí nebylo splněno; - z úředního záznamu o podání vysvětlení sepsaného dne 25.3.2015 s žalobcem, že žalobce dne 17.3.2015 okolo 13.45 hod. jel osobním vozidlem značky Hyundai RZ X po ulici v obci Neplachovice – Zadky ve směru od silnice č. 11 do středu obce. Ze silnice č. 11 sjížděl do obce z prvního sjezdu od obce Opava. Ve vozidle s ním jela K. Š., která seděla na místě spolujezdce vedle řidiče a její vnuk R. Š. Bylo slunečno, viditelnost nebyla ničím zhoršena a vozovka byla suchá. Jel u pravého okraje vozovky, která se nacházela v mírném klesání do směru jízdy. Když přijížděl k druhému sjezdu od silnice č. 11, viděl v dálce za vesnicí stojící vozidla. U oplocení domu viděl stát nějakou osobu a když přijel k druhému sjezdu, viděl, že u plotu stojí nějaká osoba, nachází se tam jeden výkop. Tento výkon nebyl zasypán. V uvedeném výkopu neviděl žádnou osobu, u zmíněného výkopu viděl nějakou osobu stát. Tato osoba mu nedávala žádné znamení ani jej žádným způsobem nezastavovala. Výkop nebyl označen žádným označením. Žádné značení se rovněž nenacházelo před sjížděním k předmětnému místu. Najel vozidlem co nejvíce k pravému okraji vozovky a pomalou rychlostí projel kolem zmíněného výkopu. Řekl si, že se může s vozidlem vrátit zpět ke středu vozovky a v tuto dobu ucítil skok vozidla. Zjistil, že levým předním kolem vozidla sjel do druhého výkopu, který se nacházel ve vzdálenosti několika metrů od prvního a tento druhý výkop nebyl vidět. V žádném případě na něj nikdo v době průjezdu nevolal ani jej žádným způsobem neupozornil na druhý výkop. Ani zde nebylo žádné dopravní značení, které by na výkop upozornilo. Zařadil tedy zpátečku a z výkopu vyjel zpět na vozovku. Na místě se nacházel nějaký vedoucí, který se s ním začal hádat a který v době průjezdu stál u prvního výkopu. Žalobce přivolal na místo policii; - z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 25.3.2015 A. H., že dne 17.3.2015 okolo 13.30 hod. v obci Neplachovice – Zadky začali zasypávat výkop přípojek. Před tímto zasypáváním bylo místo označeno dopravním značením a zábranou s přikázaným směrem jízdy. V době zásypu bylo značení dáno stranou, aby bylo umožněno pracovníkům provádějícím zásyp projíždění kolem místa výkopu. Zasypávání výkopů se provádělo asi 15 minut, když kolem projíždělo červené osobní vozidlo. V tu dobu na zahradě domu č. X stál i jeho majitel a on stál před plotem domu č.

X. V prvním výkopu u domu č. X pracoval jeden dělník. Vozidlo projelo kolem tohoto výkopu a v tu dobu společně s majiteli domu č. X počal volat na řidiče vozidla, ať zůstane stát. Ten na to nijak nereagoval, pokračoval v jízdě a to na střed vozovky a ve směru k druhému výkopu, který v tu dobu již byl částečně zasypán. Následně řidič levým předním kolem vozidla vjel do druhého příkopu a přejel jej. A. H. dodal, že se řidič i vozidlo v místě prací na vozovce nenacházelo poprvé a dokonce i řidič uvedl při šetření, že o práci na silnici ví; - z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 30.4.2015 sepsaného s M. R., že tento je majitelem a jednatelem firmy Rosis s.r.o., která v současné době provádí výstavbu vodovodu v obci Neplachovice – Zadky. Jeho pracovníci ústně upozorňovali projíždějícího žalobce, ten však nedbal jejich pokynů, a proto došlo k dopravní nehodě. Na otázku, proč bylo dopravní značení odstaveno mimo oblast výkopů odpověděl, že bylo dáno bokem na dobu nezbytně nutnou pro provádění posledních terénních úprav a zásypu výkopů, které byly prováděny za pomoci traktorbagru značky Terex a nákladního vozidla Tatra 815; - z úředního záznamu ze dne 17.3.2015 sepsaného s K. Š., že dne 17.3.2015 okolo 13.30 hod. jela jako spolujezdec na předním sedadle vedle řidiče v osobním vozidle Hyundai RZ

X. Vozidlo řídil žalobce, který je jejím přítelem. Jeli po ulici v obci Neplachovice – Zadky, kdy u domu č. X probíhaly výkopové práce. Když se přibližovali k místu výkopu, toto místo nebylo označeno. Viděla jen jeden výkop a v něm pracovníka a u výkopu stál muž. Když kolem jednoho výkopu projeli, vjeli do druhého, který nebyl vidět. Při jízdě neslyšela, že by někdo volal, ať stojí, ani na ně nijak nemával. Křičet začali až potom, co s vozidlem vjeli do druhého výkopu; - z úředního záznamu sepsaného dne 8.4.2015 s P. K., že dne 17.3.2015 okolo 13.30 hod. byl za plotem domu č. X v obci Neplachovice – Zadky. Byl u prvního výkopu a to ze směru jízdy vozidla. Za plotem byl s ním i jeho syn. První výkop byl odkrytý a druhý byl ze tří čtvrtin zasypaný. Označení bylo odstraněno asi 2 minuty, v prvním výkopu se nacházel pracovník a v druhém nikdo nebyl. Vedle výkopu se nacházel stavbyvedoucí. Když spatřil přijíždět vozidlo, začal volat, ať stojí a k tomu začal křičet i stavbyvedoucí, ať vozidlo zastaví. Vozidlo i přes volání pokračovalo v jízdě, ale zpomalilo a minulo první výkop. Do druhého výkopu vjelo svým levým předním kolem; - z úředního záznamu ze dne 8.4.2015 sepsaného s A.K., že dne 17.3.2015 okolo 13.30 hod. byl za plotem domu č. X v obci Neplachovice – Zadky. Byl u prvního výkopu ve směru jízdy vozidla, ve vzdálenosti asi 5 metrů od plotu. První výkop byl odkrytý a druhý výkop byl ze tří čtvrtin zasypaný. Odkrytá část byla do vozovky. Výkopy nebyly v tu chvíli označeny, byly označeny před zásypem dopravním značením, kdy toto značení bylo pryč asi 2 minuty. V prvním výkopu se nacházel pracovník a v druhém nikdo nebyl. Vedle výkopu se nacházel stavbyvedoucí, a když jeho otec spatřil přijíždět vozidlo, začal volat, ať stojí. K tomu začal křičet i stavbyvedoucí, aby vozidlo zastavilo. Vozidlo i přes volání pokračovalo v jízdě, ale zpomalilo, minulo první výkop a do druhého výkopu vjelo svým levým předním kolem; - z úředního záznamu ze dne 17.3.2015 sepsaného s R.Š. za přítomnosti jeho otce, že dne 17.3.2015 jel jako spolujezdec v osobním vozidle Hyundai, seděl vzadu za spolujezdcem a jeli směrem k výkopu, který na ulici v obci Zadky u domu č.

X. Když přijížděli k výkopu, viděl pouze chlapa, který stál ve výkopu a nevěděl, že tem jsou výkopy dva. Kolem zmíněného výkopu projeli bez problémů, nikdo na ně nemával ani nijak neupozornil na druhý výkop, který se nacházel hned za prvním. Do druhého výkopu s vozidlem sjeli. Výkopové práce nebyly nijak označeny a lidé nacházející se u výkopu na ně začali volat, až když došlo ke sjetí vozu; - z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne 17.3.2015, že je v něm vylíčena dopravní nehoda tak, že žalobce řídil osobní vozidlo značky Hyundai RZ

X. Jel po místní komunikaci v obci Neplachovice – Zadky a to ve směru ze silnice č. 11 do středu obce. V místě jízdy se na komunikaci nacházel neoznačený výkop, který přehlédl a levým předním kolem do zmíněného výkopu vjel, čímž došlo k poškození předního nárazníku vozidla Hyundai. Tento úřední záznam byl doplněn nákresem místa nehody a fotodokumentací; - z úředního záznamu Dopravního inspektorátu Policie ČR v Opavě ze dne 8.4.2015, že telefonickým dotazem u starostky obce Neplachovice – Zadky bylo zjištěno, že výkopové práce prováděla firma Rosis s.r.o. a odpovědnou osobou za dodržení podmínek bezpečnosti provozu je M. R. V záznamu je dále uvedeno, že odstranění dopravního značení na dobu, kdy bylo prováděno dosypávání výkopu kamenivem, a kdy po tuto dobu nebyl výkop označen nebo nebyl střežen pověřenou osobou, byla vytvořena překážka ve sjízdnosti, kdy technicky stav komunikace nedovoloval další bezpečnou jízdu. Překážka provozu nebyla označena tak, aby ji jiný účastník provozu na pozemní komunikaci včas a v dostatečné vzdálenosti zpozorovat; - z rozhodnutí Obecního úřadu Neplachovice ze dne 1.12.2014, že jím bylo povoleno společnosti Rosis s.r.o. zvláštní užívání části místní komunikace parcely č. 697, 771/3 v katastrálním území Neplachovice pro provádění stavebních prací za účelem umístění podzemního vedení hlavního vodovodního řádu a vodovodních přípojek k rodinným domům v katastrálním území Neplachovice, místní část Zadky; - z rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru dopravy ze dne 8.12.2014, že jím povolil žadateli firmě Rosis s.r.o. zvláštní užívání silnice č. I/11 pro účely stavby připojení vodovodu pro místní část Neplachovice – Zadky na skupinový vodovod Holasovice – Štemplovec; - z oznámení Magistrátu města Opavy, odboru dopravy ze dne 18.6.2015, že jím bylo zahájeno řízení o přestupku, kterého se měl dopustit žalobce a obviněný R.; - z protokolu o ústním jednání správního orgánu I. stupně, že při něm žalobce uvedl nesouhlas s tvrzením svědka H., že jej v uvedeném místě viděl jet vícekrát, neboť to není pravda. Jeho přítelkyně má v Neplachovicích – Zadkách rodinu a nejezdí tam často, za poslední půlrok tomu bylo 3 až 5krát. O uvedené stavbě na komunikaci se dozvěděl až v den, kdy došlo k dopravní nehodě. Ke svědkům K. žalobce uvedl, že ani jeden z nich před policisty nechtěl vypovídat a myslí si, že ten starší muž byl pod vlivem alkoholu a těžko si něco může pamatovat. K pořízeným fotografiím žalobce uvedl, že na nich jsou vidět zasypané výkopy, které však v době dopravní nehodě zasypány nebyly a kolem druhého výkopu byl rozsypaný zásypový materiál, takže nezasypaný výkop byl špatně viditelný. Součástí protokolu o ústním jednání ze dne 16.7.2015 jsou protokoly o výslechu svědků K. Š., R. Š. a A. K., ze kterých vyplývají v podstatě shodné výpovědi jako uvedené ve shora citovaných úředních záznamech; - z protokolu o ústním projednání přestupku před správním orgánem I. stupně ze dne 17.8.2015, že při tomto jednání byli vyslechnuti jako svědci P. a A. K., kteří rovněž vypovídali shodně jako ve shora uvedených úředních záznamech. A. H. mimo jiné uvedl, že v průběhu prací bylo místo nehodě označeno zábranami, na kterých byly dopravní značky, avšak ty byly dány bokem v průběhu zásypových prací. Kdo je odstranil, neví, ale pokyn k jejich odstranění dal on sám. Součástí správního spisu Magistrátu města Opavy, odboru dopravy je rozhodnutí ze dne 28.8.2015, jímž byl žalobce uznán vinným shora uvedeným přestupkem a jímž bylo zastaveno řízení o přestupku proti obviněnému M. R. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání žalobce prostřednictvím zmocněného právního zástupce ze dne 15.9.2015, o kterém, jak shora uvedeno, rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. Z účastnické výpovědi žalobce krajský soud zjistil, že po předmětné komunikaci v době dopravní nehody jel se svoji přítelkyní paní Š., která bydlí v sousedcí obci Jamnice. Po této komunikaci nejezdil běžně, nebyl tedy dřívě seznámen se stavem vozovky. Jezdil tam asi 4x během půl roku a nikdy nespatřil žádné stavební mechanismy. V den dopravní nehody sjížděl na boční komunikaci k Neplachovicím – Zadky, kdy se jednalo o první sjezd před další cestou po boční komunikaci, kde byla cedule s názvem obce a dopravní značka omezující rychlost 30 km/hod. Projel kolem prvního výkopu na předmětném úseku, v tomto výkopu žádnou osobu neviděl, tento výkop ještě nebyl zasypaný. Před výkopem nebylo žádné dopravní značení přikazující jízdu vpravo, pokračoval tedy v jízdě tak, že najel mírně doprava, protože na komunikaci byl stavební materiál, kamení a štěrk. Rozhodně neviděl, že by na komunikaci byl vykopán další výkop. Došlo k tomu, že na tento výkop najel levým předním kolem. Žalobce trval na tom, že komunikace byla ve stavu, kdy na jejím povrchu byl materiál – nějaký štěrk a že další výkop nemohl zaregistrovat. Mezi oběma výkopy mohla být vzdálenost 3-4 metry. Žádné varování formou křiku či mávání neslyšel ani neviděl. Ze svědecké výpovědi A. H. krajský soud zjistil, že byl stavbyvedoucím na budování vodovodních přípojek v obci Neplachovice. V místě, kde došlo k dopravní nehodě žalobce, byly realizovány dva výkopy vodovodních přípojek k rodinným domkům, v té době byly odkryty a od sebe mohly být vzdáleny asi 15 metrů. V době údajného přestupku žalobce byly na staveništi odstraněny dopravní značky, konkrétně značka, která je zachycena na fotografii č. 13 (číslo listu 19 správního spisu správního orgánu I. stupně) a která byla odsunuta bokem. Bylo tomu tak proto, že na staveništi pracovaly dva těžké mechanismy, konkrétně nákladní automobil a bagr. K dotazu, jak dlouho trvalo od momentu, kdy tyto mechanismy opustily staveniště a odjely pro další materiál, svědek uvedl, že to mohlo být v rozmezí 10-15 minut. Během této doby značka nebyla umístěna zpět, neboť vzhledem ke krátké době to nepovažovali za nutné. K dotazu, proč dopravní značka byla vůbec odstraňována a proč nebyla umístěna již před staveništěm i za přítomnosti obou stavebních mechanismů, svědek odpověděl, že to považovali za zbytečné, protože řidiči mohli vidět nejen stavební mechanismy, ale i to, že se tam konají výkopové práce. K dalšímu dotazu, zda z hlediska místních prostorů bylo reálné umístnění této značky i za přítomnosti stavebních mechanismů svědek uvedl, že bylo, ale neměl další potřebné pracovníky k tomu, aby manipulovali s dopravními značkami. Jejich firma si stanovisko Policie ČR k provádění prací nevyžádala, byl jim dán souhlas obecního úřadu a svědek neví určitě, zda součástí tohoto souhlasu bylo i vyjádření Policie ČR. V době, kdy žalobce najel do druhého výkopu, na vozovce nebyly uskladněny materiály stavebního či jiného charakteru, vozovka nemohla být úplně čistá, sem tam na ní byl nějaký kamínek či štěrk. V projednávané věci krajský soud především postupoval v souladu s ust. § 75 odst. 2 s.ř.s., podle kterého soud přezkoumá napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Žalobce především namítal, že žalovaný stejně jako správní orgán I. stupně zcela opomíjely a zlehčily skutečnost, že tím, kdo jednal v rozporu se zákonem, byl stavebník provádějící stavební úpravy v předmětné komunikaci. V tomto směru poukazoval především na porušení ust. § 45 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. tím, že příslušný úsek komunikace náležitě neoznačil a zároveň porušil ust. § 25 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. tím, že k provedení stavebních prací nebyl dán souhlas ze strany Policie ČR. V projednávané věci byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než je uvedeno pod písm. a) až j) nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona. Podle správních orgánů měl žalobce konkrétně porušit ust. § 4 písm. a) téhož zákona, podle něhož při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval životy, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu. Lze souhlasit s žalovaným, že pro posouzení toho, zda se žalobce jako řidič ve smyslu citovaného zákonného ustanovení choval ohleduplně a ukázněně, není rozhodující skutečnost, zda při provádění stavebních úprav, tj. v daném případě budování vodovodních přípojek měl zhotovitel stavby veškerá potřebná povolení, včetně namítaného povolení k provádění úprav od silničního orgánu podle § 25 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. Ze správního spisu vyplynulo, že příslušným silničním správním úřadem bylo vydáno povolení ve smyslu citovaného zákona, které však bylo vydáno bez potřebného souhlasu orgánu Policie ČR. Za podstatnou žalobní námitku pro posouzení otázky, zda se žalobce zaviněně dopustil vytýkaného přestupku, považuje krajský soud žalobní námitku, že stavebník v rozporu s ust. § 45 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. příslušný úsek náležitě neoznačil. Podle tohoto ustanovení překážka provozu na pozemních komunikacích musí být označena tak, aby jiný účastník provozu na pozemních komunikacích mohl včas a v dostatečné vzdálenosti zpozorovat, např. červeným praporkem, dopravním zařízením „zábrana pro označení uzavírky“, „směrovací deska“, „pojízdná uzavírková tabule“ nebo vozidlem vybaveným zvláštním výstražným světlem oranžové nebo modré barvy. Skutečnost, že dopravní značení bylo v době dopravní nehody odstraněno, shodně potvrzovali kromě samotného žalobce i výpovědi slyšených svědků a svědčí o tom i fotografie tohoto dopravního značení č. 13 dokazující, že bylo odsunuto v té době bokem komunikace k zahradnímu plotu. To, že na žalobce měli křičet svědkové H. a K., příp. na něj mávat, rozhodně nemohlo nahradit splnění povinnosti dané stavebníkovi citovaným ustanovením § 45 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. Ostatně skutečnost, že tímto způsobem byl žalobce upozorňován na výkopy v komunikaci, žalobce sám i svědci Š. a Š. popírali s tím, že je takovým způsobem nikdo neupozorňoval. Porušení zmiňované zákonné povinnosti označení překážky provozu na pozemních komunikacích nemůže být vyloučeno ani tím, že odstranění dopravního značení si vyžadovala těžká mechanizace, neboť z důkazů vyplývajících ze správního spisu vyplynulo, že v době dopravní nehody se tam tyto mechanismy již nenacházely a nic nebránilo tomu, aby bylo umístěno na předmětné komunikaci. Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí závěrem posuzoval formu zavinění žalobce a uvedl, že v ní správní orgán spatřuje nevědomou nedbalost, když žalobce o existenci výkopu na vozovce sice nevěděl, ale za daných okolností o něm vědět měl a mohl, pokud by správně vyhodnotil situaci z jasných indicií o probíhajících pracích na komunikaci. S tímto závěrem správního orgánu I. stupně ani žalovaného krajský soud nesouhlasí. Podle ust. § 4 odst. 1 písm. b) zákona o přestupcích je přestupek spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl. Při formě zavinění nedbalosti nevědomé musí být současně tedy splněny dva znaky. Prvním je skutečnost, že pachatel přestupku nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, tedy že nevěděl, že může ohrozit nebo porušit zájem, proti kterému přestupek směřuje a k jehož ochraně je příslušné ustanovení především určeno. Druhým znakem je skutečnost, že by pachatel vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům o ohrožení zájmu chráněného zákonem vědět měl a mohl, tedy dodržení určité míry opatrnosti. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce věděl o existenci druhého výkopu na předmětné komunikaci, což správní orgán I. stupně ani žalovaný v odůvodněních svých rozhodnutí nepopírali. Dle názoru krajského soudu oproti závěrům obou správních orgánů však v daném případě nebyl naplněn onen druhý znak nevědomé nedbalosti, tedy to, že žalobce vzhledem k osobním poměrům a okolnostem o existenci druhého výkopu vědět měl a mohl. Kromě toho, že úsek komunikace nebyl řádně označen, žalobce v rámci šetření dopravní nehody popřel tvrzení svědka H., že mu dopravní situace v důsledku provádění výkopových prací byla známa, neboť po této komunikaci nejezdil často a pravidelně. Žalobce od počátku vyšetřování dopravní nehody a správního řízení tvrdil, že druhý výkop neviděl a že komunikace byla ve stavu, kdy na jejím povrchu byl materiál, v důsledku čehož jej nemohl zaregistrovat. Svědkyně K. Š. v rámci šetření dopravní nehody i správního řízení uvedla, že zaregistrovala první výkop, avšak druhý výkop vidět nebyl. Rovněž svědek R. Š. stvrdil, že neviděl, že by byly výkopy dva. Tyto skutečnosti žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí pomíjí a nijak nehodnotí. Naopak činí závěr, že byť nebylo dopravní značení na svém místě, za daných výhledových a meteorologických podmínek neznamená, že by tím jakkoliv byla snížena možnost žalobce adekvátně reagovat na vzniklou situaci na pozemní komunikaci. Krajský soud ze shora uvedených důvodů je naopak toho názoru, že se žalobce přestupku z nevědomé nedbalosti nedopustil, když nebyla prokázána skutečnost, že o existenci druhého výkopu vědět měl a mohl. Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud proto žalobu žalobce shledal jako důvodnou a napadené rozhodnutí žalovaného v souladu s ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. pro vady řízení zrušil a věc mu podle odst. 4 téhož ustanovení vrátil k dalšímu řízení. V souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci náklady řízení v celkové výši 21.250,- Kč, z čehož 3.000,- Kč činil soudní poplatek a 18.250,- Kč náklady právního zastoupení žalobce advokátem v rozsahu 4 úkonů právní pomoci po 3.100,- Kč, tj. 12.400,- Kč, 4 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 1.200,- Kč, náhrady za ztrátu času ve výši 800,- Kč a 683,- Kč činilo cestovné právního zástupce žalobce osobním vozidlem (z toho 227,- Kč náhrada za pohonné hmoty a 456,- Kč náhrada za opotřebení vozidla) v souladu s ust. § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 12 odst. 3 a § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění a § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 385/2015 Sb., tj. celkem 15.083,- Kč a s připočtením 21% daně z přidané hodnoty ve výši 3.167,- Kč celkem činily náklady právního zastoupení žalobce advokátem 18.250,- Kč. České republice nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, které vznikly na svědečném se zřetelem k ust. § 60 odst. 4 s.ř.s., dle kterého stát má proti neúspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, které platil, není-li tento účastník osvobozen od soudních poplatků. V řízení neúspěšným účastníkem v této věci je žalovaný, který je osvobozen od soudních poplatků podle ust. § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání. Ostrava dne 27. října 2016 JUDr. Petr Indráček samosoudce