18 Ad 26/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně L. F., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 26.2.2016, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 1.12.2015, o invalidním důchodu, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Rozhodnutím ze dne 26.2.2016 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 1.12.2015, kterým zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 12.11.2015 žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 20%. Při svém rozhodování žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Českou správou sociálního zabezpečení dne 17.2.2016, podle kterého je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které lékař ČSSZ stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20%. Žalobkyně podala proti uvedenému rozhodnutí blanketní žalobu, kterou doplnila na výzvu krajského soudu podáním ze dne 31.5.2016, ve kterém uvedla, že nesouhlasí s tím, že jeden lékař invaliditu schválí a druhý jen tak zamítne, aniž by nechal udělat nebo zařídil veškerá nová vyšetření a nevycházel a posuzoval z těch starých vyšetření a navíc toto její onemocnění se nikdy nemůže zlepšit, naopak se zhoršuje. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 26.2.2016 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ v Ostravě, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) v Ostravě ze dne 27.10.2016, žalobkyní doloženými lékařskými zprávami a CD a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně byla dle posudku OSSZ Ostrava ze dne 15.4.2014 posouzena jako invalidní v prvním stupni invalidity, ale rozhodnutím žalované ze dne 19.5.2014 byla žádost žalobkyně zamítnuta pro nesplnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod. Žalobkyně podala dne 9.9.2015 žádost o invalidní důchod. Dne 12.11.2015 byl posouzen zdravotní stav žalobkyně lékařem OSSZ Ostrava se závěrem, že nejde o invaliditu žádného stupně dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a stanovil pokles pracovní schopnosti dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. 20%. Na základě tohoto posudkového hodnocení přistoupila žalovaná rozhodnutím ze dne 1.12.2015 k zamítnutí žádosti žalobkyně o invalidní důchod. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně námitky a v rámci řízení o těchto námitkách přezkoumal její zdravotní stav posudkový lékař dne 25.2.2016, který míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně určil ve výši 20% a podle jeho posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně bylo postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. O těchto námitkách rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. L. H. a jeho nálezu ze dne 16.9.2015 a dále z nálezů: chirurgie MUDr. F. ze dne 4.2.2008, MR LS páteře – CD ze dne 10.2.2014, CT páteře – CD ze dne 22.9.2014, neurologie MUDr. S. ze dne 25.3.2014, 6.1.2015, 21.4.2015, 11.9.2015, 15.12.2015 a 28.1.2016 a z úplné spisové dokumentace OSSZ Ostrava včetně žaloby a profesního dotazníku. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu žalobkyně podle posudkové komise k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 26.2.2016 byl lumboischiadický syndrom oboustranně s poruchou dynamiky bederní páteře při degenerativních změnách bez známek útlaku nervových kořenů a míchy, stav odpovídal kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. vedoucí k poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí (10-20%), tj. 20%. Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 26.2.2016 nebyla invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil 20% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a dalšího lékaře – neurologa, tedy lékaře z oboru nemoci, která je uznávána jako dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně. Posudková komise svým posudkovým závěrem hodnotila zdravotní stav žalobkyně totožně jako lékaři OSSZ a ČSSZ. Závěrem svého posudku PK MPSV ČR poznamenala, že v roce 2014, kdy byla žalobkyni uznána invalidita prvního stupně, byla EMG ze dne 24.3.2014 prokázána subakutní chronická axonopatie kořene L5 oboustranně akcentovaná vpravo, tento nález již dne 27.1.2016 EMG vyšetřením prokázán nebyl. Takový nález posudková komise hodnotila jako zlepšení stavu. Podle posudkové komise ani v roce 2014 nebyla prokázána závažná porucha statiky a dynamiky páteře s funkčně významným neurologickým nálezem, PK MPSV ČR konstatovala, že zdravotní postižení bylo pro přiznání invalidity prvního stupně s přihlédnutím k dalšímu průběhu nadhodnoceno. Jelikož u žalobkyně k datu 26.2.2016 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobkyně zamítla a zároveň potvrdila rozhodnutí ze dne 1.12.2015, jímž žalobkyni žádost o invalidní důchod zamítla. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák. č. 582/1991 Sb. v platném znění).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání. Ostrava dne 1. prosince 2016 JUDr. Petr Indráček samosoudce