18 Ad 35/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce J.T., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 20.4.2016, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 26.1.2016, o invalidním důchodu, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Rozhodnutím ze dne 20.4.2016 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 26.1.2016, kterým zamítla žalobci žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. b) a c) citovaného zákona, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 14.1.2016 není žalobce invalidní pro invaliditu druhého, ani třetího stupně, ale je nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně. Dle uvedeného posudku poklesla žalobci z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost o 35%, jednalo se tedy nadále o invaliditu prvního stupně. Při svém rozhodování žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Českou správou sociálního zabezpečení dne 19.4.2016, podle kterého je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu A, položce 1b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které lékař ČSSZ stanovil míru poklesu pracovní schopnosti (z rozmezí 20 – 35%) ve výši 35%. Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které uvedl, že s rozhodnutím ČSSZ nesouhlasí, neboť dle jeho názoru jeho zdravotní stav odpovídá plné invaliditě, byl chybně posouzen z důvodu zhoršení zdravotního stavu a neschopnosti vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost. Dále uvedl, že nemohl pro zánět rehabilitovat, omezila se mu hybnost a je doteď nucen chodit o dvou berlích. Ortopedem mu byla doporučena další operace, kdy předběžný termín operace je stanoven na říjen 2016. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 20.4.2016 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Karviné, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) v Ostravě ze dne 7.9.2016 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně od 26.2.2015. Žalobce požádal dne 4.12.2015 o změnu výše invalidního důchodu. Dne 14.1.2016 byl posouzen zdravotní stav žalobce lékařem OSSZ Karviná se závěrem, že jde nadále o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a stanovil pokles pracovní schopnosti dle kapitoly XIII, oddílu A, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. 35%. Na základě tohoto posudkového hodnocení přistoupila žalovaná rozhodnutím ze dne 26.1.2016 k zamítnutí žádosti žalobce o změnu výše invalidního důchodu. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky a v rámci řízení o těchto námitkách přezkoumal jeho zdravotní stav posudkový lékař ČSSZ dne 19.4.2016, který míru poklesu pracovní schopnosti žalobce určil ve výši 35% a podle jeho posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce bylo postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu A, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. O těchto námitkách rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. J. W. a jeho nálezu ze dne 22.12.2015. Dále PK MPSV ČR vycházela z nálezů: revmatolog MUDr. G. S. ze dne 6.11.2015, ortoped MUDr. T.G. ze dne 30.6.2015, 1.12.2015 a 15.3.2016, propouštěcí zpráva z Lázní Darkov ze dne 15.10.2015 – 12.11.2015, infekcionalista MUDr. I.Ď. ze dne 31.8.2015 a 11.4.2015, z nálezů doložených k žalobě: propouštěcí zpráva Nemocnice Karviná-Ráj, ortopedie ze dne 14.4.2015 – 19.4.2015 a 29.4.2015 – 10.5.2015, ortoped MUDr. T.G. ze dne 20.11.2014, 26.3.2015, 2.6.2015, 16.6.2015, 30.6.2015, 1.12.2015, 15.3.2016 a 14.6.2016, ortoped MUDr. D. S. ze dne 29.4.2015, ortoped MUDr. P. H. ze dne 27.4.2015, ortopedická ambulance MUDr. A. J. ze dne 27.1.2014, 7.2.2014, 17.2.2014, 3.3.2014, 24.3.2014, 14.4.2014, 25.4.2014, 30.4.2014, 13.5.2014, 30.5.2014, 23.6.2014, 30.6.2014, 7.7.2014, 18.7.2014, 4.8.2014, 20.8.2014, 17.9.2014, 1.10.2014, 20.10.2014, 31.10.2014, 11.11.2014, 19.11.2014, 1.12.2014, 5.12.2014, 19.12.2014, 9.1.2015, 16.1.2015, 30.1.2015, 13.2.2015, 23.2.2015 a 2.3.2015, propouštěcí zpráva Nemocnice Třinec, ortopedie ze dne 7.4.2014 – 10.4.2014. PK MPSV ČR vycházela také z RTG snímků levého kolena na CD z 15.3.2016 a z dalších nálezů založených v úplné spisové dokumentaci OSSZ Karviná, včetně žaloby a profesního dotazníku. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu žalobce podle posudkové komise k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 20.4.2016 je artróza levého kolenního kloubu II. - III. stupně s omezením pohyblivosti v kloubu, bez známek instability. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu A, položce 1b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 20% – 35% stanovila PK MPSV ČR horní hranici 35%. Posudková komise dodala, že se nejedná o těžké postižení dvou a více nosných kloubů, které by odpovídalo písm. c) uvedené položky (40% - 50%). Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 20.4.2016 byl nadále invalidní v prvním stupni. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 35% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – ortopeda, tedy lékaře z oboru nemoci, která je uznávána jako dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Žalobce u ústního jednání uvedl, že neví o tom, že by PK MPSV ČR při vypracování posudku neměla jeho další podstatné lékařské nálezy, než jsou uvedeny v posudku a než byly připojeny k projednávané žalobě. Dále uvedl, že kromě v posudku uváděných zdravotních omezení v diagnostickém souhrnu žádným jiným zdravotním onemocněním či omezením netrpí. Jelikož žalobce k datu 20.4.2016 byl nadále invalidní v prvním stupni, přičemž se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované, kterým potvrdila rozhodnutí ze dne 26.1.2016, jímž žalobci zamítla žádost o zvýšení invalidní důchodu, krajskému soudu nezbylo, než žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítnout v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák. č. 582/1991 Sb. v platném znění).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání. V Ostravě 20. října 2016 JUDr. Petr Indráček samosoudce