18 Ad 4/2016

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně A. P., zastoupené JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Sadová 553/8, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 24.11.2015, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 17.8.2015, o invalidním důchodu, takto:

I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení s e zruš u j e a věc se jí vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 900 Kč k rukám advokáta JUDr. Milana Ostřížka do 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: Rozhodnutím ze dne 24.11.2015 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 17.8.2015, kterým podle ust. § 56 odst. 1 písm. d) a ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, snížila od 14.9.2015 výši invalidního důchodu žalobkyně pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně a to ve výši 6 114 Kč měsíčně. Dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek- Místek ze dne 24.6.2015 žalobkyně již není invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale od 24.6.2015 je invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 50%. Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, ve které především namítala, že posouzení jejího zdravotního stavu nebylo provedeno správným způsobem, její zdravotní stav byl zhodnocen vzhledem k její zdravotnické dokumentaci nesprávně a posudkoví lékaři se s touto skutečností vyplývající z její zdravotnické dokumentace nevypořádali. Dále žalobkyně uvedla, že trpí Bechtěrevovou chorobou, má natolik omezenou hybnost, že je nucena používat kompenzační pomůcky – berle, bez kterých vůbec není schopna ani krátkého pohybu, nelze tedy přijmout závěr, že zbývající pracovní potenciál žalobkyně je ve výši 50%. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 24.11.2015 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u Okresní správy sociálního zabezpečení ve Frýdku-Místku a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 27.5.2016 a poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyni byl přiznán od 12.11.2005 do 14.4.2007 částečný invalidní důchod. V roce 2007 při kontrolní lékařské prohlídce byla posouzena, že již není částečně invalidní ani plně invalidní. Po žádosti v roce 2008 opět byla posouzena, že není plně invalidní ani částečně invalidní. Poté jí od 23.7.2008 byl přiznán částečný invalidní důchod. V roce 2009 byla žalobkyně shledána nadále částečně invalidní a od 19.11.2011 jí byl zvýšen invalidní důchod z invalidního důchodu prvního stupně na invalidní důchod druhého stupně. V roce 2012 u žalobkyně nadále trvala invalidita ve druhém stupni. Od 24.6.2014 byl žalobkyni zvýšen invalidní důchod z invalidního důchodu druhého stupně na invalidní důchod třetího stupně. Lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ Frýdek-Místek provedl dne 24.6.2015 kontrolu invalidity se závěrem, že nejde již o invaliditu třetího stupně, ale jde o invaliditu druhého stupně a stanovil pokles pracovní schopnosti o 40% dle kapitoly XV, položky 8b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a vzhledem k dalšímu postižení zvýšil hodnotu o 10% na celkových 50%. Žalovaná na základě tohoto posudku vydala rozhodnutí ze dne 17.8.2015, dle kterého žalobkyni náleží namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně invalidní důchodu pro invaliditu druhého stupně. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně námitky, o kterých rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím, a to na základě posudku lékaře ČSSZ ze dne 11.11.2015 se závěrem, že nejde již o invaliditu třetího stupně, ale jde o invaliditu druhého stupně a stanovil míru poklesu pracovní schopnosti dle kapitoly XIII, oddíl E, položky 3c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. na 40% a vzhledem k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem zvýšil hodnotu o 10% na celkových 50%. Na to žalovaná vydala rozhodnutí ze dne 24.11.2015, kterým námitky žalobkyně zamítla a potvrdila své předchozí rozhodnutí ze dne 17.8.2015. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že posudková komise vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace ošetřujícího praktického lékaře MUDr. B., z úplné spisové dokumentace OSSZ ve Frýdku-Místku, ze spisové a zdravotní dokumentace v nich doložené, z dokumentace doložené žalobkyní. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s ohledem na průběh onemocnění, závažnost klinických i paraklinických nálezů je stav po implantaci a reimplantaci TEP pravé kyčle, t.č. s opětovným selháním endoprotézy vpravo, s arthrotickým postižením, byť podstatně mírnějšího st., i dalších nosných kloubů DKK s pohybovým omezením. Posudková komise s přihlédnutím k chronickému degenerativnímu páteřovému onemocnění pak používá srovnání s postižením uvedeným v kapitole XIII, oddíl A, položky 1d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. 70% a učinila tak závěr, že k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí byla žalobkyně nadále invalidní ve třetím stupni. Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní, přičemž šlo o invaliditu třetího stupně. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil 70% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – ortopeda, tedy lékaře z oboru nemoci, která je dominantní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Narozdíl od lékaře pověřeného vypracováním posudku pro OSSZ ve Frýdku-Místku i ČSSZ v rámci řízení o námitkách žalobkyně dospěla posudková komise k závěru, že zdravotní postižení a z něho vyplývající pokles pracovní schopnosti je u žalobkyně natolik závažný, že odpovídal a odpovídá třetímu stupni invalidity. Jelikož u žalobkyně k datu 24.11.2015 šlo o třetí stupeň invalidity krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí žalované pro vady řízení zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná v průběhu dalšího řízení je vázána závazným názorem krajského soudu, a to že žalobkyně je nadále invalidní ve třetím stupni. V souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. zavázal krajský soud žalovanou k náhradě nákladů řízení žalobkyně spočívající v jejím právním zastoupení advokátem v rozsahu 3 úkonů právní pomoci po 1 000 Kč a 3 režijních paušálů po 300 Kč, celkem tedy 3 900 Kč v souladu s ust. § 7, § 9 odst. 2, § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, které je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání. V Ostravě dne 4. srpna 2016 JUDr. Petr Indráček samosoudce