18 Ad 46/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce J. F., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 1/376, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13.7.2016, sp. zn. SZ/MPSV-2016/26194, č.j. MPSV- 2016/145198-923, o zamítnutí odvolání a potvrzení rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě ze dne 20.1.2016 č.j. 37424/16/NJ, o zamítnutí žádosti o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Rozhodnutím ze dne 13.7.2016, sp. zn. SZ/MPSV-2016/26194, č.j. MPSV- 2016/145198-923 žalované Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zamítlo odvolání žalobce a potvrdilo rozhodnutí Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Ostravě ze dne 20.1.2016 č.j. 37424/16/NJ s odůvodněním, že u žalobce jde dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ust. § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb. ve znění platném od 1.11.2014. Žalovaný své rozhodnutí o zamítnutí odvolání žalobce opřel o posudek posudkové komise MPSV ČR, podle něhož je žalobce osobou se středně těžkým postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení. Žalobce má tedy nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením „TP“. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, ve které namítal, že posudkový lékař nevzal v úvahu zhoršení jeho zdravotního stavu, ke kterému došlo v roce 2015 a vycházel z předchozích lékařských zpráv, přestože lékařské zprávy z roku 2015 byly rovněž doloženy. Žádost o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením podal kvůli zhoršení bolesti kolen a zhoršení chůze. Dochází pravidelně na rehabilitace, které mu však přinášejí jen částečnou úlevu. Není schopen ujít více než 100 metrů bez zastavení a problémy mu činí také chůze do schodů a ze schodů. Chůzi po kluzkém a mokrém povrchu není schopen zvládnout vůbec. Dle žalobce bylo rozhodnutí žalovaného vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Odkázal na příslušná ustanovení zákona č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně některých zákonů a na posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 17.6.2016, podle kterého v případě žalobce jde o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ust. § 34 odst. 2 citovaného zákona a nejde o osobu se zvlášť těžkým postižením nebo úplným postižením nebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 4 nebo 3 téhož zákona. Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. i) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., který zakládá nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „TP“. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 13.7.2016, sp. zn. SZ/MPSV-2016/26194, č.j. MPSV-2016/145198-923, z obsahu připojeného správního spisu žalovaného téže spisové značky, ze správního spisu Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Ostravě sp. zn. 4908-15-NJ, ze žalobcem předložených lékařských zpráv a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Napadené rozhodnutí přezkoumal krajský soud v mezích žalobních bodů k datu vydání rozhodnutí (§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, dále jen s. ř. s.). Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu správního orgánu I. stupně, jakož i ze správního spisu žalovaného, vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce podal žádost o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením dne 21.10.2015. Předtím byl žalobci Úřadem práce ČR – krajskou pobočkou v Ostravě, kontaktním pracovištěm Kopřivnice přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „TP“ ode dne 1.5.2015 trvale a to rozhodnutím ze dne 28.8.2015. Na základě této žádosti vyžádal správní orgán I. stupně posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Novém Jičíně o zdravotním stavu žalobce. Tento posudek byl vypracován dne 11.1.2016 a z něho krajský soud zjistil, že v případě žalobce se jedná o diabetes mellitus II. typu na inzulínu a syndrom diabetické nohy, ischemickou chorobu srdce, hypertenzi III. st., ischemickou chorobu tepen dolních končetin, hyperlipidemii, hyperurikemii, onychomykózu obou dolních končetin a benigní hyperplazii prostaty. Podle uvedeného posudku jde u žalobce o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ust. § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění účinném od 1.1.2014. Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. i) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. ve znění platném od 1.1.2014. Dne 20.1.2016 rozhodl Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Kopřivnice o zamítnutí žádosti žalobce o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ žalobci ode dne 1.10.2015. Součástí správního spisu je odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí, o kterém žalovaný rozhodl žalobou napadeným rozhodnutím. Součástí správního spisu žalovaného je posudek PK MPSV ČR ze dne 17.6.2016, v němž se uvádí jako použitá zdravotní dokumentace žalobce nález praktického lékaře MUDr. R. B. ze dne 15.6.2015, kardiologický nález MUDr. K. ze dne 3.11.2015, zpráva Nemocnice Nový Jičín, urologické oddělení MUDr. D. ze dne 28.3.2014, nález MUDr. H. ze dne 14.8. a 26.9.2014, zprávy podiatrie MUDr. S., Ph.D. ze dne 2.4.2015 a 16.5.2016 a kardiologie ze dne 3.11.2015. Posudková komise vycházela z posudkového spisu OSSZ Nový Jičín, ze zdravotní dokumentace vedené praktickým ošetřujícím lékařem žalobce MUDr. R. B. a z lékařských nálezů zaslaných žalobcem nebo předložených při jednání PK MPSV ČR. V diagnostickém souhrnu onemocnění uvedla posudková komise, že u žalobce jedná o ICHS se st. po IM v roce 2005, hypertenzi III. st., ICH DKK bill. s klaudikacemi po ujití 50 m, DM II. na inzulínu se syndromem diabetické nohy a namáhavou dyspnoe NYHA II.-III. V závěru posudku se uvádí, že v případě žalobce jde o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ust. § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb. a nejde o osobu se zvlášť těžkým postižením nebo úplným postižením nebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 4 nebo 3 téhož zákona. Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. i) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ve znění vyhlášky č. 388/2013 Sb., nejde o zdravotní stav uvedený v odst. 3 nebo 2 citované přílohy ani o zdravotní stav, který svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v odst. 3 nebo 2 citované přílohy. Podle ust. § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. v platném znění nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší jednoho roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst.

3. Podle odst. 2 téhož ustanovení nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzí okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru. Podle odst. 3 citovaného ustanovení nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže. Podle odst. 4 citovaného ustanovení nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popř. není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru. Podle odst. 1 písm. i) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., v platném znění, za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace lze považovat omezení pohyblivosti a celkové výkonnosti při běžném zatížení při interních a onkologických postiženích. Ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalovaného 13.7.2016 měl žalovaný posudkem posudkové komise MPSV ČR najisto postaveno, že v případě žalobce jde o osobu se středně těžkým zdravotním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ust. § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb. v platném znění, avšak nešlo o osobu se zvlášť těžkým postižením nebo úplným postižením nebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu odst. 3 či 4 téhož zákonného ustanovení. Šlo přitom u něj o stav uvedený v odst. 1 písm. i) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. v platném znění, nešlo však o stav uvedený v odst. 3 nebo 2 téže přílohy. Tento závěr je zcela shodný se závěrem posudku OSSZ v Novém Jičíně ze dne 11.1.2016. Žalobce namítal, že posudkový lékař nevzal v úvahu zhoršení jeho zdravotního stavu a vycházel z předchozích lékařských zpráv, přestože lékařské zprávy z roku 2015 byly rovněž doloženy. Toto tvrzení však odporuje obsahu posudku PK MPSV ČR ze dne 17.6.2016, v němž se výslovně uvádí výňatky z lékařských nálezů z roku 2015 a 2016 a to, že měla posudková komise k dispozici mimo jiné zdravotní dokumentaci žalobce od ošetřujícího praktického lékaře MUDr. R. B. V posudku se rovněž uvádí, že při jeho vypracování bylo přihlédnuto k lékařským zprávám předloženým žalobcem v průběhu správního řízení. Uvedenou žalobní námitku proto hodnotí krajský soud jako nedůvodnou a poznamenává, že žalobce ani neoznačil konkrétní lékařské nálezy, k nimž nemělo být při vypracování posudků přihlédnuto, k žalobě připojil řadu lékařských zpráv a nálezů – nepochybně se jedná o fotokopii lékařské dokumentace vedené jeho praktickým ošetřujícím lékařem, kterou měla posudková komise k dispozici. Na posudku PK MPSV ČR se kromě posudkového lékaře podílel i další odborný lékař internista, tedy lékař z oboru nemocí, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudek dle názoru krajského soudu dává i dostatečnou odpověď na další žalobní námitku týkající se zhoršení bolesti kolen a zhoršení chůze. Odkazuje na vyšetření ortopédem dne 1.12.2015, kde žalobce bolesti kolen uváděl jako čtyři roky trvající, jejich hybnost byla hodnocena jako plná při dobré stabilitě a stav byl hodnocen jako artróza kolen II. stupně. Posudek dále poukazuje na kontrolní kardiologické vyšetření ze dne 10.5.2016, podle kterého byl žalobce bez klidové dušnosti, vyjde dvě patra bez zastavení, na plicích bez městnání. Za této situace hodnotí i krajský soud posudek PK MPSV ČR jako dostatečný, úplný a přesvědčivý. Protože žalobce podle posudku splňuje podmínky ust. § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb. v platném znění, žalovaný nepochybil, když napadeným rozhodnutím potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „TP“ žalobci od 1.10.2015. Soud vzhledem k výše uvedenému a v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl žalobu jako nedůvodnou, rozhodoval v souladu s ust. § 51 s.ř.s. bez nařízení jednání. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěch neměl a žalovanému toto právo nepřísluší ze zákona (ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, do dvou týdnů po jeho doručení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel nebo jeho zástupce nemá vysokoškolské právnické vzdělání. Ostrava dne 18. ledna 2017 JUDr. Petr Indráček samosoudce