18 Ad 50/2015

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce M. Z.,t.č. Věznice Heřmanice, PS 2/B3, Ostrava, zastoupeného JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Sadová 553/8, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10.7.2015, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 29.4.2015, o invalidním důchodu, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokáta JUDr. Milana Ostřížka se určuje částkou 3 900 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

Rozhodnutím ze dne 10.7.2015 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 29.4.2015, kterým odňala žalobci od 8.6.2015 invalidní důchod podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 17.3.2015 žalobce již není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30%. Při svém rozhodování žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Českou správou sociálního zabezpečení dne 11.6.2015, podle kterého je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položce 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které lékař ČSSZ stanovil míru poklesu pracovní schopnosti (z rozmezí 30% – 40%) v dolní hranici, tj. ve výši 30%. Míru poklesu pracovní schopnosti lékař ČSSZ dle ust. § 4 citované vyhlášky již nesnížil. Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které namítal, že jeho zdravotní stav odpovídá minimálně invaliditě prvního stupně a jeho zdravotní stav byl nedostatečně zjištěn kvůli jeho zhoršení. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 10.7.2015 č.j. 850 403 6024/48091-AR, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Ostravě, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) v Ostravě ze dne 22.4.2016, doplňujícím posudkem téže posudkové komise ze dne 21.9.2016, žalobcem předloženými lékařskými zprávami a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobci byl v roce 2014 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Vznik invalidity byl stanoven na 8.4.2014. Lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ Ostrava provedl dne 17.3.2015 kontrolu invalidity se závěrem, že žalobce není invalidní – nejde již o invaliditu prvního stupně, neboť pokles pracovní schopnosti u žalobce činí 30% podle kapitoly XIII, oddíl E, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti lékař OSSZ Ostrava ve smyslu § 4 citované vyhlášky nezměnil. Rozhodnutím ze dne 29.4.2015 žalovaná žalobci od 8.6.2015 odňala invalidní důchod. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky, o kterých žalovaná rozhodla shora uvedeným napadeným rozhodnutím, přičemž vycházela z posudku lékaře ČSSZ ze dne 11.6.2015, podle kterého činil pokles pracovní schopnosti podle kapitoly XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. 30%. Napadeným rozhodnutím, jak shora uvedeno, pak žalovaná námitky žalobce zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 29.4.2015. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování z kompletní spisové dokumentace Krajského soudu v Ostravě a z nálezů: praktický lékař MUDr. R. K., Vězeňská služba ČR ze dne 3.3.2015, MUDr. T. V., zdravotní dokumentace z neurologické ambulance, lékařské prohlídky ze dne 29.10.2014, 1.4.2015 a 23.7.2015, rehabilitační vyšetření MUDr. S. ze dne 16.1.2014 a 6.2.2014, oční vyšetření MUDr. T. ze dne 4.11.2015. Posudková komise dospěla k závěru, že u žalobce jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položce 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Dále posudková komise uvedla, že z kritérií pro hodnocení (v kapitole XIII, oddíl E, položce 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.) splňuje žalobce jen poškození nervů, nemá však závažné poruchy statiky, nemá funkčně významný neurologický nález. U žalobce není ani neurogenní močový měchýř ani závažné snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení. PK MPSV ČR hodnotila tento nález dolní hranicí (z rozmezí 30% - 40%) a vzhledem k výše uvedenému jej snížila o 10%, tj. na celkových 20%. Dne 21.9.2016 podala na žádost krajského soudu PK MPSV ČR Ostrava doplňující posudek, jehož úkolem bylo vypořádání se se zásadní námitkou žalobce, že v souvislosti s posouzením jeho zdravotního stavu nebyl dostatečně odborně medicínsky vyšetřen, čímž byla míněna vyšetření neurologická jako EMG a další. Žalobce dále namítal, že od doby přiznání invalidního důchodu až doposud se jeho zdravotní stav zhoršil. V tomto doplňujícím posudku posudková komise uvedla, že u žalobce jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položce 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. PK MPSV ČR hodnotila tento nález dolní hranicí (z rozmezí 30% - 40%) a podle posudkové komise je nutné jej snížit o 10%, tj. na celkových 20%. Dále posudková komise uvedla, že hodnocení lékaře OSSZ ze dne 12.9.2014 bylo chybné a nerespektovalo odborné nálezy ve vztahu k posudkovým kritériím, uvedeným v kapitole XIII, oddíl E, položce 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., šlo o jednoznačný posudkový omyl, při kterém nebylo respektováno výrazně lehké funkční omezení a došlo k výraznému nadhodnocení procentního poklesu pracovní schopnosti. Při jednání PK MPSV ČR dne 22.4.2016 byl žalobce přešetřen přítomnou neuroložkou. I vyšetření v posudkové komisi prokázalo dobrou dynamiku LS úseku, nebyly zjištěny známky kořenové iritace – Lassegue v normě, oboustranně, nebyly zjištěny ani atrofie svalstva ani omezení akrální síly svalové. Jde o stejný funkční nález, který uváděl i neurolog v roce 2014 a rehabilitační lékařka. PK MPSV ČR uvedla, že vždy šlo o zcela lehké funkční postižení, které je opakovaně doloženo odborným vyšetřením a takovéto velmi lehké funkční postižení nemůže být objektivně nikdy důvodem k přiznání jakéhokoliv stupně invalidity. Závěrem PK MPSV ČR dodala, že dle jejího vyšetření byl funkční nález bez omezení, nebyly zjištěny žádné atrofie svalstva, žádné známky kořenové symptomatologie, neexistuje tedy žádný objektivní důvod k dalšímu vyšetřování a ani nevznikl žádný důvod k provedení speciálních vyšetření, která spadají plně do kompetence příslušného odborníka. Posudková komise potvrdila svůj posudek ze dne 22.4.2016 vypracovaný k datu 10.7.2015, který respektuje objektivní odborné nálezy. PK MPSV ČR Ostrava opětovně setrvala na tom, že k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí žalobce invalidní nebyl. Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 10.7.2015 nebyl invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 20% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaných posudků PK MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě, o jejichž úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – neurologa. Dle názoru krajského soudu je uvedený posudek PK MPSV ČR, ve znění doplňujícího posudku, dostatečně objektivní, vyčerpávající a přesvědčivý, neboť v neposlední řadě vycházel z úplné dostupné zdravotní dokumentace žalobce. Svým závěrem se téměř ztotožnil s hodnocením uváděným v posudcích lékařů OSSZ i ČSSZ v rámci řízení o námitkách žalobce a v doplňujícím posudku pak reagoval na námitky žalobce týkající se posouzení jeho zdravotního stavu a toho, že nebyl dostatečně odborně medicínsky vyšetřen, čímž mínil vyšetření neurologická jako EMG a další. Jelikož u žalobce k datu 10.7.2015 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila rozhodnutí ze dne 29.4.2015, jímž žalobci odňala od 8.6.2015 invalidní důchod. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění). Ustanovenému právnímu zástupci žalobce přiznal soud odměnu za zastupování žalobce v tomto řízení v celkové výši 3 900 Kč představující odměnu za tři úkony právní pomoci po 1 000 Kč a tři režijní paušály po 300 Kč v souladu s § 7, § 9 odst. 2 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání. V Ostravě dne 3. listopadu 2016 JUDr. Petr Indráček samosoudce