18 Ad 60/2015

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně M. K., zastoupené Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem Ostrava-Slezská Ostrava, Jaklovecká 18, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 1/376, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13.8.2015 sp. zn. SZ/2260/2015/9S-MSK, č.j.: MPSV- UM/21029/15/9S-MSK, o dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokáta Mgr. Petra Mikety se stanoví částkou 4.719,- Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

Rozhodnutím ze dne 13.8.2015 sp. zn. SZ/2260/2015/9S-MSK, č.j.: MPSV- UM/21029/15/9S-MSK žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ostravě ze dne 11.6.2015, č.j. 498545/15/OT, jímž byla žalobkyni přiznána dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení ve výši 4.463,- Kč měsíčně ode dne 18.2.2015 do 30.6.2015. Žalovaný v odůvodnění tohoto rozhodnutí rozvedl podrobně způsob výpočtu této dávky a dodal, že dávka byla přiznána žalobkyni až od února 2015, neboť žalobkyně se až dne 18.2.2015 přihlásila k trvalému pobytu na adrese předmětného bytu. V předchozím období, tj. od 1.12.2014 sice v bytě bydlela, avšak nebyla přihlášena k trvalému bydlišti a nesplňovala tak jednu ze zákonných podmínek nároku na příspěvek na bydlení. Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného včasnou žalobu, ve které nesouhlasila s tvrzením žalovaného, že „v době zamítavého rozhodnutí o příspěvku na bydlení neexistovaly podmínky předpokládané zákonem č. 177/1995 Sb. o státní sociální podpoře“. Podle žalobkyně byly podmínky stanovené v § 24 odst. 1 tohoto zákona splněny a měla jí být vyplácena dávka i za leden 2015, neboť bylo řádně z její strany hrazeno nájemné, na které si musela zapůjčit peníze. Podáním ze dne 17.8.2016 doplnil žalobu žalobkyně její právní zástupce tak, že žalobkyně podala žádost o přiznání příspěvku na bydlení osobně dne 28.1.2015, kdy si pracovnice Úřadu práce pořídila fotokopie dokladů o zaplacení elektřiny, plynu a nájemní smlouvy. Proto se žalobkyně domáhá, aby jí byl příspěvek poskytnut již od ledna 2015, přestože je skutečností, že ke změně trvalého bydliště došlo až s účinností od 18.2.2015. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že ke splnění „podmínky pro výplatu“ došlo dne 18.2.2015, kdy získala trvalý pobyt na adrese A. 1681/2, O.-Z. Podmínku mít v bytě trvalý pobyt považuje žalobkyně za podmínku, která je v rozporu s principem pomoci sociálně znevýhodněným osobám. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 13.8.2015 sp. zn. SZ/2260/2015/9S-MSK, č.j.: MPSV-UM/21029/15/9S-MSK a připojeným správním spisem žalovaného téhož čísla jednacího, jakož i připojeným správním spisem Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě sp. zn. 5996-15-OT a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobkyně vycházel krajský soud z ust. § 65 a násl. soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době vydání napadeného rozhodnutí (ust. § 75 odst. 1,2 s.ř.s.). Z hlediska skutkových zjištění shora vyplývajících z fotokopie správního spisu správního orgánu I. stupně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně požádala o příspěvek na bydlení dne 19.2.2015 s tím, aby jí tento příspěvek byl přiznán od 18.2.2015. Ze žádosti vyplývá, že byla doručena správnímu orgánu I. stupně dne 23.2.2015. Součástí tohoto správního spisu je i nájemní smlouva uzavřená mezi žalobkyní, jakožto nájemkyní a pronajímatelem Statutárním městem Ostrava, Městským obvodem Ostrava-Jih uzavřena dne 24.11.2014, podle které pronajímatel přenechal žalobkyni, jakožto nájemkyní do užívání byt č. X v domě č.p. X, č.o. X na ulici A. v O.-Z. ve X podlaží, který sestává z dvou pokojů, kuchyně a dalších zařízení a příslušenství. Kromě výpočtového listu ohledně výše nájemného za uvedený byt a výše poplatků spojených s užíváním tohoto bytu je součástí správního spisu potvrzení vydané Statutárním městem Ostrava, Úřadem městského obvodu O.-J. ze dne 18.2.2015, na němž je uvedena nová adresa místa trvalého pobytu žalobkyně A. X, O.-Z. a dřívější adresa trvalého bydliště H. X, O.-H. Jako datum změny trvalého bydliště je uvedeno 18.února 2015. Dne 11.6.2015 vydal Úřad práce ČR – krajská pobočka v Ostravě rozhodnutí, kterým poskytl žalobkyni dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení ve výši 4.463,- Kč měsíčně ode dne 18.2.2015 do 30.6.2015. Součástí správního spisu správního orgánu I. stupně je i odvolání žalobkyně ze dne 7.7.2015, o kterém, jak shora uvedeno, rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. Podle ust. § 24 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Zásadním a jediným žalobním bodem žalobkyně bylo to, že jí měla být dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení přiznána již od ledna 2015. V doplnění žaloby bylo argumentováno tím, že žádost o tuto dávku podala již 28.1.2015. Toto tvrzení však vylučuje samotná žádost o příspěvek na bydlení vlastnoručně vyplněná žalobkyní a jí podepsána dne 19.2.2015, kterou žádala o přiznání příspěvku na bydlení od 18.2.2015. Podstatným důkazem pro posouzení data vzniku nároku žalobkyně na tuto dávku státní sociální podpory je potvrzení o změně místa trvalého pobytu vydané Statutárním městem Ostrava, Úřadem městského obvodu O.-J., podle kterého byla žalobkyně přihlášena k trvalému pobytu na adrese předmětného bytu, tj. A. X, O.-Z. od 18.2.2015. Ze shora citovaného ustanovení § 24 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře vyplývá, že nárok na příspěvek na bydlení je vázán na to, aby se jednalo o vlastníka nebo nájemce bytu, který o příspěvek žádá. Další nezbytnou zákonnou podmínkou je skutečnost, že žadatel o tento příspěvek je v předmětném bytě hlášen k trvalému pobytu. Krajský soud v této souvislosti připomíná judikaturu Nejvyššího správního spisu (vyplývající např. z rozsudku č.j. 7Ads 248/2015-36 ze dne 29.10.2015 a další), podle které příspěvek na bydlení patří mezi testované dávky systému dávek státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb. a je na vůli zákonodárce, jak vymezí pro nárok na tuto dávku okruh oprávněných osob z hlediska jejich sociálního statusu. Nejvyšší správní soud v této souvislosti zdůraznil, že rozsah státní sociální podpory a vymezení okruhu osob, které mohou při splnění zákonných podmínek z podpory státu benefitovat, je tak především záležitostí sociální politiky státu, tedy prioritně moci zákonodárné, nikoliv moci soudní. Je zásadně na politicky formulované vůli zákonodárce, jakým způsobem stanoví rozsah a vymezí podmínky státní sociální podpory. Ze shora citovaného ustanovení § 24 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře je tedy jednoznačné, že zákonodárce omezil okruh osob, kterým náleží příspěvek na bydlení podmínkou, že kromě toho, aby se jednalo o vlastníka nebo nájemce bytu, musí příjemce této dávky být na adrese tohoto bytu hlášen k trvalému pobytu. Do takto omezeného okruhu osob – příjemců této dávky státní sociální podpory vymezeného zákonodárcem nemůže orgán moci výkonné ani soudní zasahovat exentivním výkladem zákona. Protože žalobkyně, jak bylo správním spisem prvoinstančního orgánu prokázáno, byla přihlášena k trvalému pobytu na adrese předmětného bytu až dne 18.2.2015, byla jí dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení správně přiznána až od tohoto data a nikoliv již od ledna 2015, jak požadovala. Krajský soud v tomto směru nevyhověl důkaznímu návrhu žalobkyně, aby byl vyžádán správní spis ve věci její žádosti o dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení, kterou údajně podávala v průběhu ledna 2015. Pokud tuto žádost žalobkyně skutečně podala, jednalo se o jiné správní řízení, které bylo spojeno s užíváním bytu na předchozí adrese jejího trvalého pobytu. Vzhledem k výše uvedenému krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl jako nedůvodnou. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaný toto právo ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s.). Ustanovenému právnímu zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za zastupování žalobkyně v rozsahu tří úkonů právní pomoci po 1.000,- Kč a tří režijních paušálů po 300,- Kč v souladu s ust. § 7, § 9 odst. 2 a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. S připočtením daně z přidané hodnoty 21% činí pak celková odměna za zastupování žalobkyně 4.719,- Kč. Pou čení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání. Ostrava dne 20. října 2016 JUDr. Petr Indráček samosoudce