18 Cad 135/2009

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce R. H., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 8.10.2009 číslo x , o odnětí částečného invalidního důchodu, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Rozhodnutím ze dne 8.10.2009 číslo x žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení odňala od září 2008 žalobci podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění částečný invalidní důchod s odůvodněním, že žalobce podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 24.9.2009 již není částečně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti o 15%. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které uvedl, že jeho zdravotní stav je natolik závažný, že neodůvodňuje odnětí částečného invalidního důchodu. Nemůže plně narovnat pravé koleno, které tuhne a samovolně podlamuje a již při mírném zatížení dochází k otokům. Dělá mu obtíže chůze po nerovném terénu, což řeší zklidňujícími léky. Bolesti mívá občasně i v levém koleni. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 8.10.2009 číslo x, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným OSSZ v Karviné, žalobcem předloženými lékařskými zprávami a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 2.4.2010 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce měl přiznán od března 2006 částečný invalidní důchod, přičemž dne 24.9.2009 posoudil žalobcův zdravotní stav lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ v Karviné se závěrem, že žalobce není plně invalidní ani částečně invalidní, neboť pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti činí u něj 15%, a to podle kapitoly XV, oddílu H, položky 56, písm. b) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. v platném znění. Rozhodnutím ze dne 8.10.2009 mu pak žalovaná tento důchod odňala, a to od 24.11.2009. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování z kompletní zdravotní dokumentace od praktické lékařky MUDr. J. O., ortopedických vyšetření z let 2006-2009 a kompletní spisové dokumentace OSSZ v Karviné. Posudková komise uvádí v posudku jednotlivé odborné lékařské nálezy a učinila závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované 8.10.2009 byl stav po operaci vnitřního menisku vpravo, stav po plastice LCA – předního zkříženého vazu, s lehkým omezením hybnosti do plné extenze (III.st.) bez nestability. Toto rozhodující zdravotní postižení odpovídá posudkovému hodnocení dle kapitoly XV, oddílu H, položky 54, písm. a) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., podle které hodnotila PK MPSV ČR pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti 10% a dále toto hodnocení nezvýšila dle § 6 odst. 4 citované vyhlášky. Dodala, že u žalobce nikdy nešlo o těžkou poruchu funkce kolene vpravo s výraznou nestabilitou, proto je nutné považovat takové posouzení provedené při přiznání částečné invalidity za posudkově nadhodnocené, přičemž i zvýšení horní hranice rozmezí 30% o 5% pro uvedené postižení levého kolene, kde je trvale normální rozsah hybnosti a trvale plná stabilita, bylo takové hodnocení rovněž posudkově chybné. Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 8.10.2009 nebyl částečně invalidní. Domáhal-li se žalobce nadále poskytování částečného invalidního důchodu, je nutno poukázat na ust. § 44 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, dle kterého je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33%. Pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Uvedené podmínky však žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované nesplňoval, neboť pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti činil u něj toliko 10% a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav mu značně neztěžoval obecné životní podmínky. Tento závěr jednoznačně vyplývá z posudku posudkové komise MPSV ČR, o jehož úplnosti a správnosti v daném případě krajský soud nemá důvodu pochybovat. PK MPSV ČR vycházela z úplné zdravotní dokumentace žalobce a zdravotní stav žalobce posuzovala ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – ortopéda, tedy lékaře z oboru nemoci, která byla u žalobce dominantní v době uznání částečné invalidity. PK MPSV ČR také řádně odůvodnila zánik částečné invalidity žalobce dřívějším posudkovým nadhodnocením v době přiznání této invalidity, tedy posudkovým omylem. Jelikož žalobce k datu 8.10.2009 neplnil zákonné podmínky částečné invalidity, k uvedenému datu nebyl částečně invalidní, a proto mu částečný invalidní důchod nenáležel. Žalovaná tedy nepochybila, když napadeným rozhodnutím v souladu s ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění částečný invalidní důchod žalobci odňala. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání. V Ostravě dne 15.července 2010 Za správnost vyhotovení: Samosoudce: Jana Valošková JUDr. Petr Indráček,v.r.