19 Ad 11/2026

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně: K. G. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem 150 00 Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 2. 2026, o invalidní důchod takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 11. 11. 2025, č. j. X, kterým byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 29. 10. 2025 není invalidní, neboť její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 30 %. Žalobkyně namítala, že posudkový závěr nedostatečně zohledňuje skutečný rozsah a dlouhodobý charakter jejích zdravotních obtíží. Trpí úzkostně depresivní poruchou a poruchou přizpůsobení. Její zdravotní stav se projevuje dlouhodobými psychickými obtížemi, které zahrnují zejména výraznou úzkostnost, depresivní ladění, sníženou odolnost vůči stresovým situacím, poruchy koncentrace a zhoršenou schopnost adaptace na pracovní i sociální prostředí. Tyto obtíže významně omezují její schopnost vykonávat pracovní činnost v běžném pracovním režimu, zejména v prostředí vyžadujícím zvýšenou psychickou zátěž, odpovědnost nebo flexibilní reakce na změny pracovních podmínek. V důsledku dlouhodobých psychických potíží dochází k omezení jejích sociálních aktivit, snížení schopnosti zvládat běžné životní situace a celkovému zhoršení kvality života. Je nucena přizpůsobovat denní režim zdravotnímu stavu a vyhýbat se situacím, které zvyšují psychickou zátěž a vedou ke zhoršení symptomů. Zdůraznila, že závažnost zdravotního stavu vyplývá z předložených lékařských zpráv, avšak odborné závěry nebyly v posudku dostatečně zohledněny. Míra poklesu pracovní schopnosti činí dle žalobkyně nejméně 35 %, což odpovídá přiznání invalidity prvního stupně.

2. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla zamítnutí žaloby. Citovala příslušnou právní úpravu, závěry posudků posudkových lékařů, které považuje za objektivní. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla, aby s ohledem na námitky žalobkyně byl proveden důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR.

3. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 6. 8. 2025 podala žalobkyně žádost o invalidní důchod. K žádosti byl vypracován dne 29. 10. 2025 posudek. Posuzující lékařka dospěla k závěru, že žalobkyně není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 %. Zdravotní postižení posuzovala dle kapitoly V., položky 5c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti pro klinické vyjádření 30 % a již dále nezvyšovala. Rozhodnutím ČSSZ ze dne 11. 11. 2025, č. j. X byla žádost žalobkyně zamítnuta.

4. Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 11. 11. 2025 podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 13. 2. 2026. Námitky zamítla a rozhodnutí ČSSZ ze dne 11. 11. 2025 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Institutem posuzování zdravotního stavu dne 12. 2. 2026. Posuzující lékařka dospěla ke shodnému závěru s lékařkou na prvním stupni, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 5c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovila 30 % a již dále ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky neměnila. V kapitole V., položce 5c) je dle posuzující lékařky uvedeno funkční postižení u neurotických poruch, psychosomatických poruch, poruch vyvolaných stresem. Do této skupiny je řazena úzkostně depresivní porucha, panické ataky. Podle uvedené položky se hodnotí stavy, kdy je značně snížená úroveň sociálního fungování a výkon některých denních aktivit je značně omezen. Pokles pracovní schopnosti je u této položky stanoven procentním rozpětím 25-35 % a posuzující lékařka zvolila 30 % pokles, který dále neměnila. Posuzující lékařka uvedla, že mohlo být hodnoceno srovnatelně také podle kapitoly V., položky 7a), kde je uvedeno funkční postižení u poruch osobnosti. Podle uvedené položky se hodnotí stavy, kdy je zjištěna zhoršená sociální adaptabilita, zvýšená konfliktnost, disharmonické postoje a chování s narušením vztahů a společenské komunikace. Pokles pracovní schopnosti je u této položky stanoven procentním rozpětím 5-10 % a dle posuzující lékařky by byl zvolen 10 %.

5. Z posudku PK MPSV ČR v Ostravě ze dne 19. 6. 2026, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že žalobkyně nebyla u jednání posudkové komise přítomna. Posudková komise zasedala ve složení předseda komise MUDr. et MUDr. V. H., další lékařkou byla MUDr. M. T. s odborností psychiatrie a tajemnicí Bc. G. K. Posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů a posudkové hodnocení. Posudková komise dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je duševní postižení, jmenovitě se jedná o funkční postižení u úzkostně depresivní poruchy, dif. dg. emočně nestabilní porucha osobnosti dle klinického psychologa. Posudková komise hodnotila shodně s lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu Karviná a s lékařem oddělení námitkového řízení Praha se závěrem, že žalobkyně není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je dle posudkové komise zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 5, písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 30 %. Tuto hodnotu zvolila posudková komise, neboť přesně odpovídá objektivizovanému funkčnímu deficitu. K dosažení hranice invalidity prvního stupně chybí dle posudkové komise objektivní lékařský průkaz těžšího funkčního postižení. Posudková komise uvedla, že klíčovým důkazem proti požadavku na vyšší procentuální ohodnocení je závěr klinické psycholožky. Ta explicitně uvádí, že nebylo možné objektivně posoudit přítomnost symptomů odpovídajících diagnóze deprese, protože žalobkyně opakovaně nejevila snahu spolupracovat a na otázky odpovídala vágně s patrným odporem. V posudkovém lékařství nelze stanovit vyšší stupeň funkčního postižení tam, kde chybí objektivní verifikace symptomů z důvodu nespolupráce vyšetřované osoby. Žalobkyně aktivně vykonává zaměstnání na pozici prodavačky/pokladní v rozsahu 28 hodin týdně. Z posudkového hlediska tato skutečnost jednoznačně dle posudkové komise prokazuje zachovalou schopnost sociální a pracovní adaptace v běžném pracovním prostředí, které navíc vyžaduje permanentní interpersonální kontakt a psychickou odolnost. Somatický i psychický nález popisuje chování, řeč, komunikaci, paměť i intelekt jako zcela přiměřené normě. Dle posudkové komise lze očekávat stabilizaci a zlepšení funkční schopnosti v horizontu 6 až 12 měsíců. Podmínkou je důsledné dodržování cílené psychiatrické léčby, zahájení systematické psychoterapie a vyřešení problému s nadužíváním léku Rivotril. Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

6. Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím svých posudkových komisí, jak plyne z ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobkyně, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí především (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 23/2018 – 37).

7. Krajský soud dále považuje za nutné zdůraznit, že posudkové lékařství je specializované medicínské odvětví a podřazení zjištěného postižení zdravotního stavu pod příslušnou položku vyhlášky pro posuzování invalidity může provést pouze odborník z této oblasti. Jeho činnost nemůže nahradit soud, ale ani lékař s jinou specializací, který nemá odborné předpoklady pro hodnocení zdravotního stavu podle vyhlášky o posuzování invalidity. Je rovněž třeba zmínit, že pokles pracovní schopnosti se posuzuje vzhledem k profesi (viz rozsudek NSS č. j. 5 Ads 37/2003 – 92).

8. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 této vyhlášky.

9. Jak bylo uvedeno výše, správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 13/2003 – 54), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena.

10. Krajský soud při hodnocení posudku posudkové komise dospěl k závěru, že posudek PK MPSV v Ostravě je úplný a přesvědčivý. Posudková komise v posudku řádně vysvětlila, jaké zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, včetně jeho hodnocení v rámci kategorizace dle přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Současně vysvětlila, jak byly při posuzování invalidity žalobkyně zohledněny její další zdravotní potíže a profesní zařazení. Posudková komise se shodla s posuzujícími lékaři Institutu posuzování zdravotního stavu na závěru, že u žalobkyně je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu duševní postižení, jmenovitě se jedná o funkční postižení u úzkostně depresivní poruchy, dif. dg. emočně nestabilní porucha osobnosti dle klinického psychologa dle kapitoly V., položky 5, písmeno c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti z rozmezí 25-35 % ve středu rozpětí, tj. 30 % a dále již nezvyšovala. Posudková komise také posoudila zdravotní stav žalobkyně a jeho vliv na pracovní schopnost v celém rozsahu. Komise dospěla k závěru, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

11. Při přezkoumání rozhodnutí soud respektoval ustanovení § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.

12. Krajský soud vzhledem k úplnosti a přesvědčivosti z ostravského posudku vycházel. Soud současně zastává názor, že skutkový stav byl v dané věci zjištěn natolik, že nebylo nutné provádět další dokazování.

13. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Vzhledem k tomu, že u žalobkyně v takovém rozsahu pokles pracovní schopnosti prokázán nebyl, nebylo možno žalobkyni považovat za invalidní i přes zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

14. Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

15. V případě zhoršení zdravotního stavu žalobkyně může podat novou žádost u České správy sociálního zabezpečení o invalidní důchod, přičemž na tento následný vývoj jejího zdravotního stavu pak bude reagováno novým posudkovým zhodnocením.

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalovaná ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č.

6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ostrava 21. 7. 2026 Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje I. M.