19 Ad 16/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce: G. B., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17.3.2016, o invalidním důchodu, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované ze dne 17.3.2016 č.j. X, kterým byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 26.1.2016, jímž byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod, bylo potvrzeno. Žalobce namítal, že jeho zdravotní stav se zhoršuje, i přestože pravidelně dochází na rehabilitace. S rozhodnutím zásadně nesouhlasil, neboť je přesvědčen, že nebyly doloženy všechny lékařské zprávy a vyšetření o jeho zdravotním stavu. V doplnění žaloby žalobce poukázal na to, že je nemocný, jeho zdravotní potíže jsou dlouhodobé, stále se zhoršují a musí užívat léky, ze kterých je mu zle, a proto nesouhlasí s odůvodněním rozhodnutí, že pokles pracovní schopnosti je pouze 25 %. Zdůraznil, že původně činil pokles jeho pracovní činnosti 30 % a od té doby se jeho zdravotní stav ještě zhoršil. Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 10.3.2016, vypracovaného pro účely řízení o námitkách. Tento posudek podle žalované splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a jsou v něm vypořádány všechny rozhodující skutečnosti. S ohledem na námitky žalobce navrhla žalovaná důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR. Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 26.1.2016 č.j. X bylo rozhodnuto o zamítnutí žádosti o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále „zdp“). Z odůvodnění plyne, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 12.1.2016 žalobce není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 25 %. V posudkovém závěru posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 12.1.2016 je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 5 %, celkově činí 25 %. Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26.1.2016 podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 17.3.2016 tak, že se námitky zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 26.1.2016 se potvrzuje. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného lékařem LPS ČSSZ dne 10.3.2016, v jehož posudkovém závěru se uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je recidivující lumboischiadický syndrom při degenerativních změnách LS páteře a drobném builbingu ploténky L5/S1 do 1,5 mm a foraminostenóze L4/L5 a L5/S1 dle MRI LS páteře z roku 2010. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, pol. 1b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %, což je horní hranice rozpětí 10 – 20 %. Tato hodnota se navyšuje o 5 % vzhledem k přidruženým onemocněním na celkových 25 %. Nejsou splněna kritéria pro hodnocení dle položek 1c a 1d. Dle posudku lékaře LPS ČSSZ se jedná o vertebrogenní algický syndrom bederní páteře s lehkým funkčním postižením, bez zánikové kořenové symptomatologie na dolních končetinách či myelopatie. Zdravotní stav je možno považovat za stabilizovaný na stávající funkční úrovni. K datu napadeného rozhodnutí i k datu jednání o námitkách lékař LPS ČSSZ konstatoval, že nebyly zjištěny skutečnosti, které by vedly ke změně posudkového závěru lékařky LPS OSSZ Ostrava. Na základě tohoto provedeného průzkumu lékař LPS ČSSZ dospěl k závěru, že posudkový závěr LPS OSSZ Ostrava ze dne 12.1.2016 lze potvrdit. V posudkovém zhodnocení je podrobně rozvedeno, z jakých podkladů posudkový lékař vycházel při vypracování posudku. Posudkem Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 30.6.2016, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 17.3.2016 nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Při vypracování posudku posudková komise MPSV vycházela ze zdravotnické dokumentace praktického lékaře MUDr. A. M., z nálezu praktické lékařky MUDr. J. K. ze dne 22.12.2015, ze zdravotnické dokumentace neurologa MUDr. M. M. a jejích nálezů ze dne 5.6.2015, 29.4.2015, 7.11.2014, 28.8.2014, 13.11.2013, 12.2.2013 a starších, z nálezů revmatologa MUDr. M. Ř. z 13.5.2016, 27.1.2016, 19.3.2015, 10.12.2014 a 26.10.2015, z nálezů rehabilitací MUDr. L. P. z 2.7.2015 a 11.12.2014, z nálezů interní lékařky MUDr. J. Z. ze dne 27.6.2015, 7.12.2015, 16.12.2015, 18.5.2015, doppleru tepen dolních končetin MUDr. J. G. z 19.1.2011, MR vyšetření L páteře MUDr. L. z 14.10.2010 a EMG MUDr. T.V. z 1.12.2009. Komise při posouzení vycházela také z úplné spisové dokumentace OSSZ Ostrava, včetně žaloby a profesního dotazníku. Žalobce byl přítomen u jednání posudkové komise a vyšetřen přísedící odbornou lékařkou z oboru neurologie. V posudkovém zhodnocení se kromě jiného dále uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je vleklý bolestivý syndrom bederní páteře bez známek útlaku nervových kořenů, kdy zúžení páteřního kanálu MR vyšetřením prokázáno nebylo. Funkční postižení páteře je zcela mírného stupně a celková výkonnost a pohyblivost ani schopnost vykonávat denní aktivity není významně omezena. Není přítomna ani hyporeflexie, poruchy čití, iritační projevy, parézy, snížený tonus, poruchy trofiky, svalová atrofie a EMG nález je příznivý. Žalobce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu napadeného rozhodnutí ze dne 17.6.2016 nebyl schopen práce fyzicky extrémně náročné, s přetěžováním páteře, trvale ve vynucených polohách. Byl schopen běžně fyzické zátěže s pestrým pohybovým stereotypem. Byl schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost v nezkráceném pracovním úvazku, i ve směnných provozech jako pomocný dělník. Žalobce byl schopen rekvalifikace zaučením. V posudkovém zhodnocení je uvedeno, že Posudková komise MPSV Ostrava hodnotila zdravotní stav žalobce odlišně oproti lékaři OSSZ i námitkovému řízení ČSSZ včetně předchozích posouzení založených v posudkovém spise, neboť došla k závěru, že tyto závěry byly posudkově nadhodnoceny. U žalobce se dle posudku jedná o zdravotní postižení, které odpovídá příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb., kapitole XIII, oddílu E, položce 1, písm. a), neboť vzhledem k minimálnímu funkčnímu postižení dosahuje pokles pracovní schopnosti 5 %. Dle posudku nejsou prokázány ani občasné blokády s přechodným omezením pohyblivosti páteře, svalové dysbalance a projevy kořenového dráždění. Není důvod ke zvýšení této hodnoty, neboť prokázaná izolovaná osteoporóza s lehkou osteopenií je bez odezvy pro pohyblivost a zátěž, kromě těžké fyzické práce. Při pravidelné fyzické aktivitě lze naopak očekávat zlepšení stavu. Nemá dopad na pohyblivé schopnosti, obvyklou celkovou výkonnost ani schopnost vykonávat denní aktivity. Vyplývající pracovní omezení bylo již zohledněno výše vzhledem k bolestivému páteřnímu syndromu. U jednání soudu dne 26.7.2016 žalobce popsal své zdravotní obtíže a zdůraznil, že musí dlouhodobě užívat léky na krevní tlak, po kterých je mu špatně a bolí ho záda. Přestože chodil na rehabilitace a infúze, nic mu nepomohlo. Žalobce konstatoval, že nesouhlasí se závěry posudkové komise o poklesu jeho pracovní schopnosti pouze o 5 %, když v loňském roce mu byl pokles pracovní schopnosti stanoven v rozsahu 25 % a poté 30 %. U jednání posudkové komise bylo žalobci sděleno, že příčinou jeho zdravotních obtíží je obezita, s čímž nesouhlasí. Žalobce má za to, že se v jeho případě jedná o invaliditu minimálně I. stupně. Vzhledem k tomu, že jeho potíže s páteří jsou vážné, má vysoký krevní tlak a zvýšený cholesterol, shledává žalobce, že mu posudková komise při popisu jeho obtíží nevěřila. Na závěr žalobce uvedl, že s ohledem na diametrální rozdílnost závěrů stran poklesu jeho pracovní schopnosti, které učinila Posudková komise MPSV ČR v Ostravě a posudkoví lékaři v předchozích řízeních, navrhuje vyžádání srovnávacího posudku od Posudkové komise MPSV v Brně. Soudem byl proto vyžádán srovnávací posudek u Posudkové komise MPSV ČR v Brně. V posudku ze dne 13.10.2016 se konstatuje, že k datu napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Posudková komise rozhodovala bez přítomnosti žalobce na základě dostatečně doložené zdravotní dokumentace, včetně spisu Krajského soudu v Ostravě, posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě a spisu OSSZ Ostrava, v němž jsou založeny lékařské nálezy a záznamy dřívějších jednání. Konkrétně vycházela z lékařského nálezu praktické lékařky MUDr. K. ze dne 22.12.2015, rehabilitačního vyšetření MUDr. P. z 11.12.2014 a 2.7.2015, revmatologického vyšetření MUDr. Ř. z 26.10.2015, 27.1.2016 a 13.5.2016, neurologického vyšetření MUDr. M. z 5.6.2015, interního vyšetření MUDr. Z. z 7.12.2015, 16.12.2015 a 27.6.2016, MR vyšetření MUDr. L. z 14.10.2010, vyšetření angiologické ambulance MUDr. G. z 19.1.2011, části zdravotní dokumentace neurologa od 3.12.2009 do 17.3.2010 a EMG vyšetření MUDr. V. z 1.12.2009. Dále si posudková komise vyžádala zdravotnickou dokumentaci praktické lékařky MUDr. K., kterou prostudovala a pořídila kopie za období od 20.1.2015, dále kopie rentgenového vyšetření MUDr. P. z 19.4.2016 a interního vyšetření MUDr. Z. z 21.4.2016. V posudkovém závěru je uvedeno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ Ostrava ze dne 17.3.2016 šlo u žalobce o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou bylo onemocnění páteře s minimálním funkčním postižením. Posudková komise hodnotí pokles pracovní schopnosti dle kapitoly XIII, oddíl E, pol. 1, písm. a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve výši 5 %. Pro užití § 3 a § 4 nebyly zjištěny další posudkově významné skutečnosti. Pokles pracovní schopnosti nehodnotí posudková komise dle písmen b), c) nebo d), protože klinické nálezy nedokumentují závažnost funkčních poruch pod těmito písmeny uvedenou. Dle posudku stanoví Posudková komise MPSV v Brně, na rozdíl od posudkového lékaře OSSZ i ČSSZ, jiné písmeno citovaného ustanovení, které lépe odpovídá zjištěnému funkčnímu stavu. U jednání soudu dne 15.11.2016 žalobce zopakoval předchozí argumentaci uvedenou u jednání dne 26.7.2016 s tím, že dříve byl u něj pokles pracovní schopnosti posouzen v rozsahu 25 % a poté 30 %. Žalobce opakovaně argumentoval vyšetřeními, která absolvoval v červnu tohoto roku a dalšími, která jej teprve čekají. Žalobce potvrdil, že Posudková komise MPSV ČR v Brně měla k dispozici veškerou podkladovou dokumentaci. Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobce, ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobce, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť v komisi byla vedle posudkové lékařky i lékařka z oboru neurologie. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, na základě zdravotní dokumentace žalobce i osobního vyšetření při jednání posudkové komise. S ohledem na námitky žalobce, vyžádal si soud srovnávací posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Brně. Tento posudek byl také vypracován v řádném složení a se všemi zákonnými náležitostmi. Posudková komise MPSV ČR v Brně ve srovnávacím posudku učinila stejný závěr, jako Posudková komise MPSV ČR v Ostravě, a to že u žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu došlo k poklesu pracovní schopnosti v míře 5 %. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit závěry těchto posudků. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Vzhledem k tomu, že u žalobce v takovém rozsahu pokles pracovní schopnosti prokázán nebyl, není možno jej považovat za invalidního. Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalované prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení

Proti výroku tohoto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů od dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem Brno, Moravské náměstí 6 a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 15.11.2016 Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně