19 Ad 18/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce E. B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27.4.2016, o invalidním důchodu, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované ze dne 27.4.2016 č. j. X, kterým byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 21.3.2016, jímž byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod, bylo potvrzeno. Žalobce namítal, že žalovaná postupovala, z hlediska posouzení zdravotního stavu při přezkoumání rozhodnutí, naprosto totožně jako prvoinstanční orgán, tudíž nemohla dojít ke správnému závěru a pouze zopakovala nesprávnost posouzení. V doplnění žaloby žalobce poukázal na to, že v řízení o napadeném rozhodnutí nedošlo k řádnému posouzení jeho zdravotního stavu a posudkový lékař aplikoval předmětné vyhlášky upravující rozsah a kategorizaci jednotlivých zdravotních postižení velmi úzkým způsobem, tak aby výsledná snížená pracovní schopnost žalobce byla nižší, než je zákonný limit pro přiznání invalidity prvního stupně. Žalobce také namítal, že žalovaná nechtěla přistoupit na návrh žalobce na nové posouzení zdravotního stavu poté, co žalobce absolvoval nové vyšetření s pozitivním nálezem. Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že s ohledem na námitky žalobce, týkající se výhradně posouzení zdravotního stavu, navrhuje jeho přezkoumání posudkovou komisí MPSV ČR a rozhodnutí ve věci samé ponechává na výsledku dokazování a úvaze soudu. Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 21.3.2016 č.j. X bylo rozhodnuto o zamítnutí žádosti o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále „zdp“). Z odůvodnění plyne, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 8.3.2016 žalobce není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. V posudkovém závěru posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 8.3.2016 je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 21.3.2016 podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 27.4.2016 tak, že se námitky zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 21.3.2016 se potvrzuje. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného lékařem LPS ČSSZ dne 20.4.2016, v jehož posudkovém závěru se uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je algický vertebrogenní syndrom krční, hrudní a lumbální páteře. Dysfunkce zejména distálních bederních segmentů lehkého stupně na basi spondylosy a spondylartrosy. Bez radikulárního vyjádření na horních či dolních končetinách. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, pol. 1b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %, což je horní hranice rozpětí 10 – 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 cit. vyhlášky nemění. Nejsou splněna kritéria pro hodnocení dle položek 1c a 1d. Dle posudku lékaře LPS ČSSZ se jedná o postižení více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, poruchu statiky a dynamiky. Bez známek poškození nervu, přičemž některé denní aktivity jsou vykonávány s obtížemi. Zdravotní stav je možno považovat za stabilizovaný na stávající funkční úrovni. V uvedeném posudku je konstatováno, že žalobce má zachovanou pracovní schopnost s využitím dosaženého vzdělání, znalostí a zkušeností s menšími nároky na tělesné schopnosti. K datu napadeného rozhodnutí i k datu jednání o námitkách lékař LPS ČSSZ konstatoval, že nebyly zjištěny skutečnosti, které by vedly ke změně posudkového závěru lékařky LPS OSSZ Ostrava. Na základě tohoto provedeného průzkumu lékař LPS ČSSZ dospěl k výsledku, že posudkový závěr LPS OSSZ Ostrava ze dne 8.3.2016 lze potvrdit. V posudkovém zhodnocení je podrobně rozvedeno, z jakých podkladů posudkový lékař vycházel při vypracování posudku. Posudkem Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 6.10.2016, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 27.4.2016 nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Při vypracování posudku posudková komise MPSV vycházela z celé zdravotnické dokumentace praktického lékaře Moje Ambulance Ostrava MUDr. J. P. ze dne 18.2.2016, z nálezu neurologa MUDr. K. ze dne 10.3.2014 a z úplné spisové dokumentace OSSZ Ostrava. Žalobce byl přítomen u jednání posudkové komise a vyšetřen přísedící odbornou lékařkou z oboru neurologie. V posudkovém zhodnocení se kromě jiného dále uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu rozhodnutí ČSSZ je postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, pol. 1b, pro které posudková komise MPSV stanovuje míru poklesu pracovní schopnosti 20 %, což je horní hranice z rozmezí 10 – 20 %. V horní hranici jej posudková komise hodnotí zejména pro tzv. „náročnost povolání“ s problematickým zařazením, neboť žalobce není vyučen a dosavadní zaměstnání jako „dělník – vazač“ nelze doporučit jako zásadní. Nejsou splněna kritéria pro vyšší procentuální hodnocení, např. dle položek 1c a 1d, neboť u žalobce nejsou známky poškození nervů, tj. paretické známky na končetinách, sfinkterové potíže, trvalé kořenové dráždění s nutností opakované analgetizace a např. hospitalizace, s těžším funkčním nálezem na páteři – mimo uvedené spondyloarthrotické změny, nejsou herniace apod. Jedná se o postižení více úseků páteře, polytopní blokády s přechodným omezením hybnosti, svalové dysbalance, s poruchou statodynamiky. Žalobce má dle posudku zachovalou pracovní schopnost s využitím dosaženého vzdělání, znalostí a zkušeností, je schopen práce s menšími nároky na tělesné schopnosti, tzn. zejména práce bez zvedání a přenášení těžkých, nadlimitních břemen. Posudková komise MPSV ČR v Ostravě konstatuje, že k datu napadeného rozhodnutí nebyly zjištěny žádné nové skutečnosti, které by vedly ke změně posudkových závěrů LPS OSSZ a LPS ČSSZ, tudíž lze tyto posudkové závěry potvrdit. Posudkové zhodnocení uzavírá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. U jednání soudu dne 1.11.2016 žalobce uvedl, že k posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě nemá výhrady, pouze zdůraznil, že je schopen práce jen za zcela mimořádných podmínek, jak uvádí vyhláška, která na danou věc dopadá. Žalobce konstatoval, že netvrdí, že by pokles míry pracovní schopnosti byl u něj vyšší, než uvádí posudková komise. Na závěr žalobce uvedl, že pouze chce, aby bylo dodrženo to, co uvádějí příslušné vyhlášky. K námitkám žalobce obsaženým v žalobě, jejím doplnění a uvedeným při ústním jednání, soud uvádí, že žalovaná postupovala v souladu s platnou a účinnou legislativou, včetně všech vyhlášek vztahujících se na projednávanou věc. Žalobce byl osobně přítomen na jednáních o posouzení zdravotního stavu lékařem LPS ČSSZ Ostrava MUDr. A. i Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě, kde jej přísedící odborná lékařka z oboru neurologie vyšetřila. Posudky byly řádně odůvodněny a pokles pracovní schopnosti byl stanoven na horní hranici procentního rozmezí dopadajícího na zdravotní postižení žalobce. Proto námitku žalobce, že posudkový lékař aplikoval předmětné vyhlášky upravující rozsah a kategorizaci jednotlivých zdravotních postižení velmi úzkým způsobem, tak aby výsledná snížená pracovní schopnost žalobce byla nižší, než je zákonný limit pro přiznání invalidity prvního stupně, považuje soud za nedůvodnou. Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobce, ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobce, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť v komisi byla vedle posudkové lékařky i lékařka z oboru neurologie. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, na základě zdravotní dokumentace žalobce i osobního vyšetření při jednání posudkové komise. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit závěry Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě, že u žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti v míře 20 %. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Vzhledem k tomu, že u žalobce v takovém rozsahu pokles pracovní schopnosti prokázán nebyl, není možno jej považovat za invalidního. Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalované prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Poučení: Proti výroku tohoto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem Brno, Moravské náměstí 6 a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 1.11.2016 Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně