19 Ad 2/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně Z. F., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 20.11.2015, o invalidním důchodu, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované ze dne 20.11.2015 č.j. X, jímž byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 25.8.2015, kterým byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod, bylo potvrzeno. Žalobkyně shledává závěry posudkového lékaře v rozporu s lékařskými nálezy odborných lékařů, zejména s lékařskou zprávou z Ambulance pro léčbu bolesti MUDr. B. Uvedla, že v roce 2009 při autonehodě utrpěla mnohačetná zranění, která v žalobě vyjmenovala. Žalobkyně namítá, že příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého stavu jsou bolestivé páteřové potíže, jež nepříznivě působí i na její psychický stav, neboť bolesti jsou příčinou její špatné nálady, nervozity a nevrlosti. Má strach, že někde upadne při náhlé bolesti, kdy se jí nenadále podlomí nohy a nebude mít možnost se přidržet. Žalobkyně uvádí, že její zdravotní postižení ji značně ztěžují obecné životní podmínky a vzhledem k jejímu vzdělání a kvalifikaci, s ohledem na její onemocnění a postižení, je schopna výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Žalobkyně dále zdůrazňuje obtížnost najít si zaměstnání, vzhledem k závislosti na požívání léků pro léčbu vysokého tlaku a užívání tablet DHC Continus 90 mg a Talvosilen, což jsou opioidní a návykové látky na tišení bolesti. Tyto léky však neřeší příčinu onemocnění a mohou tedy maskovat závažnost nemoci. Žalobkyně v žalobě navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení žalované k novému rozhodnutí ve věci. Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že se v předmětné věci jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí žalované závislé především na odborném lékařském posouzení a provedení důkazu posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR. Rozhodnutí ve věci samé ponechala žalovaná na úvaze soudu podle závěru posudkové komise. Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 25.8.2015 č.j. X bylo rozhodnuto o zamítnutí žádosti žalobkyně pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále „zdp“). Z odůvodnění plyne, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 5.8.2015 žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 %. V posudkovém závěru posudku LPS OSSZ Karviná ze dne 5.8.2015 je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace se podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově činí 30 %. Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 25.8.2015 podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 20.11.2015 tak, že námitky žalobkyně se zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 25.8.2015 se potvrzuje. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě LPS ČSSZ Ostrava ze dne 5.11.2015, v jehož posudkovém zhodnocení se uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je chronický bolestivý syndrom v oblasti bederní páteře při degenerativních změnách. Jsou přítomny neurogenní klaudikace při stenóze spinálního kanálu v segmentu L4/L5, funkční postižení lehké. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Míru poklesu pracovní schopnosti v uvedeném rozmezí 10 - 20% hodnotí lékařka LPS ČSSZ 20 % s přihlédnutím k celkovému zdravotnímu stavu (dalším zdravotním postižením) a tuto míru navyšuje s přihlédnutím k charakteru zdravotní poruchy, pracovnímu omezení a vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky o 10 %, na celkových 30 %. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídá žádnému stupni invalidity. V uvedeném posudku je konstatováno, že zdravotní postižení žalobkyně není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 1c) a 1d), protože není objektivně prokázáno poškození nervů, porucha statiky a dynamiky páteře je lehká, nejsou přítomny parézy ani atrofie svalové, ani poruchy hybnosti končetin, ani projevy poruchy funkce svěračů. K datu napadeného rozhodnutí lékařka LPS ČSSZ konstatovala, že posudkový závěr lékařky LPS OSSZ Karviná vycházel ze správného použití posudkových kritérií, protože zdravotní stav a stupeň invalidity (pokles pracovní schopnosti) byl posouzen v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb., zdp, a vyhláškou MPSV č. 359/2009 Sb. a ani k datu jednání o námitkách nebyly zjištěny skutečnosti, které by vedly ke změně posudkového závěru. Na základě takto provedeného přezkumu dospěla lékařka LPS ČSSZ k výsledku, že posudkový závěr lékařky LPS OSSZ Karviná ze dne 5.8.2015 lze potvrdit. V posudkovém zhodnocení je podrobně rozvedeno, z jakých podkladů posudková lékařka vycházela při vypracování posudku. Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 14.4.2016, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 20.11.2015 nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. U jednání posudkové komise byla žalobkyně přítomna. Při vypracování posudku posudková komise MPSV vycházela ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. T. a jejího nálezu ze dne 30.6.2015, z nálezů angiologické ambulance MUDr. H. ze dne 30.10.2014, 27.10.2015, 24.1.2013, 28.5.2013, 8.10.2013, z nálezů ambulance pro léčbu bolesti MUDr. B. ze dne 1.7.2015, 26.10.2015, 31.8.2015, 6.9.2013, 23.4.2014, 3.9.2014, 3.11.2014, 19.11.2014, 24.2.2014, 26.8.2015, 24.8.2015, 29.4.2015, 28.8.2015, 10.9.2014, z nálezů neurologické ambulance MUDr. B. ze dne 26.2.2016, 2.3.2015, 3.9.2015, 15.4.2014, 5.12.2014, z nálezu EMG DKK MUDr. J. ze dne 3.2.2015, z nálezu traumatologického centra MUDr. V. ze dne 13.1.2009, z nálezů CT LS páteře MUDr. V. ze dne 13.8.2013, MUDr. M. ze dne 27.8.2015, z propouštěcí zprávy traumatologie FN Ostrava ze dne 14.9.2009, z propouštěcí zprávy kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie FN Ostrava ze dne 6.7.2009, z propouštěcí zprávy chirurgické kliniky FN Ostrava ze dne 20.9.2009, z propouštěcí zprávy ARO FN Ostrava ze dne 20.1.2009, z propouštěcí zprávy chirurgie Nemocnice s poliklinikou Havířov ze dne 7.12.2013, z propouštěcí zprávy infekčního oddělení Nemocnice s poliklinikou Havířov ze dne 20.11.2013, z NsP Havířov z ambulance pro léčbu bolesti MUDr. B. ze dne 21.3.2016, 27.1.2016, z Nemocnice Podlesí z chirurgické cévní ambulance MUDr. F. ze dne 2.2.2016, 8.4.2016, z magnetické rezonance MUDr. H. ze dne 7.4.2016, z Nemocnice Podlesí z centra cévní a miniinvazivní chirurgie – předběžné propouštěcí zprávy od MUDr. F. ze dne 31.3.2016 a z angiologické amb. MUDr. B. ze dne 12.2.2016. Komise při posouzení vycházela také z úplné spisové dokumentace OSSZ v Karviné a spisové dokumentace KS Ostrava včetně žaloby. V komisi byla žalobkyně přešetřena přítomným odborným lékařem -neurologem. V posudkovém zhodnocení se kromě jiného dále uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je chronický bolestivý syndrom v oblasti bederní páteře při degenerativních změnách, jedná se o lehké funkční postižení páteře. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu napadeného rozhodnutí je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 10 – 20 % stanoví posudková komise míru poklesu pracovní schopnosti na horní hranici 20 %. Zdravotní postižení není takového stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti, neboť se nejedná o středně těžké funkční postižení ani o těžké funkční postižení, která jsou uvedena v položkách 1c, 1d ve výše uvedeném oddílu a kapitole přílohy výše citované vyhlášky. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace se podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky navyšuje tato hodnota o 10 % a celkově činí 30 %. Žalobkyně je neschopna práce fyzicky nadměrně namáhavé se zvedáním a přenášením nadlimitních břemen, či práce ve vynucených polohách. Posudková komise MPSV se svým posudkovým zhodnocením ztotožňuje s posudkovým závěrem lékařky LPS OSSZ i lékařky LPS ČSSZ, které rovněž dospěly ke konstatování, že pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činí 30 % a nejedná se o žádný stupeň invalidity. U jednání soudu dne 10.5.2016, žalobkyně popsala své obtíže při hledání vhodného zaměstnání, kdy je mimo jiné odmítána i pro užívání opioidních analgetik. Dále uvedla, že její zdravotní stav je někdy lepší, v odpoledních a večerních hodinách se zhoršuje, snaží se cvičit, někdy nevydrží sedět ani ležet, ale při užívání více léků se cítí omámená. Na dotaz soudu, v souvislosti se sdělením v lékařské zprávě MUDr. W. z dubna 2015, uvedla, že se zúčastňuje prací na domácím hospodářství, stará se o drůbež apod. Zdůraznila, že po těžké autohavárii v roce 2009 nežádala o invalidní důchod, přestože měla vážné zdravotní problémy. K posudku PK MPSV v Ostravě žalobkyně uvedla, že nesouhlasí se závěrem, že se v jejím případě jedná o lehké funkční postižení, ani se stanoveným poklesem pracovní schopnosti o 30 %. Žalobkyně zdůraznila, že dlouhodobě užívá analgetika, ne každý den, a opioidy denně, ráno a večer, k jejichž vlivu na její zdravotní stav a snížení pracovní schopnosti posudková komise dostatečně nepřihlédla. Během dopoledne se i běžnými domácími prácemi unaví natolik, že v poledne je vyčerpaná, a to i z bolestí, kterými trpí. Žalobkyně se již informovala u lékaře na užívání jiných léků od bolesti, ale ten ji vysvětlil jejich nedostatečnou účinnost v porovnání s opioidy, které užívá. Posudek PK MPSV v Ostravě z těchto důvodů považuje za neúplný a nedostatečný, proto navrhuje jeho doplnění. Soud si proto vyžádal doplňkový posudek posudkové komise MPSV v Ostravě s ohledem na námitku žalobkyně o vlivu jí užívaných opioidů a analgetik na její zdravotní stav a s tím spojeného posouzení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. Na základě rozhodnutí předsedy komise bylo jednáno v nepřítomnosti žalobkyně s dostačující podkladovou dokumentací. Posudková komise vycházela ze spisové dokumentace KS Ostrava, včetně žaloby a ze spisové dokumentace posudkové komise MPSV z předchozího řízení. V posudkovém zhodnocení ze dne 1.9.2016 posudková komise konstatuje, že užívání opioidů a analgetik nemá žádný přímý vliv na míru poklesu její pracovní schopnosti a její zdravotní stav, užíváním léků zmírňuje subjektivně pociťované bolesti. Posudková komise si vyžádala lékařskou zprávu z ambulance pro léčbu bolesti ze dne 9.5.2016 navrhovanou u jednání před soudem, včetně celé zdravotní dokumentace z této ambulance a uvádí, že tato zpráva prokazuje pouze subjektivně uváděné akutní zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, což však není z dlouhodobého hlediska posudkově významné a neovlivňuje míru poklesu pracovní schopnosti. Rovněž zbývající nálezy z ambulance pro léčbu bolesti nepřinášejí nové posudkově významné skutečnosti. V závěru posudková komise MPSV uvádí, že trvá v plném rozsahu na svém posudkovém závěru přijatém při jednání dne 14.4.2016. U jednání soudu dne 27.9.2016 žalobkyně uvedla, že dle jejího názoru nejsou závěry posudkové komise správné, její zdravotní stav se nebude zlepšovat, ale zhoršovat a ani jí užívané léky nebudou mít za následek zlepšení jejího zdravotního stavu, neboť mají jen utišující funkci a navíc ji uspávají. Návrh žalobkyně na provedení důkazu lékařskou zprávou z 9.5.2016 z ambulance pro léčbu bolesti soud zamítl, neboť tato zpráva vypovídá o zdravotním stavu žalobkyně až po datu vydání napadeného rozhodnutí, přičemž soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí žalovaného k datu jeho vydání, tj. k 20.11.2015. Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobkyně ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., neboť v komisi byl vedle posudkového lékaře přítomen i lékař z oboru neurologie. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje se posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, na základě zdravotní dokumentace žalobkyně i osobního vyšetření při jednání posudkové komise přítomným neurologem. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit závěry posudkové komise MPSV ČR v Ostravě, že u žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti v míře 30 %. S ohledem na námitku žalobkyně, týkající se jí užívaných analgetik a opioidů, byl posudek doplněn dne 1.9.2016 za účelem posouzení vlivu užívaných léků na zdravotní stav a pokles pracovní schopnosti žalobkyně. Posudková komise MPSV ČR v Ostravě uvedla, že užívání těchto léků nemá přímý vliv na míru poklesu pracovní schopnosti a zdravotní stav žalobkyně, proto trvá na svém posudkovém závěru, že k datu napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Vzhledem k tomu, že u žalobkyně v takovém rozsahu pokles pracovní schopnosti prokázán nebyl, není možno ji považovat za invalidní i přes zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalované prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů od dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem Brno, Moravské náměstí 6 a rozhoduje o ni Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 27.9.2016 Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně