19 Ad 28/2015

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně D. Č., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17.9.2015, o invalidní důchod, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10.7.2015, č. j. X, jímž byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10.7.2015 bylo potvrzeno. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem žalovaného a posudkového lékaře o míře poklesu její pracovní schopnosti. Uvedla, že její zdravotní stav je natolik omezený, že nemůže vykonávat práci uklízečky. Požadovala, aby její zdravotní stav byl znovu posouzen a prošetřena její pracovní schopnost. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla provedení důkazu posudkem příslušné Posudkové komise MPSV ČR a rozhodnutí ve věci samé ponechala na úvaze soudu podle závěrů posudkové komise. Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 10.7.2015, č. j. X byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podkladem rozhodnutí byl posudek Okresní správy sociálního zabezpečení ve Frýdku-Místku ze dne 30.6.2015, podle něhož z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně pouze o 20 %. V posudkovém závěru uvedeného posudku ze dne 30.6.2015 je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII., oddíl E, pol. 1b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzující lékař považoval vertebrogenní algický syndrom Th páteře na podkladě hernie disku Th 10/11 o 3 mm a Th 6/7 o 2 mm a degenerativních změn. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 17.9.2015, č. j. X tak, že námitky zamítla a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10.7.2015 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě České správy sociálního zabezpečení ze dne 8.9.2015, podle něhož rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII., oddíl E, pol. 1b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění. U žalobkyně se jedná o vertebrogenní algický syndrom hrudní a bederní páteře – na podkladě degenerativních změn a stav po M. Scheuermann, diabetes mellitus léčený dietou a perorálními antidiabetiky bez doložených diabetických komplikací, stav po laparoskopické cholecystectomii v roce 2011. Dominujícími potížemi žalobkyně jsou bolesti hrudní a bederní páteře s propagací do hrudníku a břicha, opakovaně absolvovala rehabilitační léčbu. Na MR Th páteře jsou popsány spondylotické změny, nález na tělech a discích odpovídá změnám po M. Scheuermann, je asymetrická protruze disků Th 6/7 (2 mm) a Th 10/11 (3 mm) jen s minimální impresí na ventrální části přilehlé míchy. Objektivně na horních i dolních končetinách jsou reflexy symetrické, výbavné, nejsou přítomny pyramidové jevy, motorika a čití je v normě, svalový tonus a trofika svalů přiměřené. Dynamika na krční a bederní páteři je věková, bez bloku, na hrudní páteři je omezena na 1/2. Na EMG ze dne 10.4.2014 byla popsána lehká až středně těžká akutní radikulopatie L5 zprava a lehká akutní radikulopatie L4 zprava. Schopnost využít dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti jsou zachovány. Žalobkyně je schopna vykonávat dosavadní práci uklízečky. Schopnost rekvalifikace je zachována. Zdravotní stav žalobkyni omezuje pro práci fyzicky těžkou, se zvedáním a přenášením těžkých břemen a práci ve vynucených polohách. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 2.6.2016, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k datu 17.9.2015 žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII., oddíl E, položce 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění. V uvedeném procentuálním rozmezí poklesu pracovní schopnosti 10 až 20 %, hodnotila Posudková komise MPSV s přihlédnutím k uvedeným protruzím, dále diabetu s nutností léčby PAD. Zdravotní postižení však není takového stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Není objektivně prokázáno poškození nervů, porucha statiky páteře, nejsou přítomny parézy ani atrofie svalové, ani poruchy hybnosti končetin, ani projevy funkce svěračů. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je vertebrogenní algický syndrom hrudní a bederní páteře na podkladě degenerativních změn a stav po Mb. Scheuermann. Je přítomna porucha statiky páteře, jsou občasné projevy kořenového dráždění, reflexy a motoriky jsou v normě. Jedná se o postižení lehkého stupně. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity. Posudkový závěr lékaře LPS OSSZ a lékaře LPS ČSSZ vycházel ze správných posudkových kritérií, protože zdravotní stav a stupeň invalidity (pokles pracovní schopnosti) byl posouzen v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 359/2009 Sb., v platném znění. Nebyly zjištěny skutečnosti, které by vedly ke změně posudkového závěru. Posudkové závěry posudkových lékařů LPS OSSZ Frýdek-Místek a LPS ČSSZ lze potvrdit. U žalobkyně je zachována schopnost využít dosavadní vzdělání, znalosti a zkušenosti, schopnost rekvalifikace je též zachována. Uvedený zdravotní stav žalobkyni omezuje pro práci fyzicky těžkou, se zvedáním a přenášením těžkých břemen a práci ve vynucených polohách, dosavadní práce uklízečky je však schopna vykonávat jen za uvedených pracovních podmínek. U jednání soudu dne 21.6.2016 žalobkyně zpochybnila správnost závěrů PK MPSV ČR v Ostravě. Namítala, že z lékařských zpráv MUDr. Š. z května a června roku 2016 kromě jiného plyne, že při velké fyzické zátěži mívá průjmy. Lékařská zpráva o ambulantním vyšetření z 18.3.2015 a lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci z 26.3.2014 vypovídají o tom, že není schopna pracovat ani jako uklízečka a ani jako pracovnice ostrahy. Soudem byl proto vyžádán srovnávací posudek u Posudkové komise MPSV ČR v Brně. Tato komise vypracovala posudek dne 24.8.2016. Členkou komise byla MUDr. I. N. s odborností neurologie. PK MPSV po prostudování podkladové dokumentace konstatovala, že zdravotní stav žalobkyně byl k datu vydání napadeného rozhodnutí dlouhodobě nepříznivý pro chronický bolestivý páteřní syndrom vertebrogenní a diskogenní etiologie a metabolické onemocnění úplavicí cukrovou. Žalobkyně byla vyšetřena na odborných pracovištích pro chronické bolesti hrudní a bederní páteře, jejichž podklady jsou morfologické (anatomické změny) prokázané zobrazovacími metodami. Na MRI popsána přiměřená kyfosa hrudní páteře, spondylotické změny hrudní páteře, dále je popsán mírný posun meziobratlových plotének v etáži T 6/7 a T 10/11, který ale nemá charakter výhřezu (hernie) plotének. Nález na obratlových tělech a discích v úseku hrudní páteře odpovídá změnám po prodělané M. Scheuermann. Na terénu popsaných změn žalobkyně subjektivně uvádí zejména statické a pozátěžové bolesti hrudní a méně i bederní páteře, s projekcí do hrudníku, břicha, bez oslabení dolních končetin. Při klinických vyšetřeních byla prokázána omezená dynamika hrudní a bederní páteře, bez významnější poruchy statiky a jiných poruch typu vrozených nebo získaných deformit, závažné bočitosti páteře apod., dále dysbalance svalového korzetu a hypotonie břišních svalů. Motorika i taktilní čití na DKK symetrické. Na končetinách nebyly objektivními zjištěními prokázány poruchy senze, svalové atrofie ani končetinové parézy s oslabením svalové síly včetně periferie. Na EMG 10.4.2014 popsána lehká akutní kořenová sympt. L5 a L4 vpravo, bez klinického korelátu výpadové (paretické) kořenové symptomatologie na dolních končetinách. Dynamika krční a bederní páteře podle dostupné dokumentace je věková, bez bloku. Z posudkového hlediska šlo o bolestivý syndrom páteře s lehkým funkčním postižením – s postižením více úseků páteře, na podkladě degenerativních změn, s omezením pohyblivosti, svalovou dysbalancí, poruchou dynamiky páteře, s občasnými projevy kořenového dráždění, bez známek poškození nervu. Pro úplavici cukrovou (diabetes mellitus), podle dokumentace bez diabetických komplikací, je žalobkyně léčena dietou a medikamentosně. Posudková komise dospěla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí šlo u žalobkyně o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kap. XIII., oddíl E, pol. 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném k datu napadeného rozhodnutí, pro které je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 20 %. Onemocnění páteře není hodnoceno v položce 1c) nebo 1d), protože ve zjištěné podobě nesplňovalo kritéria funkčních poruch zde uvedených. Nejednalo se o onemocnění páteře se středně těžkým funkčním onemocněním, neboť nebyla trvale přítomna závažná statodynamická porucha více úseků páteře, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře. Rovněž se nejednalo o onemocnění páteře s těžkým funkčním postižením, tj. o těžké postižení statiky a dynamiky více úseků páteře s trvalými projevy kořenového dráždění a s trvalým těžkým funkčně významným neurologickým nálezem – s těžkým poškozením nervů, závažnými parézami, svalovými atrofiemi, poruchami hybnosti končetin, závažnými poruchami funkce svěračů, prokázanými objektivními zjištěními. Hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro jednotlivá zdravotní postižení, uvedená v diagnostickém souhrnu, se nesčítají. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na 20 % (tj. na horní hranici uvedeného rozmezí 10 – 20 %) se zřetelem na doprovodnou polymorbiditu, jejíž funkční závažnost dané hodnocení nepřesahuje, schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo schopnost rekvalifikace. Pro navýšení horní hranice v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu neshledány objektivní, posudkově rozhodné skutečnosti. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. S výsledkem posouzení lékaře LPS OSSZ i lékaře LPS ČSSZ v řízení o námitkách, se PK MPSV ČR v Brně shoduje v určení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, ve stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti a následně i v neuznání žádného stupně invalidity. Posudková komise MPSV ČR v Brně dále uvedla, že posouzení zdravotní způsobilosti ke konkrétní pracovní/výdělečné činnosti je v kompetenci lékaře pracovně lékařské péče. Krajský soud zamítl důkazní návrh žalobkyně na provedení důkazů lékařskými zprávami z 18.3.2015, z 10.4.2014 MUDr. P. a lékařským posudkem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci z 26.3.2014, neboť žalobkyně potvrdila, že uvedené listiny měla posudková komise k dispozici. Soud za tohoto stavu považoval uvedené důkazy za nadbytečné. Dále soud neprovedl důkaz zprávami MUDr. Š. ze dne 17.5.2016 a 17.6.2016, neboť tyto zprávy vypovídají o zdravotním stavu žalobkyně po datu vydání napadeného rozhodnutí a za situace, kdy soud v řízení vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. k datu 17.9.2015, jsou uvedené důkazy irelevantní. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s., zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Krajský soud po provedeném řízení a dokazování vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti 20 %. Posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě a srovnávacím posudkem PK MPSV ČR v Brně nebylo prokázáno jiné zjištění poklesu pracovní schopnosti. Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání, zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě a srovnávací posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Brně. Tyto důkazy považuje soud za stěžejní. Posudkové komise podaly posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byly vypracovány s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně. Komise dospěly ke shodnému závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně je 20 %, tedy že nedosahuje míry, která zakládá invaliditu alespoň I. stupně. Posudková komise MPSV ČR v Brně ve srovnávacím posudku vysvětlila, proč se v případě žalobkyně nejedná o stav odpovídající položce 1c) nebo 1d) kapitoly XIII., oddílu E, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném k datu napadeného rozhodnutí a uvedla, že onemocnění páteře ve zjištěné podobě nesplňovalo kritéria funkčních poruch zde uvedených, nejednalo se o onemocnění páteře se středně těžkým funkčním postižením, neboť nebyla trvale přítomna závažná statodynamická porucha více úseků páteře, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervů, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře. Rovněž se nejednalo o onemocnění páteře s těžkým funkčním postižením, tj. o těžké postižení statiky a dynamiky více úseků páteře s trvalými projevy kořenového dráždění a s trvalým těžkým funkčním významným neurologickým nálezem – s těžkým poškozením nervů, závažnými parézami, svalovými atrofiemi, poruchami hybnosti končetin, závažnými poruchami funkce svěračů, prokázanými objektivními zjištěními. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit shodné závěry Posudkových komisí MPSV ČR v Ostravě a v Brně. Oba posudky lze považovat za úplné ve skutkových zjištěních a přesvědčivé, co do posudkových závěrů a soud souhlasí s jejich hodnocením, pokud jde o určení zdravotního postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jakož i posouzení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti vyplývajícího z tohoto postižení. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Vzhledem k tomu, že u žalobkyně v takovém rozsahu pokles pracovní schopnosti prokázán nebyl, není možno ji považovat za invalidní i přes zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalované prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č.

6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 20.9.2016 Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně