19 Ad 29/2015

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně H. K., zastoupené JUDr. Světlanou Richtárovou, advokátkou se sídlem Opava, Předměstí, Hauerova 725/3, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 29.10.2015, o invalidním důchodu, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované ze dne 29.10.2015 č. j. X, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 28.8.2015, jímž byla žalobkyni zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, bylo potvrzeno. Žalobkyně namítala, že považuje napadené rozhodnutí za nesprávné, neboť její zdravotní stav neodpovídá určenému stupni invalidity. Uvedla, že dle sdělení ošetřujícího lékaře trpí vzácným onemocněním, které zapříčiňuje neustále se tvořící nezhoubné nádory v jednom místě. Chirurgické odstranění nepomáhá a nádory prorůstají do kostí a šlach, kde ani není chirurgické odstranění možné, vyjma odstranění části končetiny. Žalobkyně uvedla, že vzhledem k nutnosti používat berle, bolestivému stavu a pravidelným rehabilitacím, si nedovede představit, že by se vrátila do své předchozí dělnické profese. Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 22.10.2015, který dle jejího názoru splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti. Posudek se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a posudkový lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. S ohledem na námitky žalobkyně, navrhla provést důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR. Za takto zjištěného skutkového stavu žalovaná nadále trvá na svém rozhodnutí a navrhla zamítnutí žaloby. Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 28.8.2015 č. j. X bylo rozhodnuto o zamítnutí žádosti žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále „zdp“), pro nesplnění podmínek ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) a c) téhož zákona. Žalobkyni nadále náležel invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Z odůvodnění plyne, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Opava ze dne 19.8.2015 je žalobkyně podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zdp nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně. V posudkovém závěru posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Opava ze dne 19.8.2015 je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XIII., odd. C, pol. 2b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25 %. Vzhledem k dalším postižením zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově činí 35 %. Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 28.8.2015 podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 29.10.2015 tak, že se námitky zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 28.8.2015 se potvrzuje. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného posudkovou lékařkou LPS ČSSZ dne 22.10.2015, v jehož posudkovém závěru se uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je stav po opakovaném odstranění nezhoubného nádoru, fibrolipomu z oblasti před mediálním kotníkem a z nártu pravé nohy v červnu 2007, listopadu 2013 a září 2015, s přetrvajícím omezením hybnosti hlezenního kloubu a prstů pravé nohy, s bolestivým syndromem. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XIII., odd. C, pol. 2b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažné vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, se procentní míra poklesu pracovní schopnosti podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvyšuje o 10 %, celkově činí 35 %. Míru poklesu pracovní schopnosti hodnotí posudková lékařka LPS ČSSZ s ohledem na krátký interval od posledního operačního zákroku horní hranicí z daného rozmezí (15 - 25 %), kterou navyšuje o 10 % s ohledem na dělnickou profesi a přidružené choroby, na celkových 35 %. V uvedeném posudku je konstatováno, že zdravotní postižení žalobkyně není takového stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 2c kap. XIII, odd. C přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., protože se nejedná o postižení dvou končetin, se závažnou poruchou funkce končetin. K datu napadeného rozhodnutí a k datu posouzení zdravotního stavu v rámci řízení o námitkách zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal nadále prvnímu stupni invalidity. K datu napadeného rozhodnutí lékařka LPS ČSSZ konstatovala, že posudkový závěr lékařky LPS OSSZ Opava vycházel ze správného použití posudkových kritérií, protože zdravotní stav a stupeň invalidity (pokles pracovní schopnosti) byl posouzen v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a vyhláškou MPSV č. 359/2009 Sb. Na základě takto provedeného přezkumu dospěla lékařka LPS ČSSZ k výsledku, že posudkový závěr lékařky LPS OSSZ Opava ze dne 19.8.2015 lze potvrdit. V posudkovém zhodnocení je podrobně rozvedeno, z jakých podkladů posudková lékařka vycházela při vypracování posudku. Posudkem Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 6.5.2016, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) téhož zákona. Jednalo se o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Jednání posudkové komise dne 6.5.2016 byla žalobkyně přítomna. Při vypracování posudku posudková komise MPSV vycházela ze zdravotnické dokumentace praktické lékařky MUDr. V. a z jejího nálezu ze dne 13.1.2015, z propouštěcích zpráv ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc z 16.7.2015 a 11.9.2015, z nálezů ortopedické ambulance MUDr. S. z 22.7.2015, 17.6.2015, 13.5.2015, 30.9.2015, 2.12.2015 a 2.3.2016, MUDr. S. z 16.9.2015, z nálezů neurologické a rehabilitační ambulance MUDr. P. z 12.5.2015 a 15.12.2014, z ortopedie Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. S. z 27.4.2016, z ortopedie MUDr. H. z 13.4.2016, z neurologie MUDr. P. z 28.4.2016 a 28.1.2016, propouštěcí zprávy z hospitalizace na ortopedii ve Fakultní nemocnici Olomouc od 4.4. - 8.4.2016 a z nálezu ortopedické ambulance Fakultní nemocnice Olomouc z 3.2.2016. Posudková komise měla k dispozici také úplnou spisovou dokumentaci OSSZ Opava a spisovou dokumentaci Krajského soudu v Ostravě, včetně žaloby. V posudkovém zhodnocení se kromě jiného dále uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po opakovaném odstranění nezhoubného nádoru – fibrolipomu z oblasti před mediálním kotníkem a z nártu pravé nohy s přetrvajícím omezením hybnosti hlezenného kloubu a prstů pravé nohy, s bolestivým syndromem. Posudková komise MPSV ČR v Ostravě stanoví jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 29.10.2015 zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XIII., oddílu C, položce 2b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 15 – 25 % stanoví posudková komise horní hranicí 25 %. Vzhledem k ostatním zdravotním postižením se procentní míra poklesu pracovní schopnosti navyšuje dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o 10 %, celkově činí 35 % a nadále se tedy jedná o invaliditu I. stupně. Žalobkyně je dle uvedeného posudku schopna práce s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti, v podstatně menším rozsahu a intenzitě se snížením alespoň o třetinu, bez delšího stání a chůze. Žalobkyně je schopna využít dosažené vzdělání, znalosti a zkušenosti, je schopna rekvalifikace i práce v dělnických profesích. Zdravotní postižení žalobkyně není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 2c v oddílu C, kapitole XIII. přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., protože se nejedná o oboustranné postižení se závažnou poruchou funkce končetin. Posudková komise MPSV ČR v Ostravě plně souhlasí s posudkovým hodnocením lékařky OSSZ Opava i lékařky ČSSZ Ostrava v námitkovém řízení, kteří rovněž dospěli ke stejnému posudkovému závěru. Posudková komise k námitce žalobkyně uvedené v žalobě uvedla, že potřeba rehabilitace není důvodem pro invalidizaci, může maximálně odůvodňovat, dle zvážení ošetřujícího lékaře, vystavení dočasné pracovní neschopnosti. U jednání soudu dne 12.7.2016 žalobkyně namítala, že si posudková komise nevyžádala zdravotní dokumentaci odborného lékaře MUDr. S., ortopeda z Fakultní nemocnice v Olomouci, kde se žalobkyně podrobuje operacím. Posudková komise měla k dispozici od tohoto lékaře pouze lékařskou zprávu doloženou žalobkyní, stejně jako posudkoví lékaři při vypracování předchozích posudků. Dále se žalobkyně domnívá, že Posudková komise MPSV ČR v Ostravě zasedala v jiném složení, než bylo původně plánováno, neboť ji telefonicky kontaktoval předseda komise Z., ale nikdo takový v komisi nebyl. Žalobkyně také zdůraznila, že v komisi nebyl přítomen specialista na nádory, komise podrobně nezkoumala její zdravotní stav a špatně vyhodnotila výkonnost, pohyblivost a schopnost pracovat v dělnických profesích. Její zdravotní stav se stále zhoršuje, musí absolvovat zákroky v celkové narkóze a následné hojení trvá delší dobu, kdy není schopna pracovat. Žalobkyně navrhla provést jako důkazy na prokázání svých tvrzení lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci z 10.3.2015, dohodu o rozvázání pracovního poměru z 10.3.2015, lékařské zprávy MUDr. V. z 27.4.2015, potvrzení Úřadu práce – pobočky v Ostravě z 29.6.2016 a lékařské zprávy MUDr. M. H. z 13.4.2016 a MUDr. S. z 27.4.2016. Soud si proto vyžádal doplňující posudek Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě, s ohledem na namítanou neúplnost zdravotnické dokumentace. Posudková komise vycházela při vypracování doplňujícího posudku ze dne 8.9.2016 ze spisové dokumentace PK MPSV z předchozího řízení, lékařského posudku MUDr. F. o zdravotní způsobilosti k práci z 10.3.2015, dohody o rozvázání pracovního poměru z 10.3.2015, lékařské zprávy praktické lékařky MUDr. V. z 27.4.2015, potvrzení Úřadu práce – pobočky v Ostravě z 29.6.2016 a zdravotní dokumentace z ortopedie Fakultní nemocnice Olomouc. Posudková komise jednala dne 8.9.2016 v nepřítomnosti žalobkyně na základě dostačující podkladové dokumentace. V posudkovém zhodnocení posudková komise konstatuje, že při svém jednání dne 6.5.2016 měla k dispozici lékařské nálezy ambulance Fakultní nemocnice Olomouc, mezi nimiž byly i lékařské nálezy ortopeda MUDr. S. Posudková komise také nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že dne 6.5.2016 zasedala v jiném složení než bylo plánováno, neboť v komisi nedošlo k žádným personálním změnám. K námitce nedostatečné odbornosti přísedícího lékaře uvádí, že přísedící ortoped přítomný při jednání posudkové komise je dostatečně erudovaným odborníkem, který má letité zkušenosti i s nádorovými onemocněními z oblasti ortopedie. Zdravotní stav žalobkyně byl zkoumán objektivně, správně vyhodnocen včetně pracovní rekomandace uvedené v posudkovém zhodnocení ze dne 6.5.2016. Posudková komise prostudovala doložené listinné důkazy a vyžádanou zdravotní dokumentaci ortopedického oddělení včetně ambulance ve Fakultní nemocnici Olomouc a konstatuje, že tyto listiny nepřinášejí nové posudkově významné skutečnosti. V závěru posudková komise MPSV uvádí, že trvá v plném rozsahu na svém posudkovém závěru přijatém při jednání dne 6.5.2016. U jednání soudu dne 4.10.2016 žalobkyně namítala, že posudkové závěry stále považuje za nesprávné a podjaté, přičemž k jednání posudkové komise nebyla ani pozvána. Předloženou zprávu MUDr. S. z 10.8.2016 doplňující posudek neuvádí a tvrzení posudkové komise, že si vyžádala zprávy od MUDr. S. si žalobkyně nemohla prověřit, když nebyla při jednání přítomna. V posudku není citována doložená zpráva MUDr. S. z 10.8.2016 a také se nevypořádává s obsahem lékařské zprávy MUDr. S. z 27.4.2016, konkrétně s pasáží zprávy označené „Res“. Žalobkyně považuje posudek i jeho doplnění za neobjektivní, posudek nesprávně zhodnocuje její pohyblivost, schopnost pracovat v dělnických profesích a nevyhodnocuje neustálé zhoršení zdravotního stavu. Soudem byl proto vyžádán srovnávací posudek u Posudkové komise MPSV ČR v Brně. V posudku ze dne 1.12.2016 se konstatuje, že k datu napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) téhož zákona. Jednalo se o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna a vyšetřena přítomnými lékaři. Při vypracování posudku Posudková komise MPSV ČR v Brně vycházela z lékařského nálezu praktické lékařky MUDr. V. z 13.1.2015, ortopedických nálezů MUDr. S. z 16.9.2015, MUDr. S. Ph.D. Fakultní nemocnice Olomouc z 13.5.2015, 17.6.2015, 22.7.2015 a 30.9.2015, MUDr. F. Nemocnice Opava z 19.11.2013, 11.12.2014 a 22.1.2015, MUDr. O. Fakultní nemocnice UsA Brno z 26.1.2015, GE nálezu MUDr. R. z 15.12.2011, 3.1.2012, 19.3.2012, 26.2.2013 a 2.3.2015, dále z propouštěcích zpráv ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc od 14.7.2015 – 16.7.2015 a 7.9.2015 – 11.9.2016, neurologických nálezů MUDr. P. z 15.12.2014 a 12.5.2015, zprávy CGB laboratoře Ostrava MUDr. Ž. z 9.1.2012, endoskopického nálezu z Vítkovické nemocnice Ostrava z 27.3.2012 a zapůjčených zdravotních dokumentací praktické lékařky MUDr. V. a ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc včetně nálezů MUDr. S. Posudková komise měla k dispozici také úplnou spisovou dokumentaci OSSZ Opava včetně záznamů o jednáních a lékařských nálezů a spis Krajského soudu v Ostravě včetně rozhodnutí a žaloby. V posudkovém závěru je uvedeno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí se z dlouhodobého hlediska jednalo o stav po opakovaném odstranění nezhoubných útvarů v měkkých tkáních oblasti hlezna a dorza pravé nohy bez zjištěných změn anatomických poměrů v dané oblasti. Funkčně minimálně významné omezení hybnosti prstů nohy vlivem srůstů šlach v nártu a omezení hybnosti hlezna asi o 1/3 bez strukturálního podkladu, jenž přetrvaly po léčené infekční pooperační komplikaci v roce 2013, hodnotí posudková komise jako funkční poruchu končetiny vzniklou následkem operace dle kap. XV., oddílu B přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Poruchy v oblasti hlezenního kloubu a v oblasti nohy nebo prstů jsou hodnoceny v položkách 11 a 12. K položce 11 posudková komise uvádí, že omezení pohybu v hlezenním kloubu bylo lehkého stupně, tudíž hodnoceno poklesem pracovní schopnosti o 10 %. Anatomické postavení všech struktur bylo v normě, bylo zjištěno omezení hybnosti prstů, což lze považovat za lehkou poruchu funkce nohy (bez deformity) a bylo by hodnoceno podle položky 12a) nebo 12c), taktéž 10 % poklesu pracovní schopnosti. Výrazné deformity a poruchy funkce nohy – položka 12b), pro něž je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti o 20 – 30 %, prokázány nebyly. Další choroby uvedené v diagnostickém souhrnu nezpůsobovaly podstatnější dlouhodobé omezení pracovní schopnosti. Posudková komise MPSV ČR v Brně hodnotí pokles pracovní schopnosti dle kapitoly XIII, oddíl C, pol. 2b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve výši 25 %. Vzhledem k doporučení končetinu odlehčovat a předchozím vykonávaným výdělečným činnostem v dělnických profesích zvyšuje posudková komise hodnocení o 10 %, tudíž pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 35 %. U jednání soudu dne 20.12.2016 žalobkyně navrhla vyhovět žalobě, neboť přestože si je vědoma závěrů srovnávacího posudku, je nadále přesvědčena, že její zdravotní stav neodpovídá napadenému rozhodnutí. Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobkyně, ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobkyně, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť v komisi byl vedle posudkového lékaře i lékař z oboru ortopedie. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, na základě zdravotní dokumentace žalobkyně. S ohledem na námitky žalobkyně, vyžádal si soud srovnávací posudek Posudkové komise MPSV ČR v Brně. Tento posudek byl také vypracován v řádném složení a se všemi zákonnými náležitostmi. V posudkové komisi byl přítomen lékař z oboru ortopedie, který žalobkyni vyšetřil. Posudková komise MPSV ČR v Brně ve srovnávacím posudku učinila stejný závěr, jako Posudková komise MPSV ČR v Ostravě, a to že u žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu došlo k poklesu pracovní schopnosti v míře 35 %. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit závěry těchto posudků, že u žalobkyně šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 35 % a je invalidní v I. stupni. K námitkám, týkajících se obsazení Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě, které žalobkyně uvedla u jednání soudu dne 12.7.2016, soud uvádí, že komise zasedala v řádném složení, byl v ní i lékař s odpovídající odborností pro obor ortopedie a je jen ničím nepodloženou spekulací tvrzení žalobkyně, že posudková komise měla původně jednat v jiném složení. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Vzhledem k tomu, že u žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu došlo k datu vydání napadeného rozhodnutí k poklesu pracovní schopnosti jen v míře zakládající invaliditu I. stupně, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalované prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti výroku tohoto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů od dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem Brno, Moravské náměstí 6 a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 20.12.2016 Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně