19 Ad 35/2013

Rubrum

19Ad 35/2013-42 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce R. Č., zastoupeného JUDr. Janou Brhlovou, advokátkou se sídlem Karola Śliwky 129/12, Karviná-Fryštát, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 23.7.2013, o změnu výše invalidního důchodu, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádnému z účastníků se n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

III. Odměna advokátky JUDr. Jany Brhlové se určuje částkou 3.553,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě do 60ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobci byla snížena ode dne 12.6.2013 výše invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně.

2. Žalobce podal u zdejšího soudu v zákonné lhůtě žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. V žalobě uvedl, že jeho zdravotní stav nebyl dostatečně zjištěn, LPK si nevyžádala lékařské vyšetření a vycházela ze starých nálezů a útržkových zpráv z kontrolního vyšetření. Z posudku LPK a námitkové LPK vyplynulo, pokračování -2- 19Ad 35/2013 že se zabývaly pouze postavením komponentů z jedné ortopedické kontroly a nezabývaly se celou zprávou, tedy vyšly z toho, že má po výměně rok, a tudíž podle časového období je plně schopen s poklesem pracovní schopnosti jen o 40 % pracovat. Nebylo zohledněno, že u něj byla provedena velmi komplikovaná RETEP, doprovázena těžkou sepsí a při extrakci TEP v pánevní kosti tříštivá fraktura. Je nucen používat francouzské hole pro odlehčení, má velké bolesti celého těla, při hygieně a oblékání se neobejde bez asistence další osoby, neujde ani 100 metrů a nemůže ani nakoupit. Je vyučen v dělnické profesi a veškeré ostatní profese a rekvalifikace byly ryze manuální, což je neschopen s ohledem na zdravotní obtíže vykonávat. Navrhl napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalované k dalšímu řízení a současně navrhl, aby byl znovu kompletně vyšetřen.

3. Žádosti žalobce ze dne 29.11.2013 o ustanovení zástupce bylo zdejším soudem vyhověno (usnesení ze dne 19.12.2013 č.j. 19Ad 35/2013-30) a žalobci byl zástupce z řad advokátů ustanovení jak uvedeno v záhlaví.

4. Žalovaná k žalobě ve svém písemném vyjádření uvedla, že v předmětné věci se jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem a její rozhodnutí je tak závislé na odborném lékařském posouzení. Navrhla provedení důkazu posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR a rozhodnutí ponechala na úvaze soudu dle výsledku dokazování.

5. Napadeným rozhodnutím žalovaná změnila rozhodnutí ze dne 19.4.2013 č.j. X tak, že účastníku řízení podle § 56 odst. 1 písm. d) a § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění od 12.6.2013 snížila invalidní důchod pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně ve výši 7.338,- Kč měsíčně. V odůvodnění žalovaná uvedla, že svým rozhodnutím ze dne 19.4.2013 snížila účastníku řízení invalidní důchod pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně ve výši 5.668,- Kč měsíčně s odkazem na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 14.2.2013, dle kterého v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost o 40 %. V rámci námitkového řízení novým posudkem o invaliditě ze dne 25.6.2013 bylo prokázáno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XV, odd. B, položka 8.b, přílohy k vyhlášce MPSV ČR č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti o 40 % a s odkazem na § 3 odst. 2 cit. vyhlášky došlo k navýšení o dalších 10 % na celkovou míru poklesu pracovní schopnosti 50 %.

6. Ze správního spisu bylo zjištěno, že lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné dne 14.2.2013 v rámci kontroly invalidity posoudil zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý, s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XV, odd. B, položka 8.b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s poklesem míry pracovní schopnosti o 40 %, přičemž míra poklesu se ve smyslu § 3 cit. vyhlášky nemění. Dále, že proti předchozímu šetření došlo ke stabilizaci zdravotního stavu, je po reTEP levé kyčle s uspokojivým efektem, t.č. bez známek zánětlivých komplikací, funkčně možno hodnotit jako středně těžké postižení levé dolní končetiny. Na základě tohoto posouzení žalovaná rozhodla dne 19.4.2013 tak, že podle pokračování -3- 19Ad 35/2013 ust. § 56 odst. 1 písm. d) a ust. § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění od 12.6.2013 snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně s odkazem na posudek OSSZ Karviná ze dne 14.2.2013. K žalobcovým námitkám ze dne 16.5.2013 žalovaná znovu hodnotila stupeň invalidity a posudkový lékař v posudku ze dne 25.6.2013 vyslovil, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je středně těžké omezení hybnosti v levém kyčelním kloubu po složité implantaci a reimplantaci totální endoprotézy s posudkovým hodnocením podle kap. XV, odd. B, položka 8.b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti 40 % a vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, se podle § 3 odst. 2 cit. vyhlášky tato hodnota zvyšuje o 10 %, na celkových 50 %. Dále posudkový lékař v posudku uvedl, že od reimplantace dne 19.3.2012 došlo k dostatečné stabilizaci zdravotního stavu na současné funkční úrovni. Na základě tohoto posudku žalovaná vydala napadené rozhodnutí.

7. Z historie správního spisu zjištěno, že žalobce byl uznán plně invalidní od 3.12.2007 v rámci řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity u jednání okresní správy sociálního zabezpečení dne 18.12.2007. Invalidním byl uznán z důvodu, že se jednalo o rekonvalescenci po operaci levé kyčle pro coxartrózu těžkého stupně postdysplastickou (operace 6.9.2007). Při kontrole v roce 2009 (10.2. a 31.3.2009) již bylo vysloveno lékařem OSSZ, že se nejedná nadále o plnou invaliditu, ale invaliditu částečnou s poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 35% tehdy dle kap. XV, odd. H, pol. 50.1 přílohy č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb. a za rozhodující onemocnění byl stanoven stav po operaci levé kyčle pro coxartrózu těžkého stupně. Další jednání na OSSZ se uskutečnilo dne 14.12.2011 z důvodu řízení na základě vlastní žádosti o prodloužení výplaty nemocenského se závěrem, že stav po TEP levé kyčle pro coxarthrózu v r. 2007, nyní hospitalizován od 16.8.2011 do 7.9.2011 pro uvolnění obou komponent TEP, stav komplikován stafylokokovou sepsí a akutním selháním ledvin s posudkovým hodnocením, že léčba bude dlouhodobá, není předpoklad návratu do pracovního procesu v dohledné době a prodloužení nemocenských dávek není doporučeno. Dle posudku OSSZ ze dne 24.1.2012 stanoven pokles pracovní schopnosti o 70 % s datem změny stupně invalidity od 28.11.2011; za rozhodující onemocnění byl stanoven stav po TEP levé kyčle pro coxartrózu s komplikacemi ve smyslu infikování endoprotézy s posudkovým hodnocením dle kap. XV, odd. B, pol. 8 písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Po kontrole v roce 2012 proběhla dne 19.3.2012 reTEP levé kyčle, kdy pooperační průběh klidný.

8. Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 22.11.2013, který byl vypracován k žádosti soudu, bylo prokázáno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný stavem po složité implantaci a reimplantaci totální endoprotézy levého kyčelního kloubu pro postdysplastickou coxarthrózu s výsledným středně těžkým omezením hybnosti v levé kyčli. Dále chronickým bolestivým syndromem bederní páteře při degenerativních změnách na páteři a vadné statice, diabetes mellitus kompenzovaný dietou a perorálními antidiabetiky, esenciální hypertenzí I. a obezitou. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, s největším dopadem na omezení pokračování -4- 19Ad 35/2013 fyzických schopností a na pokles pracovní schopnosti byl stav po složité reimplantaci totální endoprotézy levé kyčle v březnu 2012 s výslednou středně těžkou poruchou – s podstatným omezením hybnosti v levém kyčelním kloubu, se značným snížením celkové pohyblivosti a omezením některých denních aktivit. Součástí dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jsou i další uvedené chorobné stavy, z nichž páteřové onemocnění se rovněž podílí na poklesu pracovní schopnosti. Oproti době uznání invalidity došlo ke zlepšení zdravotního stavu, neboť byly zvládnuty zánětlivé komplikace, došlo k reimplantaci TEP, zvýšení zatížitelnosti operované končetiny, došlo k dohojení operačních změn, zdravotní stav je stabilizován a výsledný stav se již jeví jako trvalý. Posudkově odpovídá hodnocení dle kap. XV, odd. B, položky 8, písm. b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., nejsou splněna klinická kritéria pro posouzení dle písmena c). Pracovně je žalobce omezen pro práce s větší zátěží levé dolní končetiny, déle trvající chůzí, zejména v nerovném terénu, pro práce spojené se zvedáním a nošením břemen, déle trvající stání. Je schopen vykonávat práce s malou fyzickou náročností, převážně vsedě, je schopen i rekvalifikace. Míra poklesu pracovní schopnosti je stanovena o 40 % a s přihlédnutím k charakteru práce a dalším onemocněním, které jsou součástí dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, se ve smyslu § 3 cit. vyhlášky stanovené procento navyšuje o dalších 10 procentních bodů na celkových 50 %. Žalobce je invalidní ve II. stupni s datem vzniku 14.2.2013 a s dobou platnosti do ledna 2016.

9. Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti o 50 %, a to v rámci námitkového řízení, neboť lékařem OSSZ byl pokles pracovní schopnosti stanoven toliko v míře 40 %.

10. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

11. Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění, s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů ortopedických a na základě vlastního vyšetření v komisi. Zdravotní stav při jednání posudkové komise oproti správnímu řízení spolu s posudkovou lékařkou hodnotil i odborný lékař ortoped. Komise na základě odborných lékařských nálezů z období před datem vydání napadeného rozhodnutí dospěla k závěru, že pokles pokračování -5- 19Ad 35/2013 pracovní schopnosti u žalobce je 40 % a s ohledem na další onemocnění a charakteru práce došlo k navýšení o dalších 10 procentních bodů na celkových 50 %, tedy, že nedosahuje míry, která zakládá invaliditu III. stupně. Posudková komise zaujala jednoznačný závěr, že u žalobce došlo ke zlepšení zdravotního stavu, když došlo k dohojení zánětlivých komplikací, k dohojení operačních změn a zdravotní stav je stabilizován. Soud nezpochybnil přesvědčivost uvedeného posudku, neboť dle kap. XV, odd. B, položky 8 přílohy vyhl. č. 359/2009 Sb. jsou hodnoceny endoprotézy na dolních končetinách, endoprotézy kyčelního, kolenního, hlezenného kloubu a posudkovým hlediskem je omezení rozsahu pohybu, svalové síly, funkce končetiny a celková pohyblivost, chůze, stání a dopad na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Posudková komise na základě odborných lékařských nálezů a vlastního vyšetření žalobce dospěla k závěru, že u žalobce se jedná o středně těžkou poruchu, s poruchou motorických funkcí končetiny, svalovými atrofiemi, podstatným omezením hybnosti kyčelního kloubu, se značnými snížením celkové pohyblivosti s omezením některých denních aktivit. Tento zdravotní stav je dle kap. XV, odd. B, položky 8 písm. b) přílohy vyhl. č. 359/2009 Sb. možno hodnotit mírou poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30-40 %; u žalobce byl hodnocen 40 % a s ohledem na další onemocnění došlo k navýšení dalších možných max. 10 procentních bodů. U žalobce nebyl prokázán stav zařaditelný pod písm. c) vyznačující se (k datu napadeného rozhodnutí) uvolněním jedné nebo obou komponent nebo s progresí deformace nebo s neúplnou zlomeninou dříku nebo s úplnou zlomeninou nebo s recidivující subluxací nebo luxací endoprotézy nebo s infikovanou endoprotézou nebo stavem se závažnou pooperační poruchou motorických funkcí na obou dolních končetinách.

12. Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity třetího stupně je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 70 %, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, není žalobce k datu napadeného rozhodnutí invalidní ve třetím stupni, nýbrž toliko invalidní druhého stupně. S ohledem na uvedené, soud žalobě nevyhověl.

13. Soud přezkoumal rozhodnutí v souladu s ust. § 75 zákona č. 150/202 Sb. v rozsahu žalobou vytýčených žalobních bodů a dle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

14. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl úspěšný a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d odst. 1 zákona č. 582/91 Sb., v platném znění).

15. Usnesením zdejšího soudu, s odkazem na odstavec [3] tohoto rozsudku, byla žalobci k jeho žádosti ustanovena zástupkyně z řad advokátů. Tato účtovala na náhradě nákladů řízení odměnu za dva úkony právní služby, a to převzetí, přípravu a účast u jednání soudu plus dva režijní paušály, cestovné ve výši 336,- Kč při použití osobního vozidla KIA Sportage, RZ X, při spotřebě paliva 8,4 l/km a vzdálenosti 50 km plus DPH, o čemž předložila osvědčení. Zástupci byla přiznána odměna za dva úkony právní služby ve výši 2.000,- Kč (2 x 1.000,- Kč) dle § 11 odst. 1 písm. b/, g/ ve spojení s ust. § 9 odst.

2. Dále byl přiznán dvakrát režijní paušál dle § 13 odst. 3 cit. vyhlášky, tj. 600,- Kč. Cestovní výdaje byly přiznány ve vyúčtované výši 336,- Kč. Částka 2.936,- Kč (2.000 + 600 + 336) byla navýšena o 21 % DPH (617,- Kč), na celkových 3.553,- Kč. pokračování -6- 19Ad 35/2013

16. České republice nebyla přiznána náhrada nákladů řízení vzniklých se zastoupením žalobce ustanovenou advokátkou, neboť dle ustanovení § 35 odst. 8 s.ř.s. hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování v takovém případě platí stát. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 11. února 2015 JUDr. Jana Záviská samosoudkyně