19 Ad 42/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně: V. P., zastoupena zákonným zástupcem M.K., bytem O. – L., 17. l X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem 225 08 Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26.9.2016 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 26.9.2016 č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě dne 8.11.2016 se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26.7.2016 č. j. X, kterým jí byla zamítnuta žádost o invalidní důchod a uvedené rozhodnutí ČSSZ ze dne 26.7.2016 bylo potvrzeno.

2. Žalobkyně namítala, že její zdravotní stav odpovídá částečné invaliditě, poukázala na to, že dle zdravotnických posudků byla u ní diagnostikována mentální retardace – postižení lehkého stupně. Podotkla, že tento stav je dlouhodobý. Je v péči psychiatrické ambulance MUDr. M. W., který doporučil posouzení její svéprávnosti. Žalobkyně dále doplnila, že 29.8.2016 podstoupila testy ke zjištění IQ se závěrem IQ 65, což odůvodňuje uznání postižení uvedené v kap. V., položka 8b, vyhlášky č. 359/2009 Sb. Žalobkyně vyslovila přesvědčení, že v rámci tohoto rozmezí jí lze přiznat pokles pracovní schopnosti minimálně o 35 %. Má takové psychické potíže, pro které není schopna samostatně pracovat, pozornost je schopna udržet maximálně 1 hodinu. Po emočním vypětí musí užívat tlumící léky, po kterých je unavená a potřebuje jen spát. Má rovněž velké potíže hospodařit, manipulovat a nakládat s finančními prostředky. Z tohoto důvodu bylo také zahájeno řízení o omezení svéprávnosti u Okresního soudu v Karviné. Řízení je vedeno pod sp. zn. 42 Nc 3302/2017.

3. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 22.9.2016 vypracovaného pro účely řízení o námitkách. V posudkovém hodnocení dospěl posuzující lékař k závěru, že žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 %.

4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 26.7.2016 byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o důchodovém pojištění). Podkladem rozhodnutí byl posudek Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 18.7.2016, podle něhož žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 %. V citovaném posudku o invaliditě ze dne 18.7.2016 se konstatuje, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. V., položce 8b, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Rozhodující příčinou je lehká mentální retardace s deprivační poruchou chování sociálního přizpůsobení. Posuzující lékařka uvedla, že žalobkyně je schopna výkonu soustavné výdělečné činnosti. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 26.9.2016 č. j. X tak, že námitky zamítla a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26.7.2016 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 22.9.2016, v němž lékař LPS ČSSZ učinil závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je lehká mentální retardace. Zdravotní postižení lékař hodnotil dle kap. V., pol. 8b a míru poklesu pracovní schopnosti určil v rozsahu 30 % s tím, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 4 vyhl. č. 359/2009 Sb., nemění. Uvedl rovněž, že zdravotní postižení není takového stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti, dovodil rovněž, že žalobkyně je schopna využít dosažené praktické znalosti, schopnost zaučit se je zachována, pracovní potenciál lze využít v oblasti jednoduchých psychicky nenáročných prací bez zvýšené osobní zodpovědnosti a mimo riziko úrazu. Uzavřel, že zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídá žádnému stupni invalidity.

5. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 30.6.2017, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 26.9.2016 žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Posudek obsahuje výčet lékařských podkladů, z nichž posudková komise vycházela, v diagnostickém souhrnu jsou uvedeny lehká mentální retardace, disharmonický vývoj osobnosti (emoční labilita, ztížená adaptabilita), deprivační porucha chování a sociálního přizpůsobení. Ve velmi stručném posudkovém zhodnocení, které z podstatné části obsahuje výtah z lékařských nálezů, posudková komise uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí je mentální subnorma až lehká mentální retardace s deprivační poruchou chování a sociálního přizpůsobení, která ji doprovází. Dle testů z 30.12.2015 jsou však i výrazné agravační tendence. Psychický stav je stabilní, bez ondulace. Žalobkyně plně orientovaná, psychomotorické tempo přiměřené, myšlení koherentní, bez floridní psychotické produkce. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postižení uvedené v kap. V., položka 8b (postižení je spíše na rozhraní 8a až 8b). V rámci uvedeného rozmezí 30 až 45 % lze dle posudkové komise dle objektivního nálezu ve zdravotnické dokumentaci psychiatra hodnotit maximálně dolní hranicí, tj. 30 %. Bez bližšího odůvodnění posudková komise uvedla, že k datu rozhodnutí nešlo o zdravotní postižení dle položky 8c a 8d.

6. Opatrovník žalobkyně u jednání soudu dne 26.9.2017 přednesl výhrady k výše uvedenému posudku PK MPSV ČR v Ostravě s tím, že žalobkyně považuje uvedený posudek za velmi strohý, neúplný. Opatrovník poznamenal, že žalobkyně je orientovaná místem a časem, ovšem její mentální postižení je takového charakteru, že nepochybně není schopna pracovat. Posudková komise MPSV ČR v Ostravě neposoudila zdravotní stav žalobkyně objektivně. U jednání žalobkyně navrhla důkaz výměnným listem – poukazem k odbornému vyšetření vystaveným MUDr. V. S., praktickým lékařem žalobkyně k tvrzení, že není schopna plného pracovního výkonu.

7. Z listiny vystavené dne 5.9.2017 praktickým lékařem MUDr. V. S. soud zjistil, že praktický lékař žalobkyně vystavil doporučení, aby žalobkyně t. č. ze zdravotních důvodů vykonávala pracovní činnost v ranních směnách v délce do 4 hodin denně.

8. Žalobkyně dále navrhla, aby soud provedl důkaz znaleckým posudkem zpracovaným v řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné ve věci omezení její svéprávnosti MUDr. K.

9. I tomuto důkaznímu návrhu žalobkyně soud vyhověl.

10. Z listiny označené jako znalecký posudek zpracovaný pro účely řízení vedeného u Okresního soudu v Karviné ve věci sp. zn. 42 Nc 3302/2017, ze dne 13.10.2017 zpracovaný znalkyní MUDr. P. P., dříve K. soud zjistil, že u žalobkyně byla zjištěna duševní porucha, jedná se o trvalou duševní poruchu, diagnosticky jde o lehkou mentální retardaci s poruchami chování a afektivními poruchami, F70.1 dle Mezinárodní klasifikace nemocí. Při mentální retardaci je logické myšlení narušeno, je zvýšená sugestibilita, zneužitelnost a manipulovatelnost. Obecnými příznaky mentální retardace jsou zastavení vývoje intelektu vzhledem k věku a závislost. Postiženy kognitivní (poznávací) funkce – pozornost, intelekt a motivace, ale i nekognitivní funkce jako emotivita, chování, orientace a řeč. Obecně se intelektová úroveň při lehké mentální retardaci pohybuje na úrovni 8 – 12 let věku. Tato duševní porucha je prognosticky nepříznivá, léčebně neovlivnitelná, nevyléčitelná. Tato duševní porucha vede ke snížení volních a rozpoznávacích schopností. Žalobkyně není schopna samostatně činit právní jednání hlavně v oblasti nakládání s financemi, majetkem a v oblasti uzavírání kupních a jim podobných smluv, také v jednání v úředních záležitostech. Je schopna právně jednat v běžných záležitostech každodenního života (běžné nákupy, přeprava hromadnou dopravou, běžná darování apod.). Není schopna pochopit smysl, účel, obsah a důsledky uzavření smluv a není schopna v této oblasti samostatně právně jednat. Omezeně je schopna pochopit smysl, obsah i důsledky uzavření pracovní smlouvy a je schopna samostatně jednat v pracovněprávních vztazích, pouze omezeně je schopna výdělečné činnosti. Není schopna činit podání a jednat s orgány veřejné správy a v té souvislosti si obstarávat sama své úřední záležitosti (vyřizování dávek, úředních dokladů, atp.).

11. V průběhu řízení žalobkyně i s ohledem na závěry uvedeného znaleckého posudku zpracovaného pro účely řízení vedeného u Okresního soudu v Karviné, navrhla, aby soud vyžádal srovnávací posudek, neboť posudek PK MPSV ČR v Ostravě je ve svých závěrech neúplný a nepřesvědčivý, je nepochybné, že lehkou mentální retardací trpěla již ve věku blízkém věku mladistvých. Poukázala na to, že při dané diagnóze – lehké mentální retardaci, je intelektová úroveň dané osoby na úrovni 8 – 12 let věku.

12. Na návrh žalobkyně s ohledem na přednesené námitky a závěry MUDr. P., znalkyně v oboru zdravotnictví, vyplývající z výše citovaného důkazu, soud vyžádal srovnávací posudek od PK MPSV ČR v Hradci Králové.

13. Ze srovnávacího posudku PK MPSV ČR v Hradci Králové ze dne 17.8.2018 bylo zjištěno, že předsedkyní komise byla MUDr. M. C., další lékařkou MUDr. T. S. s odborností psychiatrie. Posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, zjištění z lékařských nálezů a konstatování, že rozhodujícím zdravotním postižením je porucha osobnosti, disharmonický vývoj osobnosti (emoční labilita, ztížená adaptabilita). Dalšími zdravotními postiženími je lehká mentální retardace, deprivační porucha chování a sociálního přizpůsobení. Ostatní zdravotní postižení jsou posudkově méně významná. Dle závěru posudkové komise rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je z medicínského hlediska porucha osobnosti. Zdravotní postižení je uvedeno v kap. V., položka 7, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti na 40 %. Střední hranici procentního rozpětí posudková komise zvolila vzhledem k funkčnímu postižení při základní diagnóze a další posudkově významné skutečnosti, zohledněna byla i profese žalobkyně. Datum vzniku pro I. stupeň invalidity stanovila PK MPSV ČR v Hradci Králové psychiatrickým nálezem ze dne 14.1.2016, kterým je objektivizován duševní stav žalobkyně. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně celkově o 40 %, jedná se o invaliditu dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, tedy o invaliditu I. stupně. Další zdravotní postižení nezpůsobují samostatně větší pokles pracovní schopnosti, než rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Dle § 5 citované vyhlášky je žalobkyně schopna vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky především na duševní schopnosti, v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Z pracovního hlediska je omezena pro psychicky náročné pracovní zařazení, je schopna vykonávat jednodušší fyzické úkony. U žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav v důsledku duševního onemocnění. Jedná se o duševní poruchu, poruchu osobnosti, disharmonický vývoj osobnosti, emoční labilitu, ztíženou adaptabilitu. Dále jde o lehkou mentální retardaci s poruchami chování a afektivními poruchami. U žalobkyně jsou postiženy kognitivní funkce, pozornost, intelekt a motivace, ale i nekognitivní funkce jako emotivita, chování, řeč. Tyto duševní poruchy vedou ke snížení volních a rozpoznávacích schopností.

14. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

15. Podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně.

16. Krajský soud předně konstatuje, že posudek PK MPSV ČR v Ostravě nedostál nároku úplnosti a přesvědčivosti stran jejích posudkových závěrů ve vazbě na zjištění z podkladů – lékařských zpráv, z nichž tato posudková komise shodně jako posudková komise MPSV ČR v Hradci Králové, která zpracovávala srovnávací posudek, vycházela. Z podkladů, z nichž vycházela i posudková komise MPSV ČR v Ostravě přitom vyplývá, že se u žalobkyně dlouhodobě jedná o nepříznivý zdravotní stav v důsledku duševního onemocnění, konkrétně jde o duševní poruchu, poruchu osobnosti, disharmonický vývoj osobnosti, emoční labilitu, ztíženou adaptabilitu, dále jde o lehkou mentální retardaci s poruchami chování a afektivními poruchami, deprivační poruchu chování a sociálního přizpůsobení, intelekt byl zjištěn v pásmu LMR, IQ 65, myšlení je u žalobkyně stereotypní, málo pružné, jednoduché úkoly splní, nicméně je nutný dohled, v souvislosti s kognitivní úrovní je zvýšená míra sugestibility, což se následně může projevovat i v souvislosti s pracovními úkony. Psychomotorické tempo je zpomalené, dysfunkční abstraktní myšlení, pracovní schopnost je adekvátní LMR. V rozporu se zjištěními z lékařských nálezů tak byly velmi kusé závěry PK MPSV ČR v Ostravě, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla ani částečně invalidní, naprosto nepřesvědčivé a vzbuzovaly pochybnosti o jejich správnosti. V dalším průběhu řízení pak zjištění z listiny označené jako znalecký posudek zpracovaný pro účely řízení vedeného u Okresního soudu v Karviné ve věci posouzení svéprávnosti žalobkyně znalkyní MUDr. P. jen tyto pochybnosti prohloubily. Krajský soud proto přistoupil k tomu, že si vyžádal srovnávací posudek od PK MPSV ČR v Hradci Králové. Uvedený posudek je dle názoru soudu objektivní, úplný a přesvědčivý ve vazbě na zjištění z jednotlivých lékařských nálezů a výše uvedené listiny označené jako znalecký posudek. Srovnávací posudek nevzbuzuje pochybnosti o své úplnosti a správnosti. Z posudku je zřejmé, že zdravotní stav žalobkyně byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotní dokumentace, PK MPSV ČR v Hradci Králové vyšla z celé řady lékařských nálezů vztahujících se ke zdravotnímu stavu žalobkyně, jejichž rozhodné závěry citovala. Závěry srovnávacího posudku se nejeví zjevně nelogické či svévolné, naopak je soud hodnotí jako přesvědčivé a dostatečné pro přijatý závěr. Je třeba zdůraznit, že odborné posudkové závěry nepodléhají hodnocení soudu z hlediska jejich správnosti, neboť k tomu soudci nemají odborné lékařské znalosti. Srovnávací posudek PK MPSV ČR v Hradci Králové soud považuje za úplný a přesvědčivý, a soud proto neměl pochybnosti o objektivitě závěrů uvedené posudkové komise. Proto soud vycházel ze srovnávacího posudku PK MPSV ČR v Hradci Králové, která konstatovala, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je porucha osobnosti, kteréžto zdravotní postižení je uvedeno v kap. V., položka 7, písmeno b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na 40 % a datum vzniku I. stupně invalidity stanovila dnem 14.1.2016 psychiatrickým nálezem, kterým byl objektivizován duševní stav žalobkyně. Posudková komise dospěla k závěru, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost žalobkyně poklesla celkově o 40 % a jedná se tak o invaliditu I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

17. S ohledem na shora uvedené v dané věci tedy došlo k vadě v řízení před správním orgánem, kterou soud spatřuje v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu věci, pro kterou soud v souladu s § 78 odst. 1 s.ř.s. přezkoumávané rozhodnutí žalované ze dne 26.9.2016 zrušil, neboť žalovaná vycházela při svém rozhodnutí z nesprávných posudkových závěrů, což mělo za následek i nesprávné stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně a v důsledku toho také nesprávné posouzení zákonných podmínek invalidity a jejího počátku, čehož se žalobkyně dovolávala.

18. Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšná žalobkyně se náhrady nákladů řízení výslovně vzdala.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č.

6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ostrava 26.09.2018 Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje