19 Ad 42/2025

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou ve věci žalobce: J. W. zastoupen Mgr. Emmou Grigorjanovou, advokátkou sídlem U Stromovky 1501/11, 736 01 Havířov – Město proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem 150 00 Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 9. 2025, ve věci invalidního důchodu takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 15. 9. 2025, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, na nákladech řízení částku 15 768 Kč. Odůvodnění:

1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 6. 2025, č. j. X, kterým byl žalobci od 25. 4. 2025 přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně s odůvodněním, že jeho pracovní schopnost poklesla o 60 %.

2. Žalobce s napadeným rozhodnutím nesouhlasil, neboť v posudcích, které byly ve správním řízení vypracovány, nebylo přihlédnuto ke všem jeho zdravotním potížím. Posudky jsou dle žalobce v rozporu s lékařskými zprávami, které sloužily jako podklad pro jejich vypracování a v rozporu s jeho skutečným zdravotním stavem. Jeho zdravotní stav nebyl posouzen úplně a přesvědčivě. Napadené rozhodnutí vycházelo z nesprávného a nedostatečně zjištěného skutkového stavu a došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci. Posudky obsahují závěr, že je schopen po vzniku invalidity II. stupně vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti. S ohledem na zdravotní stav je však nepředstavitelné, že by měl vykonávat výdělečnou činnost v jakémkoli rozsahu. Od února 2025 je hospitalizován v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži. Dle lékařských zpráv z této nemocnice je jeho stav kolísavý, dominuje u něj středně těžký postpsychotický defekt osobnosti, trpí sluchovými a intrapsychotickými halucinacemi, suicidálními myšlenkami, jeho stav je bez remise a při změně léčby došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Žalobce dále uvedl, že posudek o invaliditě ze dne 22. 5. 2025 obsahuje informaci, dle které „lze očekávat zlepšení pracovní schopnosti při vhodném zaměstnání, a to v horizontu 1 roku“, avšak on je půl roku po vypracování této zprávy stále hospitalizován a jeho stav se nelepší. Zdravotní stav mu neumožňuje vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost v jakémkoli rozsahu. Nezvládá ani běžné denní činnosti. Stav se nijak nelepší, nepomáhá hospitalizace ani medikace. Oba posudky obsahují chybný údaj o tom, že je vyučen elektrikářem – silnoproud. Studium nedokončil. Nebyl schopen pro svůj zdravotní stav vyplnit profesní dotazník a lékaři Institutu posuzování zdravotního stavu tuto informaci převzali od ošetřujícího psychiatra. Uvedený nepravdivý údaj obsahuje také napadené rozhodnutí. Je toho názoru, že lékaři celkově nesprávně vyhodnotili jeho zdravotní stav. Omezení odpovídá definici zvlášť těžkého postižení uvedeného v kapitole V., položce 3e), přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a míra poklesu pracovní schopnosti je v rozmezí 70 - 80 %, což odpovídá třetímu stupni invalidity. Žalobce je MUDr. L. G. označen za neschopného k jakémukoli výkonu povolání, když „pracovní potenciál je zcela vyčerpán“. Nedospěla-li tedy žalovaná k závěru, že zdravotní stav odpovídá definici zvlášť těžkého postižení uvedeného v kapitole V, položce 3e), přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, měla dojít k závěru, že dlouhodobě nepříznivý stav má takový vliv na jeho pracovní schopnosti, že pokles pracovní schopnosti je mnohem větší, než je horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti stanovená u příčiny jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Domnívá se, že mělo dojít k navýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity.

3. Žalovaná v písemném vyjádření odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a závěry posudku vypracovaného Institutem posuzování zdravotního stavu. Žalovaná navrhla provést důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR.

4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 9. 4. 2025 požádal žalobce o invalidní důchod. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 12. 6. 2025, č. j. X přiznala žalobci od 25. 4. 2025 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Podkladem rozhodnutí žalované byl posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 22. 5. 2025, dle jehož závěru žalobce je od 25. 4. 2025 invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1, § 39 odst. 2, písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., neboť z důvodu dlouhodobě nepřiznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 60 %. Posuzující lékař hodnotil zdravotní postižení v kapitole V., položce 3d) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a již dále ve smyslu § 3 a 4 neměnil.

6. Proti uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 15. 9. 2025, č. j. X a námitky zamítla a napadené rozhodnutí ze dne 12. 6. 2025 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku lékařky Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 9. 9. 2025. Podle posudkového závěru rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je paranoidní schizofrenie. Na základě lékařských nálezů se jedná o těžké postižení uvedené v kapitole V., položce 3d) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které posuzující lékařka stanovila míru poklesu pracovní schopnosti při rozmezí 50 - 60 % horní hranicí 60 %. Horní hranicí rozpětí zohlednila manuální profese. Dle posuzující lékařky nelze hodnotit dle položky 3e), neboť není prokázáno zvlášť těžké postižení, nejsou prokázány těžké ataky s funkčně těžkou reziduální symptomatikou, není prokázána trvalá těžká reziduální symptomatika. Nejsou doložená další onemocnění, která by prokazovala natolik závažné posudkově významné skutečnosti, které by odůvodňovaly změnu posudkového závěru.

7. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 6. 5. 2026, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že od 23. 2. 2024 do 12. 2. 2025 byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu II. nebo III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Od 13. 2. 2025 a k datu rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %. Předsedkyní posudkové komise byla MUDr. E. P., další lékařkou MUDr. M. T. s odborností psychiatrie a tajemnicí Mgr. P. L. Žalobce nebyl jednání posudkové komise přítomen. Posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů, diagnostický souhrn a posudkové zhodnocení. V posudkovém zhodnocení posudková komise konstatovala, že od 23. 2. 2024 do 12. 2. 2025 se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole V (Duševní poruchy a poruchy chování), položce 3c) (schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy, středně těžké postižení) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 45 %. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 citované vyhlášky neměnila. Posudková komise stanovila rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce paranoidní schizofrenii, a to od posudkově významného lékařského nálezu – Propouštěcí zprávy z Psychiatrické nemocnice v Kroměříži ze dne 23. 2. 2024. Posudková komise uvedla, že v průběhu hospitalizace provedené psychologické vyšetření prokazuje již vysoce suspektní počínající psychotický proces u osobnosti emočně a sociálně výrazně nezralé (vliv heredity a dysfunkčního rodinného prostředí), se závažnými problémy a konflikty v mezilidských vztazích, s výraznými rysy impulzivity, nezdrženlivosti, iritability (výrazné disociální rysy). Předchozí hospitalizace v CNS v Třinci proběhly pro toxickou psychózu (8/2023, 9-10/2023) při anamnéze dlouhodobého užívání více návykových látek (THC, alkohol, pervitin, lysohlávky). Na podkladě objektivních lékařských nálezů posudková komise dospěla k závěru, že od 23. 2. 2024 do 12. 2. 2025 se z posudkového hlediska jedná o středně těžké postižení se značně sníženou úrovní sociálního fungování, jedinou ataku nebo ojedinělé ataky, po kterých přetrvává reziduální symptomatika, výkon některých denních aktivit narušen. Posudková komise stanovila pokles pracovní schopnosti 45 %, tedy horní hranici daného rozmezí 30 - 45 % při zohlednění osobnosti a profese. Posudková komise uvedla, že nejsou přítomna žádná další zdravotní postižení, která by opodstatňovala stanovení vyšší procentuální míry poklesu pracovní schopnosti než horní hranice stanovené pro hlavní zdravotní postižení 45 %. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 citované vyhlášky neměnila. Od 23. 2. 2024 do 12. 2. 2025 šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Dále posudková komise konstatovala, že od 13. 2. 2025, tj. od propuštění z Psychiatrické nemocnice Brno a přijetí k trvající psychiatrické hospitalizaci v Psychiatrické nemocnici Kroměříž, je zdravotní stav diagnosticky uzavírán jako paranoidní schizofrenie, s nutností ochranné ústavní léčby. Také k datu vydání napadeného rozhodnutí ze dne 12. 6. 2025 je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole V (Duševní poruchy a poruchy chování), položce 3e) (schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy, zvlášť těžké postižení) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Posudková komise stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 80 %, tj. horní hranicí daného rozmezí 70 - 80 % s ohledem na potřebu léčby za dlouhodobé psychiatrické hospitalizace Procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 citované vyhlášky neměnila. Posudková komise stanovila od 13. 2. 2025 rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce paranoidní schizofrenii s potřebou ústavní léčby, kdy i přes zavedenou antipsychotickou medikaci přetrvávají negativní i pozitivní příznaky schizofrenie, sluchové halucinace, hypopatie, hypobulie, emoční oploštělost, je narušena exekutiva a kognitivní funkce. Je narušena pozornost a pracovní tempo je výrazně snížené, aktuální úroveň rozumových schopností se nachází v pásmu podprůměru. Dle posudkové komise je z posudkového hlediska možno konstatovat zvlášť těžké postižení s častými atakami s funkčně těžkou reziduální symptomatikou, závažné narušení výkonu téměř všech denních aktivit. Od 13. 2. 2025 k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce nadále invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Jedná se o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Platnost posudku omezila posudková komise kontrolou za 2 roky.

8. Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

9. Podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně.

10. Podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně.

11. Podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně.

12. Krajský soud dále považuje za nutné zdůraznit, že posudkové lékařství je specializované medicínské odvětví a podřazení zjištěného postižení zdravotního stavu pod příslušnou položku vyhlášky pro posuzování invalidity může provést pouze odborník z této oblasti. Jeho činnost nemůže nahradit soud, ale ani lékař s jinou specializací, který nemá odborné předpoklady pro hodnocení zdravotního stavu podle vyhlášky o posuzování invalidity. Je rovněž třeba zmínit, že pokles pracovní schopnosti se posuzuje vzhledem k profesi (viz rozsudek NSS č. j. 5 Ads 37/2003 – 92).

13. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 této vyhlášky.

14. Jak bylo uvedeno výše, správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 13/2003 – 54), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena.

15. Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobce ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce. Soud považuje posudek Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě za úplný a přesvědčivý. Soud neměl důvod zpochybnit závěry posudkové komise, že u žalobce šlo od 23. 2. 2024 do 12. 2. 2025 o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 45 % a od 13. 2. 2025 a k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 80 %. Tyto závěry posudková komise podrobně odůvodnila. Žalobce tak byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, přičemž od 23. 2. 2024 do 12. 2. 2025 šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona a od 13. 2. 2025 a k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Posudek PK MPSV ČR v Ostravě byl tedy stěžejním důkazem, jak výše uvedeno, splňujícím požadavek celistvosti, úplnosti a přesvědčivosti a krajský soud z tohoto posudku vycházel.

16. Soud proto v souladu s § 78 odst. 1 s. ř. s. přezkoumávané rozhodnutí žalované zrušil pro vady řízení, které spatřuje v nesprávně zjištěném skutkovém stavu a vrací věc správnímu orgánu k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s. ř. s.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. a žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně na nákladech řízení částku 15 768 Kč. Náklady řízení sestávají z nákladů právního zastoupení, a to z odměny za tři úkony právní služby po 4 620 Kč (dle § 7, § 9 odst. 5, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „advokátní tarif“, a to za první poradu s klientem včetně přípravy a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé - sepis žaloby a účast u ústního jednání před soudem dne 30. 6. 2026), tří režijních paušálů po 450 Kč k uvedeným úkonům právní služby dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Dále sestávají z náhrady za ztrátu času v souvislosti s cestou na jednání konané u Krajského soudu v Ostravě dne 30. 6. 2026 dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu v rozsahu celkem 2 půlhodiny po 150 Kč, tj. 300 Kč. Dále sestávají z náhrady jízdného ve výši 258 Kč (za použití motorového vozidla zn. Škoda Karoq, r. z. X, při ujetí 32 km na trase Havířov - Ostrava a zpět, při spotřebě paliva 6,2 l benzínu 95, ceně paliva dle vyhlášky č. 78/2026 Sb. 34,70 Kč/l a paušální náhradě 5,90 Kč/km). Advokátka není plátkyní DPH. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č.

6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ostrava dne 30. 6. 2026 Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje I.M.