19 Az 1/2024

Rubrum

č. j. 19 Az 1/2024 – 25 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce: E. Y. státní příslušnost Turecká republika t. č. pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, 739 51 Vyšní Lhoty 234 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR sídlem 170 34 Praha 7, Nad Štolou 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2023 č. j. OAM-1428/BA-BA01-VL13- PS2-2023, o zajištění takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů rozhodnuto, že žalobce je nadále zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců a ve smyslu § 46 odst. 5 zákona o azylu je doba trvání zajištění stanovena do 14. 4. 2024. Žalobce vyslovil přesvědčení, že žalovaný měl v jeho případě důsledněji zvážit a aplikovat některé ze zvláštních opatření dle § 47 zákona o azylu. Poukázal na to, že v důsledku zajištění se mu zásadním způsobem zhoršily jeho psychické problémy. Trpí depresemi a silnou úzkostí, přičemž jeho psychické potíže somatizují v řadu zdravotních Shodu s prvopisem potvrzuje I. M. 2 19 Az 1/2024 potíží. V důsledku zhoršeného psychického stavu se mu hůře dýchá, má pocity sevřené hrudi a problémy s metabolismem. Významně zhubl a konstantně se cítí vyčerpaný. Vyslovil přesvědčení, že naplňuje znaky zranitelné osoby ve smyslu § 2 odst. 1 písm. i) zákona o azylu.

2. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a konstatoval, že v případě žalobce nelze přistoupit k uložení zvláštních opatření dle § 47 zákona o azylu. Nebyly zjištěny ani žádné okolnosti, které by svědčily o tom, že je žalobce zranitelnou osobou, jejíž zajištění v zařízení pro zajištění cizinců je bez dalšího dle § 46a odst. 3 zákona o azylu vyloučeno. Zákon o azylu v § 2 odst. 1 písm. i) zákona o azylu jasně stanovuje, kdo je zranitelnou osobou, mezi tam uvedené kategorie nelze žalobce rozhodně zařadit, což ostatně ani v žalobě netvrdí. Považuje-li se žalobce za zranitelnou osobu kvůli svému zhoršenému psychickému stavu údajně v důsledku zajištění v zařízení pro zajištění cizinců, nijak to konkrétně nedoložil žádnou lékařskou zprávou. Je to žalobce, kdo by v rámci správního řízení o jeho žádosti měl svá tvrzení podložit všemi dostupnými materiály, k nímž má rozhodně lepší přístup a může s nimi jednodušeji disponovat než správní orgán, který by k vyžádání lékařské dokumentace potřeboval výslovný souhlas žalobce a následnou písemnou a časově i administrativně náročnou komunikaci s příslušnými lékaři. V této souvislosti žalovaný upozornil na vyjádření žalobce při poskytnutí údajů k jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 27. 10. 2023, kdy jasně uvedl, že se cítí zdráv a nemá žádná zdravotní omezení ani zvláštní potřeby. Žalovaný současně zdůraznil, že i v zařízení pro zajištění cizinců je všem tam umístěným cizincům po celou dobu zajištění k dispozici zdravotní péče.

3. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání, a to v souladu s § 46 odst. 8 zákona o azylu, neboť žádný z účastníků nenavrhl nařízení jednání, a ani soud nepovažoval nařízení jednání za nezbytné.

4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 10. 2023 č. j. OAM- 1428/BA-BA01-BA06-PS-2023 žalovaný ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů zajistil žalobce v zařízení pro zajištění cizinců. Ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu doba trvání zajištění je stanovena do 14. 4. 2024.

5. Ze správního spisu se dále podává, konkrétně pak z protokolu o výslechu žalobce jako účastníka řízení, který dne 18. 10. 2023 podal žádost o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky, že Turecko opustil z důvodu špatné ekonomické situace. Chtěl jet do Německa. Z Turecka odletěl 6. 10. 2023 s platným cestovním dokladem. Cestoval do Černé hory a následně do Srbska vlakem a autem. Poté byl odvezen někde k lesu a pokračoval pěšky až do Maďarska. Následně chtěl cestovat autobusem do Německa. Za cestu zaplatil 1 000 Eur nějakému převaděči. Přes Českou republiku pouze tranzitoval, nechtěl se zde zdržovat, mířil do Německa. Tam chtěl také požádat o mezinárodní ochranu. V Turecku má rodiče, manželku a dvě děti. Nedisponuje žádnými finančními prostředky. Na otázku správního orgánu, zda v případě, že bude vyhoštěn, vycestuje dobrovolně z České republiky, odpověděl, že chce pokračovat do Německa. Zopakoval, že tam chce požádat o udělení mezinárodní ochrany. Následně žalobce dne 18. 10. 2023 podal žádost o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky. 6. 13. 11. 2023 podal žalobce žádost o přezkum důvodů trvání zajištění a návrh na vydání zvláštního opatření ve věci jeho aktuálního umístění v zařízení pro zajištění cizinců. Shodu s prvopisem potvrzuje I.M. 3 19 Az 1/2024 V žádosti uvedl, že nesouhlasí s důvody správního orgánu, pro které byl umístěn do zařízení pro zajištění cizinců, tedy že v jeho případě existuje nebezpečí, že se bude vyhýbat své povinnosti vycestovat z České republiky a států EU, bude mařit výkon rozhodnutí o vyhoštění, a že jeho žádost je účelově podána s cílem vyhnout se realizaci správního vyhoštění. Dle jeho názoru samotná skutečnost, že na území ČR nepobýval bez příslušného pobytového oprávnění, automaticky neznamená, že by měl mařit výkon rozhodnutí o vyhoštění či snad dokonce průběh azylového řízení. V žádosti o mezinárodní ochranu sdělil mnoho pádných důvodů, které osvědčují azylově relevantní nebezpečí v zemi původu, pročež by bylo nelogické, kdyby v případě jeho případného propuštění ze zajištění, mařil průběh azylového řízení a nespolupracoval se správním orgánem. Jediné, o co mu jde, je především efektivní ochrana před nebezpečím hrozícím mu v Turecku. Poznamenal, že v rámci žádosti o udělení mezinárodní ochrany netvrdil pouze ekonomické důvody opuštění země původu, nýbrž i důvody pronásledování a vyhrožování smrtí. Nelze se tak ztotožnit se závěrem správního orgánu, že žádost o udělení mezinárodní ochrany podal výhradně za účelem oddálit či znemožnit realizaci správního vyhoštění. Stran podezření z nespolupracování se správním orgánem a možného nerespektování jeho úkonů tvrdil, že po celou dobu zajištění se chová zcela v souladu s vnitřním řádem zařízení, poskytuje správnímu orgánu veškerou součinnost a vyvíjí značnou aktivitu pro to, aby zabezpečil bezproblémový průběh řízení o udělení mezinárodní ochrany. V jeho případě by tak bylo účinné a dostatečné k zabezpečení jeho účasti v řízení o udělení mezinárodní ochrany uložení zvláštního opatření. Uvedl dále, že přidruženým motivem pro podání žádosti o přezkum důvodů trvání zajištění je rovněž jeho chatrný stav psychického zdraví, který se v důsledku zajištění významně zhoršil. Tvrdil, že trpí depresemi a silnou úzkostí, přičemž jeho psychické potíže somatizují v řadu zdravotních potíží. Hůře se mu dýchá, má pocity sevřené hrudi a konstantně se cítí vyčerpaný. Psychické problémy ještě umocňuje fakt, že musí čelit hrubému vulgárnímu a nehygienickému chování jeho spoluzajištěných. Vyslovil přesvědčení, že pokud by byl umístěn do pobytového střediska, kde by se mohl volně pohybovat a trávit více času venku, jeho psychickému stavu by to významně prospělo. Vyslovil názor, že naplňuje znaky zranitelné osoby ve smyslu § 2 odst. 1 písm. i) zákona o azylu.

7. O uvedené žádosti žalobce rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím.

8. Podle ust. § 46a odst. 10 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění zkoumá, zda důvody zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany trvají. Ministerstvo při předání rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany poučí o jeho právu požádat o propuštění. Žádost o propuštění je žadatel o udělení mezinárodní ochrany oprávněn podat nejdříve po uplynutí 15 dnů ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí ministerstva nebo soudu k zajištění, podle toho, které rozhodnutí nabylo právní moci později; to platí i pro podání opakované žádosti o propuštění.

9. Podle ust. § 47 odst. 1 zákona o azylu zvláštním opatřením se rozumí rozhodnutí ministerstva uložená povinnost žadatele o udělení mezinárodní ochrany a) zdržovat se v pobytovém středisku určeném ministerstvem nebo b) osobně se hlásit ministerstvu v době ministerstvem stanovené. Shodu s prvopisem potvrzuje I.M. 4 19 Az 1/2024 10. Soud zastává názor, že žalovaný se v žalobou napadeném rozhodnutí v dostatečné míře vypořádal s posouzením otázky trvání důvodů pro zajištění žalobce a s nemožností aplikace zvláštních opatření uvedených v § 47 zákona o azylu. Žalovaný konstatoval, že v tomto směru se v situaci žalobce nezměnilo naprosto nic, co by vedlo správní orgán ke změně jeho závěru vyjádřeného v rozhodnutí o zajištění žalobce č. j. OAM-1428/BA-BA01-BA06-PS- 2023. Žalobce nemá v České republice žádné rodinné či sociální vazby, majetek či jakékoliv místo, kde by mohl legálně pobývat a docházet se hlásit ke správnímu orgánu, a ani žádné finanční prostředky na jeho obstarání. Jestliže žalobce prvotně prezentoval svůj úmysl dostat se do Spolkové republiky Německo, sdělil, že územím ČR jen projížděl a není to jeho cílová země, a až poté, co byl zajištěn za účelem realizace vyhoštění, požádal o mezinárodní ochranu v České republice, je z uvedených okolností nadále zřejmé, že není zde žádná záruka, že by žalobce, byl-li by přemístěn do otevřeného pobytového střediska, v tomto středisku setrval a poskytoval nadále součinnost v rámci správního řízení. Soud zastává názor, že stále existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochrany podal žalobce pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění nebo je pozdržet a stále existuje nebezpečí, že se bude vyhýbat kontaktu s orgány veřejné moci a nebude respektovat své právní povinnosti. Soud souhlasí rovněž se závěry žalovaného, že nebyly zjištěny ani žádné okolnosti, které by svědčily o tom, že žalobce je zranitelnou osobou ve smyslu § 2 odst. 1 písm. i) zákona o azylu. Pokud jde o žalobcem tvrzené psychické problémy, k tomu soud uvádí, že ani v průběhu správního řízení a ani ke dni rozhodnutí soudu, žalobce nedoložil žádné lékařské nálezy, z nichž by vyplývaly zdravotní problémy, o nichž tvrdí, že souvisejí se zajištěním.

11. Soud uzavírá, že napadené rozhodnutí je zcela v souladu se zákonem, je přezkoumatelné. Soud neshledal žádný z žalobcem uvedených žalobních bodů důvodným, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č.

6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ostrava 22.01.2024 Shodu s prvopisem potvrzuje I.M. 5 19 Az 1/2024 Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje I.M.