20 A 23/2016

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně Z. J . , zastoupené J. P., bytem N. V. 696/63, B. – C. N.V., jako obecným zmocněncem, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava-Moravská Ostrava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 71332/2016 ze dne 30. 5. 2016, ve věci dopravního přestupku, takto:

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č. j. MSK 71332/2016 ze dne 30. 5. 2016 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11.228,- Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: I.

1. Žalobkyně v zastoupení advokátem Mgr. Jaroslavem Topolem se včasnou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru dopravy č. j. MSK 71332/2016 ze dne 30. 5. 2016 (dále jen napadené rozhodnutí), kterým bylo podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), zamítnuto jako opožděné odvolání žalobkyně směřující proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy, odboru dopravně správních činností (dále jen správní orgán prvního stupně) č. j. SMO/121563/16/DSČ/Val ze dne 31. 3. 2016. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byla žalobkyně shledána vinnou z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen zákon o silničním provozu) ve spojení s § 4 písm. c) zákona o silničním provozu a v návaznosti na ust. § 22 odst. 2 písm. a) prováděcí vyhlášky č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla na pozemních komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích.

2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí vycházel z toho, že rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo doručeno do datové schránky zmocněnce žalobkyně dne 5. 4. 2016. Od tohoto dne počala žalobkyni běžet 15 denní lhůta pro podání odvolání, která skončila dne 20. 4. 2016. Správní orgán prvního stupně sice obdržel dne 20. 4. 2016 z adresy X prostý elektronický e-mail, který obsahoval blanketní odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, k jeho potvrzení však ve lhůtě 5 dnů a způsobem uvedeným v § 37 odst. 4 správního řádu nedošlo, a proto k němu žalovaný nepřihlížel. Dne 26. 4. 2016 bylo k poštovní přepravě předáno podání, kterým se zmocněnec žalobkyně opětovně odvolal proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Toto podání žalovaný vyhodnotil jako opožděné odvolání, a proto jej napadeným rozhodnutím podle § 92 odst. 1 správního řádu zamítl pro opožděnost. Odvolací lhůta skončila žalobkyni dne 20. 4. 2016 a podání zároveň nebylo možno vztáhnout jako potvrzení k e-mailu ze dne 20. 4. 2016, neboť podle žalovaného uplynula 5 denní lhůta pro jeho doplnění způsobem podle § 37 odst. 4 správního řádu.

3. Žalobkyně považuje podané odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně za včasné, v důsledku čehož měl žalovaný podle § 89 správního řádu přistoupit k meritornímu přezkumu rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, jakož i řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo, nikoliv k zamítnutí odvolání pro opožděnost podle § 92 odst. 1 správního řádu. V poslední den lhůty, tj. 20. 4. 2016, podal zmocněnec žalobkyně z elektronické adresy X blanketní odvolání, které nebylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem. Žalobkyně uvedené odvolání doplnila prostřednictvím svého zástupce podáním, které bylo předáno k poštovní přepravě v průběhu zákonné lhůty pro potvrzení podání ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu dne 25. 4. 2016. Žalovaný však tyto skutečnosti vyhodnotil nesprávně, neboť dospěl k závěru, že uvedené podání bylo předáno k poštovní přepravě až 26. 4. 2016. Závěr žalovaného o opožděnosti podání považuje žalobkyně za nesprávný.

4. Žalovaný poukazuje na to, že poštovní obálka zásilky s předmětným odvoláním žalobkyně obsahuje otisk poštovního razítka s datem 26. 4. 2016. Pokud žalobkyně předložila podací lístek České pošty s datem podání 25. 4. 2016, nejedná se podle žalovaného o datum podání zásilky ve smyslu § 40 písm. d) správního řádu. Žalobkyně totiž využila služby DopisOnline, jejímž předmětem je elektronické objednání zpracování a podání poštovní zásilky do poštovní sítě. Žalovaný odkázal na obchodní podmínky pro poskytování služby DopisOnline, podle nichž je smlouva uzavřena okamžikem akceptace elektronické objednávky. Tato objednávka se však nepovažuje za podání poštovní zásilky, přičemž sjednávaná smlouva není poštovní smlouvou podle zákona o poštovních službách. Poštovní smlouva je podle žalovaného uzavřena až faktickým podáním zásilky do poštovní přepravy, a proto den učinění elektronické objednávky nemůže být dnem podání poštovní zásilky do poštovní sítě. Obchodní podmínky pro poskytování služby DopisOnline navíc výslovně vylučují aplikaci Poštovních podmínek a zákona o poštovních službách na smluvní vztah uzavřený v rámci služby DopisOnline až do doby podání zásilky do poštovní přepravy. Jestliže Česká pošta namísto data podání poštovní zásilky chybně vyznačila na podacím lístku datum uskutečnění elektronické objednávky, tj. den 25. 4. 2016, který je odlišný od data 26. 4. 2016 vyznačeného na obálce zásilky i data uvedeného na internetových stránkách České pošty v aplikaci sledování zásilek, musí jít tato chyba k tíži žalobkyně. Při posuzování včasnosti odvolání žalobkyně musel žalovaný vycházet z obálky doporučené zásilky resp. z veřejně dostupných informací na internetových stránkách České pošty.

5. Žalovaný dále namítá, že ze strany žalobkyně resp. jejího zmocněnce se jedná o další z procesních obstrukcí užívanou stejnou skupinou zmocněnců, jejichž klienti jsou v soudním řízení zastupování právním zástupcem žalobkyně. Následně žalovaný obsáhle popisuje obstrukční praktiky, které již byly řešeny v judikatuře Nejvyššího správního soudu, přičemž za značně podobnou s nyní projednávanou věcí žalovaný označil obstrukci v podobě záměrného a bezdůvodného činění podání na poště v zahraničí za situace, kdy zmocněnec měl k dispozici elektronický podpis případně datovou schránku. Žalobkyni ve správním řízení zastupoval T. S., který disponuje datovou schránkou, jejímž prostřednictvím činí veškerá podání. Podání odvolání s využitím služby DopisOnline proto žalovaný považuje za obstrukční jednání, které nemá za cíl uplatnění práva na odvolání, ale vytvoření procesní situace (zamítnutí opožděného odvolání), která bude v následném soudním řízení zpochybňována. Žalovaný dále upozornil, že shodný postup a shodné námitky byly u zdejšího soudu uplatněny i v dalších řízeních. II.

6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v intencích § 75 odst. 1, odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), vycházeje ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a dospěl k závěru, že je žaloba důvodná.

7. Z přestupkového spisu soud zjistil, že rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo žalobkyni doručeno prostřednictvím zmocněnce T. S. do datové schránky dne 5. 4. 2016. Odvolání proti tomuto prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce T. S. z elektronické adresy X dne 20. 4. 2016, přičemž datová zpráva nebyla opatřena uznávaným elektronickým podpisem. Dne 29. 4. 2016 byla správnímu orgánu prvního stupně doručena doporučená zásilka podaná zmocněncem T. S., v níž bylo obsaženo odvolání žalobkyně v písemné podobě. Podací razítko pošty otištěné na obálce zásilky RR 922392158CZ, do které bylo vloženo písemné odvolání žalobkyně, obsahuje datum 26. 4. 2016.

8. Z podacího lístku předloženého žalobkyní soud zjistil, že T.S. podal u České pošty doporučenou zásilku RR 922392158CZ, u níž je jako adresát označen Magistrát města Ostravy. Jako datum podání této doporučené zásilky je na podacím lístku uvedeno datum 25. 4. 2016.

9. Z informace o sledování zásilek předložené žalovaným soud zjistil, že jako datum podání doporučené zásilky RR 922392158 CZ bylo v systému sledování zásilek České pošty (Track & Trace) uvedeno datum 26. 4. 2016.

10. Z obchodních podmínek pro poskytování služby DopisOnline předložených žalovaným soud zjistil, že služba DopisOnline poskytovaná Českou poštou zahrnuje komplexní služby spočívající ve zpracování (tisk a kompletace – balení a potisk obálky) a podání uvedených poštovních zásilek včetně zásilek doporučených. Objednávka těchto služeb se činí prostřednictvím elektronického formuláře za pomoci datového souboru. Podle obchodních podmínek je smlouva mezi zákazníkem a poštou uzavřena okamžikem, kdy pošta akceptuje řádně vyplněnou a potvrzenou elektronickou objednávku. Podáním zásilky je následně uzavřena poštovní smlouva podle zákona o poštovních službách, jejíž obsah určují poštovní podmínky platné v den podání zásilky. Smluvní vztah mezi zákazníkem a poštou se řídí do okamžiku poštovního podání zákonem č. 89/2012 Sb. a končí poštovním podáním elektronicky objednané zásilky. Od okamžiku podání ve smyslu poštovních podmínek se vztah mezi zákazníkem a poštou řídí zákonem o poštovních službách a poštovními podmínkami.

11. K jednání soudu dne 21. 12. 2016 se nedostavila žalobkyně ani její právní zástupce advokát Mgr. Jaroslav Topol, dostavil se obecný zmocněnec, jak uvedeno v záhlaví tohoto rozsudku, který se prokázal plnou mocí ze dne 19. 12. 2016. Zástupce žalobkyně zdůraznil, že je pro podání odvolání prostřednictvím pošty je rozhodující okamžik odevzdání podání poště a není rozhodující to, kdy pošta začne přepravu zásilky skutečně provádět. Okamžik odevzdání zásilky poště vyplývá z potvrzení pošty na podacím lístku. Zástupce žalovaného odkázal na důkazy, které uvedl ve svém vyjádření k žalobě a na obstrukční jednání zástupců žalobkyně ve správním řízení. Dále zástupce žalobkyně pro případ neúspěchu v řízení navrhuje, aby žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení z důvodu zvláštního zřetele hodných, neboť ač žalobkyně disponovala podacím lístkem s odlišným datem podání zásilky než s jakým operoval žalovaný, úmyslně s tímto podacím lístkem vyčkávala až k podání žaloby. Obě procesní strany setrvaly na svých návrzích. III.

12. Soudu je z úřední činnosti známo, že pokud jde o zpracování zásilky prostřednictvím služby DopisOnline, které využil rovněž zmocněnec žalobkyně, tak Postservis České pošty sdružuje zásilky zasílané České poště přes její webové rozhraní. Všechny zásilky podané prostřednictvím tohoto rozhraní jsou na dispečinku staženy a následně zpracovány v podobě tisku a kompletace obálek. Následně jsou zásilky předány do poštovní sítě. Povinností České pošty je tisknout a kompletovat dokumenty podle objednávky a zásilky zpracovat a předat k poštovní přepravě u zásilek přijatých do 16.00 hod. ještě týž den, zásilky přijaté po uvedeném čase jsou zpracovány a předány k poštovní přepravě následující pracovní den.

13. Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí žalovaného jako odvolacího orgánu, kterým bylo zamítnuto jako opožděné odvolání žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Při přezkumu takového rozhodnutí soud toliko zkoumá, zda byly splněny podmínky pro zamítnutí odvolání jako opožděného podle § 92 odst. 1 správního řádu.

14. Podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu, pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence. Mezi účastníky zůstává sporný výklad tohoto ustanovení v otázce, který den se považuje za den podání poštovní zásilky při využití elektronického systému služby DopisOnline na webovém rozhraní držitele poštovní licence České pošty.

15. Podmínky pro poskytování a provozování poštovních služeb jakož i práva a povinnosti, které při této činnosti vznikají, jsou upraveny v zákoně č. 29/2000 Sb., o poštovních službách (dále jen zákon o poštovních službách). Podle § 1 odst. 2 zákona o poštovních službách se poštovní službou rozumí činnost, která je prováděná podle poštovní smlouvy a za podmínek stanovených tímto zákonem. Poštovní služba zpravidla zahrnuje poštovní podání, třídění a přepravu zásilky prostřednictvím poštovní sítě a je prováděna za účelem dodání poštovní zásilky příjemci. Za poštovní smlouvu se přitom považuje jakákoliv smlouva, jejímž předmětem je poskytnutí poštovní služby. Z uvedených ustanovení poštovního zákona vyplývá, že uzavřením poštovní smlouvy vznikají provozovateli povinnosti stanovené tímto zákonem, mezi které patří i povinnost provozovatele dodat poštovní zásilku příjemci. Způsob, jakým lze uzavřít poštovní smlouvu, stanoví podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona o poštovních službách poštovní podmínky provozovatele, které musejí mít písemnou formu.

16. Podle čl. 6 odst. 1 poštovních podmínek České pošty, s.p. (dále jen poštovní podmínky) je smlouva o poskytnutí poštovní služby uzavřena poštovním podáním. O poskytnutí poštovní služby lze žádat v době k tomu provozovatelem určené a na místech uvedených v čl. 6 odst. 4 poštovních podmínek. Podle čl. 8 odst. 1 poštovních podmínek v případě uzavření smlouvy, jestliže provozovatel stvrzuje podání zásilky, se za den podání považuje den, v němž byl provozovatel požádán o poštovní službu. Provozovatel stvrzuje podání zásilky na podací stvrzence, přičemž podle čl. 8 odst. 3 písm. d) poštovních podmínek je na stvrzence obligatorně potvrzeno i datum podání. Z ustanovení poštovních podmínek je zřejmé, že poštovní smlouva je v případě doporučené zásilky uzavřena poštovním podáním, kterým se rozumí den, kdy byl držitel poštovní licence o poštovní službu požádán. Dokladem o podání zásilky je pak podací lístek, na kterém držitel poštovní licence stvrdí i den podání zásilky.

17. Soud v uvedené věci dospěl ke stejnému závěru jako Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v rozsudku ze dne 14. 7. 2016, č.j. 60 A 4/2016-109, že „pro posouzení toho, zda byla ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu zachována lhůta k podání odvolání, je v případě podání odvolání prostřednictvím držitele poštovní licence za pomocí elektronické služby DopisOnline rozhodující okamžik žádosti o poštovní službu, který byl držitelem poštovní licence podateli potvrzen jako den podání doporučené zásilky na poštovní stvrzence. Akceptace elektronické objednávky služeb pošty ze strany držitele poštovní licence totiž bez dalšího implikuje podání zásilky do poštovní sítě k přepravě, a tedy uzavření poštovní smlouvy“.

18. Česká pošta jako držitel poštovní licence je povinna poskytovat služby podle zákona o poštovních službách a za podmínek stanovených jejími obchodními podmínkami. I když je součástí elektronické služby DopisOnline rovněž tisk a kompletace zásilky, přičemž k faktickému podání zásilky do poštovní sítě dochází až následně a za jistých okolností se den objednání poštovních služeb nemusí shodovat se dnem faktického podání zásilky do poštovní sítě, je nutno považovat za den podání poštovní zásilky držiteli poštovní licence ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu den, kdy došlo k elektronickému předání podání držiteli poštovní licence za účelem jeho dodání adresátovi zásilky. V této souvislosti nelze opomenout, že zmocněnec žalobkyně jednal s držitelem poštovní licence toliko jednou při objednávce zpracování a podání poštovní zásilky, přičemž primárním účelem tohoto jednání bylo předání zásilky do poštovní sítě k přepravě pro příjemce zásilky, tisk a kompletace zásilky jsou již z tohoto pohledu službou vedlejší. Za den podání zásilky je proto nutno považovat okamžik, kdy byl držitel poštovní licence o poštovní službu požádán a který byl zároveň držitelem poštovní licence vyznačen na podacím lístku stvrzujícím podání zásilky.

19. Z provedeného dokazování je zřejmé, že zmocněnec žalobkyně požádal Českou poštu o dodání doporučené zásilky obsahující jeho odvolání adresované správnímu orgánu prvního stupně již 25. 4. 2016. Tento den byl rovněž zmocněnci žalobkyně stvrzen na podacím lístku. Pokud rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo žalobkyni doručeno prostřednictvím jejího zmocněnce do datové schránky dne 5. 4. 2016 a odvolání proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce z elektronické adresy X dne 20. 4. 2016, bylo toto odvolání podáno v zákonné 15 denní odvolací lhůtě podle § 83 odst. 1 správního řádu, i když toto elektronické podání nebylo podepsáno uznávaným elektronickým podpisem. Uvedené odvolání totiž zmocněnec žalobkyně do 5 dnů písemně potvrdil ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu, neboť 25. 4. 2016 podal zmocněnec žalobkyně u držitele poštovní licence poštovní zásilku obsahující odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.

20. Pokud žalovaný poukazoval na to, že ze strany žalobkyně jde o jednu z cílených procesních obstrukcí užívanou vymezenou skupinou obecných zmocněnců spolu s právním zástupcem žalobkyně, lze s ním souhlasit potud, že způsob, jakým bylo odvolání žalobkyně podáno u příslušného správního orgánu, není způsobem standardním tím spíše, pokud zmocněnec žalobkyně disponuje datovou schránkou, kterou ve styku se správními orgány běžně používá. Na druhou stranu však žalobkyni nelze upřít právo činit podání ve formě, kterou správní řád připouští. Na závěru soudu, že v daném případě bylo odvolání podáno v zákonem stanovené odvolací lhůtě, nemůže mít vliv ani odkaz žalovaného na další řízení u zdejšího soudu, v nichž byl skupinou obecných zmocněnců uplatněn obdobný postup a shodné námitky, přičemž tito žalobci jsou zastoupeni rovněž právním zástupcem žalobkyně. Při použití elektronické služby DopisOnline jsou uvedená nedorozumění způsobena především postupy České pošty, která ve svém systému sledování zásilek (Track & Trace) dostupném online neuvádí jako den podání zásilky den, který jako den podání v souladu se svými poštovními podmínkami osvědčila odesílateli na podací stvrzence.

21. Ze shora uvedených důvodů krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného pro nezákonnost podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a věc podle § 78 odst. 4 s.ř.s. vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Při novém projednání věci je žalovaný vázán právním názorem soudu, že odvolání žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo podáno včas (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). IV.

22. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žalovaný byl zavázán k úhradě důvodně vynaložených nákladů řízení procesně úspěšné žalobkyně.

23. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3.000,- Kč, odměna zástupce žalobkyně, a to nejdříve za zastoupení advokátem Mgr. Topolem za dva právní úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., přičemž výše odměny za jeden úkon právní služby činí podle ust. § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. částka 3.100,- Kč, ve dvou režijních paušálech po 300,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. tj. 6.800,- Kč (3100 + 3100 + 300+300) plus 1.428,- Kč DPH, tj. 8.228,- Kč. Vzhledem k tomu, že obecný zmocněnec ve stanovené lhůtě soudu nevyčíslil náklad řízení, byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši 11.228,- Kč.

24. Soud návrhu žalovaného ohledně nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni s odvoláním na ust. § 60 odst. 7 s.ř.s. nevyhověl, ač souhlasí s žalovaným o nekorektním postupu právního zástupce žalobkyně, nicméně žalovaný, tak jak konečně ještě z vyjádření k žalobě ze dne 4.10. 2016 vyplývá, zaujímal názor, že den učinění elektronické objednávky není dnem podání poštovní zásilky do poštovní sítě.

25. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř. týkající se nabytí právní moci rozhodnutí uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozsudku. Poněvadž žalobkyně k datu rozhodnutí soudu již nebyla zastoupena advokátem, soud nepostupoval dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. za použití ust. § 64 s.ř.s. a náhradu nákladů řízení přiznal přímo k rukám žalobkyně. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 28. prosince 2016 JUDr. Jana Záviská samosoudkyně