20 Ad 14/2018

Rubrum

č. j. 20 Ad 14/2018 - 17 USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou ve věci žalobkyně: Z. V. proti žalovaným: 1) Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 2) Úřad práce České republiky – Krajská pobočka v Ostravě sídlem Zahradní 368/12, Moravská Ostrava, 701 10 Ostrava k žalobě ze dne 10. 4. 2018 proti rozhodnutím 1) žalovaného ze dne 23. 1. 2017, č. j. MPSV-2017/18011-923, 2) žalovaného ze dne 2. 8. 2016 sp. zn. UP/108862/2016/HN, č. j, 424313/2016/OOI a ze dne 11. 4. 2017 sp. zn. UP/108862/2016/HN, č. j. 222315/2017/OOI, ve věci nepřiznání dávky doplatku na bydlení k žádosti ze dne 8. 6. 2016 takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne 12. 4. 2018 žalobu na zrušení rozhodnutí MPSV o nepřiznání dávky o pomoci v hmotné nouzi pro doplatek na bydlení a jako odpůrce označila Ministerstvo práce a sociálních věcí. Uvedla, že rozhodnutími ze dne 2. 8. 2016 a ze dne 11. 4. 2017 jí byla zamítnuta dávka o pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení ze dne 8. 6. 2016. Proti rozhodnutí podala odvolání k Ministerstvu práce a sociálních věcí, kterému však nebylo vyhověno rozhodnutím ze dne 23. 1. 2017 a věc byla vrácena. S rozhodnutími nesouhlasí, domnívá se, že jí lze považovat za osobu v hmotné nouzi, dle nízkého příjmu a její sociální a finanční situaci. Rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávného právního posouzení případu a tím došlo k porušení zákona č. 111/2006 Sb. Navrhla zrušit rozhodnutí Úřadu práce ČR-krajské pobočky v Ostravě, kontaktní pracoviště Ostrava, č. j. 222315/2017/OOI, sp. zn. UP/108862/2016/HN ze dne 11. 4. 2017, dále rozhodnutí č. j. 424313/2016/OOI, sp. zn. UP/108862/2016/HN ze dne 2.

8. Shodu s prvopisem potvrzuje 2 20 Ad 14/2018 2016 a rozhodnutí MPSV č. j. MPSV-2017/18011-923, sp. zn. SZ/MPSV-2016/278170-923 ze dne 23. 1. 2017 a uložit Úřadu práce ČR, Krajské pobočce v Ostravě, aby o žádosti znovu rozhodl. K žalobě žalobkyně přiložila rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 23. 1. 2017, č. j. MPSV-2017/18011-923, rozhodnutí Úřadu práce ČR - Krajská pobočka v Ostravě, KP Ostrava, Zahradní 368/12, Ostrava, Moravská Ostrava ze dne 2. 8. 2016, č. j. 424313/2016-OOI a ze dne 11. 4. 2017, č. j. 222315/2017/OOI ve věci nepřiznání doplatku na bydlení.

2. Žalované Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém vyjádření k žalobě uvedlo, že žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 23. 1. 2017, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 2. 8. 2016, č. j. 424313/2016/OOI, kterým byla dle ustanovení § 49 odst. 5 zákona č. 111/2006 Sb. zamítnuta žádost o dávku pomoci v hmotné nouzi, doplatek na bydlení. Poté 11. 4. 2017 Úřad práce ČR vydal nové rozhodnutí pod č. j. 222315/2017/OOI, kterým žádost o doplatek na bydlení znovu zamítl, rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dle ustanovení § 24 odst. 1 správního řádu a dne 16. 5. 2017 nabylo právní moci; opravný prostředek žalobkyně nepodala. Navrhl odmítnutí žaloby pro opožděnost.

3. Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalobkyně podala žalobu dle § 65 a nasl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, jímž tento správní orgán jako odvolací orgán podle § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zrušil rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 2. 8. 2016, jako správního orgánu prvého stupně, a věc vrátil Úřadu práce České republiky – Krajské pobočce v Ostravě k novému projednání. Soud v této souvislosti odkazuje na ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s., dle kterého může podat žalobu ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti („rozhodnutí“).

4. Ustálená judikatura správních soudů chápe „rozhodnutí“ ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. v materiálním smyslu jako jakýkoliv individuální právní akt vydaný orgánem veřejné moci z pozice jeho vrchnostenského postavení. Tudíž, aby rozhodnutí správního orgánu podléhalo soudnímu přezkumu, muselo rozhodnutí negativně zasáhnout do práv žalobkyně. Žalobkyní napadené rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 23. 1. 2017, č. j. MPSV-2017/18011-923, však v žádném případě nemohlo do jejich práv zasáhnout, jestliže tímto rozhodnutím bylo zrušeno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a vráceno správnímu orgánu prvního stupně k dalšímu řízení. Z tohoto důvodu tak napadené rozhodnutí nepodléhá soudnímu přezkumu, a nejsou tak dle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. splněny podmínky řízení, přičemž tento nedostatek je neodstranitelný.

5. Soud sice přisvědčil názoru 1) žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí, že žaloba je podána opožděně, jestliže napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 3. 2. 2017 a žaloba podána na poštu až 11. 4. 2018 (dle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobou podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo oznámeno doručením), avšak soud upřednostnil před Shodu s prvopisem potvrzuje 3 20 Ad 14/2018 odmítnutím žaloby ve vztahu k rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 23. 1. 2017 pro opožděnost dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., odmítnutí žaloby pro nedostatek podmínky řízení dle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s.

6. Pokud se týká návrhu žalobkyně, aby byla zrušena i rozhodnutí 2) žalovaného Úřadu práce České republiky ze dnů 11. 4. 2017 a 2. 8. 2016, pak soud ani tomuto návrhu nevyhověl a žalobu i ve vztahu k těmto dvěma rozhodnutím odmítnul, neboť dle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Nepřípustná je žaloba, nevyčerpá-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného (§ 68 písm. a/ s.ř.s.). Podmíněnost vyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu je realizací zásady subsidiarity soudní kontroly a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. Protože žalobkyně proti rozhodnutí ze dne 11. 4. 2017, č.j. 222315/2016/OOI nepodala odvolání, tudíž nevyčerpala řádný opravný prostředek, nelze toto rozhodnutí přezkoumat soudem. Pokud se týká rozhodnutí ze dne 2. 8. 2016, č.j. 424313/2016/OOI, toto bylo napadeným rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 23. 1. 2017 zrušeno, takže ke dni podání žaloby již neexistovalo.

7. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu odmítnul dle ust. § 46 odst. 1 písm. a) a d) s.ř.s.

8. Žádnému z účastníků řízení nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť dle ust. § 60 odst. 3 s.ř.s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu náklad řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Shodu s prvopisem potvrzuje 4 20 Ad 14/2018 Ostrava 31. července 2018 JUDr. Jana Záviská samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje