20 Ad 16/2025

Rubrum

č. j. 20Ad 16/2025 - 33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Gavendovou ve věci žalobce: R.K. zastoupený zmocněnkyní I. V. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2025, sp. zn. SZ/MPSV-2023/251577- 923, č. j. MPSV-2025/111406-923, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. 5. 2025, sp. zn. SZ/MPSV-2023/251577-923, č. j. MPSV-2025/111406-923, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Úřad práce České republiky – Krajská pobočka v Ostravě („úřad práce“) rozhodnutím ze dne 13. 11. 2023, č. j. 131051/2023/HAV (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), přiznal žalobci příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně od dubna 2023. Žalobce se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolal a žalovaný rozhodnutím ze dne 23. 4. 2024, č. j. MPSV- Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. M.P. 2 20 Ad 16/2025 2024/98827-923 odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce žalobou u Krajského soudu v Ostravě, kdy Krajský soud svým rozsudkem ze dne 15. 8. 2024, č. j. 20 Ad 27/2024-29 rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 4. 2024, č.j. MPSV-2024/98827-923 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný následně vydal dne 22. 5. 2025 vydal rozhodnutí č. j. MPSV-2025/111406-923 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým opětovně odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalobce s napadeným rozhodnutím nesouhlasil, proto proti němu brojil včasnou žalobou, jelikož měl za to, že není schopen zvládat základní životní potřebu tělesná hygiena.

II. Napadené rozhodnutí a rozhodné skutečnosti ze správního spisu

2. Dne 17. 4. 2023 požádal žalobce úřad práce o příspěvek na péči.

3. Dne 24. 4. 2023 proběhlo v domácnosti žalobce pro účely řízení o příspěvku na péči sociální šetření prováděné sociální pracovnicí úřadu práce za přítomnosti žalobce a jeho matky – zmocněnkyně.

4. Rozhodnutím ze dne 22. 6. 2023, č. j. 76571/2023/HAV, úřad práce žalobci příspěvek na péči nepřiznal, jelikož podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná (dále jen „OSSZ“) potřebuje žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoc se zvládáním dvou základních životních potřeb (dále též „ZŽP“): péče o zdraví a péče o domácnost.

5. K odvolání žalobce žalovaný rozhodnutím ze dne 18. 7. 2023, č. j. MPSV-2023/152462-923, rozhodnutí úřadu práce ze dne 22. 6. 2023 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný shledal rozpory v hodnocení ZŽP mobilita a osobní aktivity, chyby ve výroku a současně zavázal úřad práce, aby řádně vypořádal námitku podjatosti.

6. Dne 5. 9. 2023 posoudila zdravotní stav žalobce Okresní správa sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) Karviná, kdy při posuzování zdravotního stavu bylo vycházeno ze zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře MUDr. K. ze dne 12. 5. 2023, z nálezů odborných lékařů psychiatrie MUDr. A. ze dne 12. 4. 2023, gastroenterologie MUDr. B. ze dne 29. 3. 2023 a nefrologie MUDr. H. ze dne 29. 1. 2021, a ze sociálního šetření ze dne 24. 4. 2023.

7. Následně úřad práce vydal rozhodnutí ze dne 20. 9. 2023, č. j. 112303/2023/HAV, kterým žalobci přiznal příspěvek na péči ve výši 880 Kč od dubna 2023. Kvůli tomu, že se úřad práce opětovně nevypořádal s námitkou podjatosti, zrušil žalovaný i toto rozhodnutí úřadu práce, a to rozhodnutím ze dne 13. 10. 2023, č. j. MPSV-2023/217476-923, a věc vrátil úřadu práce k dalšímu řízení. Zavázal úřad práce, aby objasnil námitku podjatosti a zabýval se žádostí žalobce, aby jeho zdravotní stav přezkoumala posudková komise v Českých Budějovicích.

8. Úřad práce následně prvostupňovým rozhodnutím přiznal žalobci příspěvek na péči ve výši 880 Kč od dubna 2023 a současně se vypořádal s námitkou podjatosti.

9. Proti prvostupňovému rozhodnutí brojil žalobce prostřednictvím své zmocněnkyně dne 22. 11. 2023 odvoláním. V něm zmocněnkyně žalobce uvedla, že nesouhlasí s přiznáním pouze tří ZŽP, a to péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Měla za to, že žalobce nezvládá i ZŽP stravování, tělesná hygiena a mobilita. Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. M.P. 3 20 Ad 16/2025 10. Pro účely odvolacího řízení nechal žalovaný vypracovat posudek posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí Ostrava (dále jen „PK MPSV Ostrava“). PK MPSV se v posudku ze dne 5. 4. 2024 zabývala zvládáním ZŽP mobilita, stravování a tělesná hygiena. Došla k závěru, že žalobce je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), celkem nezvládá tři ZŽP – péči o zdraví, osobní aktivity a péči o domácnost. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce byl k datu 17. 4. 2023, tj. k datu podání žádosti, k datu vydání napadeného rozhodnutí i k datu jednání posudkové komise, s dobou platnosti trvale. Při vypracování posudku vycházela PK MPSV z posudkového spisu OSSZ, spisu odvolacího orgánu, sociálního šetření ze dne 24. 4. 2023, zdravotnické dokumentace praktického lékaře a z nálezů odborných lékařů (gastroenterologie, psychiatrie, chirurgie, neurologie ad.).

11. Žalovaný rozhodnutím ze dne 25. 4. 2024, č. j. MPSV-2024/98827-923, odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil, v odůvodnění odkázal na posudek PK MPSV ze dne 5. 4. 2024.

12. Proti tomuto rozhodnutí brojila zmocněnkyně žalobce u žalobou podanou ke zdejšímu soudu, kdy namítala, že zdravotní stav žalobce byl nesprávně posouzen a od doby sociálního šetření ze dne 24. 4. 2023 se výrazně zhoršil. Žalobce dle zmocněnkyně nezvládá ani ZŽP tělesnou hygienu, mobilitu a stravování. Rozsudkem ze dne 15. 8. 2024, č. j. 20 Ad 27/2024- 31, krajský soud rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2024 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Došel k závěru, že žalobní námitky týkající se základní životní potřeby tělesná hygiena a stravování jsou nedůvodnými, avšak námitku týkající se základní životní potřeby mobilita shledal důvodnou. Krajský soud konstatoval, že ani z rozhodnutí žalovaného ani z posudku PK není jasné, zda lékařskými zprávami doložené atrofie svalů, ascites a v místním šetření uvedená neuropatie svalů může žalobce omezovat tak, že není schopen zvládnout ZŽP mobility, když z místního šetření se toliko podává, že je žalobce schopen dopravy prostřednictvím vozu taxi služby. Krajský soud tak zavázal žalovaného, potažmo posudkovou komisi, aby tyto závěry vyvrátili či potvrdili a vysvětlili, zda mohou mít vliv na zvládání jednotlivých aktivit nutných pro zvládání ZŽP mobilita. Dále požadoval vysvětlení, zda žalobci v mobilitě brání lékařskými zprávami podložené zdravotní obtíže (tj. medicínský důvod) či k omezené mobility vede pouhá nevůle žalobce či využití pohodlnějších možností (služby prováděné v jeho domácnosti).

13. Po zrušujícím rozsudku si žalovaný nechal posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí Ostrava vypracovat nový posudek, který byl po prodloužení lhůty vypracován dne 27. 2. 2025. Při vypracování posudku vycházela PK MPSV z posudkového spisu OSSZ, spisu odvolacího orgánu, zdravotní dokumentace praktického ošetřujícího lékaře MUDr. K., kdy pro účely posudkového hodnocení nově zařadila i lékařskou zprávu MUDr. K. ze dne 19. 6. 2024, a sociálního šetření ze dne 24. 4. 2023. Došla k závěru, že žalobce nezvládá čtyři základní životní potřeby – mobilita (hraničně), péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost, přičemž se jedná o závislost na pomoci jiné osoby v I. stupni (lehká závislost) a tento stav byl i k datu 17. 4. 2023.

14. Dne 12. 3. 2025 se na základě výzvy k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí zmocněnkyně žalobce dostavila k žalovanému a doložila další podklady, které nebyly zohledněny v rámci posuzování zdravotního stavu, přestože je praktický lékař posudkové komisi zaslal spolu se zdravotnickou dokumentací, konkrétně lékařské zprávy MUDr. K. ze Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. M.P. 4 20 Ad 16/2025 dne 11. 12. 2024 a 10. 3. 2025, gastroenerologie a interny MUDr. B. ze dne 23. 10. 2024 a 19. 6. 2024.

15. Dne 23. 4. 2025 PK MPSV Ostrava vypracovala doplňující posudek, ve kterém zohlednila předložené lékařské zprávy a setrvala na svém závěru konstatovaném v posudku ze dne 27. 2. 2025, s konstatováním, že tento stav byl i k datu 17. 4. 2023.

16. Žalovaný následně vydal napadené rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění odkázal na posudek PK MPSV Ostrava ze dne 27. 2. 2025 a doplňující posudek ze dne 23. 4. 2025 s konstatováním, že oba posudky byly vypracovány ve vztahu ke všem námitkám v odvolání a jsou považovány za úplné a přesvědčivé, když je z nich zřejmé, z čeho PK MPSV Ostrava při jejich vypracování vycházela a jak podklady a jí samotnou zjištěné skutečnosti hodnotila. Posudky byly vypracovány komisí v řádném složení a obsahují odůvodnění míry závislosti oprávněné osoby.

III. Žaloba

17. V žalobě proti napadenému rozhodnutí zmocněnkyně žalobce namítala, že žalovaný nesprávně posoudil zdravotní stav žalobce. Žalobci by měl být přiznán II. stupeň příspěvku na péči.

18. Namítala, že zdravotní stav žalobce se výrazně zhoršuje. Posudkový lékař vychází ze sociálního šetření ze dne 23. 10. 2024, od té doby však již uplynuly 2 roky a 4 měsíce. Žalobce nyní nezvládá tělesnou hygienu, nemá úchop a žádnou sílu. Zmocněnkyně žalobce myje na posteli, a to 2x denně. Zmocněnkyně se o žalobce neustále stará, 2x denně ho natírá protizánětlivou mastí. Žalobce je unavený a pořád spí, nemá žádnou imunitu. Od 9. 1. 2025 dostal 5x antibiotika v kapačkách, následně bylo zjištěno, že tělo nezvládlo tolik antibiotik a naskákaly mu boláky po celém těle, dále byla zjištěna anémie. MUDr. K. navštěvuje žalobce 1x měsíčně a zmocněnkyni žalobce upozornil, že je to se žalobcem hodně špatné.

19. Z uvedených důvodů zmocněnkyně navrhla, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení.

20. Dne 27. 11. 2025 podala zmocněnkyně žalobce na soud dodatek k žalobě, ve kterém žádá o přiznání III. stupně příspěvku na péči. Situace je nyní naprosto jiná, kdy zdravotní stav žalobce se od září 2025 katastrofálně zhoršil, stal se z něj ležák, který je na plenkách, je velice slabý a stále pospává. Je bezmocný a zmocněnkyně se k němu musela nastěhovat, pečuje o něj 24/7. Žalobce na posteli myje a velmi často přebaluje, protože má průjmy. MUDr. K. žalobce navštěvuje co 2 týdny. K důkazu zmocněnkyně přiložila lékařskou zprávu MUDr. K. ze dne 24. 11. 2025 a navrhla, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a přiznal příspěvek na péči ve III. stupni.

IV. Vyjádření žalovaného

21. Žalovaný ve vyjádření k žalobě specifikoval podmínky, za kterých může dojít k neschopnosti zvládat ZŽP tělesná hygiena. Konstatoval, že dle provedeného sociálního šetření žalobce běžnou denní hygienu provedl sám. Došel si do koupelny k umyvadlu, pustil si vodu, byl schopen si opláchnout ruce i obličej, provést ústní hygienu, učesat se i oholit Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. M.P. 5 20 Ad 16/2025 pomocí elektrického strojku. K celkové hygieně mu slouží sprchový kout, sprchuje se samostatně. Dle nálezu MUDr. K. ze dne 19. 6. 2024 je žalobce s opatrností a oporou schopen mobility v interiéru, což předpokládá, že je schopen uchopit kompenzační pomůcky, tedy i madla, zvládne např. vsedě na sedátku ve sprchovém koutu provést celkovou hygienu, usušit se.

22. Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 23. 5. 2025 a zpráva MUDr. B., ve které uvedl, že ode dne 23. 10. 2024 žalobce přibral 18 kg, kdy obvod pasu je o 19 cm větší, což svědčí pro ascites (cca 15 litrů) a nohy má od kotníků výše velmi oteklé, je datována až dne 18. 6. 2025. V nálezu ze dne 23. 10. 2024 MUDr. B. je konstatováno, že diabetes je přiměřeně kompenzován, bez výrazných známek progrese cirhózy jater, kontrola za půl roku.

23. Na základě požadavku zmocněnkyně byl zdravotní stav žalobce opakovaně posouzen dne 23. 4. 2025 se stejným posudkovým závěrem, a bylo přihlédnuto i k novým nálezům. Žalovaný se tak domnívá, že byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Žalovaný proto navrhoval, aby krajský soud žalobu zamítl.

V. Posouzení věci krajským soudem

24. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů, ověřil přitom, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného [§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.)]. Ve věci soud rozhodl bez jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s.

25. Žaloba je důvodná.

26. Poskytování příspěvku na péči je upraveno v zákoně o sociálních službách a vyhlášce č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách (dále jen „vyhláška“). Pro účely poskytování příspěvku na péči jsou rozlišovány čtyři stupně závislosti, přičemž kritériem pro hodnocení míry závislosti oprávněné osoby na pomoci jiné osoby, a tedy i pro zařazení do jednotlivých kategorií, je posuzováno zvládání deseti základních životních potřeb vymezených v § 9 odst. 1 zákona o sociálních službách. Jedná se o následující potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost.

27. Podle § 8 odst. 2 zákona o sociálních službách se osoba starší 18 let věku považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, ve stupni II (středně těžká závislost), jestliže není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, ve stupni III (těžká závislost) pro neschopnost zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb a ve stupni IV (úplná závislost), jestliže není schopna zvládat devět nebo deset těchto potřeb. Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. M.P. 6 20 Ad 16/2025 28. Obsahové vymezení jednotlivých životních potřeb stanoví vyhláška v příloze č.

1. Přitom platí, že pokud není osoba schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu vymezena v příloze č. 1 vyhlášky, není schopna základní životní potřebu zvládat, a to bez ohledu na příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (§ 2a vyhlášky).

29. Podle § 1 odst. 4 vyhlášky se za neschopnost zvládání základní životní potřeby považuje stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku nelze zvládnout životní potřebu v přijatelném standardu. Za přijatelný standard se přitom považuje zvládání základní životní potřeby v kvalitě a způsobem, který je běžný a obvyklý, a který umožňuje, aby tato potřeba byla zvládnuta bez každodenní pomoci jiné osoby.

30. Podle přílohy č. 1 písm. f) „tělesná hygiena“ prováděcí vyhlášky se za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu považuje stav, kdy je osoba schopna (1) použít hygienické zařízení, (2) dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat jednotlivé části těla, (3) provádět celkovou hygienu, (4) česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

31. Podle § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře.

32. Podle § 75 odst. 1 s. ř. s. vychází soud při přezkoumání rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

33. Podle § 78 odstavec 5 s. ř. s. je správní orgán právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, v dalším řízení vázán.

34. Smyslem uvedeného ustanovení je zajistit, aby právní závěry, k nimž dospěl soud při přezkumu správního rozhodnutí, byly v další rozhodovací činnosti správními orgány respektovány. Tato povinnost však neplatí bezvýjimečně. Vázanost právním názorem soudu může být prolomena v důsledku nových skutkových zjištění, popř. v důsledku změny právní úpravy (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2004, č. j. 2 Ads 16/2003–56, ze dne 28. 2. 2007, č. j. 7Afs 178/2005-109, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. září 2024, č. j. 8 Ad 4/2024-26). Vyjdou-li tak v průběhu dalšího řízení před správním orgánem najevo zcela nové skutečnosti nebo důkazy, které v původním řízení neexistovaly nebo nemohly být uplatněny, vázanost správního orgánu právním názorem uvedeným ve zrušujícím rozsudku je těmito novými skutečnostmi oslabena.

35. Ve světle shora uvedeného krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně jemu předcházejícího řízení a v rozsahu žalobních námitek se zaměřil na přezkum závěru, zda je žalobce schopen zvládat základní životní potřebu tělesné hygieny.

36. Otázkou zvládání/nezvládání základní životní potřeby tělesná hygiena se krajský soud zabýval již ve svém rozsudku ze dne 15. 8. 2024, č. j. 20 Ad 27/2024-31, kdy tuto žalobní námitku neshledal důvodnou. Je však třeba zdůraznit, že daný rozsudek řešil přezkum rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2024, č. j. MPSV-2024/98827-923, tj. bylo vycházeno ze Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. M.P. 7 20 Ad 16/2025 skutkového a právního stavu k tomuto datu. V nyní souzené věci je třeba s ohledem na ust. § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházet ze zdravotního stavu žalobce v době rozhodování žalovaného, tj. ke dni 22. 5. 2025, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí. Námitka nezvládání tělesné hygieny se v projednávané věci úzce pojí s další žalobní námitkou, a to, že od sociálního šetření ze dne 24. 4. 2023 uplynula doba 2 let a 4 měsíců, kdy zdravotní stav žalobce se rapidně zhoršil, což zmocněnkyně žalobce již ve správním řízení doložila několika lékařskými zprávami. Od doby posledního rozhodování soudu je tak tvrzená podstatná změna skutkových poměrů.

37. Žalovaný nechal v řízení navazujícím po zrušujícím rozsudku ze dne 15. 8. 2024 vypracovat posudek posudkové komise ze dne 27. 2. 2025. Tento posudek vycházel ze stejných podkladů jako posudek PK MPSV vypracovaný v předcházejícím řízení ze dne 5. 4. 2024 (tj. posudkový spis OSSZ, spis odvolacího orgánu a sociální šetření provedené krajskou pobočkou úřadu práce ze dne 24. 4. 2023), navíc byla zahrnuta zdravotnická dokumentace praktického lékaře MUDr. K. Závěry sociálního šetření zůstaly totožné. V rámci posudkového hodnocení dospěla PK MPSV nově k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu je paranoidní schizofrenie a abúzus alkoholu. Mezi nezvládané ZŽP patří nově také mobilita (hraničně). Spolu s péčí o zdraví, osobními aktivitami a péčí o domácnost tak žadatel nezvládá celkem 4 ZŽP, přičemž ZŽP mobilita byla zohledněna hraničně pouze na základě nové lékařské zprávy MUDr. K. ze dne 19. 6. 2024. Na str. 7 posudku PK MPSV uvedl, že ZŽP mobility zohlednila z důvodu, že ve zmiňované zprávě MUDr. K. uvádí schopnost mobility s oporou v interiéru. Nic bližšího již PK MPSV ke zvládání této ZŽP ve svém posudku neuvedla a zbytek posudkového hodnocení převzala z předchozího posudku ze dne 5. 4. 2024. V závěrečné části posudkového hodnocení PK uvedla, že nově přiložené lékařské zprávy nepřinášejí posudkově významné skutečnosti a došla k závěru, že žalobce považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), kdy tento stav byl i k datu 17. 4. 2023.

38. Co se pak týká hodnocení zvládání ZŽP tělesná hygiena, PK MPSV ve svém posudkovém zhodnocení vycházela nadále ze záznamu o provedeném sociálním šetření ze dne 24. 4. 2023, dle kterého žalobce uvedl, že běžnou denní hygienu provede sám. Dojde si do koupelny k umyvadlu, vodu si pustí, je schopen si opláchnout ruce i obličej, provést ústní hygienu, učesat se, pomocí el. Strojku se oholí. K celkové hygieně mu slouží sprchový kout. Sprchuje se samostatně. Preventivní dohled nelze považovat za neschopnost zvládat tuto ZŽP.

39. Na základě nově doložených lékařských zpráv zmocněnkyní žalobce při seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí byl PK MPSV dne 23. 4. 2025 vypracován doplňující posudek, ve kterém posudková komise po prostudování lékařských zpráv MUDr. K. ze dnů 11. 12. 2024, 10. 3. 2025, a MUDr. B. ze dne 19. 6. 2024 a 23. 10. 2024 dospěla ke shodnému závěru, jako v posudku ze dne 27. 2. 2025, tj. že žalobce považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost). Tento stav byl i k datu 17. 4. 2023 (tj. k datu podání žádosti o příspěvek na péči).

40. V řízení o přiznání příspěvku na péči je odborný posudek zdravotního stavu a závislosti na pomoci jiné osoby jedním ze stěžejních důkazů. Povahou takového posudku, jakož i na něj kladenými požadavky, se již opakovaně ve své rozhodovací činnosti zabýval Nejvyšší správní soud, který dovodil, že „se jedná sice o tzv. povinný důkaz, nicméně nikoliv o závazné stanovisko či závazný podklad rozhodnutí. Posudek podléhá hodnocení správního orgánu, jeho Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. M.P. 8 20 Ad 16/2025 správnost není nikterak presumována. Ačkoliv odborné lékařské závěry posudku nepodléhají hodnocení správních orgánů, neboť k tomu nemají správní orgány odborné lékařské znalosti, nezbavuje je to povinnosti hodnotit provedené důkazy ve správním řízení, a tudíž i správnost posudku z hlediska jeho úplnosti a přesvědčivosti“ (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2010, č. j. 6 Ads 143/2009-60, či ze dne 22. 10. 2009, č. j. 3 Ads 48/2009-104).

41. Posudková komise se musí vyjádřit ke schopnosti posuzované osoby zvládat veškeré aktivity vyjmenované u jednotlivých životních potřeb v příloze č. 1 prováděcí vyhlášky, případnými spornými dílčími aktivitami se musí detailně zabývat a své úvahy opřít o dostatečně zjištěný skutkový stav. Posudkové závěry musí jednoznačně a konkrétně zdůvodnit. Případné chybějící náležitosti posudku způsobující jeho nepřesvědčivost nebo neúplnost nemůže soud nahradit vlastní úvahou, jelikož pro to nemá potřebnou odbornou erudici. Nenaplnění požadavků na přesvědčivost a úplnost posudku je vadou řízení před správním orgánem ve smyslu § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s., pro kterou musí krajský soud napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení (rozsudky NSS ze dne 29. 9. 2015, č. j. 4 Ads 167/2015-27, a ze dne 20. 12. 2018, č. j. 10 Ads 269/2018-27).

42. Obecně přitom platí, že posouzení schopnosti zvládat ZŽP není intuitivní, ale vyplývá z objektivizovaných kritérií – příslušných dílčích aktivit ZŽP vymezených v příloze č. 1 prováděcí vyhlášky. Jestliže v řízení o příspěvku na péči vzniknou pochybnosti o tom, zda je posuzovaný schopen zvládat určité dílčí aktivity ZŽP, nepostačí pro zachování úplnosti, správnosti a přesvědčivosti posudku tyto pochybnosti rozptýlit paušálním tvrzením, že příslušnou ZŽP posuzovaný zvládá, naopak je povinností lékařské posudkové služby tento závěr dostatečně a přesvědčivě odůvodnit (srov. např. rozsudek NSS ze dne 29. 9. 2015, č. j. 4 Ads 167/2015-27).

43. Zmocněnkyně žalobce žalovanému vytýká, že v napadeném rozhodnutí uvádí, že dle posudkově významných údajů o schopnosti zvládnutí ZŽP vycházejících ze sociálního šetření ze dne 24. 4. 2023, zvládá žalobce hygienu sám. Zmocněnkyně však namítala, že v době sociálního šetření (tj. duben 2023) si žalobce umyl obličej, vyčistil zuby, ve sprše se držel dvou madel a ona jej myla. Nyní však žalobce nic takového absolutně nezvládne, když nemá úchop a žádnou sílu. Zmocněnkyně měla používat pro žalobce speciální židli a zdravotnické pomůcky, má madla. Avšak když žalobce dala ve sprše na zdravotní židli, neměl sílu vstát, ona mu pomáhala a oba upadli a prorazili dveře sprchy, žalobce si naštěstí nic nezlomil, protože spadl na zmocněnkyni. Od té doby zmocněnkyně žalobce dvakrát denně omývá na posteli a také vysušuje celé tělo a maže jej protizánětlivou mastí. Uvedené doložila zmocněnkyně již v průběhu správního řízení lékařskými nálezy.

44. Ze zpráv doložených zmocněnkyní žalobce pro účely vypracování doplňujícího posudku ze dne 23. 4. 2025 (dále jen „nově doložené zprávy“) vyplývá následující: V závěru zprávy MUDr. B., gastroenterologie, ze dne 23. 10. 2024 se uvádí, že z důvodu pokročilé cirhózy je nutná péče 2. osoby. Špatná mobilita, není schopen se sám osprchovat, atrofie svalstva ztěžující mobilitu, velký ascites kvůli kterému je vratký, riziko pádů, bez matky by pacient jistě už nebyl naživu, matka zajišťuje veškerou péči, celkově křehký rizikový pacient. Ve zprávě MUDr. B. ze dne 19. 6. 2024 se mj. uvádí: alkohol nepije – absolutní abstinence, progres ascitu a zároveň zhoršení ledvin, viděn nefrologem. V nálezu MUDr. K. ze dne 11. 12. 2024 se k hygieně uvádí, že „sprchování do srpna 2024 bylo ve sprchovém koutě ve stoje, Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. M.P. 9 20 Ad 16/2025 když se držel 2 madel, jednou rukou by nebyl schopen se udržet, natož aby se druhou rukou myl. I když mu matka pořídila ve zdravotnických potřebách židličku do sprchy, pro obtížnost se postavit ze sedu do stoje se židlička neosvědčila, navíc oba ve sprše opakovaně spadli, dokonce prorazili dvířka do sprchy. Po sprchování byl tak zesláblý, že ho matka měla potíž odtáhnout do postele, kde ho musela obléct. Od srpna 2024 ho matka myje na posteli v ložnici. U pacienta se jedná pouze o paliativní péči, prognóza je velmi špatná. …. Při diabetu 2. typu komp. Insulinem s.c. má pacient diabetickou neuropatii horních i dolních končetin.“ MUDr. K. ve své zprávě dále uvádí, že jako praktický lékař žalobce může potvrdit, že tento od data, co je u něj registrován, t.j. od 1. 7. 2021, dodržuje totální abstinenci, což může potvrdit opakovanými laboratorními nálezy, ale také zprávami ostatních lékařů specialistů (gastroenterologická amb., nefrologická amb.). Doporučenou transplantaci jater není žalobce schopen vzhledem k celkovému stavu absolvovat pro celkovou slabost, sníženou svalovou sílu, oslabenou motoriku.

45. Posouzení zdravotního stavu je věcí odborně medicínskou, k níž nemají soudy potřebné odborné znalosti, a proto vychází z vyjádření subjektů, které tyto znalosti mají. Z tohoto důvodu soudy kladou při hodnocení posudku zvýšený důraz na jejich jednoznačnost, úplnost a přesvědčivost (viz rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2013 č. j. 3 Ads 24/2013-34). Pokud by z podkladů lékařského posudku vyplývalo, že posuzovaný některou z aktivit nutných pro celkové zvládnutí určité potřeby sám a bez pomoci jiné osoby nezvládá, a orgány lékařské posudkové služby by přesto takovou základní životní potřebu považovaly za zvládanou, bylo by jejich povinností tento svůj závěr dostatečně a přesvědčivě odůvodnit (rozsudek NSS ze dne 2. 4. 2014, č. j. 3 Ads 50/2013-32).

46. Z nově doložených lékařských zpráv jasně vyplývá, že závěr posudkové komise, že žalobce je schopen zvládat ZŽP tělesné hygieny, nemá oporu v dostupných podkladech, a námitky zmocněnkyně nelze považovat jen za pouhé laické hodnocení stavu žalobce, nýbrž tyto jsou objektivními nálezy podloženy. Obsah lékařských zpráv není v souladu s premisami uvedenými v posudku přinejmenším do té míry, že jej činí vnitřně rozporným. Krajskému soudu není jasné, zda člověk, o kterém je jeho praktickým lékařem konstatováno, že od srpna 2024 jej matka myje pouze na posteli, a jedná se u něj o paliativní péči, je schopen zvládat základní životní potřebu tělesné hygieny dle kritérií stanovených prováděcí vyhláškou. Je také třeba vysvětlit, zda je možné, aby abusus alkoholu byl nadále jednou ze dvou hlavních příčin dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, když se ve zprávě praktického lékaře ze dne 11. 12. 2024 uvádí, že žalobce alkohol od roku 2021 neužívá (kdy abstinenci potvrzuje i zpráva MUDr. B. ze dne 19. 6. 2024), tj. zda abusus alkoholu v minulosti může být nadále rozhodující příčinou současného dlouhodobě nepříznivého stavu žalobce i přes ostatní četné specifikované diagnózy.

47. Zásadní pochybení spatřuje krajský soud v tom, že žalovaný, potažmo posudková komise i přes nově doložené lékařské zprávy, které jednoznačně u žalobce dokládají výraznou změnu skutkových poměrů, nadále vycházela ze sociálního šetření ze dne 24. 4. 2023. Z judikatury Nejvyššího správního soudu České republiky (dále jen „NSS“) i správních soudů přitom vyplývá konstantně zastávaný názor, že posouzení stupně závislosti pro účely rozhodování o příspěvku na péči musí vycházet z hodnocení všech podkladů uvedených v § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách. (viz blíže např. rozsudek NSS ze dne 23. 9. 2009 č. j. 4 Ads 57/2009-53). Jedním ze zásadních podkladů uvedených v § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách jsou i výsledky sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, přičemž s ohledem na to, Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. M.P. 10 20 Ad 16/2025 že se v daném případě jedná o posouzení nároku na dávku závislou na zdravotním stavu osoby, který se neustále vyvíjí, je důraz na aktuálnost těchto podkladů o to zvýšený.

48. Přestože měl být v souzeném případě posuzován zdravotní stav žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 22. 5. 2025, PK MPSV užila jako podklad pro vypracování svého aktuálního a doplňujícího posudku záznam ze sociálního šetření provedeného v předchozím řízení dne 24. 4. 2023, tj. vycházela ze skutkového stavu popsaného více než 2 roky zpětně. Krajský soud zastává názor, že je naprosto nepřípustné, aby tak zásadní podklad pro posouzení celkového stavu žalobce, jakým záznam o sociálním šetření bezpochyby je, nebyl takto dlouhou dobu aktualizován za situace, kdy byla prokazatelně doložena změna skutkových poměrů. Zdravotní stav žalobce nebyl v rozhodné době ke dni vydání napadeného rozhodnutí vůbec přezkoumán, namísto toho se jeví, že posudková komise jen šablonovitě převzala obsah původního posudku a, vycházeje z původních podkladů, se dle právního názoru vyjeveném v rozsudku krajského soudu ze dne 15. 8. 2024, č. j. 20 Ad 27/2024-31 zabývala toliko posouzením, zda žalobce zvládá ZŽP mobility. Vzhledem k tomu, že sociální šetření v projednávaném případě zcela neodpovídá rozhodné době a není aktuální, posudek ani jeho doplňující část v daném případě neobstojí.

49. Žalovaný pak posudek komise hodnotil jako objektivní a přesvědčivý. To je ale jen formální převzetí. Skutečné a kritické zhodnocení posudku ve smyslu judikatury Nejvyššího správního soudu citované v obecných východiscích výše) žalovaný neprovedl. Reálně se nezabýval tím, zda posudek vychází ze všech zákonných podkladů, které naplňují požadavek aktuálnosti a jak posudková komise reflektuje dramatické zhoršení zdravotního stavu žalobce doloženého novými lékařskými zprávami. Kdyby tak žalovaný učinil, posudek by komisi vrátil k doplnění. Převzetí formálního, mezerovitého posudku zatížilo vadou nepřezkoumatelnosti i samotné napadené rozhodnutí.

50. Krajský soud konstatuje, že již pro nadbytečnost neprovedl důkazy lékařskými zprávami, které zmocněnkyně žalobce označila v žalobě, a to z důvodu, že skutečnosti, které jimi měly být dokazovány, již byly v dosavadním řízení bez důvodných pochybností postaveny na jisto, a to základě zpráv obsažených ve správním spise (zejm. nově doložených lékařských zpráv pro účely doplňujícího posudku), a také s ohledem na absenci aktuálního záznamu o sociálním šetření (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 4. 2005, č. j. 5 Afs 147/2004-89, č. 618/2005 Sb. NSS, nebo nález Ústavního soudu ze dne 8. 12. 2009, sp. zn.

I. ÚS 118/09) Závěrečné shrnutí

51. Soud shrnuje, že posudek komise včetně jeho doplnění i navazující rozhodnutí žalovaného trpí několika zásadními vadami. Soud zároveň netvrdí, že žalobce definitivně nezvládá potřeby, které komise uznala za zvládané, takové hodnocení ostatně soudu s ohledem na shora uvedená východiska ani nepřísluší. To je úkolem pro nový posudek a navazující rozhodnutí. Soud toliko konstatuje, že posudky komise a následné rozhodnutí žalovaného, který závěry posudku toliko formálně převzal, na shora vytýkané rozpory nedávají přezkoumatelnou odpověď. Rozhodnutí žalovaného proto soud zrušil pro nepřezkoumatelnost a pro nedostatečně zjištěný skutkový stav (§ 76 odst. 1 písm. a) a b) soudního řádu správního).

52. V dalším řízení žalovaný vyžádá doplnění posudku komise. V něm komise: Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. M.P. 11 20 Ad 16/2025 a) jako podklad pro vypracování posudku užije záznam ze sociálního šetření, které bude nově provedeno v aktuálním, reálném prostředí žalobce pro účely nového, aktuálního rozhodnutí a konkrétně a jmenovitě vypořádá obsah sociálního šetření ve vztahu ke všem neuznaným potřebám – zejména pak tělesné hygieny b) uvede do souladu závěry posudku s obsahem nově doložených lékařských zpráv, a to ve vztahu ke všem neuznaným potřebám c) dostatečně přesvědčivě objasní závěr, že i přes dlouhodobou abstinenci žalobce doloženou lékařskými zprávami, je abusus alkoholu nadále jednou ze dvou rozhodujících příčin současného dlouhodobě nepříznivého stavu žalobce i přes ostatní četné specifikované diagnózy, nedojde-li k závěru, že abusus alkoholu již mezi rozhodující příčiny nepatří Žalovaný pak posudek nepřevezme pouze formálně. Kriticky zhodnotí jeho úplnost a přesvědčivost, jakož i podklady, ze kterých komise vycházela a jejich aktuálnost. S ohledem na zásadu materiální pravdy obsaženou v § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, žalovaný vezme v potaz i to, že posuzování zdravotního stavu žalobce trvá už od dubna 2023 – aktuální zdravotní stav je tedy zapotřebí při novém posouzení reflektovat.

VI. Závěr a náhrada nákladů řízení

53. Soud z výše uvedených důvodů zrušil rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) a b) soudního řádu správního. Žalovaného v dalším řízení váže závazný právní názor soudu.

54. O nákladech řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví- li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měl plný úspěch ve věci žalobce, proto má právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce výši vzniklých nákladů nevyčíslil, resp. ani úhradu nákladů vůči ve věci neúspěšnému žalovanému nepožadoval. Ani ze spisu není zřejmé, že by žalobce nějaké náklady se soudním řízením vynaložil (věc je osvobozena od soudního poplatku a žalobce nebyl zastoupen advokátem). Soud tedy ve vztahu k žalobci rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že se žalobci náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok II.). Žalovanému jako neúspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo (výrok III.). Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ostrava 26. května 2026 JUDr. Lucie Gavendová samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. M.P. 12 20 Ad 16/2025 Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. M.P.