20 Ad 21/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně M. D., zastoupené obecnou zmocněnkyní I. H., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě ze dne 20. 4. 2016 o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 18. 1. 2016, o výši invalidního důchodu, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 18. 1. 2016 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I.

1. Žalobkyni byla zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu se zpětnou platností od roku 2007.

2. Žalobkyně v zastoupení svou matkou jako obecnou zmocněnkyní podala u zdejšího soudu v zákonné lhůtě žalobu, ve které nesouhlasila s názorem žalované, že jí nenáleží invalidní důchod třetího stupně již od roku 2007 s odvoláním na názor psycholožky G.

3. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 24. 5. 2015 namítla opožděnost žaloby s ohledem na den doručení napadeného rozhodnutí 8. 2. 2016, když dvouměsíční lhůta k podání žaloby uplynula dnem 8. 4. 2016 a žaloba byla podána teprve dne 20. 4. 2016. Z uvedeného důvodu navrhla žalobu jako opožděnou odmítnout.

4. Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky a své rozhodnutí č. j. X ze dne 17. 8. 2015 potvrdila. V odůvodnění uvedla, že rozhodnutím ze dne 17. 8. 2015 zvýšila účastnici řízení dle § 56 odst. 1 písm. g) a ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, od 27. 5. 2015 výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Dne 8. 9. 2015 byly České správě sociálního zabezpečení doručeny námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 17. 8. 2015. Námitky za účastnici řízení sepsala její matka I. H. Nesouhlasí s tím, že invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byl její dceři přiznán až od 27. 5. 2015. Požaduje, aby invalidní důchod třetího stupně byl přiznán od roku 2007 a byl jí doplacen od roku 2007 v plné výši. V rámci řízení o námitkách bylo novým posudkem o invaliditě ze dne 7. 1. 2016 zjištěno, že u účastnice řízení jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Účastnice řízení je invalidní dle ust. § 39 odst. 1 citovaného zákona. Účastnice řízení není invalidní pro invaliditu prvního stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, ani není invalidní pro invaliditu druhého stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. b), ale je invalidní pro invaliditu třetího stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. c) citovaného zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 70 %. Den změny stupně invalidity byl stanoven na 27. 5. 2015. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastnice řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V (duševní poruchy a poruchy chování) položce 8 (mentální retardace) písmenu c (mentální postižení středně těžkého stupně, IQ 35-49) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v platném znění, pro které se stanovuje rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 70 – 80 %. Lékař České správy sociálního zabezpečení hodnotil míru poklesu pracovní schopnosti účastnice řízení dolní hranicí daného procentního rozmezí, tj. ve výši 70 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se dále ve smyslu ust. § 4 citované vyhlášky nemění. II.

5. Ohledně včasnosti doručení žaloby bylo z dávkového spisu zjištěno, že žalobkyni bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 8. 2. 2016. Z usnesení Okresního soudu v Ostravě č. j. 16 Nc 2/2016-4 ze dne 1. dubna 2016 bylo zjištěno, že navrhovatelka M. D. se návrhem došlým soudu dne 21. 3. 2016 domáhala prošetření rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 1. 2016 č. j. X. Okresní soud uvedeným usnesením ze dne 1.4.2016 řízení zastavil a žalobkyni poučil o možnosti podat žalobu u Krajského soudu v Ostravě. Žaloba u zdejšího soudu byla podána dne 20. 4. 2016 (na poštu podáno dne 19. 4. 2016). S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je podána včas.

6. Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že: - žalobkyně podala žádost o invalidní důchod dne 26. 3. 2014 s požadavkem přiznání „ode dne vzniku“; - lékař OSSZ Karviná zdravotní stav posoudil dne 30. 4. 2014 se závěrem, že je invalidní od 13.3.2012 v I. stupni s posudkovým hodnocením dle kap. V, položky 8.b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s mírou poklesu pracovní schopnosti o 35 %; - žalovaná o žádosti rozhodla dne 19. 6. 2014 tak, že invalidní důchod I. st. byl přiznán ode dne 13. 3. 2012; - žalobkyně podala námitky ze dne 6. 7. 2014, jimiž se domáhala přiznání invalidního důchodu vyššího stupně; - v rámci námitkového řízení zdravotní stav posoudil lékař ČSSZ dne 16.9.2014 a dospěl ke shodnému závěru s lékařem OSSZ Ostrava (invalidita I. stupně od 13. 3. 2012); - ČSSZ o námitkách rozhodla dne 22. 9. 2011 tak, že tyto zamítla a rozhodnutí ze dne 19. 6. 2014 potvrdila; - proti rozhodnutí ze dne 22. 9. 2014 byla u Krajského soudu v Ostravě podána žaloba, vedená pod sp. zn. 20Ad 73/2014. V průběhu soudního řízení byl zdravotní stav posouzen posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 13. 3. 2015 se závěrem, že se jedná o invaliditu II. stupně od 12. 9. 2014 od psychiatrického vyšetření s posudkovým hodnocením dle kap. V, položky 8, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 55 %. Vzhledem k závěru uvedeného posudku bylo rozhodnutí ze dne 22. 9. 2014 rozsudkem ze dne 20. 5. 2015 č. j. 20Ad 73/2014-34 zrušeno a věc vrácena žalované k dalšímu řízení; - rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 5. 2015 byl žalovanou realizován rozhodnutím ze dne 13. 7. 2015 a žalobkyni byl od 12. 9. 2014 přiznán invalidní důchod II. st.; - žádostí ze dne 10. 6. 2015 žalobkyně požádala o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu; - lékař OSSZ Karviná dne 22. 7. 2015 posoudil zdravotní stav od 27. 5. 2015 jako invalidita ve stupni III. s poklesem pracovní schopnosti o 70 %, dle kap. V, pol. 8, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.; - dne 17. 8. 2015 rozhodnuto o zvýšení invalidního důchodu pro invaliditu III. st. ode dne 27. 5. 2015; - v námitkách ze dne 2. 9. 2015 byl vznesen požadavek o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu III. st. od roku 2007; - lékař ČSSZ dne 7. 1. 2016 zdravotní stav posoudil shodně s lékařem OSSZ tak, že se jedná o invaliditu III. stupně s posudkovým hodnocením dle kap. V, pol. 8, písm. c) ode dne 27. 5. 2015; - posudkový závěr byl realizován v rozhodnutí žalované ze dne 18. 1. 2016, kdy námitky byly zamítnuty a rozhodnutí ze dne 17. 8. 2015 bylo potvrzeno.

7. Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 12. 10. 2016, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí byl prokázán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný vývojovou poruchou intelektu na hranici lehké a středně těžké mentální retardace, hypoplázií levé ledviny, somatickou astenií a hypermetropií s astigmatismem v dětství. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí byla vývojová porucha intelektu na hranici lehké a středně těžké mentální retardace, stav odpovídal příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb., kapitole V, položce 8, písm. b), neboť je narušeno adaptivní chování, značně ztížená úroveň sociálních dovedností. Z rozmezí 30 – 45 % stanovila posudková komise horní hranici 45 %, kterou zvýšila o 10 % na celkových 55 % vzhledem k tomu, že se jedná o hraniční stav mezi lehkou a střední mentální retardací. O úplný výpadek pracovních funkcí se nejedná. PK MPSV hodnotí odlišně proti lékaři OSSZ a lékaři námitkového řízení ČSSZ Ostrava, nejedná se celkově o střední mentální retardaci, jak je uváděno v jejich posudcích, ale pouze o stav hraniční, který neodpovídá ztrátě pracovní schopnosti 70 %. Objektivní stav byl potvrzen vyšetřením psychiatra a psychologa FN Ostrava, když vyšetření pro posouzení zajistila PK MPSV. Datum vzniku invalidity druhého stupně stanovila posudková komise shodně s posudkem PK MPSV Ostrava ze dne 13. 3. 2015, tj. od 12. 9. 2014 – průkazem stavu psychiatrickým vyšetřením. PK MPSV se zabývala invaliditou posuzované do minulosti na základě žaloby a došla k závěru, že o částečnou invaliditu se jednalo již od 14. 3. 2007. V té době stav odpovídal příloze č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb., v platném znění kapitole V, položce 6, písm. a), neboť psychologickým vyšetřením ze dne 14. 3. 2007 byla prokazována lehká mentální retardace, výkon v oblasti verbálního nadání odpovídal IQ=53 a v oblasti názorového nadání byl nižší než 62. Z rozmezí 15 – 40 % stanovila PK MPSV horní hranici 40 %, dále nezvyšovala, neboť nebyly prokázány jiné závažné změny zdravotního stavu. Datum vzniku částečné invalidity dle výše uvedené právní normy stanovila posudková komise na 14. 3. 2007 průkazem postižení psychologickým vyšetřením. Lehkou mentální retardaci potvrdilo i další vyšetření psychologa PhDr. H.ze dne 11. 4. 2007. V dalším období k 1. 1. 2010 do 11. 9. 2014 stav odpovídal invaliditě prvního stupně dle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kapitole V, položce 8, písm. b), z rozmezí 30 – 45 % lze stanovit horní hranici 45 %. O úplný výpadek pracovních funkcí se nejednalo. Ke změně hodnocení částečné invalidity v té době došlo na základě změny právních norem.

8. Vzhledem k tomu, že stěžejní otázkou v předmětné věci bylo posouzení zdravotního stavu, soud byl povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě a tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl odborný lékař psychiatr. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, zejména nálezů psychologických a psychiatrických a žalobkyně byla i vyšetřena u jednání komise přísedícím psychiatrem. Posudková komise vyslovila posudkový závěr, který je uveden v odstavci [7] tohoto rozsudku. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena a soud nemá důvod zpochybňovat erudici tohoto posudkového orgánu, posudková komise své první jednání dne 17. 8. 2016 odročila za účelem nového vyšetření žalobkyně na psychiatrické klinice FN v Ostravě a na základě tohoto nového vyšetření, vyšetření přísedícím psychiatrem u jednání komise a přihlédnutí k dalším předcházejícím lékařským nálezům komise provedla výše uvedenou posudkovou rozvahu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkazuje.

9. Soud s ohledem na vymezení jediného žalobního bodu nejdříve zdůrazňuje, že invalidní důchod pro invaliditu I., II. nebo III. stupně byl do systému důchodového pojištění zaveden na základě zákona č. 306/2008 Sb. s účinností od 1. 1. 2010, když před tímto datem bylo členění invalidního důchodu na částečný invalidní důchod a plný invalidní důchod. Z tohoto důvodu požadavek na přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně od roku 2007 je nereálný, bylo možno se domáhat buď částečného invalidního důchodu, nebo plného invalidního důchodu. S odkazem na přechodné ustanovení čl. II bod 8 zákona č. 306/2008 Sb.,dle kterého plný invalidní důchod, na který vznikl nárok před 1. lednem 2010, se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 2009, považuje od 1. ledna 2010 za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, měl soud za to, že žalobkyně se domáhala plného invalidního důchodu od roku 2007. V rozsahu žaloby soud pro své rozhodnutí převzal závěr posudku PK MPSV ze dne 12. 10. 2016, tj., že žalobkyně byla od 14. 3. 2007 toliko částečně invalidní a tato invalidita trvala nepřetržitě do 31. 12. 2009 a dále od 1. 1. 2010 se jednalo o invaliditu prvního stupně. Od 12. 9. 2014 žalobkyně byla invalidní druhého stupně.

10. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve správním řízení vycházela z nedostatečně zjištěného skutkového stavu, když žalobkyni před datem 13. 3. 2012 nepovažovala vůbec za invalidní, soud pro vady řízení zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Žalovaná v dalším řízení znovu rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru soudu, že žalobkyně je od 14. 3. 2007 částečně invalidní (§ 78 odst. 1 a odst. 4 s.ř.s.).

11. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ustanovení § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení žalobkyně je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobkyně se náhrady nákladů řízení vzdala. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 7. prosince 2016 JUDr. Jana Záviská samosoudkyně