20 Ad 3/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně P. G., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 2.12.2015, o nároku na invalidní důchod, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I.

1. Žalobkyni byl odňat invalidní důchod z důvodu dlouhodobé stabilizace zdravotního stavu.

2. Žalobkyně v zákonné lhůtě podala u zdejšího soudu žalobu, ve které nesouhlasila s odnětím invalidního důchodu. Posouzení posudkovým lékařem považovala za neobjektivní, bez přihlédnutí k odborným lékařským nálezům. Její zdravotní stav od uznání invalidity za 12 let se nemohl zlepšit do takové míry, aby každodenně chodila do zaměstnání. Neustále chodí s podporou dvou francouzských holí, nemůže řídit motorové vozidlo a je odkázána na pomoc rodiny.

3. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě dne 10.2.2016 uvedla, že s ohledem na skutečnost, že v posuzované věci se jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem je v takovém případě rozhodnutí žalované závislé především na odborném lékařském posouzení a provedení důkazu posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Rozhodnutí ve věci samé proto ponechává žalovaná na úvaze soudu podle závěru posudkové komise.

4. Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 15.9.2015 č.j.X potvrdila. V odůvodnění uvedla, že rozhodnutím ze dne 15.9.2015 odňala od 16.10.2015 invalidní důchod podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zdp), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 31.8.2015 již účastnice řízení není invalidní; dle uvedeného posudku poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost pouze o 30 %. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným Českou správou sociálního zabezpečení dne 18.11.2015 bylo zjištěno, že u účastnice řízení se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zdp. Účastnice řízení není invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zdp. Nejde již o invaliditu prvního stupně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI (Postižení nervové soustavy), položce 9b (Postižení periferních nervů, polyradikuloneritidy, neuropatie – středně těžké funkční postižení) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které se stanovuje procentní rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 20 – 40 %. Míra poklesu pracovní schopnosti účastnice řízení je zhodnocením funkčního postižení a celkového zdravotního stavu stanovena 30 %. II.

5. Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že žalobkyně v rámci plánované kontrolní lékařské prohlídky byla posudkovým lékařem OSSZ Karviná posouzena dne 31.8.2015, poté co jednání lékaře bylo opakovaně odročeno za účelem nového neurologického vyšetření s výsledkem zjištění zániku invalidity, když pokles pracovní schopnosti byl stanoven v míře 30 % dle kap. VI, pol. 9 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. se závěrem, že od posledního posouzení je zdravotní stav dlouhodobě stabilizován a na postižení je posuzovaná adaptována. Ve světle tohoto posouzení bylo rozhodnuto dne 15.9.2015 o odnětí invalidního důchodu od 16.10.2015. K námitkám byla žalobkyně znovu posuzována posudkovým lékařem žalované dne 18.11.2015 se shodným závěrem, že se již nejedná o invaliditu, s posouzením dle kapitoly VI, položce 9 písm. b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 30 %.

6. Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 14.4.2016, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí byl prokázán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný středně těžkou parézou n. peroneus a tibialis vpravo, o stav po zlomenině zevního kotníku vpravo (24.5.2003), léčeno konzervativně, stav po Sudeckově dystrofii, o ischemickou chorobu tepen pravé dolní končetiny periferního typu posttraumatickou (obliterace ADP vpravo a horší i proximální část ATP vpravo), stav po tromboze vv. tibiales posterior vpravo s plicní embolií (2006), trombofilní stav (zvýšená hladina f.VIII.), coxarthrosis bill. gr. II., stav po extirpaci pseudodysty z oblasti pravého třísla (19.10.2015). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla středně těžká parésa n.peroneus a tibialis vpravo, která má za následek omezení pohyblivosti akrální části pravé dolní končetiny, jež posuzované ztěžuje chůzi. PK MPSV volí střed proc. rozmezí, tj. 30 % vzhledem k tomu, že se jedná o středně těžké funkční postižení akrální části pravé dolní končetiny. Zdravotní postižení není takového stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. U posuzované se nejedná o invaliditu žádného stupně, je neschopna práce s většími nároky na tělesné schopnosti, práce s dlouhým stáním a chůzí, schopnost rekvalifikace je zachována. Její zdravotní stav je dlouhodobě stabilizován, posuzovaná je na své postižení dlouhodobě adaptována. Ke sdělením posuzované uvedeným v žalobě posudková komise uvádí, že prostudovala zdravotní dokumentaci od jejího praktického lékaře včetně řady doložených lékařských nálezů z různých lékařských odborností a konstatuje, že její zdravotní stav se již od úrazu, který byl v r. 2003 dlouhodobě stabilizoval, o čemž svědčí mimo jiné i objektivní neurologické vyšetření posuzované ze dne 20.8.2015. Z tohoto objektivního nálezu lze prokázat, že zdravotní postižení u posuzované je dáno především středně těžkou parésou n.peroneus a tibialis vpravo v její akrální části kompenzovanou peroneální páskou, levá dolní končetina není postižena. Posudková komise po vyhodnocení všech dostupných lékařských nálezů dospěla k výše přijatému posudkovému závěru, že pokles pracovní schopnosti u posuzované činí 30 %, což neodpovídá invaliditě žádného stupně.

7. Dále byl soudem vyžádán srovnávací posudek u posudkové komise MPSV s pracovištěm v Brně. Tato komise dne 17.8.2016 za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu rovněž stanovila postižení s posudkovým hodnocením dle kapitoly VI, pol. 9, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s určením poklesu pracovní schopnosti o 30 %. Rozhodující zdravotní postižení odpovídá položce shora uvedené a bylo by hodnoceno na dolní hranici daného procentního pásma. S ohledem na ostatní onemocnění, která minimálně snižují pracovní schopnost a předchozí vykonávané výdělečné činnosti, zvolena polovina daného procentního pásma. Tento posudkový závěr vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou pochybnosti. Mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech, protože byly objektivizovány všechny skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr. V námitkách nebo v žalobě nebylo namítnuto nezjištění některé skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr, ani nezjištění takové skutečnosti nebylo doloženo lékařským nálezem, uplatněným v průběhu řízení. PK MPSV prostudovala veškeré dostupné lékařské nálezy, použité v průběhu řízení jako doplnění informací o zdravotním stavu, včetně nálezů předložených v komisi a konstatovala, že neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. Vzhledem k výše uvedenému PK MPSV konstatuje, že zdravotní stav byl posouzen objektivně z dostatečně doložené zdravotní dokumentace, ze které nevyplývá progrese zdravotního stavu. U posuzované došlo k dlouhodobé stabilizaci zdravotního postižení, posuzovaná je na zdravotní postižení adaptovaná a je schopna vykonávat dosavadní zaměstnání bez zhoršování zdravotního stavu. Je schopna i rekvalifikace na jiné vhodné zaměstnání. Datum zániku invalidity PK MPSV stanoví 31.8.2015.

8. Vzhledem k tomu, že stěžejní otázkou v předmětné věci bylo posouzení zdravotního stavu, soud byl povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě a posléze i s pracovištěm v Brně. Posudky těchto dvou komisí považuje soud za stěžejní důkazy. Obě posudkové komise podaly posudky v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisích vedle posudkového lékaře byl odborný lékař neurolog. Posudky byly vypracovány s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě rozsáhlé zdravotní dokumentace žalobkyně, zejména nálezů neurologických, z ambulance léčby bolesti a mnoha dalších, ale i na základě vlastního vyšetření neuroložkou u jednání komise v Ostravě dne 14.4.2016. Posudkové komise vyslovily shodný posudkový závěr, a to i s posudkovým lékařem OSSZ i žalované. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobkyně i přes její námitky. Na tomto místě soud opakuje, že obě posudkové komise byly řádně odborně obsazeny a soud nemá důvod zpochybňovat erudici těchto posudkových orgánů. Závěry posudků korespondují s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudkové komise odkázaly.

9. Soud s ohledem na výše uvedené nezpochybnil, že u žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti, avšak v míře, která nezakládá ani invaliditu prvního stupně. Při určování míry poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření, nikoliv ze subjektivních stesků posuzované osoby.

10. Vzhledem k výše uvedenému soud vyhodnotil žalobu jako nedůvodnou a ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ustanovení § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a proto nečinil žádné další dokazování, např. doplňujícím posudkem PK MPSV ohledně nových nálezů předložených u jednání dne 5.10.2016.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení žalobce je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 5. října 2016 JUDr. Jana Záviská samosoudkyně