20 Ad 34/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce: RNDr. J. Š., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Praha, Na Poříčním právu 376/1, k žalobě ze dne 27. 6. 2016 proti správnímu rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2016 č.j. MPSV-2016/128954-923, o průkazu osoby se zdravotním postižením, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2016 č.j. MPSV-2016/128954-923 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 64,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.

1. Žalobci byla zamítnuta žádost o průkaz osoby se zdravotním postižením.

2. Žalobce podal včasnou žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí, ve které kladl důraz na svůj zdravotní stav s odvoláním na znalecký posudek MUDr. Mgr. M. P., PhD. a dále napadl postup žalovaného, který se nevypořádal s jeho námitkou podjatosti posudkové komise MPSV. Dále uvedl, že od r. 2013 není schopen pečovat o domácnost s odvoláním na místní šetření ÚP Třinec ze dne 24. 7. 2013, poukázal na absenci psychiatrického nálezu při posuzování posudkovou komisí MPSV, ač toto vyšetření sám požadoval. Není schopen pohybu bez průvodce v MHD, z důvodu fobického strachu a stresů z vymočení v cizím prostředí. S odvoláním na znalecký posudek není schopen pečovat o domácnost, výkonu fyziologické potřeby, orientace, mobility a komunikace. Dále žalobce uvedl, že napadené rozhodnutí nemůže být právně platné, protože vůči němu je Ministerstvo práce a sociálních věcí podjaté, přičemž napadené rozhodnutí se touto otázkou nezabývalo. Nevypořádání se s námitkou podjatosti a úplně ji zamlčet činí napadené rozhodnutí neplatným. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí.

3. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě popřel oprávněnost žaloby, odkázal na přesvědčivý závěr posudku posudkové komise MPSV a k otázce podjatosti posudkové komise uvedl, že žalobce v návrhu uvádí, že MPSV je podjaté, neboť na jeho osobu podalo úmyslně lživé trestní oznámení, a nemůže tak o průkazu „ZTP/P“ rozhodovat. Uvedl, že žádal o položení doplňující otázky soudnímu znalci, zda má na „ZTP/P“ nárok, ale nebylo mu odpovězeno. Vzhledem k tomu, že v rozhodnutí žalované není o podjatosti zmínka, nebylo vydáno v souladu se správním řádem. Znalec měl dle jeho názoru zakázáno se k jeho „ZTP/P“ jakkoliv vyjadřovat. Žalobce v průběhu řízení neuvedl jména lékařů či nezmínil posudkové orgány, jež by měly být podjaty. V písemnostech i v žalobním návrhu uvádí MPSV jako takové, Mgr. K. a Mgr. T. Nikdo z těchto dvou osob nepřišel se spisovou dokumentací do kontaktu a žalovaný má tak za to, že postupoval v souladu s platnými právními předpisy. Navrhl žalobu zamítnout. II.

4. Správní orgán I. stupně, Úřad práce ČR – krajská pobočka Ostrava, Kontaktní pracoviště Třinec rozhodl dne 15.1.2016 pod č.j. 28875/16/FMKA tak, že zamítl žádost o průkaz osoby se zdravotním postižením ode dne 1. 10. 2015 s odůvodněním, že dle posudku OSSZ Karviná ze dne 1. 12. 2015 nejde o osobu se zdravotním postižní, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osoby s poruchou autistického spektra, ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb.; nejde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ani mu svým funkčním postižením neodpovídá nebo s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný.

5. Žalovaný napadeným rozhodnutím podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění uvedl, že odvolací správní orgán požádal o posouzení zdravotního stavu účastníka řízení Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí, oddělení výkonu posudkové služby Ostrava (dále jen „posudková komise“). Dne 6.6.2016 obdržel odvolací správní orgán posouzení zdravotního stavu účastníka řízení pro účely řízení o průkazu osoby se zdravotním postižením, které provedla posudková komise dne 1.6.2016 se závěrem, že nejde o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ustanovení § 34 odstavce 1 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Nejde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 k vyhlášce, ani mu svým funkčním postižením neodpovídá, ani s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný. Tento stav byl k datu podání žádosti, k datu vydání napadeného rozhodnutí, i k datu jednání posudkové komise. Námitkami účastníka řízení se posudková komise zabývala, přihlédla ke všem zjištěným chorobám a vadám, tak jak jsou dokumentovány, a došla k závěru, že zdravotní postižení neodpovídá posudkově-medicínským kritériím pro přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. K námitkám uvedeným v odvolání odvolací orgán uvedl, že posouzení zdravotního stavu bylo předmětem jednání posudkové komise. Zdravotní stavy pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením jsou uvedeny v příloze č. 4 k vyhlášce. Jak vyplývá z posudku posudkové komise, nejedná se o zdravotní stav tam uvedený nebo s ním srovnatelný. Dle dokumentace není porucha chůze, nejsou parézy ani plegie, končetiny jsou volně hybné. Není postižení smyslů, není ani kognitivní porucha. Posudek znalce MUDr. Mgr. P., PhD. ze dne 26.6.2015 byl posudkovou komisí zohledněn, nutnost doprovodu v lidské společnosti ani doporučení přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením tam nejsou uvedeny, je uvedeno, že posuzovaný je plně orientován, je schopen rozeznat případnou protiprávnost svého jednání a je schopen své jednání ovládat. Jeho porucha osobnosti nezakládá nepříčetnost. III.

6. Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že  správní řízení bylo zahájeno žádostí o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením ze dne 21. 10. 2015. K žádosti přiloženo usnesení České správy sociálního zabezpečení pracoviště Ostrava ze dne 27.8.2015 ve věci podnětu ředitelky OSSZ Frýdek-Místek o vyloučení lékařů oddělení lékařské posudkové služby z důvodu podjatosti při posuzování zdravotního stavu RNDr. J. Š. tak, že v souladu s ust. § 131 odst. 4 správního řádu je k provedení požadovaného posouzení zdravotního stavu pověřena OSSZ Karviná, dále žádost doplnil přílohou, ve kterém uvedl, že v řízení o invalidní důchod prováděla přezkum OSSZ Karviná, neboť FM se sám vyloučil. Pokud se FM opět nevyloučí, tak žádá, aby si tento posudek od Karviné pro posuzování ZTP stáhlo;  dle posudků posudkového lékaře OSSZ Karviná ze dne 1. 12. 2015 a ze dne 17. 12. 2015 se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s rozhodující příčinou – výraznou poruchou osobnosti, v.s. postpsychotickou, pro kterou je invalidním v 1.stupni, s posudkovým závěrem, že nejedná o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osoby s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. Nejde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., ve znění platném od 1.1.2014, ani mu svým funkčním postižením neodpovídá nebo s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný;  dne 15. 1. 2016 správní orgán prvého stupně rozhodl ve věci, jak uvedeno v odst. 4 tohoto rozsudku,  dne 25. 1. 2015 podáno odvolání se zdůrazněním na význam znaleckého posudku prim. MUDr. Mgr. M. P., který byl vypracován pro potřeby Policie ČR,  dle posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 1. 6. 2016 se u žalobce jedná o poruchu osobnosti – sociálně maladaptivní s rysy paranoidními a anankastickými, dále sociální fobie - paruréza, těžká myopie obou očí, stav po operaci levého oka pro amoci sítnice v r. 2000, cefalea charakteru tenzních bolestí hlavy s podílem CC syndromu, dysfunkce C/Th páteře, stav po hluboké flebotromboze femoropopliterálně a proximálně bércové žíly v 8/2013. Posudková komise měla k dispozici posudkový spis OSSZ Karviná, spis odvolacího orgánu, zdravotní dokumentaci praktického ošetřujícího lékaře MUDr. B. M., dokumentaci doloženou posuzovaným a znalecký posudek MUDr. Mgr. M. P., PhD. ze dne 26. 6. 2015. Komise dospěla k závěru, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, dominující zdravotní poruchou je porucha osobnosti se sociálně maladaptivními rysy, s rysy paranoidními a anankastickými, se sociální fobií – parurézou. Posuzovaný je anomální osobností, porucha podstatně narušuje pracovní a společenské fungování, je plně orientován, komunikativní, není nevidomý či neslyšící. K datu 1. 10. 2015 ani k datu jednání komise se nejedná o osobu se zdravotním postižením, které omezuje její pohyblivost nebo orientaci, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Nejde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ani mu svým funkčním postižením neodpovídá nebo s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný. K námitkám účastníka posudková komise přímo uvedla, že v písemnostech RNDr. Š. odkazuje na znalecký posudek MUDr. Mgr. P. z 26. 6. 2015 a uvádí, že je v něm výslovně uvedeno, že by se měl v lidské společnosti pohybovat pouze v přítomnosti průvodce. Nic takového ovšem ve znaleckém posudku uvedeno není. Jmenovaný je plně orientován, navíc je schopen rozeznat případnou protiprávnost svého jednání a je schopen své jednání ovládat. O dušení onemocnění, či nepříčetnost se u něj nejedná;  k výzvě žalovaného ze dne 6. 6. 2016 o právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí žalobce písemně dne 15. 6. 2016 (správnímu orgánu doručeno 16. 6. 2016) mimo jiné uvedl, že celá MPSV je vůči němu osoba podjatá, včetně posudkové komise. Není možné, aby si osoba podjatá vytvořila svůj posudek a dle tohoto posudku posuzovala;  dne 17. 6. 2016 bylo vydáno napadené rozhodnutí. IV.

7. Soud zdůrazňuje, že podle ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), soud přezkoumává napadené výroky správního rozhodnutí jen v mezích žalobních bodů. Rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí je v dispozici žalobce.

8. Obsah správního spisu žalovaného svědčí žalobnímu bodu ohledně neprojednání námitky podjatosti vznesené vůči Ministerstvu práce a sociálních věcí včetně posudkové komise MPSV. Žalobce vznesl námitku podjatosti ve svém písemném podání ze dne 15. 6. 2016, jíž namítl podjatost „celého MPSV včetně posudkové komise“. Je pravdou, že takto podaná námitka podjatosti nebyla vypovídající, co do důvodu námitky ani co do určení konkrétních osob, avšak žalovaný žalobce nevyzval k odstranění vad tohoto podání (měl-li za to, že podání má vady) a při ignorování této námitky, kdy o ní vůbec nerozhodl, vydal rozhodnutí ve věci samé. Teprve ve vyjádření k žalobě dne 1. 8. 2016 se k námitce podjatosti vyjádřil. Žalobní námitka, že tento postup žalovaného je v rozporu se zákonem, je důvodná.

9. Podle § 14 odst. 2 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení.

10. Podle ust. § 14 odst. 1 správního řádu každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (dále jen "úřední osoba"), o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.

11. Žalobcova námitka podjatosti ze dne 15. 6. 2016 nebyla bezvadná, avšak zcela určitá v tom, že namítá podjatost žalovaného správního orgánu včetně posudkové komise a vyžadovala od žalovaného žalobci poskytnout poučení o tom, jakým způsobem je zapotřebí námitku podjatosti uplatnit, neboť to správnímu orgánu ukládá ust. § 4 odst. 2 správního řádu, a pokusit se případné nedostatky podání obsahujícího námitku podjatosti odstranit postupem podle § 37 odst. 3 správního řádu. Teprve poté, co by žalobce po poučení o odstranění vad vznesené námitky, učinil další procesní úkon, mohl správní orgán usoudit, zda se jedná o námitku podjatosti vůči konkrétním členům posudkové komise a předložit ji tak k rozhodnutí nadřízenému orgánu posudkové komise MPSV, a dále, zda se jedná o námitku podjatosti i vůči pracovníkům žalovaného rozhodujícím o odvolání a dle toho zvážit další procesní postup. To však žalovaný neučinil, tuto zcela ignoroval a o podaném odvolání rozhodl, přičemž v odůvodnění rozhodnutí vůbec na takto vznesenou námitku nereagoval a neodůvodnil, proč se námitkou podjatosti nezabýval. Tento nedostatek žalovaný nemohl dodatečně zhojit vyjádřením se k žalobě, kde této otázce věnoval svoji pozornost, neboť nedostatek odůvodnění nemůže správní orgán nahradit podrobným vyjádřením se k žalobě samé.

12. S ohledem na skutečnost, že soud uznal žalobní námitku ohledně nevypořádání se s námitkou podjatosti žalovaným za důvodnou, nezabýval se soud námitkou ohledně objektivního posouzení zdravotního stavu a zvládání základních životních úkonů žalobcem, neboť vyřešení otázky podjatosti jak členů posudkové komise MPSV tak i pracovníků žalovaného správního orgánu je nezbytné před posouzením správnosti posudku posudkové komise.

13. Skutečnost, že se žalovaný rozhodl o odvolání, aniž by se zabýval námitkou podjatosti ze dne 15. 6. 2016 bylo důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí pro vady řízení (§ 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.). Žalovaný v dalším řízení nejdříve, tak jak je uvedeno v odst. 11 tohoto rozsudku, se vypořádá s námitkou podjatosti ze dne 15. 6. 2016 a teprve poté rozhodne ve věci samé (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). V.

14. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci úspěšný a úspěšnému žalobci dle soudního spisu vznikly náklady řízení ve výši poštovného spojeného s podáním žaloby a vyjádření se soudu dne 11. 8. 2016 v celkové výši 64,- Kč. Neúspěšný žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci tyto náklady ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnuto doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 22. listopadu 2016 JUDr. Jana Záviská samosoudkyně