20 Ad 4/2016

Rubrum

20Ad 4/2016-49 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce J. D., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5.11.2015, ve věci nároku na invalidní důchod, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobci byl odňat invalidní důchod z důvodu stanovení míry poklesu pracovní schopnosti 20 %.

2. Žalobce se včasnou žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí žalované z důvodu, že neměl možnost se fyzicky bránit, poněvadž nebyl přítomen u posudkové komise. V žalobě dále uvedl, že žalobu ještě doplní do sedmi dnů, což však již neučinil.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

4. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované, obsahem správních spisů a posudky posudkové komise MPSV ČR Ostrava (dále jen PK MPSV) ze dnů 27.1. a 9.3.2017.

5. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z provedeného dokazování vzal krajský soud za prokázané, že žalobci byl naposledy přiznán invalidní důchod ode pokračování -2- 20Ad 4/2016 dne 24.6.2013 na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) ve Frýdku-Místku ze dne 18.7.2013, dle kterého byl pokles pracovní schopnosti stanoven v míře 40 % dle kapitoly IV, pol. 14, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Při kontrolní prohlídce lékařem OSSZ ve Frýdku-Místku dne 30.6.2015 již stanoven pokles pracovní schopnosti jen v míře 30 % s posudkovým hodnocením dle kap. IV, pol. 14, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., za dominující byla stanovena obesita gr. III a těžký obstrukční spánkový deficit. Žalobce byl předvolán k jednání OSSZ ve Frýdku-Místku na 18.6.2015, pozvánka byla doručována na adresu N. 97, B. a byla doručena fikcí. Z protokolu ze dne 18.6.2015 zjištěno, že žalobce se k jednání nedostavil a jednání bylo odročeno na 30.6.2015, opět bez přítomnosti žalobce. V rámci námitkového řízení byl žalobce dne 16.10.2015 posouzen lékařem ČSSZ se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je chronický bolestivý páteřní syndrom bez radikulopathie s posudkovým hodnocením dle kap. XIII, odd. E, pol. 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 20 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu navýšení dle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky o 10 % na celkových 30 %.

6. Jelikož rozhodnutí soudu v dané věci, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněného nepříznivým zdravotním stavem žalobce a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek u PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Z posudku této komise pak soud zjistil, že komise vycházela ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. H. H. a jejího nálezu ze dne 3.6.2015, nálezu neurologa MUDr. Ž. ze dne 28.5.2013, propouštěcí zprávy z FN Ostrava, plicního odd., hospitalizace od 11.6.2013 do 12.6.2013, nálezu z FN Ostrava, klinika tuberkulózy MUDr. M. P. ze dne 6.9.2013 a z úplné spisové dokumentace OSSZ Frýdek-Místek. Dále z vyšetření posuzovaného na ortopedické ambulanci MUDr. J. ze dne 14.10.2015, 2.3.2016, z vyšetření v neurologické ambulanci MUDr. M. ze dne 29.6.2015, 14.9.2015, MUDr. Ž. ze dne 13.8.2015, z vyšetření EMG HKK v neurologické ambulanci MUDr. Ž. ze dne 29.7.2015, z vyšetření v ambulanci Prof. MUDr. K. M. ze dne 28.5.2009 v Hradci Králové. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný chronickým vertebrogenním algickým syndromem celé páteře bez radikulopathies maximem v oblasti lumbosakrální, spondylolistésou L5 II. st. nestabilní, neuropathií středových nervů středně těžkou – stav po dekompresi středového nervu vpravo, obesitou – BMI 41,5, těžkým obstrukčním spánkovým syndromem, přetlakovou chorobou komp., úplavicí cukrovou 2. typu komp. dietou – bez komplikací, chronickou obstrukční plicní nemocí II. st. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 5.11.2015 je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 10-20 % stanovila PK horní hranici 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 odst. 1 cit. vyhlášky navyšuje o 10 % na celkových 30 %. PK MPSV stanoví jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu chronický vertebrogenní algický syndrom páteře s maximem v oblasti lumbosakrální bez radikulopathie, jedná se o lehké funkční postižení s poklesem pracovní schopnosti na horní hranici, tj. 20 %. Vzhledem k dalším zdravotním postižením u posuzovaného PK MPSV navyšuje tuto horní hranici dle § 3 pokračování -3- 20Ad 4/2016 odst. 1 citované vyhlášky o 10 % na celkovou hodnotu 30 %. Zdravotní postižení u posuzovaného není takového stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Nejedná se o středně těžké funkční postižení, ani o těžké funkční postižení uvedené v položkách 1c, 1d oddílu E, v kapitole XIII. výše citované přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., neboť nejsou objektivně prokázané skutečnosti uvedené v těchto položkách. U posuzovaného se nejedná o žádný stupeň invalidity, je schopen využít dosažené vzdělání, znalosti a zkušenosti, je schopen i rekvalifikace. Neschopen práce fyzicky nadměrně namáhavé se zvedáním a přenášením nadlimitních břemen, práce ve vynucených polohách. PK MPSV se shoduje svým posudkovým zhodnocením s posudkovým závěrem lékaře ČSSZ v námitkovém řízení i lékařem OSSZ, kteří rovněž dospěli k závěru, že pokles pracovní schopnosti u posuzovaného činí 30 %. PK MPSV dále konstatuje, že lékař OSSZ sice nesprávně vyhodnotil rozhodující onemocnění u posuzovaného, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nicméně pokles pracovní schopnosti činil rovněž 30 %. Dále PK MPSV rovněž konstatuje shodně s lékařem ČSSZ v námitkovém řízení, že v r. 2013 byl zdravotní stav posuzovaného lékařem OSSZ posudkově nadhodnocen, což vedlo k nesprávnému posudkovému závěru, že pokles pracovní schopnosti činil 40 %. Zdravotní stav posuzovaného neodpovídal nejen v roce 2013, ale ani nyní žádnému stupni invalidity.

7. V souladu s § 75 odst. 1 s.ř.s. soud při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 5.11.2015 nebyl invalidní. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně; jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně a pokud poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pracovní schopností se rozumí schopnost vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

8. Krajský soud opakuje, že posudková komise MPSV v souzené věci je příslušná k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.), a proto posudek této komise považuje soud za stěžejní důkaz. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl odborný lékař neurolog. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů neurologických a z hospitalizace na plicním oddělení, ale i nálezů, které žalobce předložil až u jednání soudu dne 22.2.2017, a to vyšetření v roce 2015 v ambulancích ortopedické, neurologické a na klinice pro metabolické onemocnění. Posudková komise vyslovila shodný posudkový závěr s posudkovým lékařem pokračování -4- 20Ad 4/2016 žalované. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena a soud nemá důvod zpochybňovat erudici tohoto posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkázala. Posudková komise hodnotila zdravotní stav na základě zdravotní dokumentace, kterou si pro své jednání vyžádala, ale i na základě lékařských nálezů, které žalobce dodatečně předložil. PK MPSV zdůraznila, že důvodem odnětí invalidity bylo nesprávné posudkové hodnocení v r. 2013, zdravotní stav invaliditě neodpovídal ani v r. 2013.

9. Žalobce v žalobě zpochybnil správnost posouzení zdravotního stavu z důvodu, že se neúčastnil jednání posudkového orgánu. Žalobce byl k jednání OSSZ ve Frýdku-Místku volán, z důvodu jeho nedostavení se lékař OSSZ jednání odročil na další termín 30.6.2015 a pak opět bez přítomnosti rozhodl. Soud s ohledem na skutečnost, že OSSZ ve Frýdku-Místku žalobci doručovala předvolání na adresu Nýdek č. 97, přičemž žalobce dle zjištění v CEO je hlášen k trvalému pobytu od 30.4.2014 na adrese, kterou uvedl v žalobě, Tř. T. č. X, K., se zabýval i otázkou, zda to, že zdravotní stav posuzoval lékař OSSZ ve Frýdku-Místku a nikoliv posudkový lékař OSSZ v Karviné je takovou vadou řízení, která je důvodem pro zrušení přezkoumávaného rozhodnutí. Dle ust. § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 582/1991 Sb. OSSZ posuzují invaliditu a změnu stupně invalidity a podle odst. 5 písm. a) téhož zákona místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu se řídí místem trvalého pobytu fyzické osoby na území České republiky. Je tedy nesporné, že OSSZ Frýdek-Místek nebyla místně příslušná k provedení lékařské kontrolní prohlídky a posouzení invalidity žalobce dne 30.6.2015. Jestliže žalobce sám OSSZ ve Frýdku-Místku nesdělil změnu své adresy a OSSZ si sama iniciativně z evidence obyvatel nezjistila aktuelní adresu trvalého bydliště a přehlédla adresu v předložených lékařských nálezech, pak došlo k tomu, že jednak zdravotní stav hodnotila místně nepříslušná OSSZ a jednak došlo k marnému doručování pozvánky k jednání na adresu, na které již žalobce nebydlel. To byl také důvod, proč se žalobce jednání lékaře OSSZ nezúčastnil.

10. To, že zdravotní stav žalobce posuzovala místně nepříslušná OSSZ, je bezesporu vadou řízení, avšak nikoliv takovou, aby založila nezákonnost napadeného rozhodnutí. Rozhodující je, že žalobcovu invaliditu posuzoval věcně příslušný správní orgán – OSSZ a dále pak v námitkovém řízení lékař České správy sociálního zabezpečení. Ve správním řízení tak konečným posuzujícím posudkovým orgánem byla Česká správa sociálního zabezpečení (§ 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb.), v souzené věci pak pracoviště v Ostravě, které posuzuje zdravotní stav v námitkovém řízení všech pojištěnců jak z okresu Frýdek-Místek tak i Karviné.

11. K námitce nemožnosti se bránit z důvodu své nepřítomnosti u jednání na OSSZ. Žalobce byl k jednání OSSZ předvoláván, tedy ze strany správního orgánu nebylo popíráno právo žalobce být přítomen u posuzování jeho invalidity, avšak z důvodu, který je uveden v odstavci 9 tohoto rozsudku, žalobce se jednání nezúčastnil. Soud tak přisvědčil žalobci, že měl právo být u posuzování invalidity, avšak na druhou stranu soud hodnotil, jaký dopad na posouzení by mohla mít nepřítomnost žalobce. Při posuzování invalidity vychází OSSZ zejména z nálezu ošetřujícího lékaře, popř. výsledků funkčních vyšetření a výsledků vlastního vyšetření pokračování -5- 20Ad 4/2016 (§ 8 odst. 8 zák. č. 582/1991 Sb.). Rozhodující tedy jsou odborné lékařské nálezy. Lékař OSSZ při posuzování měl k dispozici aktuelní lékařský nález praktické lékařky MUDr. H. H. se sídlem B. V. 2874, K. ze dne 3.6.2015 (tatáž obvodní lékařka jako v předcházejících invalidizujících řízeních) doložený odbornými lékařskými nálezy neurologickými a z hospitalizace na plicním oddělení FN Ostrava z roku 2013. Vzhledem k tomu, že ve věci krajský soud vyžádal posudek PK MPSV v Ostravě a doplňující posudek s ohledem na další lékařské nálezy, které žalobce předložil u jednání soudu, dospěl soud k závěru, že zrušení rozhodnutí z důvodu neumožnění žalobci být přítomen jednání OSSZ dne 30.6.2016 by po vypracování posudků PK MPSV bylo příliš formalistické. Žalobce sice namítal neumožnění se fyzicky bránit, přičemž, byl-li předvolán k jednání PK MPSV v Ostravě na den jednání 11.11.2016, tuto možnost nevyužil a žádal o odročení jednání z důvodu nových vyšetření v nastávajících dvou týdnech, které zašle poštou. PK MPSV k žádosti žalobce byla vstřícná, i když s odvoláním na ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/202 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), nálezy vypracovány po datu 5.11.2015, tedy rok po vydání napadeného rozhodnutí, nemohly být použity k přezkoumání zákonnosti v tomto řízení napadeného rozhodnutí. Nový termín jednání byl stanoven na 27.1.2017, který již byl PK realizován, bez toho, že by žalobce slibované nové nálezy předložil a jeho opětovné žádosti odročení z důvodu hospitalizace nebylo vyhověno.

12. Jelikož žalobce k datu 5.11.2015 neplnil zákonné podmínky invalidity ani prvního stupně, žalovaná nijak nepochybila, jestliže invalidní důchod odňala. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť ji neshledal důvodnou.

13. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení procesně úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a § 118d zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má- li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 29. března 2017 JUDr. Jana Záviská samosoudkyně