22 A 10/2023

Rubrum

č. j. 22 A 10/2023 - 34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., a JUDr. Miroslavy Honusové ve věci žalobce: P. J. zastoupený advokátem Mgr. Janem Drevňakem sídlem E. Filly 296/13, 709 00 Ostrava proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2023, č. j. MSK 154310/2022, ve věci provedení záznamu bodů v registru řidičů takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Včas doručenou žalobou se žalobce domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Havířova ze dne 20. 10. 2022, sp. zn. MMH/275147/2022 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty žalobcovy námitky proti provedeným záznamům bodů v bodovém hodnocení řidiče. Shodu s prvopisem potvrzuje 2 22 A 10/2023 2. Kromě zcela obecných námitek (část III. žaloby) a citací judikatury (část IV. žaloby) žalobce namítl k příkazovému bloku ze dne 21. 11. 2021 nedostatečnou identifikaci místa spáchání přestupku. Na řádku č. 5 je podle něj uvedena „změť čísel a znaků“, kterou správní orgány rozklíčovaly až za pomoci procesně nepoužitelného dokumentu – oznámení o uložení pokuty. Pokud by místem spáchání měla být Hlavní třída na silnici I/48, tato ulice je dlouhá několik kilometrů a na různých úsecích se střídají různé nejvyšší dovolené rychlosti. Žalovaný nesouhlasil se závěry správního orgánu 1. stupně ohledně specifikace místa spáchání, již to svědčí o nejasnosti údajů na bloku. Taktéž není zřejmé, jakého přestupku se měl žalobce dopustit, když zákon č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. č. 361/2000 Sb.“) nezná „§4c“, uvedený na bloku.

3. Ve vztahu k příkazovému bloku ze dne 4. 6. 2019 žalobce namítl, že v něm absentuje legální definice skutku, neboť z. č. 361/2000 Sb. nezná popis jednání „telefonování při řízení“. Zákonodárce se snažil zabránit řidičům v držení telefonního či jiného hovorového zařízení při řízení vozidla. Telefonovat při řízení se dá legálně, např. za použití „hans-free“ sady. Zákon č. 361/2000 Sb. dále neobsahuje ustanovení „Ig 7/1c“ a „12 Tc/1f1“, uvedená na bloku.

4. Závěrem žalobce uvedl, že uplatnil stejné námitky nečitelnosti, nesrozumitelnosti a nejasnosti obsahu i u dalších dvou příkazových bloků, žalovaný se s jeho odvolací námitkou vypořádal nepřezkoumatelně, když pouze stroze konstatoval, že i tyto bloky jsou způsobilými podklady pro záznamy bodů v bodovém hodnocení.

5. Žalovaný ve vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Zcela odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, s tím, že žalobce pouze opakuje své námitky ze správního řízení.

6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodoval přitom v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání.

7. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobce podal námitky proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, správní orgán 1. stupně si vyžádal fotokopie příslušných podkladových rozhodnutí, žalobce se vyjádřil k podkladům ve správním spise. Proti rozhodnutí správního orgánu 1. stupně podal žalobce odvolání, o němž rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím.

8. Ke zcela obecně formulovaným žalobním námitkám (části III. a IV. žaloby) soud nemá, co by uvedl, pouze zdůrazňuje závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, podle nějž „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej, není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty.“ 9. K blokovému řízení soud s ohledem na konstantní judikaturu NSS (např. rozsudek ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016-34, rozsudek ze dne 17. 1. 2019, č. j. 10 As 28/2018-45) předestírá, že toto řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. Ve věci neprobíhá standardní správní řízení ani dokazování. To je nahrazeno souhlasem pachatele se spácháním Shodu s prvopisem potvrzuje 3 22 A 10/2023 přestupku a jeho ochotou na místě (příp. i později) zaplatit vyměřenou pokutu. Z toho důvodu nelze na pokutový blok jakožto na rozhodnutí vydávané na místě v blokovém řízení klást přehnané požadavky co do formálních náležitostí. Podle rozsudku NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, je v blokovém řízení přípustné užívání strohých a zkratkovitých formulací, přitom však z pokutového bloku – má-li být způsobilým podkladem pro záznam bodů, musí být patrné komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Pokutové bloky byly blíže specifikovány v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a s účinností od 1. 7. 2017 v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), přičemž předchozí judikatura je použitelná i na nynější příkazní řízení.

10. Soud dále zdůrazňuje, že žalovaný se v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval totožnými námitkami, jaké jsou uvedeny i v žalobě, a žalobce na argumentaci žalovaného nijak nereagoval. Jak vyplývá z judikatury, smyslem přezkumu rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví není stále dokola opakovat již jednou vyřčené a soud se může v případech shody mezi názorem soudu a odůvodněním napadeného správního rozhodnutí odkazovat na odůvodnění napadeného správního rozhodnutí (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2021, č. j. 1 Afs 273/2019 – 50 či z dřívějších rozhodnutí rozsudek NSS ze dne 27. 7. 2007 č. j. 8 Afs 75/2005-130).

11. V bodě 5 příkazového bloku ze dne 21. 11. 2021 je podle soudu uvedeno: 10.55 (tedy čas), 21. 11. 2021 (tedy datum), I/48 Hlavní třída F Místek (místo spáchání), registrační značka vozidla, a dále § 4c zák. 361/2000 Sb. – rychlost 70/110/106. Soud především uvádí, že nepovažuje údaje uvedené na předmětném bloku za žádnou změť znaků, kterou by bylo nutno identifikovat za pomoci dalších listin. Pokud jde o „§ 4c“, jde nepochybně o zkratkovitě uvedený § 4 písm. c) z. č. 361/2000 Sb., což koresponduje s typem povinnosti, o kterou šlo (povinnost řídit se dopravními značkami – zde ve vazbě na značku upravující nejvyšší povolenou rychlost). V souladu s § 18 odst. 4 citovaného zákona smí řidič jet v obci rychlostí nejvýše 50 km/h. Místní úpravou provozu lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce 4 zvýšit, maximálně však o 30 km/h (srov. odst. 7 tohoto ustanovení). A o takový případ se jedná v dané věci – místo spáchání skutku bylo v obci Frýdek-Místek, na ulici Hlavní třída, kde byla místní úpravou zvýšena nejvyšší dovolená rychlost na 70 km/h (viz první z trojice čísel uvedených u rychlosti na bloku - k rychlosti uvedené ve formátu tří čísel odkazuje soud na dlouhodobou judikaturu NSS, např. rozsudek ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, s tím, že v pořadí 1. číslo označuje nejvyšší dovolenou rychlost, 2. číslo rychlost naměřenou a 3. číslo rychlost při zohlednění odchylky měření.). Pokud jde o označení komunikace I/48, soud se shoduje s žalovaným (viz str. 5 odůvodnění napadeného rozhodnutí), který pouze korigoval chybný výklad tohoto jasně uvedeného údaje, provedený správním orgánem 1. stupně.

12. V bodě 5 příkazového bloku ze dne 9. 6. 2019 je podle soudu uvedeno (ohledně údajů namítaných v žalobě): § 7/1c z.č. 361/2000 Sb., telefonování při řízení. V bodě 6 pak je uvedeno: § 125c/1f1 z.č. 361/2000 Sb. I zde nemá soud žádný problém s identifikací textu a stejně jako žalovaný shledává vymezení přestupku jednoznačným. Pokud jde o „telefonování při řízení“, soud shodně s žalovaným poukazuje na to, že součástí bloku není jen toto zkratkovité slovní vyjádření, ale také odkaz na legální definici přestupku uvedenou v § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 z. č. 361/2000 Sb., jak ostatně citoval žalobce v žalobě. Soud podotýká, Shodu s prvopisem potvrzuje 4 22 A 10/2023 že z bloku vyplývá souhlas žalobce s přestupkem (podpis obviněného, pokuta zaplacená na místě) a že žalobce v žalobě uvedl legální způsob telefonování při řízení jen jako teoretickou možnost, netvrdil např., že by takto v daném okamžiku sám postupoval. Pokud by žalobce měl za to, že údaje uvedené v bloku nejsou správné (např. se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně právně kvalifikován atd.) či nejsou úplné, není jeho povinností blok podepsat. V souladu se zásadou, že právo svědčí bdělým, si lze jen obtížně představit účastníka řízení alespoň průměrným způsobem chránícího svá práva, který by dobrovolně podepsal blok, přestože by s tím, co je v něm uvedeno, nesouhlasil, vůbec mu neporozuměl, anebo měl pochybnosti o správnosti údajů v něm uvedených.

13. K údajně nepřezkoumatelně vypořádané odvolací námitce soud uvádí, že rozsah a obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela odpovídá rozsahu a obsahu dané odvolací námitky, která byla formulována naprosto obecně (srov. část 4 odvolání z 9. 11. 2022), proto není možno žalovanému vytýkat, že se dalšími dvěma bloky nezabýval konkrétněji.

14. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s.

15. Procesně úspěšnému žalovanému (§ 60 odst. 1 s. ř. s.) nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostrava 21. září 2023 JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje