Krajský soud v Ostravě · Rozsudek

22 A 25/2025

č. j. 22 A 25/2025-44

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-07-02 · ECLI:CZ:KSOS:2026:22.A.25.2025.44

Strojový souhrn generováno LLM

Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu proti rozhodnutí o záznamu bodů do registru řidičů, protože příkazové bloky splňovaly zákonné náležitosti. Soud uznal, že blokové řízení je zkráceným a neformálním procesem, kde není vyžadována nadměrná formální přesnost. I přes námitky o neúplnosti údajů a zkratkovitosti formulací byly bloky považovány za způsobilé pro záznam bodů. Soud se opřel o § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a uznal, že přezkum se vztahuje pouze na zákonnost rozhodnutí, nikoli na způsobilost podkladů v době jejich vydání.

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci žalobce: T. H. zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 4. 2025, č. j. MSK 42386/2025, ve věci záznamu bodů do registru řidičů takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Včas doručenou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 4. 2025, č. j. MSK 42386/2025. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Frýdek-Místek ze dne 14. 2. 2025, č. j. MMFM 36943/2025 o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních a komunikacích a o změnách některých zákonů.

2. Žalobce v žalobě obecně namítl, že se žalovaný dostatečně nevypořádal s odvolacími důvody, nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky a nerespektoval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve shodných věcech, čímž porušil zásadu legitimního očekávání a rovnosti účastníků. Dále namítal nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče, neboť každé oznámení policie o spáchání přestupku musí být porovnáno s předmětným rozhodnutím tak, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce přiložil pokutové bloky z roku 2014 a rozhodnutí správních orgánů z let 2019, 2020 a 2023, týkající se jiných osob, z nichž má vyplývat, jakým způsobem se správní orgány zabývaly jednotlivými bloky. Dále žalobce označil za nesprávný názor žalovaného, že přestupce dává svým podpisem souhlas se správností rozhodnutí v blokovém řízení.

3. Žalobce namítl u jednotlivých pokutových (správně příkazových – pozn. soudu) bloků následující nedostatky: U pokutového bloku ze dne 16. 12. 2024 není přesně „zajištěna“ osoba přestupce, doba spáchání přestupku, není jednoznačně stanovené místo spáchání přestupku, z popisu jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata, ze zkratkovitého zápisu není zjevná konkrétní právní kvalifikace, není přezkoumatelným způsobem uvedeno, zda byl přestupek spáchán úmyslně či z nedbalosti, není zřetelná výše sankce, není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo rozhodnutí vydáno, a není přezkoumatelné, zda jsou uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat. Datum vyhotovení a převzetí rozhodnutí jsou uvedena tak, že znemožňují přezkoumatelnost a není zřetelný podpis účastníka.

4. K pokutovému (příkazovému) bloku ze dne 3. 3. 2024 žalobce namítl, že není přesně „zajištěna“ osoba přestupce, není přesně zjištěna doba spáchání přestupku, ze zkratkovitého zápisu není zjevná konkrétní právní kvalifikace, není jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku, právní kvalifikace je zkratkovitá, není přezkoumatelným způsobem uvedeno, zda byl přestupek spáchán úmyslně či z nedbalosti, není zřetelná výše sankce, není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo rozhodnutí vydáno, a není přezkoumatelné, zda jsou uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat. Datum vyhotovení a převzetí rozhodnutí jsou uvedena tak, že znemožňují přezkoumatelnost a není zřetelný podpis účastníka.

5. K pokutovému (příkazovému) bloku ze dne 1. 11. 2023 žalobce namítl, že není přesně „zajištěna“ osoba přestupce, doba spáchání přestupku, není jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku, z popisu jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata, ze zkratkovitého zápisu není zjevná konkrétní právní kvalifikace, není přezkoumatelným způsobem uvedeno, zda byl přestupek spáchán úmyslně či z nedbalosti, není zřetelná výše sankce, není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo rozhodnutí vydáno, a není přezkoumatelné, zda jsou uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat, není zřetelný podpis účastníka.

6. K pokutovému (příkazovému) bloku ze dne 23. 10. 2023 žalobce namítl, že není přesně „zajištěna“ osoba přestupce, není přesně zjištěna doba spáchání přestupku, není jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku, z popisu jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata, ze zkratkovitého zápisu není zjevná konkrétní právní kvalifikace, není přezkoumatelným způsobem uvedeno, zda byl přestupek spáchán úmyslně či z nedbalosti, není zřetelná výše sankce. Není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo rozhodnutí vydáno, a není přezkoumatelné, zda jsou uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat. Datum vyhotovení a převzetí rozhodnutí jsou uvedena tak, že znemožňují přezkoumatelnost a není zřetelný podpis účastníka.

7. Podle žalobce nebyly pokutové bloky natolik jednoznačné, aby mohly být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Žalobce k tomu poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 4 As 127/2014-39 ze dne 28. 8. 2014.

8. Žalovaný ve vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Zcela odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, s tím, že žaloba je psána zcela obecně a šablonovitě, což je pravidlem u tohoto právního zástupce.

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodoval přitom v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání.

10. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobce podal námitky proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, správní orgán 1. stupně si vyžádal fotokopie příslušných podkladových rozhodnutí, žalobce se vyjádřil k podkladům ve správním spise. Dne 14. 2. 2025 rozhodl správní orgán 1. stupně tak, že námitky žalobce proti záznamu bodů do registru řidičů zamítl jako nedůvodné a provedené záznamy bodů potvrdil. Proti rozhodnutí správního orgánu 1. stupně podal žalobce odvolání, o němž rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím.

11. Ke zcela obecně formulovaným žalobním námitkám (viz bod 2., věta prvá tohoto rozsudku) soud nemá, co by uvedl, pouze zdůrazňuje závěry rozsudku NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, podle nějž „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej, není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty.“ Pokud žalobce namítal, že oznámení policie o tom, že měl spáchat přestupek, není způsobilým podkladem pro záznam bodů a musí být vždy porovnáno s předmětným rozhodnutím, kterého se týká, pak soud s tímto souhlasí a k témuž závěru dospěl i NSS v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76; správní orgán 1. stupně tak i postupoval, k oznámení policie si vyžádal příslušná rozhodnutí a teprve poté ve věci rozhodl. Tato žalobní námitka tedy není důvodná. Přiloženými pokutovými bloky a rozhodnutími se soud neměl důvod zabývat, neboť se netýkaly zde přezkoumávané věci. Pokud jde o roli podpisu přestupce na bloku, účastník blokového řízení svým podpisem vyjadřuje souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně kvalifikován. Pokud má za to, že údaje uvedené v bloku nejsou správné (např. se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně právně kvalifikován atd.) či nejsou úplné, není jeho povinností blok podepsat. V souladu se zásadou, že právo svědčí bdělým, si lze jen obtížně představit účastníka řízení alespoň průměrným způsobem chránícího svá práva, který by dobrovolně podepsal blok, přestože by s tím, co je v něm uvedeno, nesouhlasil, vůbec mu neporozuměl, anebo měl pochybnosti o správnosti údajů v něm uvedených.

12. Pokud jde o nedostatky jednotlivých bloků, je nutno zdůraznit, že námitky jsou formulářově všeobjímající. Krajský soud s ohledem na konstantní judikaturu NSS (např. rozsudek ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016-34, rozsudek ze dne 17. 1. 2019, č. j. 10 As 28/2018-45) předestírá, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. Ve věci neprobíhá standardní správní řízení ani dokazování. To je nahrazeno souhlasem pachatele se spácháním přestupku a jeho ochotou na místě (příp. i později) zaplatit vyměřenou pokutu. Z toho důvodu nelze na pokutový blok jakožto na rozhodnutí vydávané na místě v blokovém řízení klást přehnané požadavky co do formálních náležitostí. Podle rozsudku NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, na který v žalobě odkázal sám žalobce, je v blokovém řízení přípustné užívání strohých a zkratkovitých formulací, přitom však z pokutového bloku – má-li být způsobilým podkladem pro záznam bodů, musí být patrné komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Pokutové bloky byly blíže specifikovány v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a s účinností od 1. 7. 2017 v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), přičemž dosavadní blokové řízení bylo nahrazeno příkazním řízením, při kterém je příkaz vydáván na místě ve formě příkazového bloku.

13. Soud ověřil ze správního spisu, že příkazový blok ze dne 16. 12. 2024 je bez problémů čitelný a splňuje zákonné náležitosti. Žalobce je řádně identifikován, jeho totožnost byla ověřena. Jednoznačně je označena i oprávněná úřední osoba, nechybí místo a datum, podpisy úřední osoby a přestupce. Zcela dostačující jsou údaje o místě a čase spáchání, o skutkové podstatě, právní kvalifikace je přesná a úplná, včetně formy zavinění, výše pokuty zcela zřetelná. Náležitostmi bloku se žalovaný zabýval podrobně na str. 9 napadeného rozhodnutí a žalobce v žalobě pouze zopakoval odvolací námitku, aniž by jakkoli reagoval na argumentaci žalovaného.

14. Pokud jde o příkazový blok ze dne 3. 3. 2024, i ten obsahuje všechny zákonné náležitosti. Žalobce je řádně identifikován, jeho totožnost byla ověřena. Jednoznačně je označena i oprávněná úřední osoba, nechybí místo a datum, podpisy úřední osoby a přestupce. Zcela dostačující jsou údaje o místě a čase spáchání, o skutkové podstatě, právní kvalifikace je přesná a úplná, včetně formy zavinění, výše pokuty zcela zřetelná. Náležitostmi bloku se žalovaný zabýval podrobně na str. 8 napadeného rozhodnutí a žalobce v žalobě pouze zopakoval odvolací námitku, aniž by jakkoli reagoval na argumentaci žalovaného. Nadto soud dodává, že otázkou formy zavinění žalobce a jeho (ne)uvedení v rámci příkazového bloku se soud nezabýval, neboť zkoumání této otázky má místo v samotném řízení o přestupku. Jinými slovy, i pokud by nebylo z příkazového bloku zcela zřejmé, zda se měl žalobce dopustit přestupku úmyslně či z nedbalosti, nemá tato skutečnost vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, když z příkazového bloku je jednoznačné, jakého přestupku se žalobce dopustil. Žalobce navíc uvedené stvrdil svým podpisem. Je na místě také zdůraznit, že podle § 15 odst. 1 věta druhá zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky postačí k odpovědnosti za přestupek zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění. U přestupku, za který byla žalobci předmětným příkazovým blokem uložena pokuta, přitom podle § 123c odst. 1 písm. f) zákona o provozu na pozemních a komunikacích nevyžaduje zákon úmyslné zavinění.

15. Pokud jde o příkazový blok ze dne 1. 11. 2023, i tento blok splňuje zákonné náležitosti. Žalobce je řádně identifikován, jeho totožnost byla ověřena. Jednoznačně je označena i oprávněná úřední osoba, nechybí místo a datum, podpisy úřední osoby a přestupce. Zcela dostačující jsou údaje o místě a čase spáchání, o skutkové podstatě, právní kvalifikace je přesná a úplná, včetně formy zavinění, výše pokuty zcela zřetelná. Náležitostmi bloku se žalovaný zabýval podrobně na str. 8 napadeného rozhodnutí a žalobce v žalobě pouze zopakoval odvolací námitku, aniž by jakkoli reagoval na argumentaci žalovaného.

16. Příkazový blok ze dne 23. 10. 2023 je dobře čitelný a splňuje zákonné náležitosti. Žalobce je řádně identifikován, jeho totožnost byla ověřena. Jednoznačně je označena i oprávněná úřední osoba, nechybí místo a datum, podpisy úřední osoby a přestupce. Zcela dostačující jsou údaje o místě a čase spáchání, o skutkové podstatě, právní kvalifikace je přesná a úplná, včetně formy zavinění, výše pokuty zcela zřetelná. Náležitostmi bloku se žalovaný zabýval podrobně na str. 7 napadeného rozhodnutí a žalobce v žalobě pouze zopakoval odvolací námitku, aniž by jakkoli reagoval na argumentaci žalovaného.

17. Krajský soud uzavírá, že příkazové bloky, které byly podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, netrpí žádnou z vytýkaných vad.

18. V průběhu soudního řízení sdělil žalobce krajskému soudu, že v přezkumném řízení podle § 95 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, byl zrušen Policií ČR, Městským ředitelstvím policie Ostrava, Dopravním inspektorátem příkazový blok ze dne 16. 12. 2024, a to rozhodnutím č.j. KRPT-77457-2/ČJ-2025-070706 ze dne 8. 9. 2025. Žalovaný k dotazu soudu sdělil, že zrušení příkazového bloku nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, které bylo vydáno v době, kdy byl příkazový blok pravomocný a žalovaný nebyl v námitkách oprávněn zkoumat jeho zákonnost. Zároveň uvedl, že vzhledem k závažnosti věci, tj. evidentně nezákonnému vydání rozhodnutí v přezkumném řízení a zjevné vadě rozhodnutí spočívající v absenci specifikace právního předpisu, s nímž měl být uvedený příkazový blok v rozporu, byla věc postoupena k dalšímu opatření řediteli Městského ředitelství police Ostrava.

19. Krajský soud k výše uvedenému konstatuje, že dle § 75 odst. 1 s. ř. s. „Při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.“ Podle § 92 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich se „příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím vlastnoručním podpisem příkazového bloku v listinné podobě nebo digitalizovaným podpisem příkazového bloku v elektronické podobě obviněným nebo osobou jednající za obviněného.“ 20. Krajský soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v nynějším soudním řízení přezkoumává zákonnost rozhodnutí odvolacího orgánu proti rozhodnutí o námitkách proti záznamu bodů do bodového hodnocení řidiče. Předmětem přezkumu je, na podkladě žalobních námitek, také způsobilost, nikoli zákonnost podkladových rozhodnutí, v dané věci příkazových bloků.

21. Soud přitom musí ve smyslu § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházet ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. v projednávané věci k 16. 4. 2025. Soud přitom neshledal jakoukoli možnost k prolomení zásady stanovené v cit. ustanovení. Jak uzavřel Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 19. 11. 2021, č. j. 4 Afs 353/2019-49, „Pravidlo stanovené v § 75 odst. 1 s ř. s. je pravidlo stanovené zákonem, jímž je soud, kromě velmi specifických výjimek, vázán. Typicky půjde o situaci, kdy mu takový postup bude ukládat buď norma vyšší právní síly, nebo mající aplikační přednost. V úvahu také přichází přednostní aplikace práva EU, nebo mezinárodní smlouvy, která má přednost před zákonem dle čl. 10 Ústavy. Zároveň je i v takových případech prolomení uvedeného pravidla zásadně podmíněno tím, že se účastníkovi jinak ochrany nedostane.“ 22. Lze tedy uzavřít, že v době rozhodování žalovaného, tj. v dubnu 2025, byl příkazový blok ze dne 16. 12. 2024 pravomocný a byl způsobilým podkladem pro zápis do bodového hodnocení řidiče; přestože byl následně 8. 9. 2025 v rámci přezkumného řízení zrušen. Zrušení příkazového bloku ze dne 16. 12. 2024 tak není skutečností, k níž by soud měl v nynějším řízení přihlížet.

23. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. (výrok I.).

24. Procesně úspěšnému žalovanému (§ 60 odst. 1 s. ř. s.) nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostrava 2. července 2026 JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.