22 A 6/2017

Rubrum

Usnesení Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. v právní věci žalobce A.T. H. T., st. příslušnost Vietnam, zastoupeného Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Brno, Příkop 834/8, proti žalovanému Ministerstvu vnitra České republiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti nečinnosti, takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

II. Žalobci se vrací z účtu Krajského soudu v Ostravě zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč.

Odůvodnění

Žalobou ze dne 19.7.2016 se žalobce domáhal, aby bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného vydat rozhodnutí ve věci žalobcovy žádosti o trvalý pobyt. Uvedl a doložil, že opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 odst. 3 zákona č.500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) uplatnil dne 15.7.2016 a v době podání žaloby o něm ještě nebylo rozhodnuto. Podle § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyslovil v rozsudku ze dne 25.5.2016 č.j. 5 As 9/2015-59, že není-li při podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu splněna podmínka bezvýsledného vyčerpání prostředku, který procesní předpis platný pro řízení před správním orgánem stanoví k ochraně proti nečinnosti (§ 79 odst. 1 s. ř. s.), jedná se o žalobu nepřípustnou, kterou soud odmítne podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. K případnému dodatečnému splnění této podmínky v průběhu řízení před soudem nelze přihlížet. Pouze ten, kdo před podáním žaloby (v případě řízení vedeného podle správního řádu) podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti a zároveň jeho žádosti nebylo vyhověno (tj. nadřízený správní orgán vydal usnesení o nevyhovění žádosti podle § 80 odst. 6 věty druhé správního řádu, popř. ve třicetidenní lhůtě o žádosti nerozhodl), vyčerpal tento prostředek bezvýsledně. Krajský soud proto v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. žalobu v této věci odmítl jako nepřípustnou, neboť před jejím podáním nebyla splněna podmínka bezvýsledného vyčerpání opatření proti nečinnosti ve správním řízení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s.ř.s., podle kterého žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Výrok o vrácení soudního poplatku žalobci je odůvodněn ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. V Ostravě dne 19. 1. 2017 JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu