22 A 62/2025

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., a JUDr. Miroslavy Honusové ve věci žalobkyně: Bc. M. J. zastoupena advokátem Mgr. Ondřejem Kurkou sídlem nám. Republiky 679/5, 746 01 Opava proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2025, č. j. MSK 104091/2025, ve věci zastavení řízení o povolení záměru takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Včas doručenou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo změněno rozhodnutí Městského úřadu Jablunkov (dále jen „stavební úřad“) ze dne 9. 7. 2025, č. j. MEJA 10847/2025 ve věci zastavení řízení o povolení záměru „Rekonstrukce rodinného domu č. p. X“.

2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že nesouhlasí se závěrem žalovaného, že její žádost byla zjevně právně nepřípustná ve smyslu § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Správní orgán má u každého podání posuzovat skutečný účel a obsah podání, nikoli jej posuzovat podle názvu podání.

3. Dále žalobkyně trvala na tom, že původní stavba nebyla odstraněna, nýbrž byla zachována po celou dobu její existence včetně obvodového zdiva. Uspořádání bylo zachováno i v rámci stavebních úprav, které žalobkyně prováděla za účelem zachování budovy a odstranění havarijního stavu. Stavba má číslo popisné, je evidována v katastru nemovitostí, pouze se k ní nedochovala dokumentace. Žalovaný založil rozhodnutí na inzerátu, který byl do spisu vložen až v odvolacím řízení. Podle žalobkyně jde o pochybný důkaz, neboť ani ona, ani její manžel tento inzerát nepodávali. Na bazoš.cz se nic neověřuje, žalobkyně má pochybnosti také o pravosti fotografií u inzerátu.

4. Žalovaný ve vyjádření odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby. Obsah žádosti žalobkyně odpovídal názvu žádosti, nebyl dán žádný důvod k pochybnostem. Žalobkyně v žalobě nijak nespecifikovala, v čem mělo spočívat nesprávné posouzení její žádosti podle názvu, nikoli podle obsahu.

5. V podání z 19. 3. 2026 žalobkyně uvedla důkazní návrhy ke svému tvrzení, že stavba byla na pozemku umístěna dlouhodobě, historicky. Nově tvrdila, že v roce 2021 ohlásila stavebnímu úřadu provádění stavebních úprav kvůli špatnému stavu domu, a že žádost v roce 2025 sice označila jako žádost o povolení rekonstrukce stavby, nicméně účelem byla legalizace stavby.

6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodoval v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání.

7. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že stavební úřad vydal dne 7. 5. 2025 vyrozumění o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby „Stavba na pozemku parc. č. st. X, k. ú. X“ a poučil žalobkyni o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů žádost o dodatečné povolení stavby. Žalobkyně dne 10. 6. 2025 podala prostřednictvím právního zástupce (advokátní kanceláře OK LEGAL) žádost, v níž identifikovala záměr jako „Rekonstrukce rodinného domu č. p. X“ a jako základní charakteristiku záměru uvedla „změna dokončené stavby“. Stavební úřad dne 9. 7. 2025 zastavil řízení o této žádosti podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu s odůvodněním, že žádost se stala zjevně bezpředmětnou, neboť stavební práce byly prováděny ještě před vydáním rozhodnutí o povolení stavby a bylo zahájeno řízení o nařízení odstranění stavby. Žalobkyně v odvolání mj. uvedla, že žádostí o povolení záměru rekonstrukce stavby rodinného domu měla v úmyslu získat povolení na budoucí stav domu, neboť je přesvědčena, že aktuální stav domu by měl být řešen pomocí pasportu stavby. Žalovaný rozhodnutím ze dne 3. 11. 2025 změnil rozhodnutí stavebního úřadu tak, že ve výroku nahradil § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu ustanovením § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu a ve zbytku rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění vysvětlil, že není možné realizovat stavbu dříve, než stavební úřad rozhodne o jejím povolení, a naopak není možné žádat o povolení stavby v rámci řízení o povolení záměru, která již byla, byť částečně, realizována. Žádost tedy byla od počátku zjevně právně nepřípustná – bez nutnosti dalšího zkoumání bylo zřejmé, že ji nelze projednat. Skutečnost, že stavba již byla částečně realizována bez povolení stavebního úřadu, je zřejmá od počátku řízení o žádosti, z toho, že je o ní vedeno řízení o odstranění.

8. Krajský soud zdůrazňuje, že předmětem přezkumu je rozhodnutí o zastavení řízení, konkrétně o zastavení řízení zahájeného žádostí žalobkyně ze dne 10. 6. 2025. Judikatura soudů rozhodujících ve správním soudnictví zastává jednoznačný závěr, že „Přezkoumává-li soud zákonnost výroku rozhodnutí, jímž došlo k zastavení řízení z některého z důvodů uvedených v § 66 odst. 1 správního řádu, nemůže se v řízení o žalobě proti takovému rozhodnutí zabývat ničím jiným než posouzením otázky, zda zde byl či nebyl důvod pro zastavení správního řízení“ (rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2011, č. j. 57 A 128/2010-56).

9. V nyní přezkoumávané věci se řízení, zahájeného žádostí žalobkyně ze dne 10. 6. 2025, týká pouze žalobní námitka uvedená pod bodem 2 tohoto rozsudku. Ostatní žalobní námitky směřují do jiného řízení, a to do řízení o nařízení odstranění stavby, zahájeného stavebním úřadem již dříve v květnu 2025 z moci úřední. To, že se žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval k odvolacím námitkám i skutečnostmi patřícími do řízení o nařízení odstranění stavby, nemění nic na rozsahu přezkumu soudem.

10. Žalobní námitka uvedená pod bodem 2 tohoto rozsudku je zcela obecná. Krajský soud připomíná, že míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod – byť i vyhovující – obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010 č. j. 4 As 3/2008-78). Soud tedy pouze uvádí, že žalobkyně podala žádost dne 10. 6. 2025 prostřednictvím zástupce – právního profesionála, který ji zastupoval již v dřívějším řízení o nařízení odstranění stavby, takže lze předpokládat jak správnou orientaci v právních předpisech, tak i ve skutkových okolnostech. Ačkoli zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) nepracuje s pojmem „rekonstrukce“, obecný význam tohoto slova (přestavba, modernizace, oprava) koresponduje s § 6 stavebního zákona. Může tak jít o stavební úpravu či údržbu dokončené stavby, nikoli tedy o povolení nové stavby či její dodatečné povolení. To ostatně odpovídá tomu, co žalobkyně uvedla v odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení. Soud souhlasí s žalovaným, že zde nebyl dán žádný důvod k pochybnostem o obsahu žádosti ze dne 10. 6. 2025. Pokud žalobkyně v podání z 19. 3. 2026 tvrdila, že účelem její žádosti byla legalizace stavby, je tato její námitka jednak opožděná (§ 71 odst. 2, § 72 odst. 1 s. ř. s., když ji nelze považovat za rozhojnění argumentace ke zcela obecné námitce pod bodem 2 tohoto rozsudku), a dále v přímém protikladu k vyjádření žalobkyně v odvolání, z něhož vycházel žalovaný.

11. V daném případě bylo řízení zastaveno podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu. Za zjevně právně nepřípustnou žádost je možno (v souladu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 5. 2008, č. j. 2 As 74/2007-55) považovat pouze takovou žádost, u níž je již na první pohled zřejmé, že jí nelze vyhovět. To především znamená, že tato nepřípustnost musí být patrna již ze samotné žádosti, nikoliv teprve z výsledků dalšího dokazování či zjišťování.

12. Soud souhlasí s argumentací žalovaného v odůvodnění napadeného rozhodnutí a pro stručnost na ni odkazuje, když ve věci je nesporné, že v době podání žádosti o „rekonstrukci“ probíhalo řízení o nařízení odstranění této stavby, takže bylo již na první pohled zřejmé, že žádosti nebylo možno vyhovět.

13. Žalobní námitku, týkající se žádosti žalobkyně ze dne 10. 6. 2025, tak soud považuje za nedůvodnou. Zbylými námitkami se soud nezabýval, když směřují mimo rámec nynějšího přezkumu (viz bod 9 rozsudku).

14. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s.

15. Procesně úspěšnému žalovanému (§ 60 odst. 1 s. ř. s.) nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostrava 20. srpna 2026 JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje