22 A 64/2011

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce P. T., v řízení zastoupeného JUDr. Zdeňkem Kupkou, advokátem se sídlem Ostrava-Svinov, Tichá 1, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Opavě se sídlem Opava, Praskova 11, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.2.2011 č.j. ZKI-O-3/42/2011/60, ve věci opravy chyby v katastru nemovitostí, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají pro na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Ostrava, ze dne 30.11.2010 č.j. OR-293/2010-807/421, jímž katastrální úřad rozhodl, že v katastru nemovitostí zůstane geometrické a polohové určení pozemků parc. č. 1256/7, 1258/4, 1259/1, 1259/4, 1259/11 a 1259/12 beze změny, protože nebyl shledán důvod k opravě podle § 8 odst. 1 zák. č. 334/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrálního zákona), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kat. zák.“); beze změny tak zůstane v souboru geodetických informací zobrazení jejich hranic se sousedními pozemky parc. č. 1256/6, 1258/5, 1259/3, 1259/9, 1259/10, 1259/16, 1070/1, 1262/4 a 1259/13 s tím, že nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy podle oznámení č.j. OR-293/2010-807/25 ze dne 26.8.2010 se nevyhovuje. Žalobce namítá, že se v r. 1995 na základě rozhodnutí o dědictví stal vlastníkem pozemku ve zjednodušené evidenci s původem v pozemkovém katastru1) parc. č. PK 1003/3 o výměře 1 09 95 m2, a to v hranicích uvedených v katastrální mapě. Polohu tohoto pozemku deklaroval žalobce geometrickými polohovými plány ze 7.3.1946 a z 8.2.1951, kde jsou hranice pozemku jasně a zřetelně vyznačeny. Žalobce (ani jeho otec) neměl žádnou informaci, že tento pozemek nebyl nikdy oddělen v mapách pozemkového katastru. Pokud v letech 1977-80 při místním šetření proběhlo technickohopodářské mapování, jednalo se o pozemek užívaný socialistickou organizací, proto vlastníci nebyli k řízení přizváni. Žalobce se o všem dozvěděl až v r. 2009 při projednání vytýčené hranice pozemku, kde s vytýčenými hranicemi nesouhlasil. Bez jeho vědomí tak byly provedeny změny v hranicích pozemku. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Ve svém obsáhlém vyjádření popisuje veškeré zeměměřické práce, které byly na předmětném místě prováděny. Zdůrazňuje, že v katastrálním území Polanka nad Odrou byla v r. 1981 vyhlášena platnost nového měřického a písemného operátu evidence nemovitostí, který byl vyhotoven na základě provedeného technickohospodářského mapování (dále jen „THM“). V rámci THM se vyšetřovaly a označovaly pouze všechny viditelné vlastnické a užívací hranice. Hranice pozemků a lomové body byly při THM zjišťovány a zaměřovány tak, jak byly při THM jednotlivými vlastníky a uživateli označeny. Tak se ovšem postupovalo jen v případě tzv. „reálných“ parcel evidovaných v evidenci nemovitostí. Parcely sloučené do větších půdních celků v užívání socialistické organizace (tzv. „hony“) nebyly předmětem šetření a jejich vlastníci proto nebyli ani k šetření při THM zváni. Při THM byl vyšetřen průběh hranice pozemku PK1003 s pozemky parc. č. PK1193/1 a parc. č. PK1182. Tyto pozemky byly do evidence nemovitostí zaneseny takto: pozemek parc. č. PK1003 jako pozemek parc. č. 12592) 1) pro tento způsob evidence bude soud nadále používat zkratku „PK“, t.j. např. pozemek evidovaný v pozemkovém katastru pod parc. č. 1003/3 bude v tomto rozsudku nadále označován jako pozemek parc. č. „PK1003/3“) 2) krajský soud dále u těchto nových čísel pro přehlednost uvádí vždy zkratku „EN“, t.j. např. pozemek evidovaný v evidenci nemovitostí pod parc. č. 1259 bude v tomto rozsudku nadále označován jako pozemek parc. č. „EN1259“ pozemek parc. č. PK1193/1 jako pozemek parc. č. 10702) pozemek parc. č. PK1182 jako pozemek parc. č. 12622). Od r. 1993 se operát evidence nemovitostí považuje podle § 29 odst. 1 kat. zák. za katastrální operát. Mapa evidence nemovitostí se tak stala mapou katastrální. I v ní však byl nadále evidován toliko pozemek parc. č. EN1259 (PK1003), nikoli z něj vydělené pozemky parc. č. PK1003/2, PK1003/3 a PK1003/4. Až v r. 1996 byly vyhotoveny geometrické plány, jimiž byly odděleny tyto pozemky, jimiž byl pozemek parc. č. EN1259 rozdělen, kdy dle vlastnictví tak vznikly m.j. pozemky katastru nemovitostí3) parc. č. KN1259/4, KN1259/9, KN1259/10, KN1259/11 a KN1259/12. Při digitalizaci souboru popisných informací (která proběhla v r. 1997) byl vyhotoven neměřický záznam pro rozdělení parcely parc. č. EN1256/1 podle vlastnictví, kdy v návaznosti na hranice určené shora uvedenými geometrickými plány byly vytvořeny m.j. pozemky parc. č. KN1256/6 a 1256/7. Pozemek parc. č. PK1003/2 byl do katastru nemovitostí doplněn až v r. 2007 neměřickým záznamem pro dělení parcel pozemkového katastru obvodem komplexní pozemkové úpravy, a to jako pozemek parc. č. KN1259/13, hranice byla stanovena opět v návaznosti na geometrické plány z r. 1996. Při digitalizaci byly doplněny i hranice pozemku parc. č. PK1003/3 jako pozemky parc. č. KN1258/4 a KN1259/1, pozemek parc. č. PK1003/4 byl doplněn jako pozemky parc. č. KN1258/5 a KN1259/16 (byl přitom rozdělen i pozemek parc. č. EN1262, z něhož vznikl m.j. pozemek parc. č. KN1262/4). V r. 2010 byl vyhotoven záznam podrobného měření změn, jehož součástí je vytyčovací náčrt a protokol o vytýčení, kdy předmětem vytýčení byly lomové body na hranicích pozemků žalobce. Z protokolu je zřejmé, že žalobce s vytýčením nesouhlasí, zatímco vlastník pozemku parc. č. KN1070/1 (odděleného dříve z pozemku parc. č. EN1070) s tímto vytýčením souhlasí. Osoba zúčastněná na řízení Družstvo vlastníků Polanka nad Odrou (vlastník pozemků parc. č. KN1259/9, KN1259/3, KN1259/10, KN1259/16, KN1256/6 a KN1258/5) uvedla, že nesouhlasí s průběhem hranice tak, jak ji navrhuje žalobce, ale trvá na současných hranicích, jak jsou nyní vedeny v katastru nemovitostí. Upozorňuje, že v mezidobí od vydání napadeného rozhodnutí žalobce pozbyl vlastnické právo k pozemkům parc. č. KN1259/4, KN1259/11 a KN1259/12. Osoba zúčastněná na řízení M. N. (spoluvlastník pozemku parc. č. KN1259/13) se k výzvě soudu vyjádřil, že nesouhlasí s průběhem hranice tak, jak ji navrhuje žalobce, ale trvá na současných hranicích, jak jsou nyní vedeny v katastru nemovitostí, jinak se však k žalobě nevyjádřil. L. N. (spoluvlastnice pozemku parc. č. KN1259/13, která však do řízení jako osoba zúčastněná na řízení nevstoupila) se k výzvě soudu vyjádřila, že nesouhlasí s průběhem hranice tak, jak ji navrhuje žalobce, ale trvá na současných hranicích, jak jsou nyní vedeny v katastru nemovitostí. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 3) zde soud pro přehlednost užívá u parcelního čísla nadále zkratku „KN“, např. pozemek katastru nemovitostí parc. č. 1259/1 je označován jako pozemek parc. č. „KN1259/1“ Z obsahu správních spisů soud zjistil, že žalobce podal u katastrálního úřadu dne 19.8.2010 návrh na opravu chyby v katastrálním operátu, k němuž přiložil geometrický polohový plán z 9.10.1946, jímž byly určeny hranice pozemku parc. č. PK1003/3, a přetisk mapy pozemkového katastru do družicového snímku. Katastrální úřad po připojení kopie tohoto geometrického polohového plánu ze sbírky listin, mapy pozemkového katastru, výpisu z pozemkové knihy, protokolů z technickohospodářského mapování a náčrtů přitom vyhotovených, geometrických plánů z r. 1996, neměřického záznamu z 29.1.1997, protokolu o vyměření hranic pozemku z 12.11.2004, jakož i protokolu a měřických náčrtů z téhož dne, žalobci oznámením ze dne 26.8.2010 sdělil, že navrhovanou opravu neprovedl. V oznámení katastrální úřad argumentuje obdobně jako žalovaný ve vyjádření k žalobě. S tímto oznámením žalobce vyjádřil nesouhlas podáním doručeným katastrálnímu úřadu dne 20.9.2010, s argumentací jako v žalobě. Katastrální úřad v dalším řízení připojil další listiny, a to oznámení o provedeném zápisu rozdělení pozemků ze dne 7.2.2008 s neměřickým záznamem podrobného měření změn č. 2194, výsledky komplexní pozemkové úpravy v k.ú. Polanka nad Odrou s náčrtem zjišťování hranic č. 2479 část 2, zápisem o souhlasu vlastníků se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu a dalšími výsledky komplexní pozemkové úpravy, protokol o vytýčení hranic pozemků žalobce z 6.9.2010 a dalšími listinami, na podkladě kterých rozhodnutím ze dne 30.11.2010 rozhodl, že v katastru nemovitostí zůstane geometrické a polohové určení pozemků parc. č. 1256/7, 1258/4, 1259/1, 1259/4, 1259/11 a 1259/12 beze změny, protože nebyl shledán důvod k opravě podle § 8 odst. 1 kat. zák.; beze změny tak zůstane v souboru geodetických informací zobrazení jejich hranic se sousedními pozemky parc. č. 1256/6, 1258/5, 1259/3, 1259/9, 1259/10, 1259/16, 1070/1, 1262/4 a 1259/13 s tím, že nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy podle oznámení č.j. OR-293/2010-807/25 ze dne 26.8.2010 se nevyhovuje. V odůvodnění rozhodnutí argumentuje katastrální úřad obdobně jako žalovaný ve vyjádření k žalobě. Proti tomuto rozhodnutí katastrálního úřadu podal žalobce včasné odvolání zamítnuté napadeným rozhodnutím žalovaného. V jeho odůvodnění žalovaný argumentuje opět shodně jako ve vyjádření k žalobě. Geneze postupu všech prací v lokalitě proběhla tak, jak popisuje žalovaný ve svém vyjádření k žalobě [krajský soud doplňuje, že při THM vznikly též pozemky parc. č. EN1256 (vyšetřeno při THM jako pozemek, na němž stojí sklad) a parc. č. EN1258 (jako část pozemku parc. č. PK1003 mezi skladem na pozemku parc. č. EN1256 a hranicí s pozemkem parc. č. EN1262); při THM hranice mezi pozemky parc. č. EN1258, EN1262, EN1070 a EN1259 odsouhlasili tehdejší uživatelé Obvodní národní výbor Ostrava 4 a Jednotné zemědělské družstvo „1. květen“ Ostrava 4 - Polanka n.O. Ze zápisu o zjištěném průběhu a označení hranic pořízeném při komplexní pozemkové úpravě v r. 2009 dále vyplývá, že žalobce s vytýčenými hranicemi nesouhlasí, Statutární město Ostrava-Městský obvod Polanka nad Odrou (vlastník pozemků parc. č. KN1262/4 a KN1070/1] však s těmito hranicemi souhlasí. Dnešní stav katastrální mapy je zřejmý z následujícího otisku katastrální mapy, kde černě jsou zakresleny pozemky ve vlastnictví žalobce: Podle § 8 odst. 1 kat. zák. na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem. Soudy rozhodující ve správním soudnictví se již opakovaně vyjádřily k povaze řízení o odstranění chyby v katastru nemovitostí, kdy ve své judikatuře jasně vyložily citované ustanovení kat. zák. a definovaly podmínky, za nichž lze opravu v katastru nemovitostí provést. Shrnující jsou v tomto směru rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17.1.2008 č.j. 1 As 40/2007-103 (Sb. NSS č. 2098/2010), ze dne 5.6.2008 č.j. 1 As 46/2008-134 a ze dne 31.3.2011 č.j. 8 As 4/2011-334. V nich Nejvyšší správní soud vyslovil, že α) nelze souhlasit se závěry, že pokud stav pozemkových knih a pozemkového katastru nebyl převzat do evidence nemovitostí, jedná se zřejmě o důsledek selhání pracovníků orgánů geodézie při zakládání evidence nemovitostí, tedy zřejmý omyl. Střední občanský zákoník č. 141/1950 Sb. totiž zrušil konstitutivnost zápisů právních vztahů k nemovitostem v pozemkových knihách, kdy věcné vztahy k nemovitostem vznikaly nadále pouhou smlouvou, která nemusela být nikde zapsána. Nápravu přinesl až občanský zákoník č. 40/1964 Sb. a spolu s ním zák. č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ovšem účinností tohoto zákona byly zahájeny zcela nové práce komplexního zakládání evidence nemovitostí, a to bez přímé návaznosti na dřívější pozemkové knihy či pozemkový katastr. Tyto práce byly často ukončeny až v 70. a 80. letech. Nově zavedená evidence nemovitostí nemohla jednoduše převzít stav pozemkových knih a pozemkového katastru, neboť právní vztahy jim po často několika desetiletích nemusely odpovídat. Prováděcí vyhl. č. 23/1964 Sb. k zákonu o evidenci nemovitostí proto stanovila v § 4 odst. 2, že zápisů v pozemkových knihách a v pozemkovém katastru bude využito toliko podpůrně, přičemž do evidence nemovitostí bude jako oprávněný či povinný zapsán ten, kdo je jím podle výsledku vlastního šetření orgánů geodézie. Nebyly-li tedy zápisy z pozemkových knih a pozemkového katastru do evidence nemovitostí převzaty, mohlo se jednat o výsledek šetření skutečného stavu věci, nikoli tedy o omyl; β) katastrální úřad může přistoupit podle § 8 odst. 1 kat. zák. k opravě chyby spočívající v nesprávně zakreslené vlastnické hranici jen v případě, že budou naplněny současně všechny následující podmínky: 1) hranice byla zakreslena v důsledku zřejmého omylu pracovníka katastru (příp. býv. evidence nemovitostí) v rozporu s podkladovou listinou; 2) vlastníci hraničících pozemků průběh hranice nezpochybňují; a současně 3) vlastníci hraničících pozemků v minulosti průběh hranice neměnili; už i jen v tom případě, že je průběh hranice sporný, katastrální úřad opravu chyby provést nemůže; γ) omylem není záměrná činnost pracovníků katastru nemovitostí (evidence nemovitostí) v souladu s podkladovými listinami či s původními výsledky zeměměřických činností. Krajský soud uvedenou judikaturu Nejvyššího správního soudu plně respektuje, ztotožňuje se s ní a v nyní posuzované věci neshledal důvody, pro které by se od ní odchýlil. V posuzované věci je zřejmé, že veškeré hranice pozemků žalobce s pozemky jiných vlastníků jsou mezi vlastníky hraničících pozemků sporné. Vyplývá to:  z vyjádření zúčastněných osob (ve vztahu k severní a východní hranici žalobcových pozemků), kdy vlastníci pozemků hraničících s pozemky žalobce na těchto hranicích prohlásili k výzvě soudu, zda souhlasí s průběhem hranice tak, jak ji žalobce navrhuje, že hranice je mezi nimi a žalobcem sporná, a  z protokolu o vytýčení hranic při komplexní pozemkové úpravě (jižní a západní hranice pozemků žalobce), ze kterého vyplývá, že s průběhem této hranice nesouhlasí žalobce, zato vlastník pozemků hraničících s pozemky žalobce na této hranici s vytýčením hranice souhlasí. Již jen tato skutečnost představuje důvod, pro který katastrální úřad nemohl opravu v katastru nemovitostí provést. S ohledem na to, že rozhodnutí žalovaného je vystavěno na jiných argumentech, považuje soud přinejmenším za vhodné vyjádřit se i k otázce, zda k zanesení hranic předmětných pozemků do evidence nemovitostí a katastru nemovitostí došlo omylem. Hranice mezi pozemky parc. č. PK1003 (EN1259, EN1256 a EN1258, dnešní relevantní část představují pozemky parc. č. KN1259/1, KN1256/7 a KN1258/4), PK1193/1 (EN1070, dnešní relevantní část představuje pozemek parc. č. KN1070/1) a parc. č. PK1182 (EN1262, dnešní relevantní část představuje pozemek parc. č. KN1264/4) byla stanovena na základě výsledků šetření orgánů geodézie při technickohospodářském mapování, jak vyplývá z protokolů o místním šetření z r. 1977 schválených a podepsaných tehdejšími uživateli těchto pozemků. Jedná se tedy o výsledek tehdejšího vlastního šetření orgánů geodézie, kdy právě takový výsledek měl být podle § 4 odst. 2 vyhl. č. 23/1964 Sb. zapsán do evidence nemovitostí (zápisy pozemkového katastru měly být užity toliko podpůrně). Nejedná se tak o omyl pracovníků geodézie či katastru, ale o záměrný výsledek činnosti pracovníků geodézie při technickohospodářském mapování provedeném podle tehdy účinných právních předpisů. Tyto hranice žalobcových pozemků byly navíc zjištěny i jako výsledek komplexních pozemkových úprav v 90. letech, a byly tedy tímto způsobem v souladu s § 15a kat. zák. pro účely katastru nemovitostí závazně určeny. I z tohoto důvodu se jedná při stanovení těchto hranic o záměrnou činnost pracovníků katastrálního úřadu prováděnou v souladu s účinnými právními předpisy, nikoli o omyl. I severní hranice žalobcových pozemků [hranice mezi pozemky parc. č. PK1003/2 (KN1259/13) a parc. č. PK1003/3 (KN1259/1)] byla zjištěna jako výsledek komplexních pozemkových úprav v 90. letech, a byla tedy tímto způsobem v souladu s § 15a kat. zák. pro účely katastru nemovitostí závazně určena. I v tomto případě se jedná při stanovení této hranice o záměrnou činnost pracovníků katastrálního úřadu prováděnou v souladu s účinnými právními předpisy, proto nelze uvažovat o omylu při správě a vedení katastru. Západní hranice pozemků žalobce, t.j. hranice mezi pozemky parc. č. PK1003/4 (KN1259/4, KN1259/11 a KN1259/12) a parc. č. PK1003/4 (KN1259/9 a KN1259/10) byla poprvé stanovena geometrickými plány z r. 1996, které jsou podle § 18 odst. 1 a § 19 odst. 1 kat. zák. měřickým podkladem pro provádění změn v souboru geodetických informací platného katastru, obnovu souboru geodetických informací a vytyčování hranic pozemků. Byla-li tedy do katastrální mapy zanesena hranice těchto pozemků tak, jak byla stanovena uvedenými geometrickými plány, jedná se opět o záměrnou činnost pracovníků katastrálního úřadu prováděnou v souladu s účinnými právními předpisy, nikoli o omyl při správě a vedení katastru. Další stanovení západní hranice pozemku parc. č. PK1003/3 (KN1259/1, KN1256/7 a KN1258/4) proběhlo sice neměřickými záznamy, ty však toliko navázaly na hranici určenou geometrickými plány z r. 1996 (jejím prodloužením přes dosud „vlastnicky nevypořádané“ pozemky, a to při obnově katastru přepracováním (tzv. digitalizací“) podle § 15 a § 13 odst. 4 kat. zák. I zde jde evidentně o záměrnou činnost katastrálního úřadu prováděnou podle účinných právních předpisů, proto ani zde není možno uzavřít, že by se jednalo o omyl při správě a vedení katastru. Krajský soud uzavírá, že ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl. Krajský soud pro úplnost dodává, že z důvodu pouhé evidenční povahy katastru nemovitostí vyplývá, že byly-li příslušné evidenční práce provedeny v souladu s právními předpisy, není možno opravu v katastru nemovitostí provést. Z evidenční povahy katastru nemovitostí však současně plyne, že řízením o opravu chyby nelze řešit spor o existenci či obsah vlastnického práva, tzn. opravou geometrického a polohového určení vlastnické hranice, ani jejím příp. nesprávným zobrazením, nelze zasáhnout do vlastnického práva. Spory o průběh vlastnické hranice nemohou být řešeny katastrálním úřadem (ani návazně žalovaným či správním soudem), jelikož se jedná ve své podstatě o spor o vlastnictví. Jeho řešení náleží do pravomoci příslušného obecného soudu pravomocnému rozhodovat v občanském soudním řízení (v posuzovaném případě je takovým soudem Okresní soud v Ostravě). Pro úplnost soud dále dodává, že v posuzované věci je irelevantní, že žalobce ke dni rozhodování soudu již není vlastníkem pozemků parc. č. KN1259/4, KN1259/11 a KN1259/12, neboť stále zůstal vlastníkem pozemků parc. č. KN1256/7, KN1258/4 a KN 1259/1, proto jeho aktivní legitimace k podání žaloby nezanikla; soud proto i dále vychází ze skutkového stavu, který tu byl ke dni vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Z tohoto důvodu soud též zamítl návrh osoby zúčastněné na řízení Družstva vlastníků Polanka nad Odrou na doplnění dokazování čtením aktuálních výpisů z katastru nemovitostí. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal. O náhradě nákladů řízení osob zúčastněných na řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 5 s.ř.s., když těmto osobám neuložil v řízení žádnou povinnost a neshledal ani žádné mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele, které by přiznání náhrady nákladů řízení těmto osobám odůvodňovaly. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. V Ostravě dne 29. listopadu 2012 JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu