22 A 70/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., v právní věci žalobkyně Z. Š., proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou ze dne 16. 6. 2016 se žalobkyně domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který měl spočívat ve vydání přípisu (sdělení) žalovaného č. j. MSK 36312/2016 ze dne 18. 4. 2016 (dále jen „napadené sdělení“), který byl žalobkyni doručen 20. 4. 2016, jímž byla vypořádána námitka žalobkyně o podjatosti úřední osoby, která dne 25. 2. 2016 vydala sdělení o prošetření podnětu žalobkyně. Žalobkyně namítala, že žalovaný měl dle § 14 odst. 2 zákona č, 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), rozhodnout o námitce podjatosti formou usnesení. Tím, že nezákonně zvolil jinou formu, zasáhl do práv žalobkyně, neboť ji tak připravil o možnost podat proti rozhodnutí o námitce podjatosti odvolání. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 13. 9. 2016 uvedl, že má zato, že napadené sdělení bylo vydáno v souladu s ustanoveními správního řádu. Při vydávání sdělení správním orgánem se sice dle § 154 správního řádu aplikuje obdobně i § 14 správního řádu o podjatosti úředních osob, nicméně v projednávané věci byla námitka podjatosti vznesena žalobkyní až poté, co bylo sdělení vydáno. Dle konstantní judikatury má smysl o námitce podjatosti rozhodovat jen dokud není ve věci rozhodnuto, resp. vydáno konečné sdělení. Námitky žalobkyně byly proto posouzeny toliko jako podnět k nápravě vad vydaného sdělení, který byl vyřízen v souladu s § 42 správního řádu sdělením, nikoliv usnesením. Žalobkyně v podání ze dne 1. 10. 2016 i u jednání dne 7. 12. 2016 setrvala na svém stanovisku, taktéž žalovaný u jednání setrval na svém stanovisku. Krajský soud posoudil namítaný nezákonný zásah na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 87 odst. 1 s. ř. s.) Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Ze spisové dokumentace soud zjistil, že žalobkyně podáním ze dne 28. 12. 2015 učiněného u Ministerstva pro místní rozvoj žádala o provedení přezkumného řízení ve věci řízení o umístění stavby "Rodinný dům včetně vodovodní přípojky, domovní přípojky NN, dešťové a splaškové kanalizace, žumpy, vsaku a zpevněných ploch" na pozemcích parc. č. X a X v katastrálním území Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí, kdy žádala o přezkum, resp. zrušení 10 rozhodnutí a 3 sdělení Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí, žalovaného a Ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvo předalo část podnětu, k jehož vyřízení byl příslušný žalovaný, dne 25. 1. 2016 žalovanému. Žalovaný žalobkyni sdělením č. j. MSK 31481/2016 ze dne 25. 2. 2016 oznámil, že neshledal její podnět důvodným. Ve vztahu k jednomu ze sdělení uvedl, že již jednu žádost žalobkyně na jeho prošetření vyřizoval v roce 2014 a na svých závěrech trvá. Žalobkyně proti tomuto sdělení vznesla námitky ze 7. 3. 2016, kde mj. namítla podjatost Ing. R. K., úřední osoby, která sdělení vystavila. Napadeným sdělením bylo žalobkyni oznámeno, že její námitky byly posouzeny jako podnět k postupu dle § 156 správního řádu, tedy podnět ke zrušení nezákonného sdělení. Námitka podjatosti úřední osoby Ing. R. K. byla shledána nedůvodnou; ze skutečnosti, že se v jejím sdělení odkazuje na skutečnost, že se žalovaný stejným požadavkem na zrušení již zabýval, neznamená, že si úřední osoba přezkoumávala vlastní rozhodnutí. Pokud se týče námitek žalobkyně směřující proti sdělení o vyřízení podnětu ze dne 25. 2. 2016, bylo žalovaným správně posouzeno jako podnět k postupu dle § 156 správního řádu, umožňujícímu správním orgánům z moci úřední zrušit sdělení, která jsou v rozporu s právními předpisy. Soud předně podotýká, že postup dle § 156 odst. 2 správního řádu slouží zajištění zákonnosti výkonu veřejné správy; na vyhovění podnětu k uvedenému postupu není právní nárok. Proto i Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 3 As 141/2015-29 ze dne 14. dubna 2016 uvedl, že sdělení správního orgánu, že v přezkumném řízení podle § 156 odst. 2 správního řádu z roku 2004 neruší své předchozí sdělení, nemůže být z povahy věci nezákonným zásahem. Tím spíše se nelze domáhat v režimu ustanovení § 82 a násl. s. ř. s. ochrany proti dílčím aspektům procesu vydání takovéhoto sdělení. Mimoto se soud zcela ztotožňuje s právním názorem žalovaného, že přiměřené použití ustanovení § 14 správního řádu v řízení o vydání sdělení dle § 154 správního řádu má smysl jen v rámci procesu vedoucího k vydání sdělení. Je-li tento proces ukončen, nelze v případě dodatečně vznesené námitky podjatosti rozhodovat usnesením ve smyslu § 14 správního řádu. Navíc pokud by byl správný právní názor žalobkyně, že bylo třeba rozhodnout usnesením, mohla by proti napadenému sdělení (jakožto materiálnímu rozhodnutí) brojit odvoláním ve lhůtě stanovené pro rozhodnutí s chybějícím poučením o odvolání (§ 83 odst. 2 správního řádu); v takovém případě by ovšem zásahová žaloba byla dle § 85 s. ř. s. nepřípustná. Soud proto žalobu podle § 87 odst. 3 s. ř. s. pro nedůvodnost zamítl. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť procesně úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Krajský soud v Ostravě dne 7. prosince 2016 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu