22 Ad 81/2014

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jarmily Úředníčkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. v právní věci žalobce Autodíly Skalka s.r.o., se sídlem Odry, Jižní 1107/33, IČ: 28647807, zastoupeného Mgr. Janem Bobro, advokátem se sídlem Ostrava, Sokolská třída 871/6, proti žalovanému Státnímu úřadu inspekce práce, se sídlem Opava, Kolářská 451/13, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 16.5.2014 č.j. 1745/1.30/14/14.3 ve věci správního deliktu, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti usnesení Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě ze dne 24.3.2014 č.j. 4440/10.71/14/14.3, jímž nebylo vyhověno žádosti žalobce o prominutí zmeškání lhůty k podání odporu proti příkazu oblastního inspektorátu práce ze dne 18.9.2013 č.j. 16565/10.7-Ku/13/14.3, a usnesení Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj ze dne 24.3.2014 bylo potvrzeno. Žalobce namítal, že neměl možnost seznámit se s obsahem příkazu v důsledku nemožnosti přihlásit se do své datové schránky z důvodu ztráty přihlašovacích údajů, což je dle žalobce nutno považovat za překážku bránící mu podat odpor proti příkazu ve smyslu § 41 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád). Žalobce dále uvedl, že nesouhlasí se závěry žalovaného, že by si snad nesplnil důkazní břemeno ohledně prokázání tvrzení, že datovou zprávu obsahující předmětný příkaz si z datové schránky vyzvedl až dne 25.11.2013. Namítal, že datové schránky jsou spravovány ministerstvem vnitra a správní orgány si tak měly samy vyžádat od příslušného odboru ministerstva potvrzení o tom, kdy se do datové schránky přihlásil a předmětný příkaz si převzal. Svou povinnost si splnil již označením důkazu, tedy uvedením data, kdy se do datové schránky přihlásil, přičemž ověření této skutečnosti měl v souladu se zásadou hospodárnosti provést již oblastní inspektorát práce, případně žalovaný dožádáním u příslušného odboru ministerstva vnitra. Žalobce dále namítal, že za překážku bránící mu podat odpor proti příkazu je nutno považovat rovněž nezákonnosti v postupu správního orgánu před vydáním předmětného příkazu. Konkrétně se jedná o nesplnění podmínek stanovených v § 150 správního řádu pro vydání příkazu ve věci samé, porušení zásady materiální pravdy, dle níž je správní orgán povinen zjistit stav věci v takovém rozsahu, o kterém nejsou pochybnosti, dále je to skutečnost, že mu bylo před vydáním příkazu odepřeno k věci se relevantně vyjádřit, rovněž okolnost, že obsah protokolu o výsledku kontroly sám o sobě nepostačoval k tomu, aby pouze na jeho podkladě bylo možno učinit jednoznačný závěr o tom, že na jeho straně došlo k naplnění předmětného správního deliktu. Před vydáním předmětného příkazu byla rovněž porušena zásada předvídatelnosti činnosti správních orgánů a zásada rychlosti správního rozhodování a to tím, že ačkoliv šetření na místě bylo provedeno již dne 12.2.2013, bylo rozhodnutí ve věci samé vydáno až dne 18.9.2013, tj. o 218 dnů později, a tato prodleva mezi šetřením a vydáním rozhodnutí nebyla nijak odůvodněna ani vysvětlena. Při provádění kontroly nebyl žalobce vůbec ze strany úředních osob vyrozuměn o tom, že by s ním v budoucnu mělo jakékoliv správní řízení být zahájeno. Nezákonný postup správního orgánu před vydáním předmětného příkazu dále spočíval v tom, že byl vydán příkaz, aniž by byl dostatečně zjištěn skutkový stav. Nebyly tedy splněny podmínky nutné pro to, aby správní orgán mohl ve věci vůbec tímto způsobem rozhodnout. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. K námitkám žalobce o porušení zásady materiální pravdy, porušení zásady předvídatelnosti činnosti správních orgánů, porušení zásady rychlosti správního rozhodování, které se vztahují k označenému příkazu, kteréžto považuje za liché, žalovaný toliko konstatoval, že žalobce ve své argumentaci pomíjí ustanovení § 150 odst. 2 správního řádu a rovněž § 141 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti), tedy ve lhůtách, které stanovil zákonodárce pro prekluzi odpovědnosti subjektů za správní delikt. Interpretace pojmu „překážka“ uvedeného v § 41 odst. 4 správního řádu, kterou žalobce zastává v článku III. žaloby, není správná, neboť nikterak nesouvisí se zmeškáním podání odporu proti příkazu. Žalovaný dále uvedl, že za překážku ve smyslu § 41 odst. 4 správního řádu nelze považovat nemožnost přihlásit se do datové schránky z toho důvodu, že osoba oprávněná k přístupu do své datové schránky ztratila přístupové údaje. Žalovaný zdůraznil, že žalobce své tvrzení o ztrátě přístupových údajů nikterak nedoložil, toliko poukazoval na to, kdy se do datové schránky přihlásil – poprvé dne 25.11.2013, což žalovaný nikdy nezpochybňoval. Žalovaný dále poznamenal, že na základě podání žalobce doručeného oblastnímu inspektorátu práce dne 9.1.2014 lze dojít k závěru, že žalobce spíše „podcenil“ přebírání písemností ze své datové schránky, než-li by přístupové údaje ztratil. V daných souvislostech žalovaný odkázal na závěry Nejvyššího správního soudu uvedené v usnesení č.j. 1Afs 18/2013-17. Soud vyzval účastníky řízení k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez jednání. Současně byli poučeni podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s), že nevyjádří-li se do 2 týdnů od doručení výzvy, má se za to, že souhlas je udělen. Účastníci řízení se na výzvu soudu, která jim byla řádně doručena (žalobci 23.9.2014, žalovanému 27.8.2014) nevyjádřili. Soud proto v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s.ř.s. rozhodl bez nařízení jednání. Krajský soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ze správního spisu bylo zjištěno, že příkazem ze dne 18.9.2013 č.j. 16565/10.71-KÚ/13/14.3 uznal oblastní inspektorát práce žalobce vinným ze spáchání správního deliktu dle § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti, kterého se dopustil tím, že nejméně dne 12.2.2013 umožnil na svém pracovišti „autodílny Skalka“, na adrese: J. u., O., fyzické osobě J. F., nar. X, výkon závislé práce spočívající v administrativě, a to bez řádně uzavřeného pracovně právního vztahu, tedy umožnil uvedené fyzické osobě výkon nelegální práce dle § 5 písm. e) bod 1 zákona o zaměstnanosti. Žalobci byla za uvedený správní delikt uložena pokuta ve výši 250.000 Kč a dále povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 1.000 Kč. Příkaz byl žalobci dodán do datové schránky dne 19.9.2013. Žalobce se do datové schránky ve lhůtě 10 dnů od dodání písemnosti nepřihlásil. Zásilka byla fikcí doručena dne 29.9.2013. V zákonem stanovené lhůtě žalobce odpor proti příkazu nepodal. Dne 5.12.2013 byla oblastnímu inspektorátu práce doručena žádost žalobce o prominutí zmeškání lhůty pro podání odporu. Obsahem listiny je i odpor proti příkazu. V žádosti o prominutí zmeškání lhůty žalobce uvedl, že dokument si vyzvedl z datové schránky 25.11.2013, což je možné doložit nahlédnutím do historie události zprávy. Následně byl žalobce správním orgánem I. stupně vyzván, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy označil a doložil závažné důvody ve smyslu ustanovení § 41 odst. 4 správního řádu, které byly překážkou bránící podání odporu proti označenému příkazu. Na výzvu správního orgánu I. stupně žalobce sdělil dne 9.1.2014 správnímu orgánu, že při přemísťování administrativních prostor žalobce došlo ke ztrátě přihlašovacích údajů do datové schránky. Po jejich nalezení a opětovném přihlášení byl již bez možnosti vznést odpor, což by v případě doručení do vlastních rukou nebo dřívějšího nalezení přihlašovacích údajů do datové schránky bezpochyby učinil. Žalobce poznamenal, že má zřízenu datovou schránku dle zákonných nařízení, ale stejně jako řada jiných drobných společností není ještě dokonale sžitý s jejím každodenním používáním. Ze správního spisu dále plyne, že usnesením ze dne 24.3.2014 č.j. 4440/10.71/14/14.3 oblastní inspektorát práce žádosti žalobce o prominutí zmeškání lhůty k podání odporu proti příkazu ze dne 18.9.2013 č.j. 16565/10.71-KÚ/13/14.3 nevyhověl. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, které žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl a usnesení oblastního inspektorátu práce ze dne 24.3.2014 potvrdil. Přílohou odvolání žalobce bylo sdělení Ministerstva vnitra ČR o zaslání výpisu provozu datové schránky žalobce od 1.1.2013 do 31.12.2013, listina označená jako datové schránky – Quick reference guide a výpis provozu datové schránky žalobce s jeho poznámkami. Podle ustanovení § 41 odst. 4 správního řádu, správní orgán promine zmeškání úkonu, prokáže-li podatel, že překážkou byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění. Podle ustanovení § 19 odst. 1 věty 1 a 2 správního řádu, písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Správní orgán doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Podle ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění k datu doručování předmětného příkazu, tj. ve znění zákona č. 503/2012 Sb., věty 2 a 3, umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí. Podle ustanovení § 17 odst. 3 téhož zákona, dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Podle ustanovení § 17 odst. 4 téhož zákona, nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení. Podle ustanovení § 17 odst. 6 téhož zákona, doručení dokumentu podle odst. 3 nebo 4 má stejné účinky jako doručení do vlastních rukou. Krajský soud v daném případě předně činí závěr, že příkaz vydaný oblastním inspektorátem práce dne 18.9.2013 byl doručován žalobci v souladu s ustanovením § 19 odst. 1 správního řádu do datové schránky, kam byl dodán dne 19.9.2013. Jelikož se žalobce do datové schránky ve lhůtě 10 dnů od dodání písemnosti nepřihlásil, došlo k doručení za použití fikce, a to dne 29.9.2013 v souladu s ustanovením § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění k datu doručování předmětného příkazu. Fikce doručení předpokládá, že si adresát písemnost v úložní lhůtě mohl vyzvednout, avšak zaviněně tak neučinil. § 41 odst. 4 správního řádu stanoví, že správní orgán promine zmeškání úkonu, prokáže-li podatel, že překážkou byly závažné důvody, které nevznikly jeho zaviněním. Závažnými důvody jsou objektivně existující překážky na straně účastníka, které mu bránily úkon provést. Tvrdil-li žalobce, že onou překážkou byla okolnost, že při přemísťování administrativních prostor došlo ke ztrátě přihlašovacích údajů do datové schránky, sdílí soud názor žalovaného, že i kdyby žalobce ztrátu přihlašovacích údajů do datové schránky při přemísťování administrativních prostor prokázal, což ovšem neučinil (žádné důkazy k tomu nenavrhl), nejedná se o závažný důvod, který nastal bez jeho zavinění. K tomu žalovaný zcela přiléhavě odkázal na závěry vyjádřené Nejvyšším správním soudem v usnesení ze dne 18.4.2013 sp. zn. 1Afs 18/2013. V něm Nejvyšší správní soud vyslovil závěr, že namítá-li žalobce, že má problémy s datovou schránkou (vzhledem k finančním problémům obchodní společnosti), pak tyto důvody nemohou mít vliv na neuplatnění zákonných podmínek, jimiž se doručování právnickým osobám řídí. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zřizuje povinnost zřídit a užívat datovou schránku jako elektronické úložiště pro doručování elektronických dokumentů státní moci a právnickým osobám. Orgány veřejné moci jsou povinny posílat dokumenty přednostně do datové schránky, mají-li ji zřízenu a vzhledem k zákonem založené právní fikci doručení mají subjekty, jimž byla schránka zřízena, povinnost dokumenty z ní vyzvedávat. Opak by totiž navodil důsledky k jejich tíži, konec citace. Co se týče žalobní námitky žalobce, že si příkaz z datové schránky vyzvedl až dne 25.11.2013, kdy se do datové schránky přihlásil, pak k tomu soud uvádí, že žalovaný uvedené tvrzení žalobce nikdy nezpochybňoval. Vzhledem k tomu, že v dané věci šlo o posouzení, zda byly splněny podmínky pro prominutí zmeškání lhůty k podání odporu dle § 41 odst. 4 správního řádu (jimiž je existence objektivních překážek, které podatel nezavinil a které mu bránily úkon uskutečnit), jsou zcela bez právního významu žalobní námitky žalobce, které se týkaly skutkových okolností správního deliktu a toho, zda v souvislosti s vydáním příkazu došlo k podstatné vadě řízení nesprávnou aplikací ustanovení § 150 správního řádu. Krajský soud se těmito námitkami uvedenými v článku III. žaloby neměl vůbec důvod zabývat, a proto se k nim vůbec nevyjadřuje. Krajský soud uzavírá, že neshledal v postupu správních orgánů při posouzení žádosti žalobce o prominutí zmeškání lhůty k podání odporu proti příkazu z hlediska zákonnosti žádné pochybení, a žalobu proto jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 věty 1. s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. V Ostravě dne 22.9.2016 JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu