22 Af 105/2016
č. j. 22 Af 105/2016-72
V PLATNOSTI- NSS 2 Afs 290/2017-32
- KS Ostrava 22 Af 105/2016-72
Právní věta
Za situace, kdy bylo najisto postaveno, že daňový subjekt povinnost přiznat a zaplatit předmětnou spotřební daň neměl (což dovodily správní soudy při přezkumu rozhodnutí o daňové povinnosti), nevznikla mu ani povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně (§ 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád).
Citované zákony (10)
Rubrum
č. j. 22 Af 105/2016 - 72 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci žalobce: KONREO, v. o. s. sídlem Jana Nečase 1343/29, 616 00 Brno insolvenčního správce FAU s. r. o. sídlem Pekařská 1639/79a, 747 05 Opava zastoupeného advokátem JUDr. Alfrédem Šrámkem sídlem Českobratrská 1403/2, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 29. 9. 2016 č. j. 27092-2/2016-900000-304.5 a č. j. 27093-2/2016-900000-304.5, ve věcech pokut za opožděné tvrzení spotřební daně, takto:
Výrok
Shodu s prvopisem potvrzuje 2 22 Af 105/2016
I. Rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 29. 9. 2016 č. j. 27092-2/2016-900000- 304.5 a č. j. 27093-2/2016-900000-304.5 a rozhodnutí Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 30. 3. 2016 č. j. 36595/2016-570000-32.4 a č. j. 36606/2016-570000-32.4 se zrušují.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 19 602 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Alfréda Šrámka.
Odůvodnění
1. Úpadce, na jehož místě soud pokračuje podle § 264 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů, s insolvenčním správcem, se podanou žalobou domáhá přezkumu shora uvedených rozhodnutí žalovaného, jimiž byla zamítnuta úpadcova odvolání a potvrzena rozhodnutí Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 30. 3. 2016 č. j. 36595/ 2016-570000-32.4 a č. j. 36606/2016-570000-32.4, kterými byly úpadci vyměřeny pokuty za opožděné tvrzení spotřební daně za zdaňovací období květen 2013 a červen 2013, kdy tyto spotřební daň byla žalobci vyměřena z moci úřední dodatečnými platebními výměry Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 26. 3. 2014 č. j. 24295/2014-570000-570000-32.4 a č. j. 24295-2/2014-570000-32.4.
2. Namítá, že mu daň neměla být vůbec vyměřena, pročež tu ani nemůže být její opožděné tvrzení.
3. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby, když při svém rozhodování vycházel z pravomocných platebních výměrů.
4. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že platební výměry na spotřební daň za zdaňovací období květen 2013 a červen 2013 napadl úpadce odvoláními. Ta žalovaný zamítl. Následně úpadce (na jehož místě soud pokračoval v řízení podle § 264 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů, s insolvenčním správcem) napadl rozhodnutí žalovaného žalobou, která byla zdejším soudem projednávána pod sp. zn. 22 Af 1/2015. K ní podepsaný soud rozhodnutí žalovaného o odvoláních proti platebním výměrům zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Kasační stížnost proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 31. 7. 2017 č. j. 22 Af 1/2015-85 byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018 č. j. 2 Afs 290/2017- 32, který nabyl právní moci dne 8. 6. 2018. V něm Nejvyšší správní soud (viz odst. 55 odůvodnění) uzavřel, že úpadce nebyl povinen přiznat a zaplatit předmětnou spotřební daň.
5. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž nevycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), ale – vzhledem k tomu, že přezkoumává rozhodnutí o správním trestání (o pokutě) – přihlédl i ke skutečnostem nastalým do okamžiku jeho rozhodování (viz odst. 31 usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2016 č. j. 5 As 104/2013-46, www.nssoud.cz). Shodu s prvopisem potvrzuje 3 22 Af 105/2016 6. Podle § 250 odst. 1 zák. č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů, daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě (…).
7. Jinými slovy daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně jen v případě, že takovou povinnost měl.
8. Za situace, kdy již bylo najisto postaveno, že v nyní posuzovaném případě žalobce povinnost přiznat a zaplatit předmětnou spotřební daň neměl, nevznikla mu ani povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.
9. Proto krajský soud napadená rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil, a spolu s nimi podle § 78 odst. 3 s. ř. s. i rozhodnutí prvostupňová. To má za následek faktické zastavení daňového řízení, pročež soud již nevracel věci žalovanému k dalšímu řízení.
10. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když žalobce byl v řízení procesně úspěšný a vzniklo mu tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří náklady advokátního zastoupení: α) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 5 100 Kč / úkon při těchto úkonech právní služby: 1) příprava a převzetí věci § 7, § 9 odst. 4 písm. d) 2) sepis žaloby § 12 odst. 3 3) účast u jednání vyhl. č. 177/1996 Sb. 15 300 Kč α) paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč / úkon při úkonech právní § 13 odst. 3 pomoci vypočtených pod písm. α) vyhl. č. 177/1996 Sb. 900 Kč α) DPH 21% z částek uvedených pod písm. α) - § 57 odst. 2 s. ř. s. 3 402 Kč α) Celkem 19 602 Kč Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 64 s. ř. s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“) k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s. ř. s., § 159, § 160 odst. 1 o. s. ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Ostrava 25. července 2018 Shodu s prvopisem potvrzuje 4 22 Af 105/2016 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.