22 Ca 70/2002

Plný text

Soudní rozhodnutí - 22Ca 70/2002 Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Úvod Základní informace o obsahu veřejného portálu Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů ministerstva spravedlnosti ČR Vyhledávání Vyhledávání soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Popis obsahu databáze Databáze Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů je veřejná a údaje v ní uložené lze použít zdarma s odkazem na zdroj Popis pokročilého vyhledávání Návod k zadávání složitějších dotazů, určený pro pokročilé uživatele. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Rozhodnutí Ústavního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Ústavního soudu ČR Nejčastější dotazy Nejčastějši kladené dotazy a odpovědi na tyto dotazy www.justice.cz Detail rozhodnutí Spisová značka: 22Ca 70/2002 Právní věta: Má-li dovážené zboží prefrenční původ v České republice (a je tedy dováženo beze cla), nejsou splněny zákonné podmínky pro použití preferenčního sazebního opatření (propuštění zboží v rámci celní kvoty za použití nižší celní sazby). Soud: Krajský soud v Ostravě ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2003:

22. CA.70.2002.1 Datum rozhodnutí: 31.01.2003 Forma rozhodnutí: Rozsudek Heslo: Clo Kategorie rozhodnutí: B 22Ca 70/2002-21 R o z s u d e k j m é n e m r e p u b l i k y Krajský soud v Ostrav ě rozhodl v právní věci žalobce S., spol. s r. o., se sídlem T .- L., L. 1264, zastoupeného JUDr. R. H. , advokátem v O., Č. 18, proti žalovanému C Ř v O. ,o p řezkoumání zákonnosti rozhodnutí žalovaného ve věci použití preferenč ního sazebního opat ření, t a k t o : I. Rozhodnutí C Ř v O. ze dne 4.1.2002, č . j. 8412/01-01 -1401 se zrušuje pro nezákonnost a v ěc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení č ástku 4.650,- K č do t ří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. R.H. . O d ů v o d n ě n í : Žalobou podanou v zákonné lh ůtě se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4.1.2002 č .j. 8412/01-01-1401, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí o propušt ění zboží do režimu volného oběhu uč in ěném dne 29.8.2001 na jednotné celní deklaraci č íslo 10469251-07113-9. Žalovaný v od ůvodnění napadeného rozhodnutí citoval ust. § 57 odst. 3 zák. č . 13/1993 Sb. ve zn ění pozdějších předpisů (dále jen celní zákon) a uvedl, že celní úřad po právu požadoval uvedení kódu 4902 a použití celní kvóty, protože celní opatření se na dovoz vztahovalo bez ohledu na původ zboží. Celní kvóta byla přiznána a dovezené zboží bylo propuštěno beze cla. Použití celní sazby 6,9% v odstavci 47 ve sloupci sazba jednotné celní deklarace celní úřad v rámci § 56 celního zákona opraví. Pokud žalobce odkázal v odvolání na znění sdělení MZV č . 28/1997 Sb. je pro danou záležitost irelevantní, když v n ěm jsou novelizována pravidla původu zboží. Celní úřad v daném případě postupoval v souladu s § 57 odst. 3 celního zákona i § 6 nař. vl. č . 441/2000 Sb. a dovezené zboží propustil do volného ob ěhu beze cla. Postup celního úřadu byl v souladu s obecně závaznými právními předpisy, když nař. vl. č . 263/2001 Sb. bylo vydáno v souladu s § 19 a § 21 zák. č . 62/2000 Sb. Není úkolem žalovaného ani celního ú řadu posuzovat obsah obecně závazných právních předpisů, ale jejich obsah realizovat. Proto také nezbylo nic jiného, než podané odvolání zamítnout. V podané žalob ě žalobce namítal, že byl postupem celních orgánů, zejména závěreč ným rozhodnutím, zkrácen na svých právech, nebo ť tímto došlo k bezdůvodnému č erpání kvóty pro dovoz cukru k tíži žalobce a dalších dovozc ů, ač koliv uvedené zboží je podle smlouvy o vytvo ření celní unie mezi Č R a SR publikované rovn ěž jako vnitrostátní předpis a ust. § 6 nař. vl. č . 441/2000 Sb. od cla zcela osvobozeno. Podle žalobce jde v daném p řípadě o klasický případ nesprávné aplikace celních předpisů, které měly být použity v odpovídajícím pořadí. Nejdříve mělo být zkoumáno, zda jde o zboží s preferenč ním p ůvodem v Č eské republice a teprve pokud nebude tento p ůvod shledán, mohlo být přistoupeno k č erpání kvóty pro dovoz cukru, pokud ješt ě tato byla otevřena a byla k dispozici. Žalovaný ve vyjád ření k podané žalobě nezpochybnil skuteč nost, že dovážený cukerný sirup m ěl původ v Č R. Žalobce však podle n ěj namítá nezákonnost postupu celního úřadu a následně i žalovaného, když v souladu s ust. § 6 nař. vl. č . 441/2000 Sb. bylo dovezené zboží propušt ěno beze cla a souč asn ě byla na dovoz uplatněna celní kvóta. Ust. § 1 nař. vl. č . 263/2001 Sb. jako ochranné opat ření vydané v souladu s § 19 a § 21 zák. č . 62/2000 Sb. nespojuje použití celních kvót s p ůvodem dováženého zboží, pouze množstevně omezuje dovozy vybraných druhů zboží. Podle § 57 odst. 3 celního zákona se celní kvóty uplatňují i na dovozy zboží, které podléhají preferenč ním sazebním opat řením v souladu s § 57 odst. 1 písm. f) celního zákona. Žalovaný na základě těchto skuteč ností zastává názor, že platné p ředpisy platné pro předmětný dovoz neporušil. Celní úřad nezpochybnil původ zboží a propustil zboží do volného oběhu v souladu § 6 nař. vl. č . 441/2001 Sb. beze cla. Protože na propušt ění zboží se v okamžiku přijetí celního prohlášení vztahovalo také ochranné opatření vyplývající z nař. vl. č . 263/2001 Sb., byla na tento dovoz po právu uplatn ěna celní kvóta. Proto žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalobce ve stanovisku k vyjád ření žalovaného sdělil, že se neztotožňuje s právním názorem, podle něhož lze aplikovat nař. vl. č . 263/2001 Sb., jakož i na ř. vl. č . 62/2000 Sb. takovým zp ů- sobem, že lze celní kvóty používat paušálně bez ohledu na původ dováženého zboží, když právě s původem spojuje ust. § 6 nař. vl. č . 441/2000 Sb. postup "beze cla". Je-li tedy realizovaný dovoz zboží od cla osvobozen, nem ůže podléhat režimu č erpání kvót, protože takový postup by zcela postrádal logiku a pomíjel existenci a tím i nutnost aplikace citovaného na řízení vlády. Krajský soud přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Krajský soud proto napadené rozhodnutí žalovaného pro vady nezákonnost zrušil a zárove ň v souladu s ust. § 78 odst. 4 s.ř.s. vyslovil, že věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Podle ust. § 55 odst. 1 zák. č . 13/1993 Sb. ve zn ění pozdějších předpisů (dále celní zákon) podléhá dovoznímu clu, což je clo vybírané při dovozu zboží, všechno dovážené zboží s výjimkou zboží, které je v celním sazebníku výslovně označ eno za zboží beze cla. Pro správné uplat ňování celního sazebníku je třeba přesně urč it p ůvod zboží pro posouzení, zda se jedná o preferenč ní nebo nepreferen č ní p ůvod zboží. O preferenč ní p ůvod se jedná v případě, že zboží je dováženo, popř. vyváženo, ze státu, s nímž má Č eská republika uzav řenou smlouvu o poskytování celních preferencí nebo ze státu, kterému Č eská republika tyto preference poskytuje jednostrann ě. V daném případě je podle žalobce i žalovaného nesporné, že předmětné zboží, dovážené ze Slovenské republiky, mělo původ v Č eské republice. Podle ust. § 6 cit. na ř. vl. č . 441/2000 Sb. bylo v r. 2001, kdy byl p ředmětný dovoz zboží realizován, zboží dovážené ze zahranič í, které m ělo preferenč ní p ůvod v Č eské republice podle podmínek stanovených mezinárodními smlouvami, jimiž je Č eská republika vázána, beze cla. V p řípadě, že však zboží, které bylo navrženo do celního režimu volného oběhu pocházelo ze státu, se kterým byla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování celních výhod nebo ze státu, kterému jsou celní výhody poskytovány podle zvláštního předpisu, vyměřilo se nižší clo podle sazeb stanovených v příloze č . 2 k na ř. vl. č . 441/2000 Sb., ale pouze pokud nebyla celní kvóta vy č erpána Celní kvótou se podle bodu 1. cit. p řílohy rozumí množství zboží, které je propuštěno do navrženého celního režimu při použití nižší celní sazby. Jedná se tedy o odlišné způsoby postupu při vyměřování cla, kdy buď je zboží propuštěno v rámci celní kvóty za použití nižší celní sazby nebo je zboží propuštěno beze cla, přič emž oba tyto postupy je nutno d ůsledně odlišovat vzhledem k tomu, že mají rozdílný charakter. Jak správně uvádí žalovaný ve svém vyjádření, ust. § 1 nař. vl. č . 263/2001 Sb. nespojuje použití celních kvót s p ůvodem dováženého zboží, ale pouze množstevně omezuje dovozy vybraných druhů zboží, zatímco ve vztahu ke zboží beze cla ve smyslu ust. § 6 nař. vl. č . 441/2000 Sb. je rozhodujícím a jediným kritériem p ůvod zboží. V případě sazebních opatření je jejich použití omezeno vždy pouze na urč itý objem a nad jeho rámec nelze preferen č ním sazební opat ření použít, zatímco jsou-li splněny podmínky vymezené v ust. § 6 nař. vl. č . 441/2000 Sb., není objem dováženého zboží, které je propušt ěno do režimu volného oběhu, nijak množstevně limitován. Pokud se tedy v případě dovozu předmětného zboží jednalo o zboží mající preferenč ní p ůvod v Č eské republice, které ve smyslu citovaného ustanovení bylo možno dovážet beze cla, nebyly spln ěny zákonné podmínky pro použití preferenč ního sazebního opat ření, neboť nelze uplatnit sazbu dovozního cla stanovenou celním sazebníkem, který byl vydán vl. nař. č . 441/2000 Sb. Odkaz žalovaného na ust. § 57 odst. 3 celního zákona, podle n ěhož se celní kvóty uplatňují i na dovozy zboží, které podléhají preferenč ním sazebním opat řením v souladu s § 57 odst. 1 písm. f) celního zákona, považuje krajský soud v daném případě za zcela nepřípadný. Krajský soud proto napadené rozhodnutí žalovaného zrušil pro vady řízení a v souladu s ust. § 78 odst. 4 s.ř.s. vyslovil, že věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Protože žalobce m ěl ve věci úspěch, krajský soud v souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. uložil žalovanému, aby žalobci zaplatil na náhradě nákladů řízení č ástku 4.650,- K č p ředstavující 1.000,- Kč zaplacený soudní poplatek, 3.500,- K č odm ěnu za zastoupení advokátem podle ust. § 11 vyhlášky č . 484/2000 Sb. a 150,- K č paušální náhradu výdaj ů podle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č . 177/1996 Sb. ve zn ění pozdějších předpisů. Za použití ust. § 64 s.ř.s. a ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. zavázal krajský soud žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Za použití ust. § 64 s.ř.s. ve spojení s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Pou č ení : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasa č ní stížnost ve lhůtě 2 týdnů po doručení prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vyko- natelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu. V Ostrav ě dne 31.ledna 2003