23 C 227/2011

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou ve věci žalobců: a) nezl. jméno příjmení , narozený dne datum b) jméno příjmení , narozená dne datum c) jméno příjmení , narozený dne datum všichni bytem adresa všichni zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa o ochranu osobnosti s náhradou nemajetkové újmy ve výši částka

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně b) o zaplacení částky [částka] se zamítá.

III. Žaloba žalobce c) o zaplacení částky [částka] se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) náklady řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

V. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalované náklady řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta se sídlem [adresa].

VI. Žalobce c) je povinen zaplatit žalované náklady řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta se sídlem [adresa].

VII. Žalobkyně b) je povinna zaplatit soudní poplatek v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Krajského soudu v Ostravě.

VIII. Žalobce c) je povinen zaplatit soudní poplatek v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Krajského soudu v Ostravě.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit soudní poplatek v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Krajského soudu v Ostravě.

1. Žalobce a) podal žalobu, aby žalované bylo uloženo zaplatit mu částku [částka] s odůvodněním, že se narodil dne [datum] v zařízení žalované jako nezralý a rizikový, v důsledku toho byl ve zvýšené míře ohrožen poklesem krevního cukru v krvi (hypoglykémií) a bylo nutno ho sledovat, což žalovaná neučinila, když ho označila jako zdravé dítě, tudíž dne [datum] u něho došlo k těžké hypoglykémii a následně závažnému poškození mozku a centrálního nervového systému. Postupem non lege artis zasáhla žalovaná negativně do jeho osobnostní integrity a zdraví a důsledkem tohoto zásahu je nejen bolest a ztížení společenského uplatnění, jejichž náhrady se domáhá v jiném řízení, ale značná újma na jeho osobnostních právech spočívající ve znemožnění života s rodinou i vlastního života, tj. dětství, dospívání, vzdělání, výkonu pracovní činnosti i založení rodiny, poznávání okolí, flóry a fauny světa. Tato újma je totální, neboť žádnou osobnost nemá, je slepý, nechodí, neuchopí předměty, neartikuluje a pouze vydává skřeky, vyžaduje si péči 24 hodin denně a jeho prognóza ve smyslu zlepšení je nulová. Soud by měl při zvážení výše náhrady zohlednit závažnost pochybení žalované, jakož i délku zásahu od narození do jeho smrti.

2. Žalobce a) vzal posléze žalobu zpět do částky [částka] a v této části bylo řízení zastaveno.

3. Do řízení poté se souhlasem soudu přistoupili žalobci b) a c). Žalobkyně b) se domáhala po žalované zaplacení částky [částka], jakožto náhrady za nemajetkovou újmu, která jí vznikla v důsledku porušení práva na její rodinný život poté, co žalovaná zavinila poškození zdraví jejího syna, jak je popsáno v jeho žalobě, od té doby má trvalý strach o jeho život, je jí úzko a často se dostává do depresí, pláče, nemá a nebude mít radost ze života, její lidské štěstí je trvale ošizeno o radost ze zdravého syna, má pocit méněcennosti a cítí se trapně, když např. při návštěvách lékaře se lidé na ně dívají, má pocit, že zestárla o 10 let a má strach z nejisté budoucnosti.

4. Žalobce c) se rovněž domáhal zaplacení částky [částka] s odůvodněním, že protiprávním jednáním popsaným v žalobě žalobce a) zasáhla žalovaná i do jeho osobnostních práv, především práva na rodinný život, když žalobce a) byl jeho prvním dítětem, z jeho narození měl ohromnou radost a prožíval euforii, kterou brzy vystřídaly obavy o život syna, nastalo pro něho neuvěřitelné trauma s překonáváním doposud neočekávaných překážek, když žalobce a) si vyžaduje celodenní péči, v důsledku toho musel ukončit pracovní poměr, trpí poruchami spánku a úzkostnými pocity, zdravotní stav žalobce a) se promítá do všech oblastí jeho života, který nikdy nebude vést plnohodnotně a využívat normálního fungování rodiny, a jeho negativní emoce zhoršily rovněž kvalitu jeho manželského života, přitom žalovaná se za své pochybení ani neomluvila.

5. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby žalobce a) s odůvodněním, že žalobce a) uplatňuje nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích dle totožných skutkových tvrzení, na jejichž základě se domáhá v soudním řízení náhrady škody na zdraví, což je nepřípustné, dále namítala, že při hospitalizaci žalobce a) nepostupovala non lege artis, když na počátku života každé fyzické osoby může dojít k různým reakcím zesláblého organismu a nelze tedy s jistotou zaručit jakékoliv procento jeho úplně zdravého vývoje, poukazovala na to, že k poškození zdraví žalobce a) došlo v jeho nejútlejším věku, tudíž nelze hodnotit, jak následky poskytnuté léčby konkrétně zasáhly do jeho stávajícího života a nakolik jsou jeho nynější možnosti pro uplatnění v životě a ve společnosti omezeny či ztraceny v porovnání s předchozím rozsahem a kvalitou jeho společenského, profesního, rodinného, sportovního a jiného uplatnění, a požadovala, aby soud vzal za základ náhrady nemajetkové újmy dvacetinásobek průměrné mzdy a dle metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví pro zajištění automatické valorizace náhrad vázal její vyčíslení na ukazatel průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.

6. Žaloby žalobců b) a c) navrhovala žalovaná zamítnout s odůvodněním, že jejich nároky jsou promlčeny.

7. Ve vztahu k žalobci a) má soud za prokázaný tento skutkový stav:

8. Žalobce a) se narodil v zařízení žalované [datum] v 39. týdnu gravidity matky s porodní hmotností 2 650 gramů a porodní délkou 46 cm a při porodu byla zjištěna zkalená plodová voda matky. V důsledku toho byl patologickým a rizikovým novorozencem s následným nedostatečným příjmem potravy, což jsou faktory indikující vyšetření hypoglykemie již v prvních hodinách po porodu a sledováním 2. a 3. den po porodu, přičemž žalovaná byla pro tento typ vyšetření dostatečně vybavená personálně i technicky, když byla vyšším odborným pracovištěm. Žalovanou byl žalobce a) vyhodnocen jako novorozenec donošený a zdravý, byl umístěn na pokoji s matkou, kojen a přikrmován, dne [datum] v 15 hodin se však zhoršil jeho zdravotní stav a byl převzat Fakultní nemocnicí v [obec], která u něho zjistila těžkou hypoglykémii obtížně korigovatelnou přes standardní postup léčby, v důsledku toho se u něho začala rozvíjet metabolická acidóza, došlo k mnohostrannému poškození mozku s těžkou mentální retardací, vzniku epilepsie, centrální kvadruparezy - spastické obrny všech končetin, oboustranné slepotě a gastroesofageálnímu refluxu. Jeho stav je neměnný a léčbou neovlivnitelný. Postup žalované spočívající v neprovedení včasné diagnostiky hypoglykémie (diagnostika nebyla provedena vůbec) s následnou odpovídající léčbou byl non lege artis, tedy neodpovídající dosaženému stupni vývoje lékařské vědy a jejím pravidlům. Pokud by žalovaná žalobce a) řádně a včas léčila, k poškození jeho zdraví by minimálně z 80% nedošlo (rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 4. 2015, č. j. 37 C 255/2010-474 ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 5. 2017, č. j. 71 Co 317/2015-602, zpráva [právnická osoba], [obec] ze dne [datum] a nesporná tvrzení účastníků).

9. Žalobce a) žije ve společné domácnosti s žalobci b) a c) jako rodiči a sestrou [jméno], narozenou [datum], jeho mentální a fyzický vývoj se zastavil na úrovni 4 měsíčního dítěte, je medikován pěti druhy léků, je trvale upoután na lůžko bez možnosti pohybu, nevidí, nemluví ani jinak nekomunikuje, je inkontinentní a neschopen sebeobsluhy, je mu podávána pouze rozmělněná strava a nápoje pomocí injekční stříkačky, jeho stav se nezlepšil, naopak došlo k subluxaci jeho pravé kyčle, navštěvuje speciální školu pro tělesně a mentálně postižené děti, zaměřenou na muzikoterapii, aromaterapii a hmatové a sluchové podněty za účelem vyvolávání příznivých pocitů, jinak s ním rodiče pracují doma, pro jeho přepravu používají polohovatelný vozík a delší pobyt mimo domov je vyloučen (svědecká výpověď [jméno] [příjmení], účastnická výpověď žalobce c) a zpráva [právnická osoba], [obec] ze dne [datum]).

10. Žalobci a) byla přiznána náhrada škody na zdraví v částce [částka] s úrokem z prodlení, z toho [částka] jako bolestné a [částka] jako ztížení společenského uplatnění (rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 4. 2015, č. j. 37 C 255/2010-474 ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 5. 2017, č. j. 71 Co 317/2015-602).

11. Žalobce a) nabízel žalované opakovaně mimosoudní dohodu, naposledy na částku [částka] (dopisy z [datum], [datum], [datum] a nesporná tvrzení účastníků).

12. Z důkazů provedených za účelem zjištění následků zásahů do osobnostních práv žalobců b) a c) soud nečiní žádná skutková zjištění s ohledem na vznesenou námitku promlčení jejich nároku.

13. Žalovaná navrhovala dokazování doplnit o znalecký posudek z odvětví zdravotnictví, oboru psychiatrie a klinické psychologie, za účelem prokázání, zda psychický stav žalobců b) a c) je důsledkem zdravotního stavu žalobce a) a jaký vliv mají žalobci b) a c) na trauma jejich dcery, o zprávu pedagogicko-psychologické poradny k prokázání příčin chování dcery žalobců, o zprávu orgánu sociálně-právní ochrany dětí k prokázání současného stavu žalobce a) a úrovně péče o něho a o zprávu bývalého zaměstnavatele žalobce c) k prokázání důvodů ukončení jeho pracovního poměru. Soud tyto důkazy neprovedl pro nadbytečnost, když považuje skutkový stav za zjištěný dostatečně i s ohledem na právní názor, který ve věci k žalobám žalobců b) a c) zaujal.

14. Ohledně skutkového stavu soud činí ve vztahu k žalobci a) následující skutkový závěr:

15. Žalovaná prostřednictvím svých zaměstnanců neprovedla indikované vyšetření na glykémii žalobce a), v důsledku toho glykémie nebyla včas odhalena a léčena, což přímo vedlo k těžkému poškození mozku žalobce a jeho centrální nervové soustavy, v jehož důsledku je žalobce a) těžce poškozen ve svém psychickém i fyzickém vývoji. V důsledku tohoto nekonání žalované má žalobce a) osobnost odpovídající dítěti ve věku 3 - 6 měsíců a dalšího fyzického a psychického vývoje není schopen, tento stav je trvalý a léčbou neovlivnitelný.

16. Soud na věc aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), a to dle ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, neboť žalobou uplatněné nároky vznikly před účinností tohoto zákona.

17. Podle ustanovení § 11 obč. zák., fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

18. Podle ustanovení § 13 odst. 1 obč. zák., fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.

19. Podle ustanovení § 13 odst. 2 obč. zák., pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.

20. Podle ustanovení § 13 odst. 3 obč. zák., výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

21. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby musí být splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající v porušení nebo ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě, tento zásah musí být neoprávněný a musí zde být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a vzniklou nemajetkovou újmou na osobnostních právech fyzické osoby.

22. Podle ustanovení § 420 odst. 1 obč. zák., každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

23. Podle ustanovení tehdy platného § 55 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, je za plnění povinností při výkonu zdravotní péče kromě jiného třeba považovat svědomitý výkon zdravotní péče.

24. Žalovaná neprovedla žalobci a) indikované vyšetření na glykémii a nezajistila jeho léčbu a v důsledku toho došlo u žalobce a) k poškození centrální nervové soustavy. Neprovedení tohoto vyšetření je porušením povinnosti žalované, tj. požadavku na svědomitý výkon zdravotnické péče, žalovaná přes své odborné znalosti nepostupovala bedlivě ani obezřetně a ignorovala možné následky této nečinnosti, které mohla pro svoji odbornou erudici předvídat, a vzala tím žalobci a) šanci na plné zdraví, které mu mohlo být při obezřetném postupu zachováno, a v důsledku toho i právo na soukromý a rodinný život. Vzhledem k důležitosti chráněných zájmů i k těžkému následku jde o velmi vážné porušení povinností, přičemž příčinná souvislost mezi pochybením žalované a tragickými důsledky spočívajícími v poškození zdraví žalobce a) a tím i zásahem do jeho práva na zdraví, soukromí a rodinný život je dána.

25. Žalobce a) se domáhá zadostiučinění za zásah do práva na zdraví, a proto se soud zabýval kolizí mezi nárokem na finanční satisfakci podle § 13 odst. 2 a nárokem na náhradu škody na zdraví, který byl žalobcem a) uplatněn paralelně. Právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích podle ustanovení § 13 odst. 2 a 3 obč. zák. a právo na náhradu škody na zdraví za bolest a ztížení společenského uplatnění podle ustanovení § 444 odst. 1 a 2 obč. zák. jsou samostatné právní prostředky ochrany osoby a nelze je proto použít na základě totožných skutkových tvrzení. V žalobě na peněžité zadostiučinění za zásah do práva na ochranu osobnosti fyzické osoby týkajícího se práva na zdraví podle § 11 a následujících obč. zák. je tudíž nutno uvést jiná rozhodná tvrzení spočívající v tom, že odškodnění z titulu náhrady škody na zdraví za bolest a ztížení společenského uplatnění poškozeného není dostatečnou satisfakcí za vzniklou újmu na osobnostních právech fyzické osoby (R 56/2011).

26. Žalobce a) neuvedl, proč není náhrada škody za ztížení společenského uplatnění a bolestného, z kteréhožto nároku se mu plnění již dostalo, pro něho dostatečnou satisfakcí za újmu vzniklou na jeho právu na zdraví, když kromě tvrzení shodných s obsahem žaloby na náhradu škody na zdraví dále netvrdil ničeho, a proto mu nelze za zásah do práva na zdraví zadostiučinění přiznat. Žalobce a) se dále domáhá náhrady nemajetkové újmy za zásah do práva na soukromí resp. rodinný život. Při posuzování tohoto zásahu vychází soud z ústavně-právní judikatury, jíž se prolíná jasný názor, že ochrana je poskytována i právu občana na soukromý život, jehož součástí je také život rodinný, který v sobě zahrnuje citové, morální, sociální i materiální vztahy mezi příbuznými, jakož i právo na vytváření a rozvíjení vztahů s dalšími lidskými bytostmi tak, aby bylo možné rozvíjet a naplňovat i vlastní osobnost. Protiprávní narušení takových vztahů ze strany jiného subjektu představuje neoprávněný zásah do práva na soukromí a rodinný život.

27. Následkem zaviněného fatálního poškození zdraví žalovanou zůstal intelekt žalobce a), stejně jako jeho fyzický stav, na úrovni dítěte věku 3 - 6 měsíců a není schopen dalšího vývoje, tudíž se žalobce a) během velmi krátké doby po svém narození stal osobou prakticky bez intelektu takřka ve vegetativním stavu, připoutanou na lůžko, neschopnou sebeobsluhy, vyžadující soustavnou a trvalou péči a jeho život je ve skutečnosti pouhým živořením bez naděje na zlepšení, neboť jde o stav trvalý. Žalovaná tak zlikvidovala jeho osobnost včetně práva na soukromý a rodinný život, aniž by toto právo mohlo být alespoň zčásti naplněno, tudíž náhrada této újmy v penězích je přiměřeným prostředkem obrany proti takovému neoprávněnému zásahu, pakliže s ohledem na zdravotní stav žalobce a) zde zadostiučinění ve formě omluvy nemá žádný význam.

28. Pro určení výše přiměřeného zadostiučinění v penězích stanoví zákon kritéria, ze kterých musí soud při svém hodnocení vycházet, a to závažnost vzniklé újmy, kdy platí zásada, že čím závažnější je co do své intenzity, rozsahu a trvání újma, tím vyšší by měla být i výše zadostiučinění v penězích, a zároveň možnost přihlédnout k okolnostem, za nichž k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo. Zadostiučinění v penězích neslouží k náhradě vzniklé škody, ale má postižené fyzické osobě zajišťovat přiměřené zadostiučinění, odpovídající závažnosti vzniklé nemajetkové újmy a zároveň má působit preventivně jak na rušitele, tak i na ostatní potenciální rušitele, když majetková újma působí vždy objektivně nepříznivě bez zřetele k tomu, byla-li původcem zásahu způsobena zaviněně či nezaviněně. Soud ovšem nesmí ztrácet ze zřetele prvořadou satisfakční funkci přiznávané peněžité částky, a proto není přípustné, aby přiznaná částka byla přemrštěná či likvidační a ve svých důsledcích vedla k bezdůvodnému obohacení, na druhou stranu však k majetkovým poměrům původce zásahu ani fyzické osoby zásahem dotčené soud nepřihlíží.

29. Újma, která žalobci a) vznikla, tedy ztráta všech osobnostních práv, a tedy i práva na soukromý a rodinný život, je újmou mimořádně devastujícího rozsahu, je nejzávažnější, trvalou a neodčinitelnou. Žalobce a) přišel o celou osobnost, tudíž i o společný život se stávající rodinou a posléze i rodinou vlastní, přišel o všechny citové vazby, nemá žádný život, ale toliko přežívá, nemá žádnou důstojnost, je odkázán na péči jiných osob, bez nichž by zemřel. Intenzita tohoto zásahu je pro žalobce a) fatální, zásah do jeho života je hluboký, újma je nereparovatelná a doba působení s ohledem na povahu následku je časově blíže neurčitelná, zjevně vázaná na celý zbytek jeho života. K tomu přistupuje skutečnost, že se žalobce a) narodil zdravý resp. s léčitelným deficitem, a poporodní péče mu byla poskytována na odborném pracovišti. Jeho újma pak nemůže být zmírněna ani odůvodněním tohoto rozsudku, jehož význam nechápe. Soud dále zohlednil, že žalovaná se pochybení nedopustila úmyslně, je velkou nemocnicí s dostatečným zázemím včetně pojistného, tudíž přiznaná náhrada není pro ni likvidační a může tak splnit svůj satisfakční efekt bez negativních dopadů na poskytování péče dalším pacientům. Soud rovněž zohlednil negativní postoj žalované k celému řízení, kdy odmítala svoji odpovědnost a odmítala přistoupit na opakované návrhy žalobce a) na mimosoudní vyřízení věci resp. svůj zájem sice proklamovala, ale toliko formálně, rodině se dosud neomluvila ani jinak neprojevila účinnou lítost, naopak zpochybňovala zdravotní stav žalobce, jakož i péči rodiny o něho.

30. Při posouzení požadavků žalobce a) soud podpůrně vychází z ustanovení § 444 odst. 3 obč. zák., podle něhož náleží každému z pozůstalých dětí, rodičů, jakož i osobám blízkým za škodu usmrcením částka [částka], která má reparovat nemajetkovou složku škody. I když tato úprava neřeší přímo projednávanou věc, poskytuje přesto určité vodítko i pro posouzení výše náhrady nemajetkové újmy při zásahu do osobnostních práv za těžké a trvalé poškození zdraví žalobce a) ve vztahu k těmto osobám blízkým, když důsledky protiprávního zásahu do práva na jeho soukromí a rodinný život jsou svou intenzitou a neodčinitelností srovnatelné s obvyklou mezí dopadů v případě smrti. Při analogickém použití cit. ustanovení hodnotí soud částku, které se žalobce a) domáhá, jako přiměřenou, pakliže bere do úvahy eliminaci jeho vztahů s každým z rodičů a sestrou, tj. 3 x [částka], a [částka] za nerealizované vztahy s dalšími blízkými osobami.

31. Ve vztahu k žalobcům b) a c) činí soud tento právní závěr:

32. Podle ustanovení § 100 odst. 1 věty první obč. zák., právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110).

33. Podle ustanovení § 101 obč. zák., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

34. Z dokazování vyplývá, že poškození zdraví žalobce a) bylo završeno dne [datum], což byla skutečnost i mezi účastníky nesporná. Právo na ochranu osobnosti s náhradou nemajetkové újmy tedy mohlo být žalobci b) a c) vykonáno již dne následujícího, tj. [datum], a nejpozději pak muselo být vykonáno a žaloba podána u soudu dne [datum], aby se tak stalo včas. Jelikož žaloba byla podána [datum], byla podána po uplynutí promlčecí lhůty, a proto je námitka promlčení důvodná. Vznesení námitky promlčení v tomto případě neodporuje ani dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák., neboť v promlčecí době byla judikatorní změna spočívající v promlčitelnosti tohoto nároku již známa (rozsudek velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR ze dne 12. 11. 2008, sp. zn. 31 Cdo 3161/2008, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73 v sešitu č. 7/2009). Soud proto žalobu žalobců b) a c) zamítl bez toho, že by se jí zabýval věcně.

35. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

36. Žalobci a) vznikly náklady za zastoupení advokátem, jehož odměna za jeden úkon právní služby do [datum] činí [částka] (§ 9 odst. 4 a § 7 odst. 5 AT) a od [datum], kdy do řízení přistoupili žalobci b) a c), činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby [částka] (§ 9 odst. 4, § 7 odst. 5 a § 12 odst. 4 AT). Advokát učinil celkem deset úkonů, a to převzetí a příprava [datum], sepis žaloby [datum], změna žaloby [datum] a [datum], účast u jednání [datum], změna žaloby [datum], účast u jednání [datum] a [datum], účast u jednání, kdy se nejednalo [datum], vyjádření k odvolání [datum] a účast u jednání soudu bez dokazování [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ a odst. 2 písm. f/ AT) Celkem jeho odměna činí [částka] (tj. 7 x 3 [anonymizováno] + 1 x [anonymizována dvě slova] + 2 x [anonymizována dvě slova]), paušální náhrada hotových výdajů (§ 13 odst. 1 a 3 AT) činí [částka] (tj. 8 x [anonymizováno] + 2 x [anonymizováno]) a 21% DPH (§ 14a AT a § 137 odst. 3 o. s. ř.) činí [částka] Tyto náklady v celkové výši [částka] považuje soud za účelně vynaložené, a proto žalované uložil jejich úhradu žalobci a), který měl ve věci plný úspěch.

37. Ve vztahu k žalobcům b) a c) byla plně úspěšná žalovaná, a proto má právo vůči každému z nich na náhradu nákladů řízení. Žalované vznikly náklady za zastoupení advokátem, jehož odměna za jeden úkon právní služby vůči každému ze žalobců činí [částka] (§ 9 odst. 4, § 7 odst. 5 a § 12 odst. 4 AT). Advokát učinil celkem tři a půl úkonů právní služby, a to převzetí a přípravu [datum], sepis odvolání [datum], účast u jednání dne [datum] a účast u jednání bez dokazování dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a/, g/ a odst. 2 písm. c/ a f/ AT) Celkem jeho odměna činí [částka] (tj. 2 x [anonymizována dvě slova] + 2 x [anonymizována dvě slova]) a paušální náhrada hotových výdajů činí [částka] (tj. 2 x [anonymizováno] + 2 x [anonymizováno]). Tyto náklady v celkové výši [částka] vůči každému z žalobců b) a c) považuje soud za vynaložené účelně, a proto žalobcům b) a c) uložil jejich náhradu žalované.

38. Podle ustanovení § 2 odst. 3) věty první zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen.

39. Žalobce a) byl osvobozen od soudních poplatků, a proto soud přenesl poplatkovou povinnost na žalovaného, přičemž výše poplatku odpovídá položce 3 písm. b) sazebníku soudních poplatků.

40. Povinnost zaplatit soudní poplatek žalobcům b) a c) je odůvodněna ustanovením § 2 odst. 1 písm. a) cit. zák.