23 C 30/2016

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Holubovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa adresa pro doručení: anonymizováno 6 slov obec sídlem adresa za účasti dalších účastníků řízení: 1. jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa 2. název jméno , anonymizována tři slova , IČO sídlem adresa oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o žalobě proti rozhodnutí o vyvlastnění stát. instituce , oddělení právní, ze dne datum rozhodnutí č. j. spisová značka ve znění rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí , č. j. spisová značka a ve znění rozhodnutí anonymizována dvě slova územní celek , anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova , anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno ze dne datum rozhodnutí , sp. zn. spisová značka spisová značka , číslo jednací

I. Náhrada za vyvlastnění pozemků parc. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], se stanovuje částkou [částka] a v tomto rozsahu se nahrazuje rozhodnutí [stát. instituce], oddělení právní, ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] ve znění rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] a ve znění rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], [číslo jednací].

II. Žaloba žalobce, aby soud zrušil výrok 1. písm. b/ rozhodnutí [stát. instituce], oddělení právní, ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], ve znění rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] a ve znění rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], [číslo jednací], kterým bylo uloženo žalobci nahradit vedlejším účastníkům částku [částka] a to tak, že částku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] je povinen zaplatit [jméno] [příjmení] a částku [částka] je povinen zaplatit [právnická osoba] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit dalším účastníkům řízení náklady řízení ve výši [částka] k rukám jejich zástupce advokáta [titul] [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec], [ulice a číslo].

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice, Krajskému soudu v Ostravě, náklady řízení, o jejichž výši bude rozhodnuto samostatných rozhodnutím.

1. Žalobce se včas podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by soud nahradil rozhodnutí [stát. instituce], oddělení právní, ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] ve znění rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] a ve znění rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], [číslo jednací] tak, že náhrada za odnětí vlastnického práva k pozemkům účastníků (označeným ve výroku tohoto rozsudku) se stanovuje částkou [částka] s tím, že polovina této náhrady bude vyplacena [jméno] [příjmení] a polovina [právnická osoba] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. a dále že bude zrušen výrok rozhodnutí 1. písm. b/, kterým bylo uloženo žalobci nahradit účastníkům částku [částka] tak, že částku [částka] bude žalobce povinen zaplatit [jméno] [příjmení] a částku [částka] [právnická osoba] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalobce, pokud jde o výši náhrady za odnětí vlastnického práva, nesouhlasil se závěrem správního orgánu, který vyšel ze závěrů znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], zejména pak nesouhlasil s určením náhrady podle § 10 odst. 2 zákona o vyvlastnění, kterým byla stanovena náhrada za účelem vybudování nové obslužné komunikace ve výši [částka]. Poukázal, že účastníci v průběhu vyvlastňovacího řízení tvrdili, že v současné době využívají pro dopravní obsluhu jimi vlastněného dobývacího prostoru jimi zbudovanou účelovou komunikaci, která se nachází v jižní části tohoto dobývacího prostoru a která bude investiční činností žalobce zrušena. Proto chtějí vybudovat novou komunikaci v severní části dobývacího prostoru, přičemž tvrdí, že právě pomocí této komunikace budou obsluhovat svůj dobývací prostor. Dobývacím prostorem – hliništěm - je vymezený prostor, ze kterého účastníci těží cihlářskou hlínu, kterou pak převážejí do svého závodu, který se nachází mimo tento prostor. Dobývací prostor je, jak v současné době, tak i po dokončení investiční činnosti žalobce oddělen od výrobního závodu – cihelny – silnicí [anonymizováno]. Účastníci, tedy k převozu cihlářské hlíny z dobývacího prostoru do areálu cihelny využívají nejen své účelové komunikace, nýbrž i komunikace veřejně přístupné, a to zejména silnici III. třídy č. [spisová značka], kterou jak v současné době, a tak i po dokončení investiční činnosti žalobce, budou nuceni k převozu své vytěžené cihlářské hlíny do svého závodu využít. Žalobce vybuduje společně se silnicí [anonymizováno], a to v souvislosti s touto stavbou, souběžnou komunikaci, která se stane součástí shora označené silnice III. třídy, tedy silnicí dle zák. 13/97 Sb. veřejně přístupnou. Jedná se o komunikaci, která se nachází na jižní části dobývacího prostoru, tedy ve stejném místě, ve kterém měli účastníci i nyní umístěnou svou účelovou komunikaci, která následně ústila do stávající silnice III. třídy. Žalobce tvrdil, že účastníkům nevznikne v souvislosti s investiční činností žalobce, která se projeví mimo jiné tím, že dojde k částečnému zrušení stávající účelové komunikace ve vlastnictví účastníků, žádná újma. Újma nevznikne zejména proto, že žalobce vybuduje prakticky ve stejném místě novou komunikaci, vyšší kvality, když nově vybudovaná komunikace bude neprašného typu, zpevněná asfaltovým povrchem, oproti tomu komunikace účastníků byla nezpevněnou komunikací, místně zpevněná pouze sypaným kamenem. Žalobce je přesvědčen, že není žádný důvod pro to, aby vedlejší účastnici na úkor investiční činnosti žalobce budovali novou obslužnou komunikaci. Podle názoru žalobce správní orgány řádně nezjistily skutkový stav, pokud dospěly k závěru, že účastníkům vzniká nárok na vyplacení náhrady za účelem vybudování nové obslužné komunikace jejich dobývacího prostoru, když řádně nezjistily současný stav, dále nezjistily frekvenci využívání předmětné účelové komunikace vlastníky dobývacího prostoru a učinily závěr, že je pro obsluhu dobývacího prostoru potřeba, aby si účastníci vybudovali novou účelovou komunikaci. Žalobce taktéž nesouhlasil se závěrem odvolacího orgánu, že vedlejší účastníci budou mít vyšší náklady na udržování čistoty veřejně přístupné komunikace. Žalobce poukázal na skutečnost, že účastníci sice obsluhují dobývací prostor, avšak tento je hliništěm, tedy jedná se o pozemky, ve kterých se nákladní vozidla a další mechanismy pohybují po nezpevněné hlíně, po pozemkových parcelách, kde nejsou vytyčeny komunikační trasy a pokud komunikační trasy vytyčeny jsou, pak nic nebrání tomu, aby se tyto komunikační trasy jakkoliv změnily. Pokud odvolací orgán tvrdí, že současná komunikace ležící na parc. [číslo] je pouze polní cestou, pak i současná účelová komunikace účastníků má obdobný charakter. Z části výkresové dokumentace, na které je zapracován i stav vedený v katastru nemovitostí, je zcela zřejmé, že dobývací prostor bude i nadále přístupný po části účelové komunikace v jejím současném napojení na současnou silnici III. třídy, a dále bude možno nově dobývací prostor připojit právě v místě dosavadní komunikace umístěné na parc. [číslo] neboť právě v tomto místě dojde k novému zbudování sjezdu na nově vybudovanou silnici III. třídy. Podle žalobce je nárok účastníků na náhradu za účelem nově vybudované účelové komunikace nárokem nezákonným a nárokem, který nevzniká účastníkům v souvislosti s vyvlastněním, neboť vyvlastnitel poskytuje případnou náhradu škody, která by vznikla účastníkům v souvislosti s jeho investiční činností a vyvlastněním, vybudováním nové komunikace, kterou je možno dobývací prostor i nadále bez větších potíží obsluhovat. Dále podle žalobce neobstojí ani námitka odvolacího orgánu v tom směru, že účastníci budou mít vyšší náklady na údržbu – čištění veřejně přístupné komunikace. S touto námitkou nelze souhlasit, když i v současné době používají účastnici k převozu cihlářské hlíny veřejně přístupnou silnici III. třídy, a tedy, jak nyní, a tak i v budoucnu, budou muset – pokud tuto silnici znečistí - ji očistit. Dále žalobce namítl, že považuje za podstatné to, že k zásobování cihelny cihlářskou hlínou dochází prakticky pouze 1× ročně, tedy v žádném případě nelze hovořit o tom, že by náklady na čištění pozemní komunikace ze strany účastníků byly nějakými pravidelnými náklady, které ovlivňují hospodářský výsledek účastníků. Jedná se o náklady podle názoru žalobce nahodilé, které v případě "suchého počasí" nemusí vůbec vzniknout, a pokud vzniknou, budou mizivé výši.

2. Další účastníci se žalobou nesouhlasili s tím, že podle jejich názoru jsou rozhodnutí správního orgánu správná, uvedli, že správní orgán II. stupně se neopomenul vypořádat se všemi odvolacími námitkami. Navrhli, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Správní orgán [anonymizována dvě slova] [územní celek] se ztotožnil s odůvodněním rozhodnutí vyvlastňovacího orgánu.

4. Krajský soud provedl dokazování a zjistil následující: -) z rozhodnutí [stát. instituce], oddělení právní, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], že tímto rozhodnutím byla určena náhrada za vyvlastnění pozemků ve vlastnictví dalších účastníků řízení v k. ú. [obec] u [obec] a náhrada dalších obdobných nákladů, které vyvlastňovaní účelně vynaloží následkem a v souvislosti s vyvlastněním spočívající ve vybudování nové obslužné komunikace v hliništi v celkové výši [částka]. Náhrada za vyvlastnění byla určena částkou [částka] a náhrada za vybudování nové obslužné komunikace byla určena částkou [částka]. -) z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], že odvolací správní orgán odvolání vyvlastnitele (žalobce) zamítl a napadené rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu [stát. instituce] č. j.: [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění opravného usnesení č. j.: [spisová značka] potvrdil. -) ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který byl ve správním řízení předložen vyvlastnitelem, že tento znalec provedl ocenění vyvlastněných nemovitostí ve vlastnictví účastníků v k. ú. [obec] cenou podle cenových předpisů ve výši [částka] a cenou zjištěnou porovnávacím způsobem ve výši [částka]. -) ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který byl předložen vyvlastněnými, že znalec [titul] [jméno] [příjmení] dospěl k závěru, že cena pozemků zjištěná podle cenových předpisů činila částku [částka], cena obvyklá částku [částka] a cena náhrady podle ust. § 10 odst. 2 zák. č. 184/2006 Sb. činila částku [částka]. -) z doplňku znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] pak vyplývá změna výše ceny zjištěné podle cenových předpisů na částku [částka]. Z dalšího dodatku ke znaleckému posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá podrobnější rozpis nákladového ocenění za účelem stanovení náhrady budoucích nákladů a metodický postup stanovení poměru náhrady budoucích nákladů mezi oba vyvlastňované. -) z návrhu na zahájení vyvlastňovacího řízení, že tento byl podán dne [datum], -) ze znaleckého posudku [číslo] znalce [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] včetně příloh, že znalec na základě usnesení krajského soudu provedl ocenění cenou zjištěnou i cenou obvyklou vyvlastněných pozemků pro účely stanovení náhrady za vyvlastnění podle ust. § 10 zák. č. 197/2006 Sb. ve znění účinném od 1. 2. 2013. Pokud jde o cenu zjištěnou dle cenového předpisu, pak dospěl k závěru, že touto cenou je částka [částka], obvyklou cenu pak stanovil částkou [částka]. Znalec se zabýval i otázkou další náhrady spočívající v budoucích nákladech vyvlastňovaných na vybudování nové obslužné komunikace a dospěl k závěru, že je možno konstatovat v souladu se zjištěnými skutečnostmi z předložených podkladů, dokumentace, vyjádření a poznatků z provedených místních šetření, že trasa nové komunikace byla vybrána na místě kdysi existující a novodobě zrušené komunikace jako nejvhodnější pro další těžební činnost v dobývacím prostoru, když projektovaná komunikace zpřístupní severní část dobývacího prostoru v dosud netěžené severní části. Z dokumentace ani z posudku [titul] [příjmení] nevyplývá, že by byly zkoumány nebo případně vyhodnoceny další varianty umístění komunikace nebo stanoveny (odhadnuty) zvýšené provozní náklady při případném používání nové státní komunikace 3. třídy k přímému výjezdu z dobývacího prostoru (očista vozidel a silnice). Podle zjištění znalce koncová část komunikace v délce přibližně 90 m je umístěna mimo dobývací prostor, proto znalec doporučil zkrácení komunikace a účelné náklady ve výši [částka] snížit o poměrnou část v částce [částka] (na částku [částka]). Podle názoru znalce není nutno pro stávající přístup k ložisku vybudovat nezbytně nutně novou komunikaci, výjezd na budoucí novou silnici 3. třídy by však přinesl značně zvýšené provozní náklady na očistu aut a komunikace. Investice do nové účelové komunikace v navrhované trase by musela být zřejmě v budoucnu realizována pro přístup k severní části dobývacího prostoru. -) Znalec [titul] [jméno] [příjmení] byl vyslechnut u jednání dne [datum]. Setrval na závěrech svého znaleckého posudku. Podle znalce je navržená trasa, jak ji označili další účastníci řízení a jak vyplývá z projektů, nejvhodnější pro další těžební činnost v dobývacím prostoru. Ani jej při vypracování znaleckého posudku poté, co se seznámil se situací na místě a s listinami, nenapadla jiná varianta. Pokud jde o nezbytnost a účelnost vybudování nové navržené komunikace, znalec konstatoval, že uvedená navržená nová komunikace účelná je. Pokud se vybuduje nová komunikace, bude to mít výhodu i pro komunikaci žalobce, provoz vozidel dalších účastníků na státní komunikaci bude takto omezen, respektive snížen. Další účastník bude s vozy jezdit po své vlastní komunikaci v prostorách pod pozemkem parc. [číslo] pod tělesem budoucí dálnice bude projíždět pod státní komunikací a po krajské komunikaci až do prostor, kde se nachází cihelna a úložiště cihlářské hlíny. Znalec se přiklonil k variantě projektanta vzhledem ke tvaru území, výškovému profilu a stávajícímu stavu uvedeného prostoru. Pokud jde o krácení nákladů na vybudování nové cesty o 90 m, pak uvedl, že tato část komunikace je dle nově platného územního plánu umístěna mimo dobývací prostor v zóně zemědělských pozemků. -) Uvedené tvrzení zpochybnil účastník [titul] [jméno] [příjmení]. -) podle dodatku znaleckého posudku ze dne [datum] pak znalec [titul] [jméno] [příjmení] doporučil vzhledem ke změně územně plánovací dokumentace v průběhu roku 2020 a po projednání na odboru rozvoje města [stát. instituce] a po seznámení s návrhem nového územního plánu uznat náklady ve výši stanovené položkovým rozpočtem stavby a znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení] ve výši [částka]. -) U jednání dne [datum] byl znalec [titul] [jméno] [příjmení] opětovně vyslechnut a z jeho výpovědi soud zjistil, že znalec po posledním jednání se zabýval doplněním znaleckého posudku a konstatoval, že nový územní plán [územní celek] ještě nebyl schválen, nicméně po projednání tohoto posledního návrhu je evidentní, že územní plán bude schválen dle konečného návrhu a přiložené situace, jak bylo obsaženo v příloze ke znaleckému posudku, jehož doplněk předložil. Z uvedené listiny vyplývá, že dobývací prostor se nachází i v uvedených 90 m prostoru, o které navrhoval v původním znaleckém posudku krátit náhradu za vybudování obslužné komunikace. Předmětná obslužná komunikace by měla skončit tak, jak vyplývá z projektu a z přílohy označené jako Konečný plán UP 2020, přičemž z této přílohy vyplývá, že v uvedených 90 m se nachází v ploše těžby. Účelnost umístění nové obslužné komunikace nemůže hodnotit, to přísluší jinému znalci. -) z výpovědi znalce [titul] [jméno] [příjmení], který byl ustanoven soudem u jednání dne [datum], bylo zjištěno, že pálená cihla jako klasický stavební materiál se vyrábí tam, kde se nachází hlína, v těchto místech vznikaly cihelny (i v minulosti). V projednávané věci po realizaci stavby vyvlastnitele dochází k extrémní situaci, kdy vlastní dobývací prostor (hliniště) ztrácí jednu ze základních vlastností, kterou je dopravní napojení umožňující vlastní vytěženou hlínu přemísťovat do vnitrozávodních prostor na deponie hlíny (odležárna). Je skutečností, že v rámci realizace stavby nebude již umožněn stávající přístup do dobývacího prostoru pomocí obslužné komunikace lemující jižní část dobývacího prostoru (hliniště) a jako náhrada tohoto přístupu je navrhována realizace nově vzniknuvší obslužné komunikace lemující v tomto případě severní hranici dobývacího prostoru. Znalec původní znalecký posudek vypracoval v roce 2014 a ze skutkové situace vyplývá, že jižní přístup vyvlastňovaným zaniká, proto dospěl k závěru, že adekvátní nutností je zbudovat severní přístup ke hliništi tak, jak je zakresleno ve znaleckém posudku a v projektové dokumentaci. Jinak přístup zbudovat nešel, protože vždy musí hlavní páteřní komunikace vést mimo hliniště, aby nedegradovala vlastní těžební prostor. Vybudováním uvedené severní cesty se dalším účastníkům náklad těžby hlíny prodraží, než když využívají jižní cestu s ohledem na větší dopravní vzdálenost. Pro vybudování tzv. severní cesty znalec využil i stávající komunikaci. Podle názoru znalce by šlo o ekonomicky nejšetrnější volbu. Z podkladů, které měl k dispozici v roce 2014, a i z podkladů, které získal od objednatele posudku [název] [jméno], tak z podkladů, které měl k dispozici ze spisu správního orgánu, nebylo zjevné, že by původní projekt řešil dopravní dostupnost dobývacího prostoru. Při jednání soudu mu byla předložena údajně poslední varianta projektového řešení, která v dané lokalitě, ovšem až za západní hranicí těžebního prostoru, řeší dopravní napojení hliniště. Znalec upozornil, že tzv. jižní cesta je privátní komunikací a samozřejmě by jiný režim nastal v případě vybudování žalobcem zmíněné nové silnice III. třídy v dané lokalitě. Za sjezdem by musela být vybudována minimálně nějaká zpevněná a odvodněná plocha, která by sloužila k oplachu odstaveného vozidla, dříve, než vyjede na silnici III. třídy a pojede do cihelny. Tento režim přinese zvýšené náklady pro další účastníky řízení. Znalec se vyjadřoval k tomu, zda jím zvolená tzv. severní cesta je nejúčelnější. Na základě výkresu (založený jako příloha B přílohového obalu – cesta navrhovaná žalobcem) uvedl, že z technického hlediska necítí, že by šlo o ekvivalentní náhradu, a to proto, že není dořešeno užívání dotčeného úseku silnice III. třídy vozidly, která budou opouštět těžební prostor a budou jednoznačně minimálně v kolové a podvozkové části znečištěny těženým materiálem. Naproti tomu navrhovaná severní cesta by byla opět cestou privátní v celkové souhrnné délce až 600 m a pokud by znečištěné nákladní vozidlo mělo za sebou jízdu cca 600 m po asfaltové komunikaci, stačilo by očištění vozidla před nájezdem, resp. Před křižovatkou u silnice III. třídy. Po 600 metrech jízdy může být reálně očištěna 1/3 materiálu, což v praxi znamená, že na konci těžebního intervalu by si vlastník vyčistil znečištěnou část privátní komunikace, ale nemusel by na rozdíl od přístupu po žalobcem navrhované cestě před každým opuštěním těžebního prostoru každé vozidlo, resp. jeho podvozkovou část očistit tak, aby neznečistil silnici III. třídy tak, jak je navržena. Podle znalce by účastníci měli přístup (po komunikaci navrhované žalobcem), ale nešlo by o rovnocenný ekvivalent. Znalec provedl za pomocí projektu [obec] – obslužná komunikace v hliništi, položkový rozpočet atd., měl k dispozici 2 varianty, vyšel z nižší částky. Přístup po žalobcem navrhované komunikaci nepovažoval za rovnocenný ekvivalent (a to vzhledem k charakteru těžebního provozu), přístup je sice technicky možný, ale vyvolá zcela odlišné používání přístupu těžební techniky a vozidel do dobývacího prostoru, čímž dle názoru znalce sekundárně vyvolá nezbytné provozní změny, které zatíží provozovatele cihelny.

5. Podle ust. § 10 zák. č. 184/2006 Sb. za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada a) ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby včetně jejich příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim, nebo b) ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu zjištěné podle oceňovacího předpisu, došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene nebo došlo-li k odnětí nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu. Kromě náhrad uvedených v odstavci 1 náleží vyvlastňovanému též náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných nákladů, které vyvlastňovaný účelně vynaloží následkem a v souvislosti s vyvlastněním. Náhrady podle odstavců 1 a 2 se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění. Stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění. V případě, že obvyklá cena pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu. Cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění. Obdobně se postupuje pro účely stanovení náhrady za zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu.

6. Z výše citovaného ust. § 10 zák. č. 184/2006 Sb. vyplývá, že vyvlastňovaný má právo na náhradu za vyvlastnění, která představuje jednak náhradu ve výši ceny pozemku nebo stavby a dále rovněž i náhradu nákladů vynaložených v důsledku vyvlastnění (§ 10 odst. 2).

7. Pokud jde o náhradu za vyvlastnění, pak podle znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] činí cena zjištěná (dle cenových předpisů) částku [částka], obvyklou cenu pak znalec stanovil částkou [částka]. Proti výši těchto částek účastníci námitky nevznesli.

8. Správní orgán projednal a rozhodl o žádosti o vyvlastnění podle zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, ve znění účinném do 31. 1. 2013 (srovnej čl. II. bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 405/2012 Sb.) a přiznal vyvlastňovaným náhradu ve výši v celkové výši [částka] na základě znaleckého posudku, který vypracoval znalec [titul] [jméno] [příjmení].

9. Krajský soud uvádí, že o žalobě rozhodl po řízení provedeném podle části páté o.s.ř. V těchto věcech (projednaných podle části páté o.s.ř.) nejde o přezkum rozhodnutí správního orgánu, ale o projednání věci k žalobě žalobce v řízení občanskoprávním. Pokud tedy předmětem žaloby bylo posouzení výše stanovené náhrady za vyvlastnění pozemků, pak krajský soud vycházel ze skutečnosti, že ke dni právní moci rozhodnutí o vyvlastnění (ke dni [datum]) přešlo vlastnické právo k vyvlastněným pozemkům na Českou republiku s příslušností hospodaření pro [anonymizováno 5 slov]. Nabytí právní moci rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu je rozhodným datem pro stanovení výše náhrady za vyvlastnění, tedy pro ocenění vyvlastněných pozemků.

10. Protože žaloba byla podána dne [datum], bylo o ní rozhodnuto podle zák. č. 184/2006 Sb. ve znění účinném od 1. 2. 2013.

11. Krajský soud při úvaze o tom, v jaké výši náleží vyvlastňovaným náhrada za vyvlastnění, vycházel z pravidla, že náhradu je třeba stanovit takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídala majetkové újmě, která se u vyvlastňovaných projeví v důsledku vyvlastnění (§ 10 odst. 3 zák. č. 184/2006 Sb. ve znění platném od [datum]).

12. V této souvislosti je namístě připomenout, že nové projednání věci před soudem navazuje na řízení před správním orgánem a soud není vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn správním orgánem a má tak z hlediska dokazování stejná oprávnění jako přísluší správnímu orgánu (zde vyvlastňovacímu úřadu).

13. Po stránce skutkové bylo zjištěno, že další účastníci řízení byli vlastníky ve výroku označených pozemků v k. ú. [obec] u [obec].

14. Žalobce se před podáním návrhu na vyvlastnění pokusil získat vlastnické právo dohodou, ke které nedošlo. O vyvlastnění bylo rozhodnuto správními orgány a náhrada za vyvlastnění byla určena ve výši [částka], dále byla dalším účastníkům přiznána náhrada dalších nákladů spočívajících ve vybudování nové obslužné komunikace ve výši [částka] na základě posudku [titul] [jméno] [příjmení].

15. Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, který podléhá hodnocení soudu, hodnocení však nepodléhají odborné závěry v něm obsažené a jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1810/2009, soud hodnotí pouze to, zda jsou odborné závěry náležitě odůvodněny a podloženy obsahem nálezu, a zda znalec hodnotil všechny skutečnosti, k nimž bylo třeba přihlédnout, a zda odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení. Uvedené však neznamená, že soudce musí automaticky převzít závěry obsažené ve znaleckém posudku.

16. V projednávané věci došlo k vyvlastnění pozemků pro účely výstavby veřejně prospěšné dopravní stavby. Uvedená transakce (vyvlastnění nemovitostí) nepředstavuje běžný obchod na trhu s nemovitostmi, když pozemky vyvlastněné dalším účastníkům řízení byly podle schváleného územního plánu určeny pro převod nebo přechod vlastnického práva na stát.

17. Jak bylo výše uvedeno, náhradu za vyvlastnění je třeba stanovit takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídala majetkové újmě, která se u vyvlastňovaných projeví v důsledku vyvlastnění. Náhrada musí být stanovena tak, aby co nejobjektivněji a nejspravedlivěji vyjadřovala obvyklou cenu pozemků, které byly vyvlastněny pro účely výstavby veřejně prospěšné komunikace.

18. Podle § 28 odstavec 3 ZV soud při určování výše náhrady zohlední všechny okolnosti tak, aby dospěl ke spravedlivé náhradě. V odůvodněných případech stanoví částku vyšší s přihlédnutím k mimořádným vlastnostem vyvlastňovaného pozemku nebo stavby, popřípadě k mimořádným okolnostem věci.

19. Pokud jde o náhradu za vlastní vyvlastnění pozemků dalších účastníků řízení, pak podle znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] činí cena zjištěná (dle cenových předpisů) částku [částka], obvyklou cenu pak znalec stanovil částkou [částka]. Proti výši těchto částek účastníci námitky nevznesli. Podle názoru krajského soudu soudem ustanovený znalec [titul] [jméno] [příjmení] v rámci vypracování svého znaleckého posudku náležitým způsobem vysvětlil svůj postup při stanovení ceny obvyklé i ceny zjištěné. Znalec při stanovení ceny obvyklé vyšel z více případů pro srovnání. Vycházel z cen pozemků v různých katastrálních území. Obvyklou cenu předmětných pozemků pak stanovil částkou [částka] Podle názoru krajského soudu jsou závěry znalce přesvědčivé a mohou sloužit jako základ pro určení náhrady za vyvlastněné pozemky.

20. Z těchto důvodů rozhodl krajský soud v odstavci I. výroku rozsudku tak, že náhrada za vyvlastnění pozemků dalších účastníků řízení parc. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], se stanovuje částkou [částka]. V tomto rozsahu pak nahradil rozhodnutí [stát. instituce], oddělení právní, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] ve znění rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] a ve znění rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], [číslo jednací]. Důvody pro zvýšení náhrady podle ust. § 28 odst. 3 zákona o vyvlastnění neshledal.

21. Podle ustanovení § 10 odst. 2 zákona o vyvlastnění mají vyvlastňovaní právo na náhradu stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných nákladů, které vyvlastňovaní účelně vynaloží následkem a v souvislosti s vyvlastnění. Okruh uvedených hrazených nákladů je v předmětném ustanovení formulován demonstrativním způsobem, lze proto zvažovat, jaké mohou být další obdobné náklady, které je možno ve smyslu ust. § 10 odst. 2 ZV vyvlastňovaným přiznat. Zákon o vyvlastnění stanoví pouze podmínku, že náklady vyvlastňovaný musí vynaložit účelně a následkem a v souvislosti s vyvlastněním.

22. Podle názoru krajského soudu potřeba vybudování výše uvedené dopravní komunikace (tzv. severní cesty) je v přímé souvislosti s vyvlastněním (účastníkům byla vyvlastněna stávající přístupová komunikace a charakter podnikatelské činnosti účastníků nezbytně nutně existenci přístupové komunikace k dobývacímu prostoru vyžaduje) a současně je účelné vybudovat komunikaci právě tzv. severní cestou (toto ani žalobce nezpochybňuje). Žalobce namítá, že pro náhradu tohoto tytu není žádná zákonná opora. S tímto názorem krajský soud nesouhlasí.

23. Z obsahu provedeného dokazování, zejména ze znaleckých posudků a výpovědi znalce [titul] [jméno] [příjmení], vyplývá závěr, že oba účastníci (vyvlastnění) následkem realizace stavby veřejně prospěšné komunikace nebudou mít umožněn stávající přístup do dobývacího prostoru pomocí obslužné komunikace lemující jižní část dobývacího prostoru, neboť pozemky, na kterých se uvedená komunikace nachází, jim byly vyvlastněny. Znalec [titul] [jméno] [příjmení] dospěl k závěru, že je adekvátní nutností vybudovat severní přístup k dobývacímu prostoru (hliništi), tak jak jej zakreslil ve znaleckém posudku a jak to vyplývá z projektové dokumentace. Podle znalce komunikace musí být vybudována mimo hliniště, aby nedošlo k degradaci vlastního těžebního prostoru.

24. Účastníci k námitce žalobce, že jeho činností bude vybudována komunikace (na jižní straně dobývacího prostoru, kterou by mohli využívat) namítali, že za situace, kdy by měly být ze strany vedlejších účastníků používány při těžbě v hliništi navrhované sjezdy (zhotovitelem předmětné liniové stavby), pak by účastníci byli ohrožováni existencí permanentní přestupkové situace, neboť tzv. jižní cesta při charakteru silnice III. třídy by znečištění dopravních aut nemohla tolerovat. Již samotný vjezd nákladních automobilů z hliniště na nově budovanou silnici III. třídy by navozoval přestupkový stav, který zejména ve složitějších ročních obdobích lze zcela jistě předpokládat.

25. Znalec [titul] [jméno] [příjmení] tuto námitku zohlednil. Podle něj tzv. jižní cesta je privátní komunikací a samozřejmě by jiný režim nastal v případě vybudování žalobcem zmíněné nové silnice III. třídy v dané lokalitě. Za sjezdem by musela být vybudována minimálně nějaká zpevněná a odvodněná plocha, která by sloužila k oplachu odstaveného vozidla, dříve, než vyjede na silnici III. třídy a pojede do cihelny. Tento režim by přinesl zvýšené náklady pro další účastníky řízení. Pokud jde o poslední verzi projektu pro stavební povolení, znalec uvedl, že podle projektu, který mu byl předložen, není možné, aby dopravní vozidla účastníků znečistěná těžebním režimem mohla vyjíždět na uvedenou silnici III. třídy. Podle názoru znalce není dořešeno užívání dotčeného úseku silnice III. třídy vozidly, která budou opouštět těžební prostor a budou minimálně v kolové a podvozkové části znečištěny těženým materiálem. Naproti tomu navrhovaná tzv. severní cesta by byla opět cestou privátní v celkové souhrnné délce až 600 m, po jízdě v délce cca 600 metrů by stačilo očištění vozidla před nájezdem, resp. před křižovatkou u silnice III. třídy. Po 600 m jízdy může být reálně očištěna 1/3 materiálu, což v praxi znamená, že na konci těžebního intervalu by si vlastník vyčistil znečištěnou část privátní komunikace, ale nemusel by na rozdíl od přístupu po žalobcem navrhované cestě před každým opuštěním těžebního prostoru každé vozidlo, resp. jeho podvozkovou část očistit tak, aby neznečistil za žádných okolností silnici III. třídy tak, jak je navržena. Podle žalobcem navrhované cesty by měli účastníci sice přístup, ale nikoliv provozní ekvivalent vzhledem k užití těžebního prostoru. Přístup by byl technicky možný, ale vyvolal by zcela odlišné používání přístupu těžební techniky a vozidel do dobývacího prostoru, čímž sekundárně by vyvolal nezbytné provozní změny, které zatíží provozovatele cihelny.

26. Podle závěrů znalce činí výše náhrady na vybudování obslužné komunikace částku [částka]. Proti vypočtené výši nákladů na vybudování nové obslužné komunikace (tzv. severní cesty) ve výši [částka] žádný z účastníků námitky nevznesl.

27. Krajský soud tedy dospěl k závěru, že požadavek dalších účastníků řízení na přiznání práva na náhradu na vybudování nové obslužné komunikace ve výši [částka] je důvodný. Potřeba vybudování nové obslužné komunikace vznikla v přímé souvislosti s vyvlastněním stávající přístupové komunikace dalších účastníků řízení, navrhovaná tzv. severní přístupová komunikace je účelná, ve vztahu k dalším účastníkům řízení (vyvlastněným) nejšetrnější (viz závěry znalce [titul] [jméno] [příjmení]). Proto krajský soud žalobu žalobce, aby soud zrušil výrok 1. písm. b/ rozhodnutí [stát. instituce], oddělení právní, ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], ve znění rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] a ve znění rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], [číslo jednací], kterým bylo uloženo žalobci nahradit vedlejším účastníkům částku [částka] a to tak, že částku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] je povinen zaplatit [jméno] [příjmení] a částku [částka] je povinen zaplatit [právnická osoba] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], zamítl.

28. Protože další účastníci byli v řízení úspěšní, byly jim přiznány náklady řízení představující náklady na právní zastoupení advokátem [titul] [jméno] [příjmení], a to ve výši [částka] za pět úkonů po [částka], 5 režijních paušálů po [částka], náhrada za ztrátu času ve výši [částka] a 21% DPH, dále cestovné za tři cesty k jednáním u Krajského soudu v Ostravě a zpět do sídla zástupce v celkové výši [částka].

29. Protože další účastníci byli v řízení úspěšní, byl žalobce podle ust. § 148 o. s. ř. zavázán zaplatit státu náklady řízení, přičemž o jejich výši bude rozhodnuto samostatným usnesením.