23 C 4/2016

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní titul Janou Misiačkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa za účasti: název anonymizováno 8 slov IČO sídlem adresa o žalobě proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Olomoucký kraj ze dne datum, sp. zn. SPÚ číslo, číslo jednací,

I. Žaloba, aby soud rozhodl, že se žalobkyni jako oprávněné osobě vydávají pozemky parcelní číslo – ostatní plocha a parcelní číslo – ostatní plocha, oba v katastrální uzemí a v tomto rozsahu nahradil rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Olomoucký kraj ze dne datum, sp. zn. SPÚ číslo, číslo jednací, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit účastníku České republice náklady řízení ve výši částka ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou podanou dne datum ve znění doplnění doručeného soudu dne datum se žalobce domáhal jako osoba dle svého tvrzení oprávněná dle zákona č. 428/2012 Sb. (dále jen„ ZMV“) vydání pozemků v katastrálním území a obci obec, zapsaných v katastru nemovitostí jako p. číslo to včetně jejich součástí a příslušenství, přičemž žalobou napadá rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Olomoucký kraj z datum rozhodnutí, číslo jednací, sp. zn. SPÚ číslo, číslo jednací (dále jen„ napadené rozhodnutí“), které bylo žalobci doručeno dne datum a kterým Krajský pozemkový úřad pro Olomoucký kraj (dále jen„ správní orgán“) rozhodl tak, že se žalobci nevydávají pozemky zapsané v katastru nemovitostí jako p. číslo parcelní číslo v katastrální uzemí.

2. Žalobce v žalobě a dalších doplňujících podáních uvedl, že správní orgán rozhodl na základě neúplných skutkových zjištění a nesprávného posouzení věci. Tímto postupem byl žalobce dotčen na svých právech a dané rozhodnutí nebylo vydáno v souladu se zákonem. Zároveň správní orgán postupoval nesprávně, pokud nerozšířil okruh účastníků správního řízení o anonymizováno země, anonymizováno Žalobce dále uvedl, že řádně uplatnil svůj nárok na vydání zemědělských pozemků výzvou ze dne datum. V moravských zemských deskách, knihovní vložka číslo katastrální uzemí jsou v „ části anonymizováno“ evidovány předmětné pozemky, přičemž v části„ anonymizováno“ pod položkou číslo je zapsán pozemek parcelní číslo, cesta, dále pod položkou číslo je pozemek číslo cesta, v části anonymizováno pod položkou číslo se hovoří o rozdělení pozemku parcelní číslo na pozemky p. číslo p. číslo parcelní číslo. V části anonymizováno, položka 1 je uveden subjekt„ příjmení jméno příjmení příjmení“, tj. subjekt, pod jeho označením vystupoval dříve žalobce. V části anonymizováno pod položkou číslo je uvedeno, že pozemek parcelní číslo cesta a pozemek číslo cesta se na základě Říšského komisaře pro organizace v obec ze dne datum odepisuje do pozemkové knihy, knihovní vložky číslo katastrální uzemí a převádí se vlastnické práva na anonymizováno 9 slov a později byla na tento majetek zavedena národní správa dle dekretu č. / 1945 Sb., dále se poznamenává žádost o restituci dle zákona č. 128/1946 Sb., podle výměru ONV v obec ze dne datum byla vymazána národní správa a následně dle přípisu ministerstva zemědělství v obec ze dne datum bylo vloženo vlastnické právo na Československý stát – ministerstvo školství a kultury – Státní památková správa v obec. Žalobce je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 3 ZMV když se jedná o právnickou osobu zřízenou jako součást registrované církve a zřizovatelem je anonymizována dvě slova. Pozemky p. číslo parcelní číslo v katastrální uzemí byly k rozhodnému datu evidovány jako ostatní plocha, ostatní komunikace, fakticky tvoří cestu označovanou jako„ anonymizováno“, která funkčně souvisí se zámeckým parkem hradu obec a žalobce tuto cestu potřebuje k budoucímu užívání zámeckého parku. Z katastrální mapy je dále zřejmé, že tzv.„ anonymizováno“ k rozhodnému datu funkčně souvisela s pozemky parcelní číslo lesní pozemek, parcelní číslo lesní pozemek a parcelní číslo ostatní veřejná zeleň, tedy s pozemky plnícími funkci zemědělských pozemků ve smyslu ZMV.

3. Žalobce k prokázání svého postavení oprávněné osoby uvedl, že úřad vlády se ohradil proti výkladu ministerstva zemědělství proti výkladu dekretu prezidenta republiky č. 108/ 1945 Sb. o tom, že by tento dekret mohl vztahovat i na církve. Církve a náboženské instituce jsou veřejnoprávní instituce a jejich majetek je považován za majetek veřejný sloužící trvale určitým účelům veřejnoprávním a dekrety se vtahují pouze na vlastnictví ve smyslu soukromovlastnického. Ze spisu Ministerstva školství a osvěty č. anonymizováno číslo ve věci Církevní řády a kongregace, konfiskace majetku vyplývá, že ministerstvo vedlo několik řízení, které se týkají majetku Řádu, a to konkrétně číslo jednací číslo, kde titul. anonymizováno žádal, aby byl majetek navrácen řádu, v řízení číslo jednací číslo páter příjmení žádal o navrácení národní správy majetku Německého řádu. Dopisem adresovaným Zemskému národnímu výboru, expozituře v část obce vyzývalo Ministerstvo školství a osvěty, aby došlo ke zrušení národní správy na majetek Řádu. anonymizováno 5 slov v obec adresovali vládě ČSR dopisy, kde uvedli, že majetek příjmení jako církevní majetek nepodléhá aplikaci konfiskačních dekretů. V obdobném znění měly být i přípisy Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva školství a osvěty. V jejich dopisech bylo poukazováno na to, že výměr Zemského národního výboru v obec ze dne datum, jímž byl řád německých rytířů v anonymizováno označen za zrádce a nepřítele ČSR ve smyslu § 3 odst. 1 dekretu č. 12/1945 Sb., nebyl doručen Řádu. V oběžníku číslo vydaném příjmení národním výborem v obec je zmínka o tom, že u církevního majetku nejsou dány předpoklady pro použití dekretu prezidenta republiky číslo není možné u církevního majetku postupovat dle dekretu 12/ 1945 Sb. a 108/ 1945 Sb. V dopisu Zemského národního výboru, expozitura v obec ze dne datum bylo uvedeno, že proti konfiskačním vyhláškám podal anonymizována tři slova odvolání a dosud o nich nebylo rozhodnuto. Žalobce uvedl, že převod majetku na nacistickou právnická osoba anonymizováno 5 slov anonymizována dvě slova byl absolutně neplatný právní úkon ve smyslu ust. § 1 odst. 1 dekretu č. 5/1945 Sb. O tom, že bylo zahájeno správní řízení o navrácení majetku Řádu, svědčí dále spis Ministerstva školství a osvěty č. spisová značka, když se v tomto spise nachází informace o tom, že ministerstvo zaslalo žádost velmistra příjmení na vrácení majetku k vyřízení Zemskému národnímu výboru v obec. V rozhodnutí Ministerstva zemědělství odbor IX. ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací anonymizováno, číslo ministerstvo rozhodlo o nezákonném převzetí zkonfiskovaného majetku, přičemž o podané stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud a vydal nález sp. zn číslo ze dne datum, který byl doručen pouze ministerstvu. Z přípisu Ministerstva zemědělství v obec číslo jednací ze dne datum rozhodnutí vyplývá, že výnosem tohoto ministerstva došlo k formálnímu odevzdání do správy a užívání Národní kulturní komisi zámecký objekt obec, mimo jiné pozemky p. číslo ke dni datum. Žalobce uvedl, že kdyby byl majetek konfiskován v roce 1945 nebo 1946, tak by nebyl důvod národní správu rušit až v roce 1950. Nemovité věci byly převedeny na stát až v roce 1956 a k zápisu vlastnického práva do pozemkové knihy došlo až v roce 1957. Podle názoru žalobce je vyhláška Okresního národního výboru v obec číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, kterou mělo dojít ke konfiskaci jeho majetku, paakt, neboť všechny nacistické společnosti zanikly spolu s Německou říší kapitulací Německa, navíc majetek anonymizováno obec konfiskaci podléhat neměl. Přestože k žádné konfiskaci nedošlo, poukázal na nezákonné převzetí majetku příjmení německých rytířů na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství, na základě stížnosti bylo rozhodnuto nálezem Nejvyššího správního soudu ČSR ze dne datum rozhodnutí, č. j. 690/46-6, kterým měl tehdejší Nejvyšší správní soud žalobce označit jako vlastníka nemovitostí v obec, přičemž z poznámek Ministerstva zemědělství se dá zjistit pokyn, aby zmíněný nález nebyl zaslán příjmení anonymizována dvě slova. Žalobce citoval rozsáhlou judikaturu Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR týkající se restitučních nároků dle zákona č. 128/1946 Sb. a uvedl, že není podmínkou uplatnění nároku dle tohoto zákona a nemůže být důvodem pro odmítnutí restituce a pokud o nárocích žalobce dle tehdejších majetkových předpisů nebylo rozhodnuto po nástupu komunistického režimu, je toto nutno považovat za majetkovou křivdu dle ust. § 5 písm. j) ZMV.

4. Další účastník navrhl zamítnutí žaloby a uvedl, že žalobce nesplňuje podmínku nabytí majetku v rozhodném období, jak předpokládá ZMV a to v důsledku konfiskace majetku velkoněmeckou říší v roce 1939. Žalobce měl možnost ve smyslu dekretu prezidenta republiky číslo 1945 Sb. vést řízení o restituci tohoto majetku dle zákona č. 128/1446 Sb., to však neučinil, když pro završení byl nutný vklad rozhodnutí soudu či restitučních dohod do příslušných knihovních vložek. Účastník dále uvedl, že v dané věci lze aplikovat závěry učiněné ve věci, o níž rozhodl Nejvyšší soud v usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 28 Cdo 4218/2017, a to zejména, že nemovité věci, jejichž vydání se žalobce domáhá, byly zabaveny právnímu předchůdci žalobce – příjmení anonymizována dvě slova („ anonymizováno příjmení příjmení příjmení“) na základě výnosu říšského komisaře pro sudetoneměcké oblasti ze dne datum a jako jejich vlastník byl v knihovní vložce číslo zapsán německý subjekt anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. anonymizováno, dne datum byla ohledně těchto nemovitostí poznamenaná národní správa a dne datum bylo vyznačeno podání žádosti o restituci majetku podle zákona č. 128/1946 Sb. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo po skončení druhé světové války na základě dekretu prezidenta republiky č. 5/ 1945 Sb. ve spojení se zákonem č. 128/1946 Sb. právo domáhat se obnovení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, avšak k uplatnění tohoto práva nedošlo (k zahájení nemohlo dojít dopisy adresovanými orgánům v roce 1945, resp. 1947). Uplatnění restitučního nároku není žalobcem předloženými důkazy prokázané, nevyplývá ani ze zápisu v knihovní vložce a podle sdělení Okresního soud v Litovli ze dne datum nebyl u tohoto soudu podán žádný návrh ba restituci zemědělského majetku anonymizována dvě slova anonymizováno. Majetek, jehož vydání se žalobce domáhá, byl konfiskován německému subjektu anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. a je proto dána restituční výluka dle § 8 odst. 1 písm. h) ZMV. Rozhodovací praxe je ustálena v závěru, že nejednalo-li se o majetek, který může být vrácen podle dekretu prezidenta republiky č. 5/ 1945 Sb., bylo možné domáhat se navrácení toliko postupem podle zákona č. 128/1946 Sb., což plyne přímo z § 17. Ve vztahu ke konfiskaci majetku v katastrální uzemí lze poukázat na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, která se opakovaně přihlásila k závěru, že právním důvodem konfiskace majetku podle dekretu č. 12/ 1945 Sb., byl dekret samotný, docházelo k ní tudíž k datu jeho účinnosti tj. datum, k němuž se předmětné nemovitosti staly majetkem Československého státu, přičemž následné konfiskační rozhodnutí mělo jen deklaratorní charakter. Tvrzení o vadách v konfiskačním řízení vydaného rozhodnutí proto samo o sobě není způsobilé účinky konfiskace zpochybnit. Konfiskaci nevylučovala ani okolnost, že národní správa na předmětný pozemek byla zrušena až v roce 1950, neboť ve vztahu k hradu obec byla zrušena výměrem ze dne datum, avšak zpětně ke dni datum.

5. Správní orgán se k žalobě nevyjádřil.

6. Žalobce v žalobě dále označil jako účastníka řízení anonymizováno země, anonymizováno, s uvedeným subjektem však soud nejednal, neboť nebyl účastníkem správního řízení a z obsahu spisu se nepodává, že byl ve správním řízení, resp. jeho části zakončené vydáním žalobou napadeného rozhodnutí opomenut. Okruh účastníků řízení je přitom dán ustanovením § 250a odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.

7. Krajský soud projednal žalobu v řízení podle § 244 a násl. o. s. ř. a na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

8. Žalobou napadeným rozhodnutím správní orgán nevydal žalobci pozemky KN parcelní číslo ostatní plocha a parcelní číslo ostatní plocha v katastrální uzemí, územní celek Správní orgán vycházel ze skutečnosti, že žalobce řádně uplatnil nárok na vydání zemědělského majetku výzvou doručenou povinné osobě (účastníkovi) datum. Při posouzení nároků vycházel z dokladů předložených ve správním řízení, kdy zjistil, že jako vlastník nemovitostí zapsaných ve vložce číslo číslo číslo pozemkové knihy pro katastrální uzemí a ve vložce číslo Moravských zemských desek pro katastrální uzemí byl veden anonymizována tři slova, který byl rozpuštěn výnosem anonymizována tři slova anonymizována dvě slova sp. číslo dne datum. Dále správní orgán vyšel z rozhodnutí Komisaře pro zachování klidu pro organizace v obec ze dne datum, pozemkové knihy - knihovní vložky číslo knihovní vložky číslo pro katastrální uzemí, z přidělovací listiny kom. vedoucího Pozemkového úřadu anonymizováno sekce ministerstva zemědělství ze dne 1. 2. 1940, G. Z. II/42/40, z dopisu Moravskoslezského národního výboru, expositura v obec ze dne 17. 10. 1949 č. j. 562-10/10-1949-IX/4 adresovaném Ministerstvu zemědělství s dodatkem č. j. 551-26/10-1949-IX/4 ze dne 29. 10. 1949 a z žádosti ze dne datum adresované příjmení národnímu výboru o vrácení majetků německého řádu na území Československé republiky, sepsané statutárním zástupcem příjmení anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována dvě slova příjmení jméno orgán konstatoval, že neplatnost majetkových převodů a jiných majetkově – právních jednání byla upravena zákonem č. 128/1946 Sb. a následně vyšel ze zjištění, že z výše zmíněného dopisu Moravskoslezského národního výboru vyplývá, že právní předchůdce žalobce se nedomáhal u příslušného soudu vrácení majetku, jak ukládala příslušná ustanovení citovaného zákona, který nabyl účinnosti datum. anonymizována tři slova se tedy nestal knihovním vlastníkem nemovitostí. Žádost ze dne datum velmistra příjmení přitom spadá do doby před účinností zákona č. 128/1946 Sb. Správní orgán konstatoval, že z doložených dokladů nebylo prokázáno, že původní majetek byl ve vlastnictví žalobce v rozhodném období ZMV, nebyla splněna podmínka pro rozhodování o vydání nemovitých věcí dle ust. § 2 odst. a) ZMV a nebylo prokázáno, že požadované nemovité věci byly v rozhodném období ve vlastnictví příjmení anonymizována dvě slova a že by anonymizována tři slova řádně uplatnil své nároky dle zákona č. 128/ 1946.

9. Krajský soud provedl dokazování a pro účely rozhodnutí o žalobě vycházel z následujících zjištění rozhodných pro posouzení, zda je ulice provincie příjmení anonymizována dvě slova příjmení jméno v anonymizováno oprávněnou osobou, případně zda je dána existence překážky pro vydání předmětných pozemků žalobci. (1) Z výzvy k vydání nemovitostí a movitých věcí ze dne datum soud zjistil, že žalobce podal výzvu k vydání nemovitostí a staveb ve smyslu příslušných ustanovení ZMV, která byla doručena Národnímu památkovému ústavu datum. (2) Z výpisu z Rejstříku evidovaných osob vydaných vedených Ministerstvem kultury soud zjistil, že žalobce je zde veden jako právnická osoba pod číslo od datum, v kolonce zřizovatel je uvedena anonymizována dvě slova, IČO. (3) Z potvrzení právní subjektivity příjmení anonymizována dvě slova příjmení jméno v anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že Ministerstvo kultury České republiky potvrdilo, že výše uvedená osoba je právnickou osobou, která vyvíjí činnost v České republice na základě vnitřních předpisů římskokatolické církve. (4) Z potvrzení o právní kontinuitě ze dne datum soud zjistil, že Ministerstvo kultury České republiky potvrdilo, že ulice anonymizováno příjmení anonymizována dvě slova příjmení jméno v anonymizováno je právním nástupcem právnických osob, které vystupovaly pod názvy: anonymizována dvě slova anonymizováno, příjmení anonymizováno, příjmení příjmení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, příjmení příjmení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova příjmení jméno anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizováno příjmení jméno anonymizována dvě slova. (5) Z potvrzení o právní subjektivitě číslo vydané anonymizováno 10 slov dne datum soud zjistil, že dána kongregace potvrdila, že anonymizována tři slova je veřejnou církevní právnickou osobou, založenou podle předpisů kanonického práva katolické církve a je nadán vlastní právní subjektivitou, která nebyla v historii nikdy přerušena. ulice anonymizováno příjmení anonymizována dvě slova příjmení jméno anonymizována dvě slova je rovněž veřejnou právnickou osobou, založenou podle předpisů kanonického práva katolické církve a její právní subjektivita nebyla rovněž nikdy přerušena. (6) Z kopie katastrální mapy pro katastrální uzemí soud zjistil, že jako vlastník je u pozemků p. číslo parcelní číslo je uvedena Česká republika a že příslušnost hospodařit s majetkem státu má účastník. (7) Z listiny označené jako porovnání parcel vyhotovené soud zjistil, že v knihovní vložce číslo pozemkové evidence byly vedeny mimo jiné pozemky p. číslo parcelní číslo, oba v katastrální uzemí. Pozemek vedený v pozemkové evidenci jako parcelní číslo je shodně veden i katastru nemovitostí, pozemek vedený v pozemkové evidenci jako parcelní číslo byl v roce 1954 rozdělen na pozemky p. číslo pod těmito parcelními čísly je evidován v katastru nemovitostí, všechny rovněž v katastrální uzemí. (8) Z výpisu z Moravských zemských desek pro katastrální uzemí, číslo vložky anonymizováno soud zjistil, že u všech žalobcem požadovaných nemovitostí byl jako vlastník uveden„ anonymizováno příjmení příjmení příjmení“ (anonymizována tři slova). (9) Z výpisu z pozemkové knihy, číslo vložky anonymizováno pro katastrální uzemí soud zjistil, že u žalobcem požadovaných nemovitostí byl od datum jako vlastník zapsán anonymizováno 10 slov, a to ke dni datum, dne datum byla ohledně uvedených nemovitostí poznamenána národní správa, dne datum bylo poznamenáno podání žádosti o restituci dle zákona číslo 128/46 Sb., na základě přípisu Ministerstva zemědělství ze dne datum bylo vloženo vlastnictví k předmětným pozemkům pro Československý stát. (10) Z konečného výnosu říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti ze dne datum soud zjistil, že byl příjmení anonymizováno se sídlem v anonymizováno na základě nařízení o rozpuštění, převedení a začlenění organizací v sudetoněmeckých oblastech ze dne datum rozpuštěn, majetek byl zabaven s vyloučením likvidace. (11) Z přípisu Úřadu anonymizována tři slova v příjmení příjmení anonymizována dvě slova v obec č. j. 3128/2-VIII-20 ze dne 7. 1. 1945 soud zjistil, že na velkostatek anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno, v obec byla uvalena konfiskace, jak je ve vyhlášce z datum uvedeno, a nebylo proti konfiskaci podaných žádných námitek. (12) Z konfiskační vyhlášky Okresního národního výboru v obec č. j. 764-VIII-20 ze dne 19. 9. 1945 soud zjistil, že Okresní národní výbor v obec označil dle ust. § 1 odst. 1 dekretu č. 12/1945 Sb. za osobu německé národnosti anonymizováno 10 slov. Výše uvedené osobě byl vyhlášením citovaného dekretu zemědělský majetek v obci obec – část obce, obec, část obce, část obce zkonfiskován dle § 1 odst. 1 dekretu č. 12/1945 Sb. (13) Z přípisu Úřadu Zemského národního výboru v obec č. j. číslo VIII/26-45 ze dne 18. 12. 1945 Okresnímu národnímu výboru v obec soud zjistil, že bylo úřadem žádáno sdělení, zda na velkostatek obec byla uvalena konfiskace dle dekretu č. 12/ 1945 Sb. a zda je právoplatná či proti ní byly podány námitky. (14) Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství odbor IX. ze dne 19. 8. 1946, č.j. 81045/46- VIII., číslo soud zjistil, že ministerstvo rozhodlo o převzetí zkonfiskovaného majetku právního předchůdce žalobce, a to velkostatku v anonymizováno, obec, obec a obec a v rozhodnutí dále uvedlo, že zvláště bude prostudována otázka hradu obec a přilehlé lesní půdy ve výměře asi 2 300 ha, která byla do roku 1939 obhospodařována anonymizována tři slova a o které bude rozhodnuto později. (15) Z listiny vydané Ministerstvem zemědělství č. j. 15952/47-IX/A-3 ze dne 16. 6. 1947 soud zjistil, že ministerstvo zemědělství výnosem ze dne 30. 4. 1947 č. j. 33 číslo IX/A3 odevzdalo do správy a užívání Národní kulturní komisi jako státní kulturní majetek zámecký objekt obec se všemi nemovitostmi, a to st. p. č.k. anonymizováno adresa pronajat SNB, anonymizováno číslo slouží za byty zaměst./p.p.č.k číslo, číslo, číslo, číslo, anonymizováno 6 slov, číslo, anonymizováno, číslo, číslo, číslo, anonymizováno, číslo, číslo, číslo, čísla, anonymizována dvě slova Národní kulturní komise převzala zámecký objekt se všemi právy a povinnostmi ke dni datum. (16) Ze zrušené konfiskační vyhlášky č.j. 1613-VIII-20-46 a přípisu Okresního národního výboru v obec č.j. 180-VIII-20-47 soud zjistil, že byla zrušena konfiskační vyhláška na zemědělský majetek v anonymizována dvě slova, který byl ve vlastnictví anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. anonymizována dvě slova anonymizováno. (19) Z konceptu nálezu Nejvyššího správního soudu č.j. 690/46-6 ze dne 17. 12. 1948 soud zjistil, že v tomto konceptu obsahujícím škrty a přepisy bylo uvedeno, že naříkaná rozhodnutí moravsko-slezského zemského národního výboru – expozitury v část obce ze dne datum a ministerstva zemědělství se zrušují ke stížnosti příjmení anonymizována dvě slova Nejvyšší správní soud v konceptu anonymizována dvě slova anonymizováno označuje jako vlastníka (majitele) konkrétního majetku v obec.

10. Z ostatních v řízení provedených, avšak v odůvodnění neuvedených důkazů, soud nezjistil skutečnosti, které by pro posouzení dané věci měly význam.

11. Podle § 1 ZMV tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu (dále jen„ registrované církve a náboženské společnosti“), v období od datum do datum (dále jen„ rozhodné období“) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

12. Podle § 3 ZMV oprávněnou osobou je a) registrovaná církev a náboženská společnost, b) právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti, c) právnická osoba zřízená nebo založená za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům, d) Náboženská matice, za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5.

13. Podle § 5 písm. a) ZMV skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, jsou a) odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).

14. Podle § 8 odst. 1 písm. h) ZMV věc nelze vydat v případě, že se jedná o věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/ 1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

15. Podle § 1 odst. 1 dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, jakékoliv majetkové převody a jakákoliv majetkově-právní jednání, ať se týkají majetku movitého či nemovitého, veřejného či soukromého, jsou neplatná, pokud byla uzavřena po datum pod tlakem okupace nebo národní, rasové nebo politické persekuce. Podle odst. § 1 odst. 2 stejného dekretu, způsob uplatnění nároků, plynoucích z ustanovení odstavce 1, budiž upraven zvláštním dekretem presidenta republiky, pokud se tak nestalo již tímto dekretem.

16. Podle § 4 odst. 1 věta první zákona č. 128/ 1946 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, nárok přísluší tomu, kdo neplatným převodem pozbyl věci (práva) nebo kdo jiným neplatným majetkově-právním jednáním byl poškozen, anebo jejich právním nástupcům; nárok nemůže býti uplatněn jménem toho, jehož pobyt není znám, jménem pozůstalosti pak jenom tehdy, je-li znám pobyt aspoň jednoho dědice. V odstavci 2 citovaného ustanovení se pak uvádí, že nárok směřuje proti tomu, kdo věci (právo) neplatným převodem nabyl nebo kdo měl z jiného neplatného majetkově právního jednání prospěch nebo proti jejich právním nástupcům. § 8 pak upravuje promlčení nároků ve třech letech ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti s tím, že nárok se uplatňuje u příslušného okresního soudu, u kterého má osoba, proti níž nárok směřuje, svůj obecný soud anebo podle volby oprávněného okresní soud, v jehož obvodu je věc, o jejíž vrácení jde. Podle § 6 odst. 1 věta první tohoto dekretu, nárok jde na vrácení věci (práva) nebo na jiné navrácení k předešlému stavu, a není-li to dobře možno anebo nemá-li ten, komu nárok přísluší, zájem na vrácení věci (práva) nebo na jiném navrácení k předešlému stavu, na peněžitou náhradu ve výši obecné ceny.

17. Podle § 1 odst. 1 dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, s okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek, jenž je ve vlastnictví: a) všech osob německé a maďarské národnosti bez ohledu na státní příslušnost, b) zrádců a nepřátel republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, projevivších toto nepřátelství zejména za krize a války v letech 1938 až 1945, c) akciových a jiných společností a korporací, jejichž správa úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.

18. Na základě výše uvedených zjištění učiněné z důkazů, které soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemném souhrnu, dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.

19. Soud se nejprve zabýval posouzením, zda žalobce je právním nástupcem subjektu, který byl veden v pozemkové knize, číslo vložky anonymizováno byl jako vlastník žalobcem požadovaných nemovitostí, tj. der příjmení příjmení příjmení (anonymizována tři slova).

20. Z potvrzení vystavených Ministerstvem Kultury a anonymizováno 10 slov lze jednoznačně dovodit, že žalobce vykonává svou činnost v České republice, a to jako náboženská organizace dle vnitřních předpisů Římskokatolické církve navazující na anonymizována tři slova. Byť byl samotný anonymizována tři slova na našem území nedobrovolně zrušen výnosem z datum, vydaným na základě nařízení o rozpuštění převedení a začlenění organizací v Sudetoněmeckých oblastech, na základě kterého došlo k zápisu předmětné nemovitosti v pozemkových knihách ve prospěch německých organizací, po druhé světové válce opět navázal na svou činnost a v této pokračoval. Po komunistickém převratu v únoru roku 1948 nedošlo žádným zákonem či jiným právním aktem ke zrušení příjmení anonymizována dvě slova, jako takový řád nezanikl a vzhledem k registraci žalobce Ministerstvem kultury jako náboženské organizace lze žalobce jednoznačně považovat za právního nástupce příjmení anonymizována dvě slova. Kontinuita žalobce totiž v průběhu let fakticky zachována byla, a byť z pohledu státního práva nejde o osobu identickou, lze ve smyslu kontinuity, jak se podává z kanonického práva, považovat za právního nástupce. Soud pak pouze pro úplnost uvádí, že toliko změny jména žalobce a jeho právního předchůdce v průběhu předcházejících let nemohou mít na jeho právní osobnost vliv.

21. Další rozhodnou otázkou je posouzení vlastnických vztahů k žalobcem požadovaným zemědělským pozemkům v rozhodném období dle ZMV, tj. v době od datum do datum, neboť, chtěl-li být žalobce se svou žalobou úspěšný, musel být alespoň po část rozhodného období vlastníkem předmětných zemědělských nemovitostí.

22. Provedeným dokazováním bylo jednoznačně zjištěno, že právní předchůdce žalobce byl nejpozději do datum vlastníkem předmětných zemědělských nemovitostí, což vyplývá z Moravských zemských desek pro katastrální uzemí, číslo vložky anonymizováno, když je zde uveden anonymizováno příjmení příjmení příjmení, tedy anonymizována tři slova. Následně však byl do pozemkové knihy, číslo vložky anonymizováno jako vlastník mj. předmětných nemovitostí zapsán subjekt anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova. anonymizováno, a to ke dni datum, neboť podle konečného výnosu říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti ze dne datum byl příjmení řád se sídlem v anonymizováno na základě nařízení o rozpuštění, převedení a začlenění organizací v sudetoněmeckých oblastech ze dne datum rozpuštěn a majetek byl zabaven.

23. Dle závěru učiněného soudem tak právní předchůdce žalobce původně byl vlastníkem předmětných nemovitostí, přičemž došlo k jejich nezákonnému odnětí z vlastnické a dispoziční sféry právního předchůdce žalobce. Byť dekret č. 5/ 1945 Sb. prohlásil takové odnětí za neplatné, z dikce § 1 odst. 2 tohoto dekretu a z dobové judikatury vyplývá, že k neplatnosti nedošlo ex lege, nýbrž bylo na oprávněné osobě, aby se neplatnosti sama dovolala (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČSR ze dne datum, (SJS) číslo nebo i dobovou literaturu, např. příjmení, jméno, příjmení jméno. Vrácení majetku pozbytého za okupace (Restituční zákon). obec: V. jméno, 1946, s. 32). Za takového stavu tak bylo na právním předchůdci žalobce, aby se domáhal vydání takto zkonfiskovaných věcí, a to podáním žaloby dle zákona č. 128/1946 Sb. S ohledem na polohu předmětných nemovitostí byl ve smyslu § 10 odst. 1 citovaného zákona věcně a místně příslušný k rozhodnutí o takové žalobě (bývalý) název soudu, přičemž žalobu musel právní předchůdce žalobce podat ve lhůtě 3 let ode dne, kdy zákon nabyl účinnosti (srov. § 8 citovaného zákona). Žalobce pak netvrdil ani neprokazoval, že k těmto (popř. jiným soudům) takovou restituční žalobu podal. Byť je v KV anonymizováno pro katastrální uzemí, část anonymizováno, bod anonymizováno učiněn zápis ze dne datum, zmiňující podání žádosti o restituci dle zákona č. 128/ 1946, je třeba uzavřít, že na základě žalovaným předložených důkazů nebylo prokázáno, že tento by byl byl učiněn na popud jiného subjektu, než kterým byl právní předchůdce žalobce.

24. Dále soud z hlediska právního posouzení uzavírá, že právnická osoba anonymizováno 6 slov byl jako osobě německé národnosti předmětný zemědělský majetek zkonfiskován. To lze jednoznačně dovodit z obsahu konfiskační vyhlášky Okresního národního výboru v obec číslo jednací ze dne 19. 9. 1945. Jakékoliv spekulace žalobce nad skutečností, jaký majetek na jakém území měl být zkonfiskován (dle konfiskační vyhlášky mělo podle tvrzení žalobce dojít k zabrání majetku v území obec část obce, kat. území část obce, nikoliv v obec, kat. území obec) jsou zcela bezpředmětné, neboť jestliže k vydání rozhodnutí podle § 3 odst. 2 dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. v projednávané věci došlo alespoň v některých případech, byl původní vlastník již těmito rozhodnutími z hlediska citovaných dekretů "kategorizován", takže i tam, kde tato rozhodnutí ve vztahu k určité části majetku nebyla vydána, nebo nebyla zapsána v pozemkové knize, byl nepochybně i v těchto případech dán průchod účinkům přechodu konfiskovaného majetku ex lege (viz usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 89/94). Poté na tento majetek byla zavedena nucená správa a následně nahrazena vlastní správou Národní kulturní komise. Pokud žalobce tvrdí, že k tomu, aby konfiskace byla dokončena, je třeba nabytí právní moci správního rozhodnutí, uvádí soud, že proti citované konfiskační vyhlášce nebyly podány jakékoliv námitky, jak soud zjistil z přípisu Úřadu Okresního národního výboru v příjmení příjmení národnímu výboru v obec č. j. 3128/2-VIII-20 ze dne 7. 1. 1945. Jestliže žalobce dále zmiňuje jiné konfiskační vyhlášky, které měly být případně později i zrušeny, nutno uvést, že tyto se týkají jiného než v tomto řízení projednávaného majetku (resp. nemovitostí), tudíž námitky žalobce v tomto směru považuje soud za irelevantní a uzavírá, že ke konfiskaci zemědělského majetku, který byl žalobou požadován, došlo.

25. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobce není oprávněnou osobou ve smyslu § 3 ZMV, neboť u právního předchůdce žalobce nenastala v rozhodném období (tj. od datum do datum) na základě některé z taxativně vymezených skutečností uvedených v § 5 tohoto zákona majetková křivda. Z těchto důvodů není žalobce aktivně věcně legitimován k podání žaloby podle § 9 ZMV. Princip ex favore restitutionis přitom v dané věci uplatnit nelze, neboť by to bylo proti smyslu a účelu ZMV, jímž je zmírnění toliko některých majetkových křivd. Snaha o volbu interpretace vstřícné vůči (potenciálně) oprávněným osobám totiž nemůže vést k tomu, aby soudy překračovaly zákonný režim majetkového vyrovnání s církvemi. Zakotvení právního rámce pro nápravu historických bezpráví z doby nesvobody bylo úlohou demokraticky konstituovaného zákonodárného sboru; naproti tomu soudy nemohou politickou reprezentací zvolené pojetí nápravy majetkových křivd uzpůsobovat vlastním představám o žádoucí míře kompenzace újmy, již církve a náboženské společnosti v minulosti utrpěly (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2546/2017, či nález Ústavního soudu ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 10/13). Jinými slovy, soud nemůže v daném případě kategoricky vyloučit závěr, že se právnímu předchůdci žalobce stala majetková křivda, když především není třeba polemizovat nad zlovůlí nacistického režimu a jeho čelních představitelů, kteří napáchali zločiny vedoucí k nevyčíslitelným škodám a ztrátám na lidských životech. Nicméně v současné době neexistuje právní předpis, podle nějž by nyní šlo takovou případnou majetkovou újmu žalobce odčinit (srov. také usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 12. 7. 2011, I. ÚS 1325/09). Skutečnost, že k případné křivdě mohlo dojít ještě před datum, pak projednávaný spor odlišuje od případů zneužití dekretů prezidenta republiky komunistickým režimem k zabrání majetku nepohodlným osobám (např. nálezy Ústavního soudu ze dne 2. 11. 1999, sp. zn. II. ÚS 70/99, ze dne 4. 10. 1995, sp. zn. II. ÚS 22/94, či ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 10/13, bod 208).

26. Lze uzavřít, že po druhé světové válce předmětné nemovitosti nebyly právnímu předchůdci žalobce vráceny, když tento takový nárok v souladu se zákonem č. 128/1946 Sb. neuplatnil a vlastníkem nemovitostí se ještě před dobou rozhodnou ve smyslu ZMV stal Československý stát, když k tomu došlo na základě konfiskace podle dekretu č. 12/ 1945 Sb. V rozhodném období se tak právnímu předchůdci žalobce ani žalobci samotnému nemohla sát majetková křivda, neboť v této době právní předchůdce žalobce ani žalobce vlastníkem nemovitostí nebyl, tudíž žalobce nemůže být oprávněnou osobou dle § 3 ZMV. Soud pak dále uzavírá, že i kdyby se připustilo vlastnictví právního předchůdce žalobce k předmětným nemovitostem, tyto byly pravomocně konfiskovány dle dekretu č. 12/ 1945 Sb., což je předpoklad pro aplikaci výlukového důvodu v ustanovení § 8 odst. 1 písm. h) ZMV a rovněž kvůli tomuto by nemohlo dojít k vydání předmětných nemovitostí žalobci.

27. Výše uvedené závěry jsou v souladu s dosavadní rozhodovací praxí soudů týkající se jak obecně majetku žalobce, tak konkrétně majetku spadajícího do areálu zámku obec (soud nemá pochybnost o funkční souvislosti pozemků p. číslo p. číslo které tvoří cestu označenou jako„ anonymizováno“ se zámeckým parkem), o kterém (o nemovitostech a mobiliáři zámku) rozhodoval Okresní soud v Olomouci ve věci sp. zn. 21 C 365/2015, přičemž dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, č. j. 12 Co 365/2016-3778, bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 28 Cdo 4218/2017 odmítnuto. Žalobce nebyl úspěšný ani s ústavní stížností v této věci. V podrobnostech lze odkázat na argumentaci uvedenou v citovaných rozhodnutích.

28. Na základě výše uvedených závěrů dospěl krajský soud k závěru, že správní orgán rozhodl věcně správně a proto podle § 250i o. s. ř. žalobu zamítl.

29. Vzhledem k tomu, že při vyhlášení rozsudku uvedl soud nesprávně parcelní číslo jednoho v žalobě označených pozemků, opravil tuto zjevnou nesprávnost ve výrokové části písemného vyhotovení rozhodnutí a namísto nesprávně uvedeného označení„ číslo“ uvedl správné„ číslo“. Zjevná nesprávnost je zřejmá při porovnání výroku s obsahem odůvodnění i obsahem spisu.

30. O nákladech řízení rozhodl krajský soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 245 o. s. ř. a úspěšnému dalšímu účastníkovi přiznal právo na náhradu nákladů účelných k uplatňování práva. Žalobce je povinen nahradit náklady řízení celkem ve výši částka, z toho částka jako paušální náhradu hotových výdajů ke třem úkonům dle § 1 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tj. vyjádření k žalobě, příprava účasti u jednání a účast u jednání ve výši dle ustanovení pr. předpisu číslo Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, při použití značka automobilu registrační značka anonymizováno k jednání soudu dne datum na trase obec – obec a zpět (celkem anonymizováno km, průměrná spotřeba 5,7l číslo km, cena benzinu částka a paušální náhrada anonymizováno Kč/km podle vyhlášky č. 358/2019 Sb.). Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Vrchnímu soudu v Olomouci, písemně, trojmo.