23 C 88/2012

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Severovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. jméno příjmení, narozená dne datum bytem adresa 2. jméno příjmení, narozená dne datum bytem adresa obě zastoupeny advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o ochranu osobnosti s náhradou nemajetkové újmy v penězích

I. Žaloba, aby žalované byly povinny zaplatit žalobci částku 1.500.000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na nákladech řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, advokátu žalovaných.

III. Stát nemá právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobce domáhal vůči původně žalované titul. jméno příjmení ochrany osobnosti s tvrzením, že v březnu 2001 při plnění pracovních úkolů utrpěl pracovní úraz anonymizována dvě slova. Následně podstoupil opakované operace anonymizována dvě slova, přičemž k tišení bolesti mu byla předepisována analgetika obsahující účinnou látku tramadoli hydrochloridum. Lék mu předepisovala titul. příjmení jako jeho praktická lékařka v nepřípustném nadměrném množství (až pětinásobek denních dávek, v roce rok dokonce až 7,5 násobek denní dávky). Maximální doporučená dávka léku s obsahem účinné látky tramadoli hydrochloridum je 400 mg. Jedním z nežádoucích účinků léku je vznik epileptických záchvatů, když podle dostupných poznatků lékařské vědy může být riziko jejich vzniku zvýšeno, jestliže je překračován doporučený horní limit pro dávkování léku. Tento lék je možné užívat pouze po nezbytnou dobu, přičemž při dlouhodobém užívání je nutná lékařská kontrola v pravidelných, krátkých intervalech a alespoň krátkodobé přerušení podávání tohoto léku. Dlouhodobé užívání léku může vést ke vzniku tělesné nebo psychické závislosti. titul. příjmení při léčbě žalobce nepostupovala lege artis, čímž porušila jí stanovenou povinnost v čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, § 11 odst. 1 a § 55 odst. 1 zák. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. V důsledku jejího pochybení při ordinaci předmětného léku došlo u žalobce ke vzniku závislosti na opiátech. Pokud titul. příjmení namítá, že byl na tramadolu závislý již v době, kdy jej zaregistrovala, je otázkou, zda u něj byla v té době rozvinuta závislost lehká, či zda se již jednalo o stav těžké závislosti, ale ani v případě, kdyby závislost na tramadolu u žalobce vznikla již dříve, než se stal jejím pacientem, nemohla by tato okolnost vést ke zbavení její odpovědnosti za újmu. Navíc, přes vědomost o jeho závislosti na tramadolu, lék s obsahem této látky žalobci dále předepisovala, a to způsobem non lege artis. Již ve zprávě ze dne datum je výslovně uvedeno„ nepodávat žádné opioidy (tramadol) !!“. Nadužívání předmětného léku způsobilo u žalobce vznik epilepsie, přičemž četnost těchto záchvatů se u žalobce stále zvyšuje. V souvislosti s užíváním léku trpí žalobce nespavostí, nadměrným pocením, obsedantně-kompulzivní poruchou, poruchami paměti a zvýšenou nervozitou. Opakovaně se pokoušel své závislosti zbavit, ale bezúspěšně. Tyto následky jsou předmětem řízení před Okresním soudem v Ostravě. Žalobce žije v neustálých obavách z dalších epileptických záchvatů, je pro něj velice nepříjemné, pokud k záchvatu dojde na veřejném místě. Zdravotní obtíže žalobce zapříčiněné nadužíváním předmětného léku, jakož i samotná závislost negativně ovlivnila jeho život, došlo k narušení vztahů s jeho blízkými a přáteli, není schopen vést plnohodnotný společenský život, rovněž založení rodiny považuje za podstatně ztížené, přerušil kontakty se svými přáteli, jeho dlouhodobý vztah s přítelkyní se rozpadl, jeho profesní uplatnění je omezeno. Jednáním titul. příjmení došlo k zásahu do jeho práva na ochranu zdraví, které v sobě zahrnuje právo na ochranu tělesné integrity fyzické osoby, právo na poskytování lékařské péče na nejlepší dosažitelné úrovni. Bylo zasaženo rovněž právo žalobce na ochranu soukromí, tedy i právo na rodinný život. Bylo zasaženo do jeho práva na svobodné rozhodování, jelikož závislostí žalobce došlo k omezení volního rozhodování žalobce ve vztahu k ukončení užívání předmětného léku. S ohledem na závažnost újmy způsobené žalobci je morální satisfakce nepostačující, proto požadoval po žalované zaplacení nemajetkové újmy ve výši 600.000 Kč. Podáním ze dne datum žalobce rozšířil žalobu o 500.000 Kč s tvrzením, že následky neoprávněného zásahu do osobnostních práv žalobce pokračují, prohlubují se, dochází ke zhoršování psychického stavu žalobce, ke zhoršování jeho sociální fobie a agorafobie, dosavadní požadovaná částka je nepostačující. Změna žaloby byla připuštěna usnesením, které nabylo právní moci dne datum. Poté podáním ze dne datum žalobce rozšířil svou žalobu o další částku 500.000 Kč s tvrzením, že v důsledku neoprávněného zásahu titul. příjmení do jeho osobnostních práv došlo k natolik zásadnímu narušení kvality života jeho psychickými a fyzickými zdravotními problémy, je natolik limitován v každodenním životě, po tak dlouhou dobu, že dosud požadovaná nemajetková újma v penězích je nepostačující. Změna žaloby byla připuštěna usnesením, které nabylo právní moci dne 9. 9. 2015.

2. Původně žalovaná (titul. příjmení) navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné s tím, že k neoprávněnému zásahu do práva na ochranu osobnosti žalobce jejím jednáním nedošlo. Praktickou lékařkou žalobce se stala v dubnu rok a již dne datum u něj nabyla podezření ze závislosti na opiátech. Z tohoto důvodu jej odeslala na psychiatrické vyšetření. Není pravdou, že žalobci začala předepisovat tramal. Praktickou lékařkou žalobce se stala v době, kdy se již nacházel ve stavu těžké závislosti na tomto léku. Ze zprávy ze dne datum lze vyčíst, že v době sepsání této zprávy byl žalobce již tři roky na tramalu závislý. Přestože žalobce v následujících obdobích opakovaně podstupoval odvykací léčbu, nikdy ji nedokončil. Zpochybnila tvrzení žalobce o maximální doporučené denní dávce léku tramal a následcích, které její překračování vyvolalo. Množství dávkování uváděné v tzv. příbalovém letáku k léku je pouze doporučené, lze předepsat i dávku vyšší, je to vždy na rozhodnutí příslušného lékaře, který jej činí zcela podle pravidel lege artis, tedy zda nechá pacienta trpět bolestí, nebo bude tuto bolest medicínsky potlačovat. Žádný právní předpis neupravuje nejvyšší možné přípustné dávkování, doporučené dávkování není z hlediska postupu lege artis závazné. Navíc žalobce byl vždy o léku, jeho dávkování a jeho nežádoucích účincích řádně poučen, a s ohledem na podezření a později diagnostikovanou závislost opakovaně posílán na odvykací kůru. Byly to pouze subjektivní potíže žalobce, vyplývající z jeho pracovního úrazu v podobě velkých bolestí, které jí žalobce prezentoval a které řešila, a to s ohledem na shora uvedené medicínské dilema tím, že tyto bolesti potlačovala. Mezi jejím jednáním a následky prezentovanými žalobcem neexistuje příčinná souvislost. Pokud žalobce následně rozšířil svou žalobu o další zadostiučinění, vznesla námitku promlčení.

3. Ve věci bylo rozhodnuto rozudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 11. 2015, č. j. 23 C 88/2012-225, kterým byla žaloba zamítnuta pro důvodně vznesenou námitku promlčení, která nebyla shledána v rozporu s dobrými mravy.

4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, ve kterém k posouzení námitky promlčení soudem prvního stupně namítal, že o tom, že žalovaná vznesla námitku promlčení, se poprvé dozvěděl až z odůvodnění předmětného rozsudku. V průběhu řízení před soudem prvního stupně nikdy nezaznamenal, že by námitka promlčení byla žalovanou uplatněna. Konstatování soudu prvního stupně, že žalovaná tuto námitku vznesla, byla pro žalobce zcela novou a překvapivou skutečností. Následně žalobce zjistil, že tato námitka byla vznesena v písemném podání žalované ze dne datum, které však žalobci nebylo soudem prvního stupně před rozhodnutím ve věci samé doručeno. Toto podání obdržel žalobce až dne datum na základě vlastní žádosti. Soud prvního stupně tím, že žalobci ještě před rozhodnutím ve věci samé předmětné podání, v němž byla uplatněna námitka promlčení, nezaslal, odňal žalobci možnost se v průběhu řízení před soudem prvního stupně k této námitce vyjádřit. Tímto pochybením soudu prvního stupně bylo zasaženo do práva žalobce na spravedlivý proces, jehož součástí je vytvoření prostoru pro to, aby účastník řízení mohl účinně uplatňovat námitky a argumenty, které jsou způsobilé ovlivnit rozhodování soudu, a s nimiž se soud musí v rozhodnutí náležitě vypořádat (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 654/03). Rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud jde o promlčení, bylo z tohoto důvodu pro žalobce navíc zcela nepředvídatelné. Předvídatelnost rozhodnutí je rovněž součástí práva na spravedlivý proces (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 654/03). Rovněž toto je důvodem pro zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K samotnému promlčení uvedl, že počátek promlčecí doby náhrady újmy za neoprávněný zásah do osobnostních práv není možno odvozovat pouze od okamžiku, ve kterém došlo k jednání zakládající neoprávněný zásah, nýbrž je nutný i vznik újmy na osobnosti fyzické osoby. Protiprávní jednání nemusí vždy spadat v jedno se vznikem újmy na osobnostních právech (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 477/2001, podle něhož pojem události, z níž škoda vznikla, užitý v § 106 odst. 2 ObčZ, zahrnuje nejen protiprávní úkon či právně kvalifikovanou událost, které vedly ke vzniku škody, ale i vznik škody samotné). Uvedený závěr je s ohledem na podobnost odpovědnosti za nemajetkovou újmu dle § 13 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a odpovědnosti za škodu, použitelný i na určení počátku běhu promlčení lhůty nároku na náhradu nemajetkové újmy dle § 13 zákona č. 40/1964 Sb. V posuzovaném případě ke vzniku újmy na osobnostních právech žalobce nedošlo jednorázově, nýbrž postupně, kdy navíc i předmětné protiprávní jednání titul. příjmení nebylo jednorázové, neboť spočívalo v dlouhodobém nadměrném předepisováním tramadolu žalobci. Nepříznivé vlivy užívání tramadolu se rovněž neprojevily ihned, ale projevovaly se postupně, a tím také k zásahu do jednotlivých osobnostních práv žalobce docházelo postupně, přičemž se v průběhu času zvyšovala intenzita zásahu do osobnostních práv žalobce a tak i závažnosti vzniklé újmy. Nelze proto souhlasit s tím, že žalobce své nároky mohl uplatnit již v roce 2004 a že jeho nároky jsou promlčeny. Žalobce v rámci rozšíření žaloby požadoval odškodnění za neoprávněný zásah do osobnostních práv způsobený v důsledku zhoršení jeho obtíží vyvolaných nadměrným, dlouhodobým užíváním tramadolu (zhoršení sociální fobie a agorafobie, prohloubení depresí atd.), které nastalo až po podání žaloby. Soud prvního stupně však nezkoumal, kdy došlo ke vzniku újmy v osobnostních právech žalobce a pro počátek běhu promlčecí doby považoval za významný pouze počátek protiprávního jednání žalované. Tato úvaha však není správná. Rovněž je nutno poukázat, že námitka promlčení byla vznesena až po koncentraci řízení, přičemž ze skutkových zjištění soudu prvního stupně bez dalšího nevyplývá, že marně uplynula promlčecí doba. Bez dalších skutečností a důkazů není možno posoudit důvodnost této námitky. Podle judikatury Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 4291/2007, sp. zn. 29 Cdo 1835/2010) není důvodná námitka promlčení vznesená v době, kdy již vzhledem k zákonné koncentraci řízení nebo k principům neúplné apelace v řízení nemohou být prověřeny skutečnosti relevantní z hlediska promlčení. Žalobce nesouhlasí ani se závěrem soudu prvního stupně, že vznesení námitky promlčení není v rozporu s dobrými mravy. V důsledku jednání titul. příjmení došlo k zásadnímu narušení kvality života žalobce a jeho schopnosti normálního fungování v běžných záležitostech (žalobce mimo jiné trpí poruchami paměti, poruchami vyjadřování). Žalobce se postupně izoloval od společnosti, s ohledem na tento svůj stav nebyl schopen řešit ani běžné záležitosti, natož uplatňovat nároky vůči titul. příjmení. Uvedený stav žalobci způsobila titul. příjmení a je nepřípustné, aby jí její toto protiprávní jednání bylo ku prospěchu. S ohledem na tyto okolnosti je námitka promlčení vznesená žalovanou v rozporu s dobrými mravy.

5. Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 9. 2016, č. j. 1 Co 19/2016-325, byl rozsudek krajského soudu ve věci samé potvrzen, změněn byl pouze ve výrocích o nákladech řízení. Odvolací soud konstatoval, že řízení před soudem prvního stupně bylo koncentrováno dne datum, přičemž teprve ve svém vyjádření ze dne datum k rozšíření žaloby vznesla žalovaná námitku promlčení, kterou je podle jejího obsahu nutno posoudit jako vztahující se k celému uplatněnému nároku a nikoli jen k částce 900.000 Kč, o niž byla žaloba rozšířena. Dále odvolací soud konstatoval, že jde o vadu řízení, jestliže se o námitce promlčení dozvěděl žalobce teprve z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, avšak tato vada byla napravena v odvolacím řízení, neboť žalobce veškeré své námitky proti námitce promlčení uvedl ve svém odvolání. Odvolací soud naznal, že je promlčeno právo žalobou uplatněné v celém rozsahu, tj. ohledně částky 1.500.000 Kč. Z tvrzení žalobce vyplývá, že v roce rok – rok„ byl jeho stav takový, o který vlastně opírá svou žalobu“ a že od roku rok již trpěl epileptickými záchvaty. Z toho podle odvolacího soudu plyne, že již v letech rok – rok mohl podat žalobu z uplatněného důvodu. Právo je tudíž promlčeno, neboť žaloba byla podána až datum Odvolací soud zmínil usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1835/2010, a zdůraznil, že skutkový stav zjištěný před koncentrací řízení vylučuje možnost, že ohledně uplatněného nároku nastala některá ze skutečností, jež brání uzavřít, že jde o nárok promlčený, včetně toho, že by došlo k uznání závazku, když z obsahu tvrzení účastníků je nepochybné, že k žádnému uznání závazku nedošlo. Odvolací soud též uvedl, že námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, neboť v daném případě nejde vůbec o situaci, kdy by žalobce marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, přičemž žádné zohlednitelné důvody, pro které své právo včas neuplatnil, neuvedl.

6. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 2. 2018, č. j. 30 Cdo 371/2017-437, byl rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 9. 2016, č. j. 1 Co 19/2016-325, zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí vyslovil závazný právní názor, že bude v první řadě nezbytné, aby žalobce tvrdil a prokazoval, jaké konkrétní nároky plynoucí ze zásahu do jeho zdraví, které nelze uplatnit v řízení o náhradu škody na zdraví (judikaturou zmiňovaný„ převis“ nad nároky uplatněné z titulu náhrady škody na zdraví), uplatňuje v tomto řízení. Zdůraznil, že cestou žaloby na ochranu osobnosti podle § 11 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) nelze sledovat pouhé navýšení odškodnění za škodu na zdraví, kterého se lze domáhat cestou náhrady škody na zdraví podle § 444 a násl. obč. zák., a to bez ohledu na skutečnost, zda žalobu na náhradu škody na zdraví poškozená osoba podala, zda řízení o ní probíhá či zda již bylo skončeno a s jakým výsledkem. Nelze pak v souvislosti s tím přehlédnout, že na rozdíl od odškodňování zásahu do rodinného života úmrtím blízké osoby dle § 444 odst. 3 obč. zák. nejsou v § 444 odst. 1 a 2 obč. zák., respektive v návazných normách, stanoveny striktní kvantitativní meze výše náhrady škody na zdraví. Dále vyslovil, že v poměrech projednávané věci je nezbytné pro určení počátku běhu promlčecí doby zkoumat, kdy se u žalobce projevily následky non lege artis postupu žalované, tj. následky spojované se závislostí na léku Tramal, respektive následky vyvolané nadužíváním tohoto léku, kdy se jeho zdravotní stav stabilizoval (ustálil) a kdy zároveň měl žalobce vědomost (měl objektivně informace k takové vědomosti), že non lege artis postup žalované a újma jemu vzniklá je ve vztahu příčiny a následku. Rovněž významné je posouzení, zda žalovanou vznesená námitka promlčení neodporuje dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. Odvolacímu soudu rovněž vytkl, že nevzal v potaz, že žalovaná měla podle žaloby (a též skutkových zjištění soudu prvního stupně) dlouhodobě předepisovat žalobci nesprávné dávky návykového opiátuového léku a že žalobce měl údajně být (dle svých tvrzení) v důsledku toho v takovém psychickém a fyzickém stavu, který mu fakticky neumožňoval hájit svá práva u soudu dříve než v době, kdy podal projednávanou žalobu. Z toho pohledu nebyla otázka rozporu námitky promlčení s dobrými mravy v napadeném rozsudku nijak řešena. Bylo poukázáno rovněž na existenci ustanovení § 113 obč. zák., které rovněž může být v daném případě ve hře (s odkazem na rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 4670/2007, podle něhož účinek ustanovení § 113 obč. zák. se vztahuje na celou dobu, kdy osoba stižená duševní poruchou, jež ji činí k právním úkonům neschopnou, nemá zákonného zástupce). Dále dovolací soud uvedl, že pokud jde o rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Cdo 1835/2010, na které odkázal odvolací soud, pak odvolací soud z něj učinil nesprávný závěr. Ze smyslu a účelu principu dovozeného ve zníněném usnesení NS ČR je nutno dovodit také to, že jiná musí být nezbytně situace v případě, kdy je samo právo nově (ve smyslu navýšení základního požadavku) uplatněno až po nastalé koncentraci, jak se to stalo v této věci ohledně částky 900.000 Kč. V takovém případě by při vědomí, že nastali-li koncentrace řízení, nejsou změnou žaloby dotčeny její účinky, uplatnění zmíněných tezí by vedlo k nespravedlivému postavení toho účastníka, který by chtěl proti nově uplatněnému právu vznést námitku promlčení. Z tohoto důvodu se v případě uplatnění nového práva v době po koncentraci řízení principy vztahující se k posuzování námitky promlčení zmíněné v citovaném usnesení NS ČR nepoužijí.

7. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 4. 2018, č. j. 1 Co 19/2016-452, byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že považuje za prioritní posouzení promlčení žalovaných nároků jednak s ohledem na běh promlčecí doby, jednak s ohledem na případný rozpor námitky promlčení vznesené žalovanou s dobrými mravy, protože v případě promlčení žalovaných nároků se již nelze zabývat důvodností žaloby. Bude tedy primárně nezbytné vyřešit otázky vznesené žalobcem v dovolání, mající vliv na počátek běhu promlčecí doby, a to kdy se jeho zdravotní stav ustálil a kdy získal, popřípadě mohl či měl vědomost, nebo informace vedoucí k vědomosti, že non lege artis postup žalované a újma jemu vzniklá mohou být ve vztahu příčiny a následku. Bude třeba vyřešit otázku, zda stav, v němž se žalobce po dobu podávání léku Tramal žalovanou nacházel, mu bránil v racionální úvaze o možnosti řešit věc soudní cestou, ať již z objektivních zdravotních důvodů, tak z důvodů případné subjektivní závislosti na žalované jako osobě, která mu lék Tramal předepisovala. V tomto směru bude nutno doplnit znalecký posudek znalce příjmení. Konečně bude nutno posoudit žalobcem tvrzený rozpor námitky promlčení s dobrými mravy a posoudit účinky koncentrace řízení na možnost rozšíření návrhu a na možnost vznést námitku promlčení.

8. Krajský soud v návaznosti na závazný pokyn dovolacího soudu vyzval žalobce usnesením ze dne 4. 7. 2018, č. j. 23 C 88/2012-463, k doplnění skutkových tvrzení o konkrétních nárocích plynoucích ze zásahu do jeho zdraví, které není možné uplatnit v řízení o náhradu škody na zdraví s tím, že právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích podle ustanovení § 13 odst. 2 a 3 zák. č. 40/1064 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) a nároky na náhradu škody na zdraví za bolest a za ztížení společenského uplatnění podle ustanovení § 444 odst. 1 obč. zák. jsou samostatné právní prostředky ochrany fyzické osoby, a proto je nelze uplatnit na základě totožných skutkových tvrzení (srovnej rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 5. 2010, sp. zn. 1 Co 2/2010, usnesení NS ČS ze dne 21. 2. 2018, č. j. 30 Cdo 371/2017-437). Nároky dle ust. § 13 obč. zák. a ust. § 444 odst. 1 obč. zák. mohou existovat vedle sebe (srovnej Ústavní nález Pl. ÚS 16/04), avšak každý z těchto nároků musí být založen na jiném skutkovém tvrzení, tzv. převis (nemůže se jednat o totožné nároky). Žalobou dle ust. § 13 odst. 1 obč. zák. nelze obcházet zákon a dosáhnout tak náhrady, které mohl žalobce dosáhnout již v rámci řízení o náhradu škody dle ust. § 444 odst. 1 obč. zák.

9. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne datum (číslo listu), v němž uvedl, že rozlišení obou nároků a vymezení tzv. převisu žalobce provedl již v žalobě ze dne datum. K nárokům spočívajícím ve vzniku závislosti na opiátech, vzniku epilepsie se zvyšující se četností epileptických záchvatů, nespavosti, nadměrném pocení, obsedantně – kompulzivní poruše, poruchách paměti a zvýšené nervozitě žalobce uvedl, že:„ Shora uvedené následky jsou pak předmětem jiného řízení vedeného žalobcem vůči téže žalované u Okresního soudu v Ostravě, jež je vedeno z titulu náhrady škody na zdraví ve formě ztížení společenského uplatnění.“ Zásah do práv na ochranu osobnosti spatřoval v neoprávněném zásahu do práva na ochranu zdraví (které v sobě zahrnuje nejen samotné právo na ochranu tělesné integrity fyzické osoby, nýbrž i právo fyzické osoby na poskytování lékařské péče na nejlepší dosažitelné úrovni), do práva na ochranu soukromí (které v sobě implikuje i právo na vytváření a rozvíjení vazeb s ostatními lidmi a tedy i právo na rodinný život), do práva žalobce na svobodné rozhodování a do práva žalobce na zachování lidské důstojnosti. V rozšířeních žalob pak uvedl, že došlo ke zhoršení sociální fobie a agorafobie, že se prohlubují jeho deprese, že ho trápí úzkost, strach z budoucnosti, bezmoc, pocity méněcennosti, beznaděje a zoufalství. To vše dohromady závažným způsobem narušuje kvalitu soukromého života žalobce, limituje ho v sociálním fungování, izoluje od společnosti a omezuje možnost jeho seberealizace. V souvislosti s náhradou škody na zdraví včetně ztížení společenského uplatnění § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění říká, že:„ Odškodnění ztížení společenského uplatnění se určuje (…) za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví (dále jen "následky").“ Neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti žalobce spočívající v zásahu do práva na ochranu zdraví (práva na ochranu tělesné integrity), do práva na ochranu soukromí (včetně práva na uspokojování životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním) a do práva žalobce na zachování lidské důstojnosti, kterého se žalovaná dopustila nesprávným léčebným postupem, není součástí tohoto řízení o nároku na náhradu újmy způsobené neoprávněným zásahem do práva žalobce na ochranu osobnosti, neboť je obsažen v nároku na náhradu škody na zdraví včetně ztížení společenského uplatnění, který řeší Okresní soud v Ostravě. V dosavadních podáních vymezený převis tak žalobce blíže konkretizuje následovně. Tzv. převis, tedy nároky uplatněné nad rámec náhrady škody na zdraví, žalobce spatřuje v neoprávněném zásahu do jeho práva na ochranu osobnosti spočívajícím v zásahu do práva na ochranu zdraví (právo fyzické osoby na poskytování lékařské péče na nejlepší dosažitelné úrovni), do práva na svobodné rozhodování a také do práva na svobodu pohybu. Čl. 31 Listiny základních práva a svobod zakotvuje právo na ochranu zdraví. Podle zmíněného článku má každý právo na ochranu zdraví, což znamená i právo na poskytování kvalitní lékařské péče na nejlepší dosažitelné odborné úrovni. Žalobce je přesvědčen, že postup titul. příjmení při předepisování léku s obsahem účinné látky tramadoli hydrochloridum nebyl lege artis, tudíž nemohla být poskytovaná péče na nejlepší dosažitelné odborné úrovni. titul. příjmení si musela být vědoma toho, že předepisování léku v nepřípustně nadměrném množství může žalobci způsobit zdravotní komplikace, ale přesto tak činila, tudíž porušila právo žalobce na poskytování péče na nejlepší dosažitelné odborné úrovni, čímž se dopustila zásahu do jeho práva na ochranu zdraví. Právo žalobce na svobodné rozhodování bylo zasaženo především v důsledku závislosti žalobce, kterou mu svým jednáním způsobila. Závislostí žalobce došlo k omezení volního rozhodování žalobce ve vztahu k ukončení užívání léku s obsahem účinné látky tramadoli hydrochloridum. Žalobce se opakovaně pokoušel zbavit závislosti, ale prožíval takové fyzické i psychické útrapy, způsobené odvykacími stavy, že nebyl schopen zmíněné léky přestat brát a závislosti se zbavit. Tím došlo k zásahu do jeho práva na svobodné rozhodování. Nadto dochází závislostí žalobce k omezení svobody žalobce obecně, kdy všechna svá rozhodnutí a jednání podřizuje své závislosti. Právě závislost na lécích s obsahem účinné látky tramadoli hydrochloridum, kterou u žalobce vyvolala titul. příjmení, velmi silně působí na podvědomí žalobce a on tak veškeré své jednání přizpůsobuje potřebě brát a obstarávat si zmíněné léky. S uvedeným také souvisí omezení svobody pohybu, kdy se žalobce po vypěstování závislosti na zmíněných lécích a jejich poskytovateli (titul. příjmení) nemohl volně pohybovat po republice či v zahraničí. Žalobce byl fixován na osobu titul. příjmení a nemohl se od ní na delší dobu vzdálit, neboť by tím přišel o svou„ drogu“, kterou mu ochotně a ve velkém množství poskytovala. Tím, že titul. příjmení žalobci předepisovala nepřípustně nadměrné množství léku s obsahem účinné látky tramadoli hydrochloridum, čímž mu na nich způsobila závislost, fakticky omezila jeho svobodu včetně svobody pohybu.

10. Žalobce učinil předmětem řízení nároky plynoucí z neoprávněného zásahu titul. příjmení do jeho práva na ochranu zdraví (právo fyzické osoby na poskytování lékařské péče na nejlepší dosažitelné úrovni), do práva na ochranu soukromí (které v sobě implikuje i právo na vytváření a rozvíjení vazeb s ostatními lidmi a tedy i právo na rodinný život), do práva na svobodné rozhodování a do práva na svobodu pohybu.

11. Ve věci bylo rozhodnuto rozudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 11. 2018, č. j. 23 C 88/2012-492, ve znění opravného usnesení ze dne 20. 12. 2018, č. j. 23 C 88/2012-501, kterým byla žaloba zamítnuta.

12. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2019, č. j. 1 Co 5/2019-518, byl rozsudek krajského soudu zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení s tím, že bude nutno posoudit žalobcem tvrzený rozpor námitky promlčení s dobrými mravy ve světle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci (č. j. 30 Cdo 371/2017-437) a posoudit účinky koncentrace řízení, k níž došlo na konci přípravného jednání ve věci, na možnost rozšíření návrhu a na možnost vznést námitku promlčení, přičemž soud prvního stupně nereflektoval tuto část pokynů odvolacího soudu, nedoplnil dokazování dodatkem ke znaleckému posudku z oboru psychiatrie, v němž by znalec posoudil, zda se u žalobce vyvinula v důsledku jeho závislosti na opioidech psychická závislost na titul. příjmení na úrovni zabraňující mu činit vůči ní právní kroky, a kdy případně tato závislost odezněla, neprovedl a z tohoto důvodu tak ani nemohl získat skutkový základ pro právní posouzení promlčení v tomto směru. Soud prvního stupně se rovněž blíže nezabýval posouzením možností vznést námitku promlčení a rozšířit žalobou uplatněné nároky poté, co bylo řízení koncentrováno, z hlediska dobrých mravů, a v tomto směru se omezil na konstatování, že„ podle jeho názoru mohla žalovaná tuto námitku vznést i po koncentraci řízení ve vztahu k celému nároku tak, jak byl žalobcem v tomto řízení postupně rozšiřován, jak to plyne rovněž z rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 371/2017 v této věci“, aniž tento svůj závěr blíže odůvodnil. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ovšem tuto věc sám výslovně neposoudil, ale pouze odkázal na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu vydané ve věci vedené pod sp. zn. 29 Cdo 1835/2010, které se kolizí mezi koncentrací řízení a možností poté, co k ní došlo, rozšířit žalobu, popřípadě vznést námitku promlčení, podrobně zaobíralo, a bylo tak na soudu prvního stupně s ohledem na závěry uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu tyto otázky konkrétně posoudit.

13. Vzhledem k tomu, že původně žalovaná titul. příjmení dne datum zemřela, bylo usnesením krajského soudu ze dne 17. 9. 2019, č. j. 23 C 88/2012-546, rozhodnuto o tom, že v řízení bude pokračováno s 1. žalovanou jméno příjmení, datum narození a 2. žalovanou jméno příjmení, datum narození na straně žalovaných na místo původní žalované titul. jméno příjmení.

14. Z obsahu spisu plyne, že žalobce učinil v žalobě předmětem řízení zaplacení částky 600.000 Kč. Řízení bylo následně koncentrováno přípravným jednáním dne datum (číslo listu). Poté podáním ze dne datum (číslo listu) žalobce rozšířil žalobu o 500.000 Kč, když podle svého obsahu bylo rozšíření návrhu odůvodněno rozšířením výčtu zdravotních problémů, jimiž žalobce trpí (srovnej názor odvolacího soudu vyslovený v jeho rozhodnutí ze dne 12. 2. 2019, č. j. 1 Co 5/2019-518 bod 6 odůvodnění) a krajský soud usnesením ze dne datum (číslo listu) tuto změnu žaloby připustil. Poté podáním ze dne datum (číslo listu) žalobce žalobu rozšířil o další částku ve výši 400.000 Kč, když se jednalo pouze o zvýšení požadované částky (srovnej názor odvolacího soudu vyslovený v jeho rozhodnutí ze dne 12. 2. 2019, č. j. 1 Co 5/2019-518 bod 6 odůvodnění) a krajský soud usnesením ze dne datum (číslo listu) rovněž tuto změnu žaloby připustil. Ve vyjádření ze dne datum k rozšíření žaloby (po přípravném jednání soudu dne datum, kterým bylo řízení koncentrováno) vznesla žalovaná námitku promlčení.

15. Formulace ustanovení § 95 odst. 2 o. s. ř. ve vazbě na koncentrační účinky podle odstavce 1 naznačuje, že po případném připuštění změny žaloby nejsou dotčeny účinky koncentrace řízení. Ačkoliv bylo řízení v této věci koncentrováno, pak tato koncentrace řízení nebránila v tom, aby byla změna žaloby připuštěna, neboť se při posouzení námitky promlčení nadále vycházelo ze stávajících skutkových tvrzení. Není přípustné připustit změnu žaloby, mělo-li by to za následek, že žalobce nebude mít možnost z důvodu koncentrace řízení uvést nové skutečnosti a navrhnout další důkazy, které se ukazují potřebné k tomu, aby mohl unést břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke změněné žalobě, což však nenastalo v daném případě.

16. Výklad podávaný soudní praxí je jednotný v závěru, že námitku promlčení vznesenou dlužníkem až v odvolacím řízení nelze samu o sobě považovat za uplatnění skutečností ve smyslu § 119a, § 205a a § 211a o.s.ř., při posuzování její důvodnosti však nelze přihlédnout k nepřípustně uplatněným novým skutečnostem a důkazům (§ 205a, § 211a o. s. ř.), jsou-li s ní spojeny (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 45/ 2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jinak řečeno, k námitce promlčení vznesené až v průběhu odvolacího řízení podléhajícího režimu neúplné apelace lze přihlédnout jen tehdy, vyplývá-li ze skutečností, jež vyšly najevo nebo byly zjištěny před soudem prvního stupně, nebo ze zjištění učiněného na základě důkazů navržených před soudem prvního stupně, že právo je skutečně promlčeno. Z hlediska možného uplatnění nových skutečností nebo důkazů druhou stranou sporu pak není po obsahové stránce žádného rozdílu mezi tím, zda účastník řízení vznese námitku promlčení, se kterou nejsou spojeny nové skutečnosti nebo důkazy, při druhém jednání před soudem prvního stupně nebo až v odvolacím řízení (srovnej např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Odo 100/2006).

17. K prolomení této koncentrace řízení nedošlo ani ve vztahu k posouzení vznesené námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy, a to i za situace, že s touto námitkou promlčení byl žalobce seznámen až v odvolacím řízení, čímž bylo řízení zatíženo vadou, neboť žalobce v řízení před soudem I. stupně v důsledku jeho vadného postupu nemohl uvádět svá tvrzení k rozporu námitky promlčení s dobrými mravy a učinil tak důvodně až v odvolacím řízení. V tomto rozsahu byl prolomen toliko princip neúplné apelace, když odvolací soud se touto námitkou žalobce zabýval a následně se touto námitkou, ale toliko na základě skutkových tvrzení uplatněných do koncentrace řízení, zabýval také opětovně soud I. stupně.

18. Krajský soud se nejprve zabýval posouzením toho, zda své nároky (viz bod 9 odůvodnění) ne/mohl žalobce uplatnit v rámci řízení z titulu náhradu škody na zdraví. Pokud žalobce tvrdil, že bylo zasaženo do jeho práva na ochranu zdraví (právo fyzické osoby na poskytování lékařské péče na nejlepší dosažitelné úrovni), jedná se o nárok, který lze podřadit pod nárok na ochranu lidského zdraví, neboť souvisí s předpokladem, že postup lékaře při poskytování zdravotních služeb bude podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti; v případě opačného postupu pak dojde k zásahu do práva na zdraví. Z tohoto důvodu je tento nárok nutno podřadit pod nárok plynoucí z titulu náhrady škody na zdraví, který je uplatněn v jiném řízení. Rovněž pokud žalobce tvrdil, že jednáním titul. příjmení bylo zasaženo do práva na ochranu soukromí, které v sobě implikuje i právo na vytváření a rozvíjení vazeb s ostatními lidmi a tedy i právo na rodinný život, pak na základě skutkových tvrzení žalobce se jedná o nároky, které lze posoudit v rámci jeho žaloby na náhradu škody, a to při posouzení jeho ztížení společenského uplatnění, a nejedná se tedy o tzv. převis. Jiná situace je pak ohledně tvrzení žalobce o zásahu do jeho práva na svobodné rozhodování (v důsledku závislosti došlo k omezení volného rozhodování ve vztahu k rozhodnutí o ukončení užívání léku Tramal, všechna svá rozhodnutí žalobce podřazuje své závislosti), a do práva na svobodu pohybu (v důsledku své závislosti se žalobce nemohl volně pohybovat po republice či v zahraničí, byl fixován na osobu titul. příjmení). Tyto nároky lze nesporně podřadit do práva na osobní svobodu, jedná se tedy o tzv. převis nad nároky uplatněné z titulu náhrady škody na zdraví.

19. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce se registroval jako pacient žalované dne datum. V březnu rok utrpěl žalobce pracovní úraz anonymizována dvě slova. V rámci léčebného procesu podstoupil opakované operace anonymizována dvě slova.

20. Mezi účastníky bylo sporným, od kdy titul. příjmení předepisovala žalobci léky, zda zasáhla neoprávněným způsobem do osobnostních práv žalobce, zda množství léku Tramadol předepisovaného žalobci bylo přiměřené, zda byl žalobce poučen o užívání léku Tramadol, jeho dávkování, o jeho nežádoucích účincích, zda byl titul. příjmení žalobce opakovaně odesílán na odvykací léčbu, kdy došlo ke vzniku závislosti žalobce na opioidech, k jakým následkům v osobnostních právech žalobce v důsledku jednání titul. příjmení došlo.

21. Ze znaleckého posudku titul jméno příjmení, titul, soud zjistil, že obecně by měla být zvolena nejmenší postačující analgetická denní dávka léku s obsahem účinné látky tramadol hydrochlorid či jiných léků k tlumení bolesti. Denní dávka 400 mg Tramadolu by kromě zvláštních klinických případů neměla být překročena. Denní dávky překračující 400 mg Tramadolu se nedoporučují, kromě ulehčení bolesti u onkologických pacientů a případů zvláštních pooperačních bolestí, kdy lze u těchto pacientů denní dávku zvýšit až na 600 mg. V případě žalobce byly dávky poskytované titul. příjmení natolik vysoké, že i kdyby nejvyšší denní terapeutická dávka 400 mg byla zdvojnásobena na 800 mg, která je považována za nebezpečnou, toxickou, pak i tato byla od září 2005 do ledna 2009, tedy po 41 kalendářních měsíců, bez přestávky, překračována, a to nejméně 1,48x, nejvíce 3,93x, v průměru více než 2,6x.

22. Ze znaleckého posudku titul. titul jméno příjmení, titul, soud zjistil, že žalobce trpí duševní poruchou i poruchou osobnosti. Jedná se u něj o závislost na opioidech, konkrétně především na opioidním analgetiku Tramadolu. Je také osobností se zvýrazněnými rysy emoční nestability, impulzivity, s rysy anakastickými paranoidními, s rysy narcistickými a pithiatickými. V minulosti nadužíval alkohol a benzodiazepimy. Od dětství se u něj objevovaly některé obsedantně-kompulzivní symptomy, ale nebyl pro ně léčen. Závislost na opioidech byla vyvolána nadměrným užíváním léků s účinnou látkou tramadol. Stran poruchy osobnosti – některé povahové rysy mohly být přítomny před vznikem poruchy (anakastické rysy, perfekcionismus, histriónství, impulzivita, narcistické rysy), některé (emoční nestabilita, impulzivita, paranoidita) se mohly zvýraznit nebo vyvinout postupně, v procesu neadaptivního zvládání chronické nemoci a bolesti a v důsledku závislosti. Stav (závislost na opioidech, zvýraznění nepříznivých osobnostních rysů) byl vyvolán více příčinami. Úraz a následnou chronickou bolest je možno považovat za podmínku, bez které by k závislosti na opioidech zřejmě nedošlo. Druhým momentem je maladaptivní způsob zvládání chronické bolesti daným jedincem, kdy se u něj krátce po nasazení opioidů začal projevovat sklon k jejich nadužívání. V dalším pak jeho maladaptivní chování se snahou maximalizovat přístup k opioidům, nepříznivé osobnostní kvality a limitovaná spolupráce v odvykací léčbě, pro které nebyl schopen se závislosti zbavit. Nadměrné užívání Tramadolu žalobcem mohlo vést k rozvoji epileptických potíží. Tramadol přímo snižuje křečový práh. V závislosti na dávce roste riziko vzniku křečí. Křeče se mohou vyskytnout také v rámci odvykacího stavu, při náhlém přerušení konzumace návykové látky osobě s rozvinutou fyzickou závislostí. V tomto případě se však na vzniku epileptických potíží mohlo podílet i zneužívání alkoholu a benzodiazepinů, kdy v dokumentaci existují indicie naznačující, že žalobce měl problém i v těchto oblastech ( (zdůvodnění pod b) posudku vědecké rady ČLK, záznam o ošetření na neurologii anonymizováno datum)). Na druhé straně žalobce nikdy nebyl léčen pro závislost na alkoholu či benzodiazepinech. Následky tvrzené žalobcem souvisí s příčinami, především pak s příčinou hlavní – závislostí na opioidech. Závislost je s to vysvětlit popisované následky (deprese, úzkost, pocení, nervozita, nespavost, zvýraznění obsedantně-kompulzivních syndromů, nesoustředěnost, poruchy paměti, poruchy vyjadřování, epileptické křeče, v delším časovém horizontu společenské stažení, narušení vztahů, přetrvávající deprese, suiciální pokus). Je s to vysvětlit i paranoidní stavy, emoční a povahové změny – dráždivost, impulzivitu, zvýraznění rysů emoční nestability a osobnostních rysů. Příčinná souvislost mezi nadužíváním Tramadolu a vznikem epileptických záchvatů sice obecně existuje, v tomto případě mohl hrát roli i abusus alkoholu a benzodiazepinů. Nelze se ztotožnit s tvrzením, že nadměrné podávání Tramadolu jednoznačně vedlo ke vzniku epileptických potíží. Znalec při zpracování posudku vycházel z informací ve spise, prostudoval zdravotní dokumentaci vedenou k osobě žalobce v PL obec, PO FN obec, PA titul. příjmení a PA anonymizováno, zohlednil zprávy jiných psychiatrů (titul. příjmení, titul. příjmení), psychologa (titul příjmení), prostudoval zdravotní dokumentaci praktického lékaře (poskytnutou žalovanou), předchozí znal. posudek farmakologie titul příjmení, posudek vědecké rady ČLK ze dne datum a žalobce vyšetřil. Dospívá k závěru, že závislost na opioidech se u žalobce prokazatelně vyvíjela již před tím, než byl převzat do péče žalovanou. Již před vznikem této závislosti byl patologickou osobností s rysy histrionskými, narcistickými, se sklonem k nadměrné konzumaci alkoholu a patrně i bezodiazepinů. V průběhu let se u něj patologické osobnostní rysy zvýraznily, dílem z důvodu chronické bolesti, dílem z důvodu chronické závislosti. Některé indicie, např. pozitivní rodinná anamnéza (popsán nejméně abusus alkoholu u otce), dřívější zaznamenaná alkoholová faux pas a epizody nadužití benzodiazepinů naznačují, že se jedná i o osobnost zvýšeně disponovanou ke vzniku závislostí. Závislost a její komplikace vznikly především v důsledku nepříznivých osobnostních faktorů a způsobu přístupu k léčbě na straně pacienta.

23. Z výpisu receptů zdravotní pojišťovna anonymizována čtyři slova, a to za období leden až prosinec 2003, leden až prosinec rok soud zjistil, že v roce rok byl tramal žalobci předepsán opakovaně různými lékaři, přičemž žalovanou (kód žalované číslo) byl předepsán dne datum Tramabene, dne datum Tramal, v roce rok byl žalovanou předepsán Tramal dne datum, poté dochází v podstatě k pravidelné preskripci léku (Tramal, Tramal retard, Tralgit) v rozmezí 7 až 10 dnů, přičemž v průběhu tohoto roku předepsali předmětný lék žalobci rovněž jiní lékaři než žalovaná nejméně v 18 případech.

24. Z odborného posudku vypracovaného oborovou komisí VR ČLK ze dne datum soud zjistil, že postup titul. příjmení při léčbě žalobce musí hodnotit jako non lege artis, když evidentně předepisovala pacientovi nadměrné množství Tramalu v retardovaných formách, a to v intervalech 7-10 dnů, takže za tato období předepisované dávky přesahovaly více jak 2x maximální možné denní dávky. V dokumentaci schází jakékoliv záznamy o tvrzení pacienta, že má bolesti, nebo o jeho subjektivním či objektivním stavu, v dokumentaci je zanesena pouze preskripce léku, nic jiného. V dokumentaci schází sdělení lékařky, že upozorňuje pacienta na překračování dávek, že takováto preskripce není možná, žádný záznam o komunikaci s pacientem na tuto problematiku. Znalec titul příjmení správně popisuje a posuzuje množství preskribovaného Tramadolu směrem k riziku návyku a správnosti postupu lékaře. Lze s ním souhlasit v tom, že u žalobce vznikla závislost na Tramadolu zhruba v červnu rok, kdy ještě nebyl v péči titul. příjmení. Nelze se ztotožnit s tvrzením, že podávání Tramadolu jednoznačně vedlo k rozvoji epileptických potíží. V posudku jsou uváděny záznamy ze zdravotní dokumentace žalobce, mj. záznam posudkového hodnocení pacienta provedeného posudkovou komisí MPSV v rámci PN vedené od datum„ měl problémy s alkoholem, začal pít ve 14 letech, na učňáku vypil až 10 piv denně, pak před několika lety snad přestal kvůli depresím, které po alkoholu míval“.

25. Z rozhodnutí Čestné rady Okresního sdružení České lékařské komory ze dne datum (čl. 151-153) soud zjistil, že titul. příjmení se disciplinárně provinila proti své povinnosti stanovené § 9 odst. 2 písm. a) zák. č. 220/1991 Sb. tím, že žalobci předepisovala k tišení bolesti, v souvislosti s pracovním úrazem pravého zápěstí, léky obsahující tramadol hydrochlorid v nepřípustně nadměrném množství a informování pacienta o možné závislosti neuvedla ve zdravotní dokumentaci pacienta, za což jí byla uložena důtka. Závislost žalobce na Tramadolu, dle zdravotní dokumentace z psychiatrické léčebny a z odborného posouzení oborové komise Vědecké rady ČLK, vznikla již dříve, asi v červnu rok, kdy žalobce ještě nebyl v péči titul. příjmení, proto ji z ní vinit nelze.

26. Ze zdravotní dokumentace žalobce soud zjistil, že v záznamech praktického lékaře žalobce se objevují záznamy o potížích s anonymizována dvě slova od jara rok. První preskripce Tramalu je uvedena dne datum, poté je již předepisován v určitých pravidelných intervalech. Dne datum je uvedeno„ tramal 1-0-1 po alkoholu, reakce zvracení, deprese, stav úzkosti“. Dne datum je uvedeno„ pacient stále žádá Tramal, že po Algifenu zvrací, má bolesti a zabírá mu jedině Tramal“. Záznamy u tohoto praktického lékaře (zřejmě titul. jméno příjmení) končí poznámkami –„ dne datum – telefonicky titul. příjmení, chodí k titul. příjmení v místě bydliště pro Tralgit (opakovaně), dne datum – užívá Tramal“. U žalované je ve zdravotní dokumentaci žalobce první záznam dne datum – Tramal, dne datum – špatně spí, nervozita, ve dnech datum, datum – tralgit, dne datum –„ tralgit, Závislost?“. Následují pak další záznamy o vyšetření a preskripci Tramalu, Tralgitu. Záznamy o žalobci na psychiatricko ambulaci titul. příjmení jsou vedeny od datum, pak pauza do číslo. Žalobce zde byl směřován praktickým lékařem pro abusus Tramalu. Žalobce uvedl, že od již dva roky bere Tramal, jen předepsané dávky, cítí se pak spokojený, funguje, ale jak lék nemá, je nervózní, nesvůj…, nechce být závislý… Druhý kontakt byl až po půl roce datum. Ve zprávě neurol. Ambulance anonymizováno ze dne datum je uvedeno –„ včera ošetřen na traumatologii a DKC pro ebrietu (byl na rybách a vypil větší množství fernetu)“. Ze záznamu na PO anonymizováno obec – část obce, kde byl žalobce od datum do datum bylo zjištěno, že„ před třemi roky utrpěl žalobce úraz anonymizováno, opakovaně po 3 měsících reoperován, nasazen Tramadol, který užíval celý rok 3x20 kapek. Bez Tramadolu neklidný, pokračoval v užívání. Dávky zvyšoval. Bral až 6x200mg tbl. Před rokem poprvé vyhledal psychiatrickou ambulanci, během roku ambulance několikrát vystřídal. Na podzim zkusil abstinovat. Dostal epileptický záchvat. Také den před přijetím vynechal a opět skončil s epi záchvatem. V minulosti měl problém s alkoholem. Začal pít ve 14 letech, měli dvě restaurace. Během učebního oboru pil i 10 piv denně. Přestal před několika lety, kvůli depresím, které po alkoholu míval. Rychle pak přešel na Tramadol“.

27. Ze souhrnu chorobopisu – zprávy ošetřujícímu lékaři ze dne datum soud zjistil, že hospitalizace žalobce v PL obec probíhala ve dnech datum až datum,„ žalobce přiznává tříletý abúzus Tramadolu (předepisoval chirurg, později OL), přestal jej užívat asi před 2 týdny, po týdnu 1 x epi záchvat, byl hospitalizován od anonymizováno na neurologii. Dne anonymizováno oslavovali s přítelkyní, vypil asi 0,7 l vína, druhý den ráno z toho měl výčitky, byl trochu nervózní, soused mu nabídl ke zklidnění tbl Neurolu, za celý den snědl asi 10 tbl Neurolu, měl úzkost, nervozitu, šel na vyšetření na psych. pohotovost. Připouští pití alkoholu – v minulosti pivař, 1x záchytka, asi tři roky nepil, nyní dne 9. 11. vypil asi 0,7 l vína, drogy 3 roky abúzus opioidů – Tramadol – 1 balení roztoku/D, jiné drogy neguje. Měsíc v péči titul. příjmení pro závislost na opioidech. Po krátkém detoxikačním pobytu propuštěn proti radě lékaře. Nemá zájem o další léčbu závislosti v PLO. Uzavřeno s diagnózami – odeznělé delirium při intoxikaci alkoholem a benzodiazepiny, závislost na opioidech (Tramadolu), doporučení – nepodávat žádné opioidy (tramadol) !! Pozor na zneužívání benzodiazepinů!!“ 28. Svědek titul. jméno příjmení, titul, primář na oddělení léčby závislostí v anonymizováno obec a ambulantní lékař anonymizována dvě slova v obec, uvedl, že se s žalobcem setkal při výkonu obou těchto svých činností. K prvnímu kontaktu došlo dne datum, kdy se žalobce dostavil a sdělil, že byl odeslán k vyšetření titul. příjmení. Určitě to nebylo provedeno nějakou rozsáhlejší zprávou, neboť tato by se stala součástí zdravotní dokumentace, zřejmě to bylo nějakým stručným písemným doporučením. Při vyšetření byl zjištěn abuzus opioidů – Tramal a byla doporučena podpůrná terapie. K další návštěvě se žalobce dostavil za půl roku dne datum. Dne datum byl u žalobce diagnostikován toliko abuzus opioidů, nebyla ještě diagnostikována závislost, což u první návštěvy ani není vhodné. Kód abuzu opioidů je F11/1, kód závislosti je F11/2 a tento se v dokumentaci žalobce objevuje až dne datum, po opakovaných neúspěšných léčbách žalobce. Při prvé návštěvě dne datum bylo žalobci poskytnuto poučení o následcích nadměrného užívání léků s předpokladem, že není-li u pacienta ještě závislost, je schopen tyto pokyny dodržovat. Dále mu byla poskytnuta rovněž podpůrná léčba ke zlepšení spánku a zklidnění, byla mu předepsána antidepresiva. Množství Tramalu, které žalobce při vyšetření dne datum připouštěl, je uvedeno ve zdravotní dokumentaci žalobce –„ již dva roky bere jen předepsané dávky“.

29. Svědkyně titul. jméno příjmení, titul, lékařka anonymizována tři slova obec část obce, uvedla, že se s žalobcem setkala poprvé na tomto oddělení v r. rok, kdy zde byl hospitalizován, posléze s určitými přestávkami v období od r. rok až r. rok. Informace o žalobci vychází převážně z jeho zdravotní dokumentace. Žalobce se poprvé dostavil dne datum na doporučení titul. příjmení, který v doporučení uvedl, že pacient preferuje Tramal, má silné abstinenční stavy. Žalobce nepřišel přímo, ale přes internu, kde byl přijat dne datum po epileptickém záchvatu a po užití Tramalu. Svou závislost žalobce popisoval tak, že„ Tramal užívá už tři roky, užívá 200 mg, 3-4 tablety denně a co 3. a 4. den zvedne na 5-6 tablet. Nezvládal běžný život tak dobře, jako s pomocí Tramalu, byl schopen fungovat, nepociťoval zvláštní účinky, ale byl v pohodě, nic nebylo problémem. Tramal začal užívat po operaci anonymizována dvě slova po pracovním úrazu. Tramal nasadili traumatologové, když byl na operaci, potom ho psal ambulantně chirurg titul. příjmení ve své soukromé ambulanci. Poté chodil pro předpisy k praktické lékařce titul. příjmení“. Při první hospitalizaci byl u žalobce stanoven syndrom závislosti na opiátech, odvykací stav s křečemi. Tato závislost vzniká již velice brzo po nasazení Tramalu, ale také v závislosti na množství, které je užíváno. Přesnou dobu vzniku závislosti u žalobce určit nedokáže. Tělo si zvyká na dávku. Pokud je zvyšována dávka, zvykne si tělo na vyšší dávku, zvyká si postupně. V následujících vyšetřeních žalobce sdělil, že bral i 25 tablet denně. Při prvním pobytu byl žalobce nespokojený, požadoval, aby s ním pořád někdo mluvil, byl s ním. Vrchní sestra mu zdůraznila i jiné aktivity, které pacienti mohou činit, není zvyklý být sám, nemůže telefonovat ke zkrácení dlouhé chvíle, neví, co by tam dělal. Popsáno: unuděný, netrpělivý, nedostatečný denní program, ubíjející nuda. Hospitalizace byla ukončena následujícího dne na rozhodnutí pacienta proti radě lékaře, vyžadoval návykové léky na doma, atakoval zdravotníky slovy:„ Vy mne nutíte, abych si vzal Tramal, kde si je teď večer seženu“. Už dne datum byla nasazena léčba Metadonem, ale žalobce popisuje abtinenční potíže a začají se projevovat jeho charakteristiky chování,„ začínají prosakovat nacvičené dovednosti dotlačit lékaře k nadměrné preskripci, velmi podrobně pacienta poučuji a hovořím s ním v přítomnosti sester z důvodů svědků. Cítím enormní psychický nátlak a využití prostředků používaných na lékaře, výhrůžky, stížnosti, bude si na mne stěžovat“. Telefonovala titul. příjmení, která jí sdělila, že žalobce chodí pro krabičku Tramadolu týdně. Informovala titul. příjmení, že se snaží udržet substituci v adekvátní míře, že pacient vyhrožuje stížností, informovala ji, že žalobce podepsal informovaný souhlas, kde se zavazuje, že nebude užívat jiné návykové léky. Ve snaze žalobci pomoci přece jen zvýšili dávku Metadonu na 8 ml, tj. 40 mg, ale už to bylo varovné. Dne datum je žalobce opět nespokojen, slovně útočí na sestru, že s ním nechce mluvit, je nevstřícná, agresivní, nejsou schopny se mu přizpůsobit s ordinačními hodinami a dávkami Metadonu podle jeho potřeb. Naléhavost opírá o etický kodex pacienta. Sestrami opakovaně poučen, že jeho dávky je třeba řešit s lékařem. Je nespokojen, nechce čekat na lékaře. Dne datum svědkyně otevírá téma nátlakového chování na sestry, ale žalobce popírá, že by se takto choval, pouze má abstinenční potíže. Dne datum po podání Metadonu žalobce uvedl, že byl ráno akutně u titul příjmení a užil 800 mg Tramadolu přesto, že podepsal, že v době užívání Metadonu neužije jiné návykové látky. Dne datum telefonovala s titul. příjmení, zda žalobce byl pro Tramadol. Lékařka sdělila, že pro Tramadol přišla družka s tím, že je mu zle a lék potřebuje. titul příjmení žalobce říkal, že v metadonovém programu se mu nikdo nevěnuje, léčba neúčinkuje natolik, aby mohl přestat užívat Tramadol. Přišel opět dne datum, opět bral Tramadol 6 tablet denně od titul. příjmení. Poučila ho pečlivě v přítomnosti sester o podmínkách spolupráce, byl upozorněn, že nelze vyvíjet nátlakové strategie na sestry. Podepsal terapeutickou smlouvu a informovaný souhlas. Dne datum odesílali do laboratoře náhodně moč, v moči byl prokázán tramadol, metadon, nikotin, ostatní látky byly negativní. Na základě toho zjištění bylo nutné žalobce vyřadit z programu. Dne datum se žalobce pokusil o sebevraždu, uváděl, že ztratil práci, partnerku a zemřel mu kamarád. Nemá právo zasahovat do preskripce léků. Jsou jí však známy případy, kdy byly zruinovány ordinace lékařů v důsledku předepisování opitátů. Vše je výrazně ovlivněno zapojením osobnostních charakteristik pacienta, který je následně schopen dosáhnout svého, tedy preskripce požadovaného léku.

30. Svědek titul. jméno příjmení uvedl, že pracoval v traumatologickém centru od r. rok do loňského roku (číslo). S žalobcem se setkal poprvé asi v r. rok, pak průběžně opakovaně asi do r. rok. Žalobce byl doporučen titul. jméno s problémem se zápěstím. Nevybavuje si, zda v souvislosti s léčbou byl žalobci aplikován, či předepisován Tramal, Tramadol, když v ordinaci preferují spíše nesteroidní antirevmatika, ale vyloučit to nemůže. Pokud se ve zdravotní dokumentaci žalobce uvádí, že žalobci příjmení nasadil poprvé v září rok, zřejmě tomu tak bylo. Pravidelnější kontakt s žalobcem, v rámci kterého by se žalobce domáhal léků Tramal či Tramadol, si nevybavuje.

31. Svědek titul jméno příjmení, anonymizováno – anonymizováno na ulice poliklinice, uvedl, že léčil žalobce v letech rok rok, kdy ho k němu odeslala titul. příjmení se žádostí o léčení závislosti na Tramalu. K léčení ho doporučil, ale všechna léčení skončila neúspěchem, protože žalobce byl jako pacient neukázněný, délku léčby nikdy nedodržel, dostával se do konfliktu s ošetřujícím personálem. Další perioda léčení byla po více letech, v období rok, opět po léčení na anonymizováno, kde rovněž špatně spolupracoval. Dne datum žalobce vyšetřil poprvé a stanovil diagnózu - závislost na Tramalu. Diagnózu učinil na základě toho, že mu žalobce přiznal, že bere delší dobu Tramal, tehdy to bylo 4x 200 mg denně. Žalovaná ve svém doporučení ze dne datum závislost na Tramalu neuváděla. Úraz se žalobci stal v r. rok, po dvou letech byla operace anonymizována čtyři slova, v té době mu byl nasazen Tramal, který mu předepisovali lékaři ve anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizováno anonymizováno, tam se skutečně obracela pozornost žalobce, tam skutečně začal celý problém. To mu výslovně žalobce řekl při své návštěvě. Pokud jde o množství, které mu ve anonymizováno nemocnici bylo předepsáno, jednalo se o Tramal v podobě pevné i v kapkách 3x denně, pak v retardované formě až ve formě tablety 200 mg 4x denně. Dne datum byl žalobce na kontrole, tvrdil, že dávkování Tramalu snížil, odsouhlasil léčení na anonymizováno obec část obce Hospitalizace se neuskutečnila, protože přes pohotovostní službu byl žalobce odeslán do anonymizováno léčebny v obec, kde byl krátký detoxikační pobyt od anonymizováno do datum. Jednalo se o akutní stav, který byl hodnocen jako odeznělé delirium při intoxikaci alkoholem a benzodiazepiny, závislost na opioidech, tj. Tramadol. Žalobce se dostavil po hospitalizaci anonymizováno obec dne datum s matkou. V té době trvala jeho objednávka k hospitalizaci na anonymizováno. Neví, zda se uskutečnila. Žalobce byl nahlášen do specializované protialkoholní a protidrogové ambulance titul. příjmení, kde se již v minulosti léčil. Pak nastala velká pauza a objevil se až datum, krátce po propuštění z anonymizováno obec, kde opět nedokončil detoxikační a protidrogovou léčbu. Každé vyšetření žalobce nebo většina z nich byla ze strany žalobce doprovázena žádostí o napsání Tramalu s podtextem, že by mohl dostat zase někdy záchvat, nebo stav, který vede k sebevražedným myšlenkám. Bylo to od počátku, prakticky při každé kontrole. Závislost na Tramalu vzniká v období několika týdnů, při pravidelném užívání v průběhu jednoho měsíce může vzniknout závislost. Běžnou dávku 3x denně, která mu byla dávána, si podle jeho názoru sám žalobce zvyšoval, na každého lékaře ve svém okolí naléhal, ať mu tento lék předepíše. Tento závěr o naléhání žalobce na lékaře učinil na základě vlastních zkušeností se žalobcem při jejich setkání. Lékař by měl zpravidla přejít na jiné metody, analgetika, která nevyvolávají závislost, nebo zvažovat konzultaci s odborníkem pro léčbu bolesti.

32. Svědkyně titul. jméno příjmení, anonymizováno 7 slov, uvedla, že byla lékařem žalobce. Asi před anonymizováno lety (možná i více) od ní žalobce odešel k titul. příjmení. Na anonymizována dvě slova u žalobce si nepamatuje. Žalobci někdy předepisovala Tramal kapky. Důvod, pro který začala Tramal předepisovat, si nepamatuje. Žalobce měl tento lék doporučen od odborného lékaře a proto v jeho předepisování pokračovala. Jak dlouho mu Tramal předepisovala neví. Lék mu předepisovala po jedné lahvičce, asi co 14 dní, možná potom později i častěji - co týden, neví. Nepamatuje si důvod, pro který Tramal předepisovala, asi proto, že měl žalobce bolesti. Žalobce odešel z její ordinace, neboť mu odmítla Tramal předepisovat, jedná o návykovou látku, mohla by mít problémy s pojišťovnami.

33. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne datum soud zjistil, že titul. příjmení při podání vysvětlení na Policii ČR uvedla, že byla praktickou lékařkou žalobce, registroval se u ní někdy v období roku rok.

34. Ze znaleckého posudku anonymizována tři slova v obec soud zjistil, že žalobce trpí duševní poruchou F11.2, MKN-10, tj. poruchy vyvolané požíváním opioidů – syndrom závislosti, v současnosti užívá látku (aktivní závislosti). Závislost na opioidech (tramadolu) se u něj rozvinula v.s. (pravděpodobně) dříve, než se stal pacientem titul. příjmení (dle údajů ze zdravotní dokumentace anonymizováno obec) a nejpozději v únoru rok začal současně navštěvovat dva lékaře (titul. příjmení a nově také titul. příjmení), od kterých si nechal předepisovat Tramal (tramadol), aniž by je informoval o tom, že si tento lék nechává předepisovat současně i od jiného lékaře. Kromě syndromu závislosti na opioidech žalobce vykazuje rigiditu charakteru, která však není duševní poruchou, ale jedná se o inherentní součást jeho osobnosti. Dále trpí celou řadou fyzických (pocení, epileptické záchvaty) a psychických symptomů (deprese, úzkost, nervozita, nespavost, zvýraznění obsedantně-kompulzivních symptomů, nesoustředěnost, poruchy paměti, poruchy vyjadřování, v delším horizontu společenské stažení, narušení vztahů, přetrvávající deprese, suicidální pokusy, paranoidní /schizoformní/ stavy, emoční a povahové změny – dráždivost, impulzivita, zvýraznění rysů emoční nestability a osobnostních rysů), které lze všechny přičíst dlouhodobému užívání opioidů a závislosti na nich. Závislost obecně, a tedy i závislost na opioidech, je multifaktoriální chronická relabující duševní porucha (porucha centrálního nervového systému), u které nenacházíme jasné, dominantní etiologické faktory, spíše velké množství faktorů genetických a psychosociálních, které zvyšují riziko závislosti. I v případě žalobce byl stav závislosti (závislosti na opioidech) vyvolán bezpochyby více příčinami, a nelze s jistotou říci, která převažuje. Úraz a následnou chronickou bolest je možno považovat za podmínku, bez které by k závislosti na opioidech zřejmě nedošlo. Dále mohla k rozvoji závislosti přispět dostupnost předepisovaných léků spolu s manipulativním chováním žalobce se snahou maximalizovat přístup k opioidům, premorbidně adiktivně disponovoaná osobnost žalobce spolu s citovou deprivací a narušeným sebepojetím, maladaptivní způsob zvládání chronické bolesti a limitovaná spolupráce v odvykací léčbě. Žalobce netrpí žádnou duševní poruchou, kterou by šlo považovat samu o sobě za jasný prekurzor k rozvinuté závislosti. Syndrom závislosti na opioidech je multifaktoriální chronická (trvalá) relabující duševní porucha (viz shora), mohou se v ní střídat období úplné abstinence, období abstinence při substitučním režimu (užívání substitučních léků, např. Subutex, Subuxone, Metadon) a období aktivního úžívání. U žalobce by jeho stav klinicky hodnotili jako syndrom závislosti na opioidech, kdy v současnosti užívá látku, tedy je ve stavu aktivní závislosti, v minulosti se u něj vyskytovala ale i krátká období, kdy abstinoval při substitučním režimu. Ovlivnit přechodně schopnost právně jednat může klinicky závažná intoxikace nebo těžký odvykací stav opioidů, ale to pouze na dobu trvání těchto přechodných stavů. Samotný syndrom závislosti na opioidech neovlivňuje schopnost právně jednat.„ Závislost na lékařce“, na kterou žalobce opakovaně odkazuje, není duševní porucha, ani přechodná. Jeho„ závislost na lékařce“ hodnotí jako pseudozdůvodňování užívání návykové látky a současně jako racionální účelové jednání jedince, jak si zajistit návykovou látku, která neovlivňuje schopnost žalobce právně jednat.

35. Z výslechu znalce soud zjistil, že k závěru, že závislost na opioidech, konkrétně Tramadolu, se u žalobce rozvinula pravděpodobně dříve, než se stal pacientem titul. příjmení, dospěli na základě poskytnutých podkladů, zejména zdravotnické dokumentace žalobce, ve které je toto konstatováno již psychiatry, kteří žalobce měli v péči v roce, kdy se začal u titul. příjmení léčit. Rovněž to uvádí i žalobce ve vyšetřeních těchto psychiatrů (např. titul. příjmení), rovněž tak usuzovali ze skutečnosti, že ošetřující lékař titul. příjmení ukončil léčbu žalobce v okamžiku, kdy zjistil, že žalobce získává lék Tramadol i od jiného lékaře, konkrétně titul. příjmení. To, že pacient se snaží získávat návykové léky od několika lékařů současně, je jedním z typických projevů závislosti na těchto lécích. Tým znaleckého ústavu byl seznámen se skutečnostmi týkajícími se množství předepisovaného léku, rovněž se závěry znalce titul. příjmení. Ve znaleckém posudku uvedli, že překračování množství preskripovaného léku se týkalo preskripce titul. příjmení, což plyne i ze znaleckého posudku titul. příjmení, resp. posudku vypracovaného oborovou komisí České lékařské komory. Vznik závislosti nelze spojovat s jedním konkrétním okamžikem. Není to typ zdravotní poruchy, jako je třeba úraz, zlomenina, ke kterému dochází v určitém okamžiku. Je to porucha, která se rozvíjí v určitém období, nikoli v jednom konkrétním okamžiku, který se dá přesně stanovit. Za toto období, kdy podle znalce došlo ke vzniku závislosti, považují období před zahájením léčby pacienta titul. příjmení. Skutečnost, že titul. příjmení žalobci předepisovala vyšší než obvyklé maximálně stanovené dávky, se s touto odpovědí nevylučuje, naopak je to projevem již rozvinuté závislosti, neboť závislost na tomto typu léku může vzniknout i při nižších dávkách než jsou ty hraniční a současně vyžadování vyšších dávek je jedním z projevů zvýšené tolerance vůči účinkům léků, a to i jedním z diagnostických příznaků závislosti již rozvinuté. U žalobce došlo k ustálení jeho zdravotního stavu, tedy v podobě vzniku jeho duševní poruchy, tj. závislosti, před zahájením léčby žalobce titul. příjmení. Závěr o tom, že závislost žalobce existovala ještě před tím, než žalobce začala léčit titul. příjmení, učinili z pokladů, které jim byly k dispozici, v nichž žalobce připouští závislost na Tramalu ještě předtím, než se stal pacientem titul. příjmení, kdy během hospitalizace v anonymizováno obec v listopadu rok přiznává 3letý abúzus Tramadolu (písemný záznam titul. Chvíli z této hospitalizace). Ještě dříve, konkrétně ve vyšetření titul. Chvíli, kterého pacient navštívil poprvé datum, a v dalších zprávách v dalších hospitalizacích, se opakovaně objevuje tato informace, že se jednalo o několikaletý abúzus Tramalu ještě před zahájením léčby u titul. příjmení. Nadměrná preskripce se týkala titul. příjmení, předepisování Tramalu začalo výrazně dříve než v roce rok, jednak chirurgií, o čemž nemusí existovat záznam ze strany pojišťovny a posléze titul. příjmení již v září rok. K rozvoji závislosti nemusí docházet jen při užívání nadměrných dávek Tramadolu.“ Pokud uvedl, že Tramal byl nasazen v září rok již chirurgem titul. příjmení, a informace o délce závislosti na Tramalu se objevuje opakovaně nejen v dokumentaci titul. Chvíli z roku rok, jsou to tedy ty 3 roky uváděné přímo žalobcem, ale i v dalších zprávách z pozdějších hospitalizací, resp. ambulantních léčeb i od jiných lékařů. Ve zdravotnické dokumentaci žalobce se objevuje i jiný údaj, které měl sdělit žalobce o okamžiku, kdy vznikla jeho závislost na Tramalu, když žalobce opakovaně uvádí léčbu u paní titul. příjmení. Předepisování léku ve formě retardovaných tablet, které zpomalí řízeným uvolňováním účinné látky, hodnotí jako projev zodpovědného hodnocení situace pacienta ze strany ošetřující lékařky, a to v tom smyslu, že pokud se jedná o pacienta, který je závislý na Tramadolu, jedná se o doporučení hodný postup, neboť ta předchozí forma (kapky), jsou považovány z hlediska závislosti za rizikovější než retardovaná forma. U žalobce se nejedná (ve smyslu medicínské diagnózy) o závislost na osobě, resp. na konkrétní osobě titul. příjmení. Přirovnal by to k závislosti, která se často vyskytuje u závislých osob na dodavateli návykové látky, kterým může být kdokoliv, nikoli konkrétní osoba. Jakási obava se samozřejmě může u závislých osob vyskytovat a vede většinou k tomu, že ten, kdo se obává, že nebude mít další přísun návykové látky, učiní nějakou změnu, může se snažit najít někoho jiného, jako zdroj přísunu návykové látky. Nedomnívá se, že titul. příjmení svým jednáním, tj. nadměrným předepisováním léku, mohla ovlivnit schopnost (úsudek) žalobce podat na ni žalobu s ohledem na jeho duševní poruchu.

36. Zjištění učiněná z potvrzení lékárny příjmení jméno ze dne datum, z emailu titul jméno příjmení ze dne datum, z příbalové informace pro uživatele, považoval krajský soud za nadbytečná s ohledem na zjištění ohledně jednání žalované, učiněná z jiných důkazů. Zjištění z propouštěcí zprávy anonymizována dvě slova obec ze dne datum považuje krajský soud za nadbytečné, neboť mělo prokázat nespornou skutečnost, že žalobce utrpěl pracovní úraz. Z výslechu svědkyně titul. jméno příjmení krajský soud neučinil žádné právně významné zjištění. Za nadbytečné s ohledem na předmět řízení považoval krajský soud rovněž důkazy prokazující příčinu vzniku epileptických záchvatů žalobce (záznamy o výjezdu LSPP) a rovněž doplnění znaleckých posudků titul. anonymizováno jméno příjmení, titul anonymizováno. a titul. titul jméno příjmení, titul.

37. Takto provedené dokazování považoval soud za zcela postačující pro zjištění skutkového stavu významného pro právní posouzení věci. Jelikož se znalec přiléhavým a zcela přesvědčivým způsobem vypořádal se všemi námitkami žalobce, neměl krajský soud důvod provádět další dokazování revizním znaleckým posudkem. Nepovažoval rovněž na nezbytné učinit dotaz na SÚKL a zdravotní pojišťovna anonymizována dvě slova, jak navrhoval žalobce, a to s ohledem na to, že pokud u žalobce vznikla závislost na tomto léku, a pokud si jej opatřoval různými možnými způsoby, jak bylo prokázáno provedeným dokazováním, je logické, všechny tyto případy nemohou být zachyceny v záznamech zdravotní pojišťovny, či v SÚKL, přičemž ani tvrzení o tíživé finanční situaci žalobce na možnosti opatřit si tento lék jiným způsobem na tomto závěru nemůže nic změnit.

38. Krajský soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce v březnu rok utrpěl pracovní úraz anonymizována dvě slova, podstoupil opakované operace anonymizována dvě slova, k tišení bolesti byly žalobci předepisovány analgetika obsahující účinnou látku tramadoli hydrochloridum (Tramal, Tramadol). Tento lék nasadili traumatologové, když byl žalobce na operaci, poté titul. příjmení ve své soukromé ambulanci a následně obvodní lékařka. V době úrazu v březnu rok byl žalobce veden v evidenci titul. příjmení, která byla jeho praktickou lékařkou již během dorosteneckého věku. Dne datum titul. příjmení zaznamenala ve zdravotní dokumentaci žalobce, že„ žalobce dochází k žalované v místě bydliště pro Tralgit (opakovaně)“. Záznamy jsou titul. příjmení vedeny do datum, kdy je uvedena poslední poznámka – užívá Tramal. Tramal byl titul příjmení žalobci předepsán dne datum, dne datum a dne datum, tedy ještě předtím, než se dne datum u ní registroval jako pacient. Ve zdravotní dokumentaci žalobce vedené titul. příjmení jsou prvotní poznámky ohledně žalobce od datum – léky Tramal, Tralgit, následně dne datum – špatně spí, nervozita. Od datum jsou již uváděny pravidelné záznamy ohledně zdravotního stavu žalobce včetně preskripce léků. Dne datum je uvedena poznámka titul. příjmení„ závislost“. Již v roce rok předepsala titul. příjmení žalobci 2x Tramal, a to ve dnech datum a datum. V roce rok byl titul. příjmení předepsán žalobci příjmení dne datum, poté dochází v podstatě k pravidelné preskripci léku (Tramal, Tramal retard, Tralgit) v rozmezí 7 až 10 dnů, přičemž v průběhu tohoto roku předepsali předmětný lék žalobci rovněž jiní lékaři než titul. příjmení nejméně v 18 případech. Denní dávka Tramalu předepisovaná titul. příjmení žalobci byla několikanásobně překročena. Už v době, kdy si titul. příjmení žalobce převzala, se u žalobce vyvíjela závislost na Tramalu. Tuto závislost ovlivnily nepříznivé osobnostní faktory žalobce a jeho způsob přístupu k léčbě. Postup titul. příjmení, která žalobci předepisovala nadměrné množství Tramalu, byl odborným posudkem, vypracovaným oborovou komisí VR ČLK ze dne datum, hodnocen jako non lege artis. titul. příjmení odeslala žalobce do psychiatricko porady, kam se žalobce dostavil poprvé dne datum. Tehdy byl u žalobce diagnostikován toliko abuzus opioidů, nebyla ještě diagnostikována závislost, což u první návštěvy ani není vhodné. Kód abuzu opioidů je F11/1, kód závislosti je F11/2 a tento se v dokumentaci žalobce objevuje až dne datum, po opakovaných neúspěšných léčbách žalobce. Ve dnech datum až datum byl žalobce hospitalizován v anonymizováno obec a„ přiznává tříletý abúzus Tramadolu (předepisoval chirurg, později OL)“. Dne datum byl žalobce na doporučení titul. příjmení poprvé hospitalizován na psychiatrickém oddělení anonymizována dvě slova obec, posléze s určitými přestávkami v období od r. rok až r. rok, žalobce bylo nutné vyřadit z programu, nerespektoval pokyny a doporučení, byl nespokojený, dopouštěl se nátlakového chování vůči sestrám. Na ulice poliklinice se žalobce léčil v letech rok rok, kdy ho zde odeslala titul. příjmení s žádostí o léčení závislosti na Tramalu. K léčení byl titul. jméno příjmení doporučen, ale všechna léčení skončila neúspěchem, protože žalobce byl jako pacient neukázněný, délku léčby nikdy nedodržel, dostával se do konfliktu s ošetřujícím personálem, Další perioda léčení byla po více letech v období rok, opět po léčení ve Fakultní nemocnici, kde rovněž špatně spolupracoval. Dne datum titul. příjmení žalobce vyšetřil poprvé a stanovil diagnózu - závislost na Tramalu. Žalobce trpí duševní poruchou F11.2, MKN-10, tj. poruchy vyvolavé požíváním opioidů – syndrom závislosti, v současnosti užívá látku (aktivní závislosti). Závislost na opioidech (tramadolu) se u něj rozvinula v.s. (pravděpodobně) dříve, než se stal pacientem titul. příjmení. U žalobce došlo k ustálení jeho zdravotního stavu v podobě vzniku jeho duševní poruchy, tj. závislosti, před zahájením léčby žalobce u titul. příjmení. I v případě žalobce byl stav závislosti (závislosti na opioidech) vyvolán bezpochyby více příčinami, a nelze s jistotou říci, která převažuje. Úraz a následnou chronickou bolest je možno považovat za podmínku, bez které by k závislosti na opioidech zřejmě nedošlo. Dále mohla k rozvoji závislosti přispět dostupnost předepisovaných léků spolu s manipulativním chováním žalobce se snahou maximalizovat přístup k opioidům, premorbidně adiktivně disponovaná osobnost žalobce spolu s citovou deprivací a narušeným sebepojetím, maladaptivní způsob zvládání chronické bolesti a limitovaná spolupráce v odvykací léčbě. Žalobce netrpí žádnou duševní poruchou, kterou by šlo považovat samu o sobě za jasný prekurzor k rozvinuté závislosti. Žalobce i v současnosti užívá látku, je tedy ve stavu aktivní závislosti, v minulosti se u něj vyskytovala ale i krátká období, kdy abstinoval při substitučním režimu. Samotný syndrom závislosti na opioidech neovlivňuje schopnost právně jednat.„ Závislost na lékařce“, není duševní porucha, ani přechodná, jedná se o pseudozdůvodňování užívání návykové látk a současně racionální účelové jednání jedince, jak si zajistit návykovou látku, závislosti, která se často vyskytuje u závislých osob na dodavateli návykové látky, kterým může být kdokoliv, nikoli konkrétní osoba, tato„ závislost na lékařce“ neovlivňuje schopnost žalobce právně jednat. titul. příjmení svým jednáním, tj. nadměrným předepisováním léku Tramadol (Tramal), nemohla ovlivnit schopnost (úsudek) žalobce podat na ni žalobu s ohledem na jeho duševní poruchu.

39. Jelikož k tvrzenému neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobce mělo dojít jednáním titul. příjmení a tyto následky měly u žalobce vzniknout ještě před účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., krajský soud posoudil dle ust. § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. nároky žalobce v souladu s ust. § 11 a 13 zák. č. 40/64 Sb. (dále jen obč. zák.), dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

40. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do osobnosti fyzické osoby podle § 13 o. z. musí být splněny současně tyto hmotněprávní podmínky a) existence zásahu, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu, spočívající buď v porušení či jen v ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální jednotě, b) neoprávněnost (protiprávnost) tohoto zásahu a c) existence příčinné souvislosti mezi a) a b).

41. Neoprávněným zásahem je takový zásah do osobnosti fyzické osoby, který je v rozporu s objektivním právem. V daném případě krajský soud dospěl k závěru, že titul. příjmení se vůči žalobci dopustila jednání, které je v rozporu s právními předpisy, které lze označit za jednání v rozporu s pravidly vědy a uznávanými medicínskými postupy, neboť to byla právě ona, která žalobci předepisovala Tramal, a to v množství, které několikanásobně překračovalo doporučenou denní dávku, a činila tak po celou dobu, kdy byl žalobce u ní registrován jako její pacient. Takové jednání lze bezesporu označit za jednání v rozporu s právními předpisy (tedy za protiprávní). Konkrétně se žalovaná provinila tím, že proti své povinnosti stanovené v § 9 odst. 2 písm. a) zák. č. 220/1991 Sb., v platném znění, předepisovala žalobci, který byl jejím pacientem, k tišení bolesti, v souvislosti s pracovním úrazem anonymizována dvě slova, který utrpěl v březnu rok, léky obsahující tramadol hydrochlorid v nepřípustně nadměrném množství a informování pacienta o možné závislosti neuvedla v jeho zdravotní dokumentaci (zjištěno z rozhodnutí Čestné rady Okresního sdružení ČLK ze dne datum, ze shrnutí odborného posudku vědecké rady ČLK ze dne datum, ze znaleckého posudku titul příjmení).

42. Závislost na opioidech (tramadolu) se u žalobce rozvinula dříve, než se stal pacientem titul. příjmení. Žalobci byl Tramal předepisován již od září rok, ještě před tím než se stal pacientem titul. příjmení, a to při převážné většině návštěv žalobce u lékařů, de facto kontinuálně. Žalobce se domáhal preskripce tohoto léku, navštěvoval současně dva lékaře (nesporně na přelomu roku rok a rok), kteří mu tento lék předepisovali, aniž by je o tom informoval. Žalobce sám připouští závislost na Tramalu ještě před tím, než se stal pacientem titul. příjmení (během pobytu v anonymizováno obec v listopadu rok žalobce přiznává tříletý abúzus Tramadolu). U žalobce došlo k ustálení jeho zdravotního stavu, tedy v podobě vzniku jeho duševní poruchy, tj. závislosti, před zahájením léčby žalobce u titul. příjmení.

43. Krajský soud dospěl k závěru, že byly splněny předpoklady vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do osobnosti fyzické osoby podle § 13 obč. zák., a to a) existence zásahu, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu, spočívající buď v porušení či jen v ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální jednotě, b) neoprávněnost (protiprávnost) tohoto zásahu a c) existence příčinné souvislosti mezi a) a b). titul. příjmení při léčbě žalobce nepostupovala lege artis, čímž porušila jí stanovenou povinnost v čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, § 11 odst. 1 a § 55 odst. 1 zák. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Ačkoliv si titul. příjmení vznik závislosti žalobce na Tramalu uvědomovala a činila současně kroky k tomu, aby se žalobce pobrobil odvykací léčbě této závislosti, přesto nadále pokračovala v preskripci tohoto léku v nadměrném množství. Lze rovněž uzavřít, že následky tvrzené žalobcem v osobnostních právech jsou v příčinné souvislosti s jednáním titul. příjmení.

44. Krajský soud se dále zabýval vznesenou námitkou promlčení, která byla vznesena v podání ze dne 4. 6. 2015 (č. l. 175) a následně v podání ze dne 20. 8. 2018 (čl. 472).

45. Právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích podle § 13 odst. 2 obč. zák. se promlčuje, a to v obecné tříleté promlcení době podle § 101 obč. zák.

46. V rozhodnutí dovolacího soudu v této věci je uvedeno, že pro posouzení věci je zásadní stanovení počátku běhu tříleté promlčecí doby s tím, že bude nezbytné zkoumat, kdy se u žalobce projevily následky non lege artis postupu žalované, tj. následky spojované se závislostí na léku Tramal, respektive následky vyvolané nadužíváním tohoto léku, kdy se jeho zdravotní stav stabilizoval (ustálil) a kdy zároveň měl žalobce vědomost (měl objektivně informace k takové vědomosti), že non lege artis postup žalované a újma jemu vzniklá je ve vztahu příčiny a následku. Odvolací soud pak ve svém rozhodnutí uložil soudu I. stupně, aby se zabýval posouzením toho, zda stav, v němž se žalobce po dobu podávání léku Tramal titul. příjmení nacházel, mu bránil v racionální úvaze o možnosti řešit věc soudní cestou, ať již z objektivních zdravotních důvodů, tak z důvodů případné subjektivní závislosti na titul. příjmení jako osobě, která mu lék Tramal předepisovala.

47. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR, počátek subjektivní promlčecí doby znamená okamžik, kdy poškozený prokazatelně nabyl vědomost o tom, že na jeho úkor došlo ke škodě, k újmě určitého druhu a rozsahu tak, aby žalobu mohl uplatnit u soudu a současně vědomost o tom, kdo za ni odpovídá. Není rozhodující, kdy se poškozený dozví o tom, jaká konkrétní chyba lékaře zapříčinila vznik škody, stačí vědomost poškozeného, že zákrok lékaře byl příčinou poškození jeho zdraví (srovnej rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 2891/2007, 25 Cdo 4670/2007, 25 Cdo 2968/2001, rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 834/2015). Pro počátek běhu subjektivní prolmčecí doby je významné, kdy žalobce nabyl vědomost o negativních účincích léku Tramal vůči své osobnosti, tedy že se stal závislým na léku Tramal. Tuto vědomost dle krajského soudu žalobce nabyl již v roce rok, popř. v roce rok, kdy mu byla diagnostikována závislost na opioidech, žalobce si byl své závislosti vědom, sám se chtěl léčit, byl titul. příjmení v roce rok odeslán na psychiatricko ambulanci, kam se dostavil, při vyšetření byl zjištěn abuzus opiodidů – Tramal, byla mu doporučena podpůrná terapie a poskytnuto poučení o následcích nadměrného užívání léků. Sám žalobce během své hospitalizace v anonymizováno obec ve dnech datum až datum přiznává tříletý abuzus Tramalu. Žalobce měl v té době rovněž objektivní vědomost o tom, že je to právě titul. příjmení, která mu předepisuje nadměrné množství léku Tramal, na který mu vznikla (již dříve) závislost. Žalobce s ohledem na okolnosti léčby své závislosti a s ohledem na veškeré informace, které mu již v té době byly poskytnuty lékaři v rámci léčby jeho závislosti, nabyl vědomost o negativních účincích léku Tramal na jeho zdraví, tedy že nastal onen škodlivý následek (vznik závislosti). Dle názoru krajského soudu, již v roce 2004, nejpozději v roce 2005, si žalobce mohl učinil úsudek o osobě konkrétního škůdce (titul. příjmení) a již tehdy se mohl s žalobou směřující vůči titul. příjmení obrátit na soud, přičemž konec tříleté promlčecí doby by připadl na rok 2007, nejpozději v roce 2008. Pokud tak žalobce učinil až žalobou podanou u soudu dne datum, rozšířenou následně ve dnech datum rok a datum, učinil tak výrazně po uplynutí této zákonem stanovené lhůty. Krajský soud proto námitku promlčení považuje za důvodnou.

48. Krajský soud dospěl k závěru, že není na místě aplikce ustanovení § 113 obč. zák., protože nejsou splněny předpoklady pro aplikaci tohoto ustanovení. Samotný syndrom závislosti žalobce na opioidech neovlivňuje schopnost právně jednat. Žalobce nebyl a není osobou, která by musela mít zákonného zástupce, a proto nedošlo k posunu počátku subjektivní promlčecí doby k uplatnění nároku (srovnej rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 3515/2015). Bylo prokázáno, že titul. příjmení svým jednáním, tj. nadměrným předepisováním léku Tramadol (Tramal), nemohla ovlivnit schopnost (úsudek) žalobce podat na ni žalobu s ohledem na jeho duševní poruchu.

49. Krajský soud se zabýval také tím, zda vznesená námitka promlčení zásadně dobrým mravům odporuje či nikoliv.

50. Mohou nastat situace, kdy uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jim uplatňovaného práva a důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srovnej nález Ústavního soudu ČR pod sp. zn . ÚS 643/04 ze dne 6. 9. 2005). Ústavní soud ve svém rozhodnutí (srovnej nález Ústavního soudu ČR sp. zn . ÚS 635/2009 ze dne 31. 8. 2010) zdůraznil, že nemíní zpochybňovat právní závěr učiněný NS ČR v rozhodnutí velkého senátu ze dne 12. 11. 2008. Nicméně má však za to, že v soudních rozhodnutích zahájených před tímto rozhodnutím, respektive před publikací rozsudku Vrchního soudu v Olomouci (R 4/2008) ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, by měly obecné soudy otázku promlčení nárokovaného práva na náhradu nemajetkové újmy podle ust. § 13 obč. zák. posuzovat případ od případu velmi citlivě a měly by věnovat zvýšenou pozornost otázce, zda vznesení námitky promlčení neodporuje dobrým mravům. Ústavní soud považuje za samozřejmé a určující pro nalézání práva, že vždy je nezbytné vycházet z individuálních okolností každého jednotlivého případu, které jsou založeny na skutkových zjištěních. Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být značně komplikované a netypické. To však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité, přičemž v rovině práva podústavního je nutné za účelem dodržení shora uvedených principů posuzovat individuální okolnosti daného případu též prizmatem kogentního ust. § 3 odst. 1 obč. zák.

51. Rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 3170/2009 zdůrazňuje, že v řízeních zahájených před publikací rozsudku Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 1 Co 63/03 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4/ 2008, by měly obecné soudy otázku promlčení nárokovaného práva na náhradu nemajetkové újmy podle ust. § 13 obč. zák. posuzovat případ od případu velmi citlivě a měly by věnovat zvýšenou pozornost otázce, zda vznesení námitky promlčení neodporuje dobrým mravům. Zásada souladu výkonu práv s dobrými mravy představuje významný korektiv, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti. Pojem dobré mravy nelze vykládat pouze jako soubor pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat preater legem (jednání povolené) či contra legem (jednání zakázané), pokud jde o reprobaci jednání příčícího se dobrým mravům.

52. V daném případě byla žaloba podána u soudu datum, když následně žalobce svou žalobu rozšířil ve dnech anonymizováno rok a datum. Žalobce tak učinil výrazně po uplynutí zákonem stanovené tříleté promlčecí doby, která dle názoru krajského soudu započala běžet v roce nejpozději v roce rok a skončila tak v roce rok, tedy dlouho po tvrzeném zásahu titul. příjmení do jeho osobnostních práv, a to v době, kdy již v judikatuře existovala rozhodnutí soudu, která uznala promlčitelnost nároku na náhradu nemajetkové újmy dle § 13 obč. zák. Při svých úvahách krajský soud rovněž vyhodnotil, zda uplatnění námitky promlčení by bylo výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem. V daném případě však žalobci nic nebránilo v tom, aby svůj nárok vůči žalované uplatnil v zákonem stanovené lhůtě. Uplatnění námitky promlčení ze strany žalované nebylo šikanózní, žalovaná nejednala s úmyslem žalobce námitkou promlčení poškodit (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 450/2020 ze dne 28. 4. 2020). Námitku promlčení krajský soud neshledává v rozporu s dobrými mravy, a to ani s ohledem na prokázané okolnosti případu.

53. Výrok o nákladech řízení je dán dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalované byly se svým procesním stanoviskem zcela úspěšné a byly jim přiznány náklady řízení v plném rozsahu. Nelze však přehlédnout, že pokud jde o náklady řízení před soudem prvního stupně předtím, než jeho rozsudek byl zrušen odvolacím soudem, a náklady řízení za v pořadí prvé odvolací řízení, pak těchto nákladů se původní žalovaná výslovně vzdala (viz č. l. 323). Pokud zástupce žalovaných uváděl, že vzdání se nákladů řízení bylo učiněno za situace, kdy řízení mělo být skončeno, krajský soud uvádí, že takto nelze vzdání se práva na náhradu nákladů řízení, které bylo zástupcem žalovaných učiněno výslovně, podmiňovat.

54. Žalované požadovaly náklady řízení dle vyúčtování v podání ze dne datum (čl. 752), když jiných než takto účtovaných nákladů řízení se výslovně vzdaly.

55. S ohledem na uvedené nebyla žalovaným náhrada nákladů řízení přiznána za úkony – 1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání ve věci samé ze dne datum, 3. podání ze dne datum, 4. podání ze dne datum, 5. podání ze dne datum, 6., 7. účast u jednání dne datum, přesahující dvě hodiny, 8., 9. účast u jednání dne datum, přesahující dvě hodiny, 10., 11. účast u jednání dne datum, přesahující dvě hodiny, 12., 13. účast u jednání dne datum, přesahující dvě hodiny, 14. účast u jednání dne datum, k tomu náležející režijní paušály, cestovné autem k jednání Vrchního soudu v Olomouci dne datum, spolu s 21% DPH.

56. Výše odměny za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 4 písm. a) a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/96 Sb. činí částka, a to až do právní moci usnesení krajského soudu ze dne 17. 9. 2019, č. j. 23 C 88/2012-546, kterým bylo rozhodnuto o tom, že v řízení bude pokračováno s 1. žalovanou jméno příjmení, datum narození a 2. žalovanou jméno příjmení, datum narození na straně žalovaných na místo původní žalované titul. jméno příjmení. Za následující úkony právní služby činí odměna podle § 9 odst. 4 písm. a), § 12 odst. 4 a § 7 bod 5 vyhlášky částka.

57. Žalovaným byla přiznána náhrada nákladů řízení, a to odměna za úkon právní služby za 1. účast u jednání krajského soudu dne datum ve výši částka a 2., 3. za účast u jednání krajského soudu dne datum (přesahující dvě hodiny) rovněž ve výši částka za jeden úkon právní služby, celkem částka. Ačkoliv žalované mohly požadovat odměnu za jeden úkon právní služby ve výši částka, pak těchto nákladů řízení se nad částku částka za jeden úkon výslovně vzdaly (viz č. l. 752). Žalovaným tak byla přiznána odměna za tři úkony právní služby po částka, tři režijní paušály o částka za tyto úkony právní služby, to vše zvýšeno o částka představující o 21% DPH, celkem částka. Tuto částku je žalobce povinen zaplatit žalovaným do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), k rukám jejich zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

58. Krajský soud na straně žalobce neshledal důvody pro aplikaci ust. § 150 o. s. ř., když toliko skutečnost, že žalobci bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a jeho majetkové poměry jsou nepříznivé, nemůže být důvodem k tomu, aby procesně úspěšným žalovaným bylo právo na náhradu nákladů řízení odepřeno. Tyto důvody krajský soud neshledal ani v konkrétních okolnostech případu.

59. Výrok o nákladech řízení vzniklých státu je dán dle ust. § 148 o. s. ř. Jelikož žalobce splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, nebyla mu uložena povinnost uhradit státu vzniklé náklady řízení. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Vrchnímu soudu v Olomouci, písemně, trojmo. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.