25 A 30/2025

Rubrum

č. j. 25 A 30/2025 – 21 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci žalobce: L. Ř. proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 2771/117, 702 00 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 4. 2025, č. j. MSK 38660/2025, ve věci záznamu bodů v registru řidičů takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 27. 6. 2025 domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, (dále jen „žalovaný“), ze dne 7. 4. 2025, č.j. MSK 38660/2025, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 13. 1. 2025, č.j. SMO/020806/25/DSČ/LipK-BS, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti provedení záznamu bodů v registru řidičů, (dále jen „napadené rozhodnutí“).

2. Žalobce v podané žalobě namítal, že žalovaný se nevypořádal s argumentací žalobce uvedenou v námitkách při posuzování jednotlivých přestupků a bodů za ně udělených. V Shodu s prvopisem potvrzuje 2 25 A 30/2025 napadeném rozhodnutí dle názoru žalobce chybí jakékoliv správní uvážení a není z něj zřejmé, jakým způsobem žalovaný hodnotí podklady k rozhodnutí.

3. Žalobce uvedl, že z příkazového bloku 0067028 je zřejmé, že byl tímto příkazovým blokem uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu dle § 125 odst. 1 písm. f) bod 1. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“). Tímto příkazovým blokem mu byla uložena pokuta ve výši 2 500 Kč za to, že jako řidič vozidla SPZ X držel za jízdy v ruce mobilní telefon. Žalobce vytkl žalovanému, že neprovedl důkaz spočívající v záznamu z GPS, z něhož mělo vyplynout, že se žalobce v době spáchání přestupku nenacházel na místě činu. Žalovaný k tomuto nepřihlédl a pouze „bez jakéhokoliv správního uvážení“ cituje judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) týkající se nutnosti důsledného odlišování mezi řízením o přestupku na straně jedné a řízením o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů na straně druhé.

4. Žalobce dále uvedl, že z oznámení o uložení pokuty příkazem na místě č. j. KRPT-234527- 2/PŘ-2024-070414 vyplývá, že se dne 8. 9. 2024 v 15:15 hodin měl v obci Kunín dopustit jako řidič vozidla SPZ X přestupku tím, že za jízdy držel v ruce mobilní telefon. Z příkazového bloku však vyplývá, že v popisu skutku ze strany Policie ČR je uvedeno, že se měl žalobce dopustit přestupku tím, že s hovorovým zařízením manipuloval. Žalobce namítá, že pro naplnění skutkové podstaty předmětného přestupku je nutné, aby žalobce telefonní přístroj držel, nejen s ním manipuloval. Žalobce se tedy dle svého názoru přestupku nedopustil, a tudíž za něj nemohl být proveden záznam bodů v registru řidičů.

5. V doplnění žaloby doručeném soudu dne 11. 7. 2025 žalobce uvedl, že telefon nedržel v ruce, měl jej pouze v „držáku“ připevněném na čelním skle, přičemž po zastavení policistou předpokládal, že je mu kladen za vinu přestupek spočívající v nevěnování se řízení a nikoliv v držení telefonu, a tudíž příkazový blok podepsal.

6. Na základě výše uvedeného navrhl žalobce napadené rozhodnutí zrušit.

7. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaný dále poukázal na rozsudek NSS ze dne 8. 8. 2012, č. j. 7 As 124/2012-26, dle něhož by jako popis skutku postačoval odkaz na porušené zákonné ustanovení. Žalovaný rovněž uvedl, že se nemohl zabývat námitkami žalobce, že se přestupku nedopustil, jelikož při provedení záznamu bodů v registru řidičů není oprávněn přezkoumávat pravomocná rozhodnutí o přestupku, nýbrž je jimi vázán.

8. Ze správního spisu soud zjistil, že oznámením ze dne 10. 9. 2024, které bylo žalobci doručeno dne 23. 9. 2024, Magistrát města Ostravy oznámil žalobci dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Podle evidenční karty řidiče se žalobce dopustil tří přestupků, jimiž dosáhl celkem 12 bodů.

9. Ve správním spise jsou založeny tyto příkazové bloky na pokutu na místě nezaplacenou:  ze dne 1. 5. 2024 v 13:55 hodin; žalobce je zde označen jménem a příjmením (L. Ř.), datem narození (X), adresou trvalého bydliště (X) a číslem občanského průkazu (X). Přestupkové jednání je označeno místem (ul. 17. listopadu 5a v Ostravě Porubě), datem (1. 5. 2024) a hodinou (13:55), popisem (držel za jízdy mobilní telefon v ruce) a Shodu s prvopisem potvrzuje 3 25 A 30/2025 označením vozidla poznávací značkou (X). Forma zavinění byla určena jako nedbalost. Přestupek byl podřazen pod § 125c/1f1) [pozn. soudu, jde o běžně používanou zkratku označení 125c odst. 1 písm. f) bod 1. zákona o provozu na pozemních komunikacích.] Pokuta byla uložena ve výši 2 500 Kč. Dále se zde nachází údaj o místě sepsání bloku a dni sepsání (Ostrava, 1. 5. 2024). Blok je podepsán ze strany žalobce v kolonce „podpis obviněného“ u prohlášení „souhlasím s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě, potvrzuji, že údaje uvedené na všech částech bloku souhlasí a potvrzuji převzetí části bloku B. Správní orgán je označen razítkem, z nějž vyplývá Policie České republiky a služebním číslem úřední osoby a podpisem. Tomuto přestupku odpovídá oznámení Policie ČR ze dne 2. 5. 2024, které bylo doručeno Magistrátu města Ostravy.  ze dne 5. 5. 2024 v 17:54 hodin; žalobce je zde označen jménem a příjmením (L. Ř.), datem narození (X), adresou trvalého bydliště (X) a číslem občanského průkazu (X). Přestupkové jednání je označeno místem (ul. Slezská ve Frýdku Místku směr Dobrá), datem (5. 5. 2024) a hodinou (17:54), popisem (rychlost 50/90/87 km/h v obci) a označením vozidla poznávací značkou (X). Forma zavinění byla určena jako nedbalost. Přestupek byl podřazen pod § 125c/1f3) [pozn. soudu, jde o běžně používanou zkratku označení 125c odst. 1 písm. f) bod 3. zákona o provozu na pozemních komunikacích.] Pokuta byla uložena ve výši 3 500 Kč. Dále se zde nachází údaj o místě sepsání bloku a dni sepsání (Frýdek-Místek, 5. 5. 2024). Blok je podepsán ze strany žalobce v kolonce „podpis obviněného“ u prohlášení „souhlasím s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě, potvrzuji, že údaje uvedené na všech částech bloku souhlasí a potvrzuji převzetí části bloku B. Správní orgán je označen razítkem, z nějž vyplývá Policie České republiky a služebním číslem úřední osoby a podpisem. Tomuto přestupku odpovídá oznámení Policie ČR ze dne 6. 5. 2024, které bylo doručeno Magistrátu města Ostravy.  ze dne 8. 9. 2024 v 15:15 hodin; žalobce je zde označen jménem a příjmením (L. Ř.), datem narození (X), adresou trvalého bydliště (X) a číslem občanského průkazu (X). Přestupkové jednání je označeno místem (Kunín blíže č.p. 93), datem (8. 9. 2024) a hodinou (15:15), popisem [řídil (…), kdy manipuloval s hovorovým zařízením] a označením vozidla poznávací značkou (5SM 9633). Forma zavinění byla určena jako úmysl. Přestupek byl podřazen pod § 125c/1f1) [pozn. soudu, jde o běžně používanou zkratku označení 125c odst. 1 písm. f) bod 1. zákona č. 361/2000 Sb.,] o provozu na pozemních komunikacích. Pokuta byla uložena ve výši 2 500 Kč. Dále se zde nachází údaj o místě sepsání bloku a dni sepsání (Kunín, 8. 9. 2024). Blok je podepsán ze strany žalobce v kolonce „podpis obviněného“ u prohlášení „souhlasím s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě, potvrzuji, že údaje uvedené na všech částech bloku souhlasí a potvrzuji převzetí části bloku B. Správní orgán je označen razítkem, z nějž vyplývá Policie České republiky a služebním číslem úřední osoby a podpisem. Tomuto přestupku odpovídá oznámení Policie ČR ze dne 9. 9. 2024, které bylo doručeno Magistrátu města Ostravy.

10. Na základě každého z citovaných oznámení Policie ČR provedl prvostupňový správní orgán záznam bodů v registru řidičů, a to vždy ve výši 4 bodů. Proti každému z výše uvedených provedení záznamu bodů podal žalobce námitky. V průběhu řízení o námitkách dal žalobce podnět k přezkumnému řízení výše uvedených bloků ze dne 1. 5. 2024 a ze dne 5. 5. 2024, přičemž Policie ČR ani v jednom případě přezkumné řízení nezahájila. Námitky byly Shodu s prvopisem potvrzuje 4 25 A 30/2025 následně rozhodnutím prvostupňového správního orgánu dne 13. 1. 2025 zamítnuty. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Žalovaný napadeným rozhodnutím odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

11. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“). Ve věci rozhodl soud bez jednání v souladu s § 51 s. ř. s, přičemž dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

12. V první řadě krajský soud zdůrazňuje, že rozsah přezkumu rozhodnutí ve správním soudnictví je odvislý od žalobních bodů vznesených žalobcem. NSS vyslovil v rozsudku rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, že: „Správní soudnictví je ovládáno zásadou dispoziční a koncentrační; od žalobce, který vymezuje hranice soudního přezkumu, se tedy oprávněně žádá procesní zodpovědnost. Soud za něj nesmí nahrazovat jeho projev vůle a vyhledávat na jeho místě vady napadeného správního aktu …. Míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod – byť i vyhovující – obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.“ Krajský soud při vypořádání žalobních bodů vycházel z těchto principů; míra vypořádání žalobních bodů je i zde předurčena mírou jejich preciznosti.

13. Co se týče námitky spočívající v tom, že žalovaný neprovedl důkaz spočívající v záznamu z GPS, zjistil soud, že se žalovaný v řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, záznamem z GPS zabýval na straně 4 napadeného rozhodnutí. Přitom na základě své odůvodněné úvahy dospěl k závěru, že tento důkaz není způsobilý zpochybnit příkazový blok. Co se týče argumentace žalobce, že žalovaný měl na základě záznamu GPS dospět k závěru, že se žalobce nemohl daného přestupku dopustit, uvádí soud, že podle rozsudku NSS ze dne 6. 8. 2009 platí, že „správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).“ Z výše uvedeného tedy plyne, že v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů není možné přezkoumávat, zdali se žalobce přestupku dopustil či nikoliv, ale pouze to, jestli je rozhodnutí o přestupku způsobilým podkladem pro provedení takového záznamu. Jelikož žalobce touto námitkou brojí nikoliv proti formálním náležitostem podkladů pro záznam bodů v registru řidičů, ale proti vlastnímu rozhodnutí o přestupku, neshledal tyto námitky důvodnými. Soud dodává, že pokud žalobce nesouhlasil s obviněním, které mu bylo ze strany Policie ČR sděleno, neměl podepisovat příkazový blok, který se podpisem Shodu s prvopisem potvrzuje 5 25 A 30/2025 obviněného stává pravomocným rozhodnutím (srov. § 92 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich), nýbrž měl svou obranu uplatnit v řízení před správním orgánem (potažmo následně správním soudem) v řízení o přestupku.

14. Pokud se týká námitky, že se žalovaný nevypořádal s argumentací žalobce uvedenou v námitkách, uvádí soud, že tato námitka je formulována pouze obecně. Soud tedy obecně uvádí, že dle jeho názoru byly všechny odvolací námitky řádně vypořádány. Nic bližšího žalobce k nevypořádání argumentace v žalobě neuvedl. Soud tedy námitku považuje za nedůvodnou.

15. Co se týče námitky absence správního uvážení a absenci hodnocení důkazů žalovaným, uvádí soud, že žalovaný neměl v řízení o odvolání proti rozhodnutí o námitkách mnoho prostoru pro správní uvážení. Žalovaný v tomto řízení rozhodoval pouze o tom, zdali jsou příkazové bloky dostatečným podkladem pro záznam bodů registru řidičů, nikoliv o tom, zdali se žalobce mohl či nemohl dopustit daných přestupků. Postupoval tak zcela v souladu s § 123f zákona o pozemních komunikacích, jak je vyložila judikatura správních soudů (viz výše citovaný rozsudek NSS). Dospěl k závěru, že bloky jsou dostatečným podkladem, protože mají všechny zákonné náležitosti a jednání, kterého se žalobce dopustil, je na nich dostatečně popsáno. S tím se krajský soud ztotožňuje. Podkladové bloky mají veškeré potřebné náležitosti, které stanoví § 92 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a tudíž jsou způsobilým podkladem pro zápis bodů. Proti tomuto závěru žalobce ani nic nenamítal. Z napadeného rozhodnutí je zároveň zřejmé, jakým způsobem správní orgán hodnotí podklady k jeho vydání (str. 3 – 4 napadeného rozhodnutí). Námitka tedy není důvodná.

16. Následně se soud zabýval námitkou žalobce spočívající v tom, že k naplnění skutkové podstaty přestupku je nutné telefon „držet“, nestačí s ním „manipulovat“. I takto formulovaná námitka směřuje nikoliv proti formálním náležitostem podkladů pro záznam bodů v registru řidičů, ale proti vlastnímu rozhodnutí o přestupku, a je tak nedůvodná. Pro úplnost krajský soud dodává, že podle judikatury správních soudů je popis skutku povinnou náležitostí příkazového bloku a nedostatečný popis skutku vylučuje blok z podkladů pro provedení záznamu bodů v registru řidičů. Na příkazové bloky však nelze co do formálních náležitostí klást přehnané požadavky. To vychází ze samotné povahy příkazu na místě, které je zjednodušeným typem správního řízení, zaměřeným na rychlé a neformální projednání a vyřízení přestupku přímo na místě (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39). Z judikatury NSS vyplývá, že správní orgány mohou formální nedostatky příkazových bloků posuzovat pouze do té míry, v jaké mohou zpochybnit jejich způsobilost k provedení záznamu bodů, tedy zda je vůbec lze použít jako podklad, např. z důvodu jejich nesrozumitelnosti, či dokonce nicotnosti (srov. rozsudky NSS ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 19/2011-87, nebo ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016-47). Judikatura dále aprobovala použití zkrácených označení ustanovení zákona či zkrácených popisů skutků, jako je například „neužil BP“, „řidič za jízdy telefonoval“ nebo „jízda na červenou“, jsou-li dostatečně srozumitelné (viz např. rozsudky NSS ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, ze dne 16. 5. 2013, č. j. 4 As 8/2013-27, nebo ze dne 30. 5. 2018, č. j. 6 As 377/2017-57). Popis skutku nemusí doslovně odpovídat dikci zákona, postačí, když je skutek podřaditelný pod konkrétní právní normu, kterou přestupce svým jednáním porušil (srov. rozsudek NSS ze dne 8. 11. 2018, č.j. 5 As 132/2016-34 nebo ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20). Například Shodu s prvopisem potvrzuje 6 25 A 30/2025 v rozsudku ze dne 16. 5. 2013, č. j. 4 As 8/2013-27, NSS dovodil, že postačuje, když je v příkazovém bloku uvedeno, že řidič za jízdy telefonoval. Pokud je tedy v příkazním bloku uvedeno, že žalobce „řídil (…), kdy manipuloval s hovorovým zařízením“, je dle názoru soudu srozumitelné, jakého jednání se žalobce dopustil, a podřaditelné pod právní normu, tedy § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích, podle kterého fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Krajský soud se tedy ztotožňuje s vypořádáním obdobné námitky v odvolacím řízení, jak je učinil žalovaný v napadeném rozhodnutí na straně 4. Námitka tedy není důvodná.

17. Co se týče namítaného nesouladu mezi oznámením o uložení pokuty a příkazovým blokem, má soud za to, že tento nesoulad je žalobcem spatřován právě mezi formulací, že žalobce „řídil (…), kdy manipuloval s hovorovým zařízením“, jak je uvedeno v příkazovém bloku, a formulací, že žalobce „za jízdy držel v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení“. Toto však nepředstavuje rozpor mezi oznámením a obsahem příkazového bloku. Je totiž zřejmé, že popis přestupku žalobce na příkazovém bloku byl s ohledem na méně formální povahu blokového řízení a i praktické důvody (velikost pokutového bloku, časové omezení, terénní podmínky) zestručněn. Podstatné však je, že ze slovního popisu přestupku ve spojení s relevantním ustanovením zákona o provozu na pozemních komunikacích je zcela nepochybné, jakého jednání (přestupku) se žalobce dopustil, jak soud vysvětlil výše. V této souvislosti je důležitá skutečnost (kterou žalobce opomíjí), že na předmětném oznámení a příkazovém bloku je uvedena stejná ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích. Stejně posoudil formulační neshodu mezi popisem skutku na oznámení o uložení pokuta na příkazním bloku NSS v rozsudku ze dne 16. 5. 2013, č. j. 4 As 8/2013-27, odstavec 35.

18. Co se týče doplnění žaloby, které bylo soudu žalobcem osobně doručeno dne 11. 7. 2025, uvádí soud, že v doplnění žalobce pouze opakuje svou námitku, že v příkazovém bloku je uvedeno, že žalobce „manipuloval“ s telefonem, ne však, že jej „držel“. V tomto směru se o žádné podstatné doplnění žalobního bodu nejedná. K tomuto soud opět odkazuje na bod 16 odůvodnění tohoto rozsudku. Co se týče v doplnění žaloby nově uvedeného žalobního bodu, že měl žalobce držák umístěn na čelní sklo, zde se snažil za jízdy najít navigaci, byl zastaven hlídkou Policie ČR a domníval se, že je mu za vinu kladen přestupek spočívající v „nevěnování se řízení“ a nikoliv v „držení telefonu za jízdy“, soud uvádí, že jelikož byl tento žalobní bod doplněn až po uplynutí lhůty k podání žaloby (ta uplynula dne 30. 6. 2025), soud se jím v souladu s § 71 odst. 2 s. ř. s. jako opožděným nezabýval. Nejedná se přitom o rozšíření či konkretizaci již stávajících žalobních bodů, kdy v žalobě o jiné právní kvalifikaci přestupku či o skutečnosti, že žalobce měl telefon pouze v držáku na čelním skle, není ani zmínka, a tedy není žalobní bod formulován ani v základních rysech, srov. rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2005, č.j. 2 Azs 134/2005. Pro úplnost soud dodává, že námitka není důvodná, jelikož v příkazovém bloku je uveden jak popis skutku tak právní kvalifikace žalobcova jednání. Pokud měl žalobce pochybnosti o správnosti bloku, neměl se spokojit s projednáním věci v blokovém řízení. Podobnou skutkovou situací a právní argumentací žalobce se zabýval NSS v již citovaném rozsudku ze dne 16. 5. 2013, č. j. 4 As 8/2013-27 se Shodu s prvopisem potvrzuje 7 25 A 30/2025 stejným závěrem. Pokud touto námitkou žalobce míní zpochybnit, že se vytýkaného přestupku dopustil, pak se i zde měl bránit v přestupkovém řízení, jak bylo vysvětleno výše.

19. Žádnou z žalobních námitek tedy není možné v tomto řízení považovat za důvodnou, soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. Žalobce v řízení nebyl procesně úspěšný, nevzniklo mu tak podle § 60 odst. 1 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti, proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostrava 4. června 2026 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje