25 Af 19/2019

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci žalobce: CASINO KARTÁČ Group a. s. sídlem Slévárenská 400/5, 709 00 Ostrava zastoupeného advokátem JUDr. Jiřím Oršulou sídlem Na Příkopě 988/31, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Magistrát města Ostravy sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 729 30 Ostrava zastoupenému advokátem JUDr. Robertem Nerudou, Ph. D. sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 3. 2019 č. j. SMO/184773/19/OFR/HI, ve věci povolení k umístění herního prostoru pro technické hry, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo formálně změněno, obsahově však potvrzeno rozhodnutí Úřadu městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky (dále jen „ÚMOb MHaH“) ze dne 28. 1. 2019 č. j. MH 00650/2019/F/Sk, jímž ÚMOb MHaH zamítl žádost žalobce o změnu povolení k umístění herního prostoru spočívající v umístění technické hry v provozovně žalobce na adrese 28. října 435/213, Ostrava-Mariánské Hory, a to pro rozpor s Obecně závaznou vyhláškou statutárního města Ostravy č. 8/2015, kterou se reguluje provozování loterií a jiných podobných her na území statutárního města Ostravy (dále jen „vyhláška“), konkrétně s jejím čl. 1 odst. 1 ve spojení s přílohou 1.

2. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je založeno na absenci adresy 28. října 435/213, Ostrava-Mariánské Hory, v příloze č. 1 vyhlášky, ovšem tato absence nenaplňuje žádné z kritérií stanovených pro obdobné omezení judikaturou Soudního dvora EU (např. ve věci sp. zn. C-470/11), tj.: a) nediskriminačnost, tzn. stejné důsledky pro všechny regulované subjekty; b) způsobilost splnit racionální předem zveřejněný cíl regulace; a c) přiměřenost k dosažení předem zveřejněného cíle regulace. Podle žalobce nemá absence adresy 28. října 435/213, Ostrava-Mariánské Hory, v příloze č. 1 vyhlášky žádný racionální účel, zejm. ne ochranu obyvatel před riziky hazardních her, když na předmětné adrese je žalobci povoleno provozovat kasino s živou hrou, nikoli však technickou hru. Žalobce přitom na předmětné adrese provozoval v kasinu živou hru spolu s hrou technickou cca. 20 let s příslušnými povoleními a bez jakýchkoli stížností. Navíc již v odvolání žalobce poukazoval na to, že technická hra je zakázána v celých Mariánských Horách a Hulvákách, zatímco v sousedním snadno dostupném městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz je technická hra povolena. Absence předmětné adresy v příl. č. 1 vyhlášky navíc vznikla nedopatřením, když požadavkem městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky bylo nepovolit technickou hru v hernách, kam tehdejší předpisy umožňovaly volný vstup všem osobám starším 18 let, na rozdíl od kasin se vstupem striktně podmíněným, zajištěným navíc ochrannou službou. O nápravě jednal žalobce s primátorem Statutárního města Ostravy, který nepopřel nedůvodnost rozdílu spočívajícího v tom, že v kasinech v městském obvodě Moravská Ostrava a Přívoz je technická hra povolena, zatímco v žalobcově kasinu v Mariánských Horách nikoli a přislíbil tento rozdíl napravit v rámci širší novely vyhlášky, k čemuž ovšem nedošlo. K záměru městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky při uplatnění požadavku v rámci přípravy vyhlášky navrhuje výslech tehdejší starostky městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Ing. L.J.

3. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Uvádí, že argumentaci odkazující na judikaturu Soudního dvora EU žalobkyně užila poprvé až v žalobě. Unijní právo je zde navíc nepoužitelné, když zákon o hazardních hrách nepředstavuje transpozici žádného unijního předpisu. V tomto směru se dovolává rozsudků Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 62/2015-170 a č. j. 9 As 283/2016-42, jakož i rozsudků Soudního dvora EU ve věcech sp. zn. C-470/11 a sp. zn. C-98/14. Žalovaný dále zdůrazňuje, že jeho povinností bylo vyhlášku aplikovat, jako správnímu orgánu mu ani nepřísluší jakákoli úvaha o její případné nezákonnosti. Vyhláška přitom nevede k diskriminaci. Sleduje racionální a v důvodové zprávě předem zveřejněný cíl regulace provozování hazardních her z důvodu výskytu sociálně patologických jevů prokazatelně spojených s provozováním hazardních her, zejm. hry technické, na území statutárního města Ostravy, vč. městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Statutární město Ostrava přitom diferencovalo odlišné poměry v jednotlivých městských obvodech.

4. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

5. Krajský soud předně konstatuje, že žalobcova argumentace směřuje především proti vyhlášce, nikoli proti napadenému rozhodnutí jako takovému. Možnost takové argumentace ovšem nelze žalobci v soudním řízení upírat, a to ani při přezkumu správních rozhodnutí, když je to právě soud (a to i soud rozhodující ve správním soudnictví), komu Ústava svěřuje posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem či mezinárodní smlouvou, tzn. neaplikovat takový jiný právní předpis v případě závěru o jeho nesouladnosti se zákonem či mezinárodní smlouvou [srov. čl. 95 odst. 1 úst. zák. č. 1/1993 Sb., srov. též rozsudek zdejšího soudu ze dne 31. 7. 2014 č. j. 22 A 48/2012-26 dostupný na www.nssoud.cz, příp. nález Ústavního soudu ve věci Františkovy Lázně (sp. zn. Pl. ÚS 56/10)].

6. Charakterem obecně závazných vyhlášek obcí regulujících hazardní hry se již opakovaně zabýval Ústavní soud ve vesměs plenárních věcech Chrastava (sp. zn. Pl. ÚS 29/10), Františkovy Lázně (odkazovaný již v předchozím odstavci) a Klatovy (sp. zn. Pl. ÚS 6/13).

7. Především dospěl k závěru, že obec je oprávněna regulovat umístění zařízení technické hry na svém území, přičemž přijetím takové úpravy obec nejedná ultra vires (bod 48. nálezu ve věci Chrastava).

8. Dále Ústavní soud v rozsudku Františkovy Lázně (body 40. – 42.) vyslovil závěr, že obecně závazné vyhlášky obcí mohou na základě výslovné autorizace (v nyní posuzovaném případě je tato autorizace zakotvena v § 12 odst. 1 zák. č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů – pozn. krajského soudu) vymezit zákaz či naopak povolení umístění zařízení technické hry i konkrétním místem (konkrétními místy), ovšem toto vymezení se musí opírat o racionální důvody, přičemž musí být současně neutrální a nediskriminační. Obec přitom nesmí jednat libovolně či diskriminačně.

9. Ústavní soud tak jako vnitrostátní strážce ústavnosti vymezil kritéria zákonnosti obecně závazných vyhlášek obcí v zásadě ve shodě s kritérii Soudního dvora EU odkazovanými žalobcem. Z tohoto důvodu je pro rozhodnutí této věci zcela nadbytečné zabývat se existencí unijního prvku v této věci a aplikovatelností závěrů Soudního dvora EU na tuto věc.

10. Ústavní soud současně (bod 54. nálezu ve věci Chrastava) dospěl k závěru, že obecně závazné vyhlášky obcí regulující hazardní hry na svém území sledují legitimní cíl, jsou způsobilé takového cíle dosáhnout a představují přiměřený prostředek k dosažení takového cíle. Aplikace principu nerozumnosti ze strany soudu musí být velmi restriktivní a měla by se omezit jen na případy, kdy se rozhodnutí obce jeví jako zjevně absurdní. Za zjevnou absurdnost lze přitom považovat jen případ, kdy soudem provedený přezkum vede jen k jedinému možnému (v protikladu k preferovanému nebo rozumnému) závěru, který je absurdní, a tento soudem rozpoznaný závěr zůstal naopak obcí nerozpoznán. Kritérium nerozumnosti nesmí být použito jako záminka k zásahu do obcí přijatého rozhodnutí proto, že Ústavní soud s rozhodnutím obce věcně nesouhlasí. Aplikace principu nerozumnosti tedy přichází v úvahu jen za extrémních okolností, nesmí být jen možným jiným názorem, aniž by byla zároveň vyvrácena možná rozumnost názoru obce.

11. Shora uvedené závěry Ústavního soudu krajský soud plně sdílí a v nyní posuzované věci neshledal jediného důvodu, pro který by se měl od nich odchýlit.

12. Z obsahu předmětné vyhlášky (zejm. její přílohy č. 1) soud zjistil, že vyhláška umožňuje provozovat na území statutárního města Ostravy technickou hru pouze v 10 městských obvodech z 23, přičemž městský obvod Mariánské Hory a Hulváky se mezi městskými obvody, v nichž je provozování technické hry povoleno, vůbec nenachází. To vede soud k závěru, že předmětnou vyhlášku nelze hodnotit jako diskriminační z toho pohledu, že by městský obvod Mariánské Hory a Hulváky byl jediným městským obvodem, kde by byla technická hra zakázána. Nelze přitom přehlížet ani skutečnost, že obdobně je technická hra zakázána i v mnohem rozlehlejších a lidnatějších městských obvodech Ostrava-Jih, Slezská Ostrava či Poruba.

13. V uvedených deseti městských obvodech jsou přesnými adresami vymezena konkrétní místa, kde lze technickou hru provozovat, kdy taková místa jsou ve v městském obvodě Krásné Pole 3, v městském obvodě Lhotka 1, v městském obvodě Martinov 6, v městském obvodě Michálkovice 2, v městském obvodě Moravská Ostrava a Přívoz 9, v městském obvodě Nová Bělá 4, v městském obvodě Petřkovice 4, v městském obvodě Pustkovec 3, v městském obvodě Radvanice a Bartovice 7 a v městském obvodě Stará Bělá 2.

14. V městském obvodě Moravská Ostrava a Přívoz (nerovnost s jinými městskými obvody žalobce ve správním řízení ani v řízení před soudem nenamítal) je pak provozování technické hry povoleno jen v kasinech, a to na adresách 28. října 205/45, 28. října 206/47, Denisova 639/2, Nádražní 308/3, Poděbradova 856/24, Puchmajerova 208/1, Tyršova 211/4, Umělecká 305/1 a Velká 197/12.

15. Jakkoli soud nezpochybňuje ve správním řízení žalobcem užitou argumentaci, že tyto adresy jsou z městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky snadno dostupné hustou sítí linek ostravské městské hromadné úpravy, je z vymezení míst v městském obvodě Moravská Ostrava a Přívoz těmito adresami evidentní, že úmyslem vyhlášky bylo soustředit technickou hru v relativně rozhlehlém městském obvodě Moravská Ostrava a Přívoz na poměrně malé ploše 300 x 200 m (tj. cca. 6 ha) v sousedství historického centra Ostravy směrem k centru zábavy – ul. Stodolní. Na celém zbytku městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz (1347 ha) je hazardní hra zakázána.

16. Krajský soud proto dospívá k dalšímu dílčímu závěru, tj. že vymezení povolených míst technické hry v městském obvodě Moravská Ostrava a Přívoz se nejeví nikterak diskriminačním vůči plošnému zákazu technické hry v městském obvodě Mariánské Hory a Hulváky.

17. V Ostravě je současně obecně známo (žalobce to sám inzeruje nepřehlédnutelnými poutači), že žalobce provozuje právě kasina v Moravské Ostravě na adresách Puchmajerova 208/1 (Casino Imperial) a Umělecká 1 (Casino Elektra). Proto krajský soud shledává, že předmětnou regulací nedošlo ani k personální diskriminaci žalobce.

18. Z uvedených důvodů krajský soud shledal žalobu nedůvodnou a jako takovou ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

19. Pro úplnost soud dodává, že za situace, kdy shledal naplnění kritérií zákonnosti vyhlášky vymezených ústavním soudem, je provedení výslechu Ing. L. J. k záměru městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky při uplatnění požadavku v rámci přípravy vyhlášky pro rozhodnutí soudu nadbytečné.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. a v souladu s ustálenou judikaturou soudů rozhodujících ve správním soudnictví (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 11/2014-47), neboť dospěl k závěru, že žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady přesahující jeho běžnou úřední činnost.

21. Soud si je vědom situace, že žalovaný byl v řízení zastoupen advokátem. Natolik velký a významný úřad, jako je žalovaný, musí být schopen uhájit důvody svého rozhodování před soudem sám. Náklady spojené s advokátním zastoupením proto soud nepokládá za účelně vynaložené. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostrava 18. prosince 2019 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje